Blíží se další vlna krize

Demonstrace v Portugalsku

Demonstrace v Portugalsku • Zdroj: profimedia.cz

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Dluhová krize? Jako by nebyla, soudě podle ticha, které zavládlo na toto téma po prosincovém summitu, na němž se sedmadvacítka posunula k supervizi nad bankami. „Růžové brýle jsou zásluhou Maria Draghiho,“ připisují politici, ekonomové a média zásluhu za současný klid prezidentovi Evropské centrální banky. Tedy muži, který loni v létě prohlásil, že udělá pro záchranu společné měny cokoli, co bude potřeba. Konkrétně neomezenými nákupy státních dluhopisů strádajících periferních ekonomik.

Pravdou je, že po Italově projevu šly úroky z předražených obligací prudce dolů. Nahoru šly naopak akciové trhy, přičemž krize se zdánlivě začala vzdalovat. Tento stav trvá dodnes. Ale dočasně, obávají se experti.

Španělsko: vše je špatně

Království pod Pyrenejemi spoří sice ze všech sil, jenže současně padá stále hlouběji do recese. Loni stouplo státní zadlužení o hodně více než kdykoli předtím. Vláda Mariana Rajoye navíc nesplnila konsolidační cíle, které si dala ohledně balance mezi příjmy a výdaji země. Soukromý sektor, už tak podvyživený, se prohýbá pod tíhou půjček, nesplácených pohledávek neustále přibývá. O zničující míře nezaměstnanosti ani nemluvě.

S důvěrou na štíru je i kabinet, jímž otřásá podezření z praní špinavých peněz. Sám premiér přijal údajně nelegální platby, dotyčný to vehementně popírá. To vše dělá ze Španělska jasného kandidáta na kolaps.

Italský bubák na „Bé“

V neděli půjdou občané k všeobecným volbám a v případě vítězství expremiéra Silvia Berlusconiho mají trhy jasno: rázem bude po „příměří“. Berlusconi, který se v minulosti zdráhal připustit, že by se v jeho předlužené vlasti mělo něco změnit, je považován za bezpečnostní riziko. Pod jeho vedením může třetí největší hospodářská síla kontinentu zkolabovat.

A Berlusconi, nutno dodat, dělá vše, aby byl „čert na zdi“ co největší. V kampani slíbil snížit nedávno zvýšené daně a zvolnit tempo úspor. Za veřejné nepřátele považuje německou kancléřku Angelu Merkelovou a Evropskou centrální banku. „Jestliže se bude Itálie silně vzpírat, nedostane pomoc ani od ECB ani od (záchranného štítu) ESM,“ připomíná Holger Schmieding z Berenberg Bank. „Tamní pnutí může oživit nebezpečí dluhové nákazy ve zbytku eurozóny,“ dodává.

Kyperská prádelna

Kypr žádá téměř osmnáct miliard eur, tolik chybí v trezorech jeho peněžních ústavů. Má to háček – ostrov je považován za pračku peněz, a možní zachránci chtějí mít jasno: pere Kypr, či nepere? Taktické vyčkávání má skončit po druhém kole hlasování o příští hlavě státu, jež se koná rovněž tuto neděli.

A Řecko? Tady se získal nanejvýš odklad, bez dalšího oddlužení to stejně nepůjde, zaznívá ze zákulisí. Miliardy budou muset tentokrát odepsat dárcovské státy, čili daňoví poplatníci, privát přišel na řadu v minulém roce. Atény to považují za hotovou věc. „Jakmile splníme plán úspor, budeme restrukturalizovat,“ říká ministr financí Jannis Sturnaras.

Hlavně nedráždit voliče

V základech, které umožnily mizérii posledních let, se nic nezměnilo. Tak zní obecné konstatování, které nahání hrůzu. Hanno Beck, profesor ekonomie z univerzity v Pforzheimu, říká: „Spoustou peněz jsme potlačili symptomy, ovšem příčiny přetrvávají. Musíme přemýšlet, kdy nasadíme další léky.“ Zároveň Beck dokresluje pesimistický obrázek vyššími zájmy. „Není v zájmu spolkové vlády, která jde do podzimních voleb, aby bylo dusno, každý myslí na své znovuzvolení.“

Někdo musí říct: A dost, krize už není!

Články z jiných titulů