Praha jako nový konkurent Davosu a Mnichova. Globsec chce propojit bezpečnost s byznysem

Původně v Bratislavě založená organizace Globsec zaměřující se na témata bezpečnosti, geopolitiky, strategie a ekonomiky se během dvou dekád vypracovala na jednu z nejvýznamnějších mezinárodních konferencí, která směle konkuruje zavedeným akcím, jako je Světové ekonomické fórum v Davosu či Mnichovská bezpečnostní konference.

Think­‑tank vyrůstal skoro 20 let v Bratislavě, jenže Slovensko začalo být Globseku těsné. Nejen organizačně a ekonomicky, ale i politicky. Filozofie a ideje prozápadně a atlanticky orientovaného uskupení se třely s představami populistické a leckdy východně orientované garnitury slovenského premié­ra Roberta Fica. „Hlavní program jsme v Bratislavě pořádali ve speciálním stanu vedle hotelu a někteří hosté si z toho už dělali legraci,“ popisuje zakladatel a prezident Globseku Róbert Vass další limity slovenské metropole, na které konference narazila.

A tak se stalo, že v roce 2024 zakotvil Globsec v Praze. Česká metropole tím získala akci, která jí do té doby v pravidelném rytmu konání scházela. Globsec se ale musel proměnit. Z původně slovenského think­‑tanku vznikla mezinárodní instituce s kancelářemi v Praze, Bratislavě, Bruselu, Vídni, Kyjevě a ve Washingtonu. S tím narostly ambice a cíle konference.

„Pokud jsme chtěli, aby konference patřila mezi hlavní evropské akce a abychom posouvali střední Evropu z periferie evropské debaty do jejího centra, museli jsme najít město, kde vytvoříme synergii s domácími institucemi a podnikatelskou sférou. V Praze se nám to podařilo,“ vysvětluje Vass.

Poslední ročník Globsec Forum přivedl do Prahy přes dva tisíce hostů z 86 zemí, šestnáct delegací na úrovni ministrů, několik prezidentů a více než dvě stovky novinářů. „To je výsledek kredibility a budování vztahů, které se nedají vytvořit ze dne na den,“ upozorňuje Vass s tím, že za konferencí stojí celá instituce.

Globsec zaměstnává zhruba 80 lidí. Během konference se přidává přes 200 pomocníků a s dodavateli se na akci podílejí stovky pracovníků. Bezpečnost, logistika i program se připravují celý rok. Praha je zároveň výrazně dražší. Vass odhaduje, že náklady oproti Bratislavě vzrostly o 60–70 procent, rozpočet se pohybuje v jednotkách milionů eur. Většinu nákladů pokrývají soukromé zdroje, mezinárodní instituce a nadace. Významnou položku představuje celoroční práce základního týmu, která spočívá v méně viditelné, leč o to důležitější činnosti – budování vazeb a vztahů s institucemi, firmami či s politiky. Okruh kontaktů je podle Vasse stěžejním kapitálem Globseku.

Střední Evropa láká

Investor a člen vedení Globseku Petr Pudil označuje konferenci za skvělou reklamu pro Prahu a Českou republiku a za příležitost zapojit se do debat o hrozbách a příležitostech Evropy. Ve­dle prestiže je podle něj podstatná možnost zvát světové osobnosti a jednat s nimi na domácí půdě. „Jako hostitelská země má Česko privilegovaný přístup ke všemu, co se na konferenci děje,“ popisuje v rozhovoru pro e15 magazín spolumajitel skupiny bpd partners.

Vass i Pudil řadí Globsec mezi tři největší evropské akce svého druhu, a to spolu s Davosem a Mnichovskou bezpečnostní konferencí. Davos má globální a ekonomický přesah, Mnichov je spojen především s obranou. Globsec propojuje bezpečnost s technologiemi a byznysem a přináší perspektivu střední a východní Evropy.

Ambicí Globseku je podle Vasse vytvořit třetí silný bod na mapě evropských konferencí. „Cílem je, aby střední Evropa nebyla jen pasivním hráčem u stolu někoho jiného v západní Evropě, ale abychom stůl, u kterého se diskutuje, dokázali postavit sami,“ říká.

Jako důkaz, jaký vliv měla konference na celosvětové dění, uvedl vystoupení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který na Globseku před třemi lety oznámil posun své politiky vůči Ukrajině a střední Evropě, nebo první veřejný projev Ursuly von der Leyenové po znovuzvolení do čela Evropské komise.

Nemalá část diplomacie se logicky odehrává mimo pódia. Globsec zprostředkoval kontakt představitelů Srbska a Kosova v době zamrzlých vztahů. Letos uspořádal uzavřenou debatu o Blízkém východě, na niž pozval šéfa diplomacie Spojených arabských emirátů a více než desítku evropských ministrů.

Bez levné energie a kapitálu Evropa neuspěje. Investor Pudil popsal recept na přežití

Průmysl a energetika

Výše zmíněné příklady ukazují, jak v kontextu Glob­seku roste a bytní soft power hodnota Česka. „Abych to vysvětlil, my nevytváříme zahraniční politiku. Vytváříme prostor, kde dáváme dohromady správné lidi. Vláda ho může využít k prosazování zahraničněpolitických, ekonomických nebo investičních priorit. Záleží na státu, jak tuto možnost vy­užije,“ podotýká Vass.

Geopolitika míří do firem

Stále větší prostor na Globseku získávají podnikatelé a globální společnosti. Energetická krize, válka na Ukrajině i soupeření o čipy, kritické suroviny a umělou inteligenci ukazují, že bezpečnost už není výhradní doménou armád a ministerstev.

Na konferenci přijíždějí představitelé firem jako BMW, Mastercard, Microsoft, Saab, Air­bus či evropský výrobce raketových systémů MBDA. Podle prezidenta think­‑tanku Róberta Vasse nelze debatovat o energetické bezpečnosti bez energetických firem ani o kybernetické bezpečnosti a inovacích bez jejich tvůrců.

„Mnoho expertů mluví o weaponizaci byznysu. Vidíme to u kritických minerálů, čipů nebo u komponentů pro umělou inteligenci,“ říká zase podnikatel Petr Pudil. Má to být větší přesah do technologií a podnikání, co odliší Globsec například od bezpečnostní konference v Mnichově. Analytické zprávy institutu podle Pudila slouží vládám při tvorbě politik, konference pak propojuje politiky a akademiky s firmami, které klíčové technologie vyvíjejí, vlastní a provozují.

Vass k tomu podotýká, že soukromý sektor dnes při řešení klíčových konfliktů nejenže nelze obejít, ale je nutné s firmami a korporacemi úzce spolupracovat. „Geopolitika se přesouvá z ministerstev do správních rad soukromých společností. Nikdy předtím neměla takový dopad na jednotlivá podnikatelská rozhodnutí téměř ve všech oblastech.“ Evropa podle něj potřebuje nové partnerství veřejného a soukromého sektoru, protože investiční mezeru v obraně, energetice a v technologiích nelze uzavřít jen veřejnými penězi.

Detailní program a obsahová náplň konference Glob­sec Forum se rýsuje až těsně před jejím začátkem s ohledem na aktuální dění. „Žijeme v době polykrize, kdy počet změn a jejich tempo jsou nebývalé, a není snadné předvídat, co, jak a kdy dopadne. A tak se klíčovou schopností stává adaptabilita a schopnost pracovat s nejistotou v našich životech a podnikání,“ komentuje Pudil aktuální dění ve světě, který destabilizují války na Ukrajině či Blízkém východě.

Brutální změna řádu

Příští Glob­sec Forum se na rozdíl od minulých ročníků uskuteční nikoli na přelomu května a června, ale až po letních prázdninách od 1. do 3. září. Organizátoři chtějí přelom srpna a září pevně zakotvit v kalendáři na další roky. Důvodem je, aby si Globsec zbytečně nekonkuroval s jinými akcemi a měl více prostoru pro nastolení agendy a pozvání významných hostů.

Hlavními tématy mají zůstat evropská obrana, energetika a technologická konkurenceschopnost. „Procházíme hlubokou globální transformací. Starý světový řád odchází a umírá, ale zatím nevíme, co nového se rodí. Toto období bude plné boje o moc, vliv a o technologie. Energetická, technologická i průmyslová politika je dnes bezpečnostní politikou. Brutálně se mění dodavatelské řetězce a bude to mít obrovský dopad na mezinárodní vztahy,“ říká Vass.

Zvláštní pozornost věnuje technologickému soupeření Spojených států a Číny. Právě mezi těmito velmocemi se odehrává hlavní boj o budoucí podobu světové ekonomiky a rozložení moci. Evropa v něm podle Vassových slov zatím zaostává. „Při dynamickém vývoji umělé inteligence vidíme, že pokud Evropa tento trend nezachytí a technologický boj prohraje, prohraje i všechny ostatní,“ varuje prezident Globseku.