Blíží se další vlna krize

Pravdou je, že po Italově projevu šly úroky z předražených obligací prudce dolů. Nahoru šly naopak akciové trhy, přičemž krize se zdánlivě začala vzdalovat. Tento stav trvá dodnes. Ale dočasně, obávají se experti.

Španělsko: vše je špatně

Království pod Pyrenejemi spoří sice ze všech sil, jenže současně padá stále hlouběji do recese. Loni stouplo státní zadlužení o hodně více než kdykoli předtím. Vláda Mariana Rajoye navíc nesplnila konsolidační cíle, které si dala ohledně balance mezi příjmy a výdaji země. Soukromý sektor, už tak podvyživený, se prohýbá pod tíhou půjček, nesplácených pohledávek neustále přibývá. O zničující míře nezaměstnanosti ani nemluvě.

S důvěrou na štíru je i kabinet, jímž otřásá podezření z praní špinavých peněz. Sám premiér přijal údajně nelegální platby, dotyčný to vehementně popírá. To vše dělá ze Španělska jasného kandidáta na kolaps.

Italský bubák na „Bé“

V neděli půjdou občané k všeobecným volbám a v případě vítězství expremiéra Silvia Berlusconiho mají trhy jasno: rázem bude po „příměří“. Berlusconi, který se v minulosti zdráhal připustit, že by se v jeho předlužené vlasti mělo něco změnit, je považován za bezpečnostní riziko. Pod jeho vedením může třetí největší hospodářská síla kontinentu zkolabovat.

A Berlusconi, nutno dodat, dělá vše, aby byl „čert na zdi“ co největší. V kampani slíbil snížit nedávno zvýšené daně a zvolnit tempo úspor. Za veřejné nepřátele považuje německou kancléřku Angelu Merkelovou a Evropskou centrální banku. „Jestliže se bude Itálie silně vzpírat, nedostane pomoc ani od ECB ani od (záchranného štítu) ESM,“ připomíná Holger Schmieding z Berenberg Bank. „Tamní pnutí může oživit nebezpečí dluhové nákazy ve zbytku eurozóny,“ dodává.

Kyperská prádelna

Kypr žádá téměř osmnáct miliard eur, tolik chybí v trezorech jeho peněžních ústavů. Má to háček – ostrov je považován za pračku peněz, a možní zachránci chtějí mít jasno: pere Kypr, či nepere? Taktické vyčkávání má skončit po druhém kole hlasování o příští hlavě státu, jež se koná rovněž tuto neděli.

A Řecko? Tady se získal nanejvýš odklad, bez dalšího oddlužení to stejně nepůjde, zaznívá ze zákulisí. Miliardy budou muset tentokrát odepsat dárcovské státy, čili daňoví poplatníci, privát přišel na řadu v minulém roce. Atény to považují za hotovou věc. „Jakmile splníme plán úspor, budeme restrukturalizovat,“ říká ministr financí Jannis Sturnaras.

Hlavně nedráždit voliče

V základech, které umožnily mizérii posledních let, se nic nezměnilo. Tak zní obecné konstatování, které nahání hrůzu. Hanno Beck, profesor ekonomie z univerzity v Pforzheimu, říká: „Spoustou peněz jsme potlačili symptomy, ovšem příčiny přetrvávají. Musíme přemýšlet, kdy nasadíme další léky.“ Zároveň Beck dokresluje pesimistický obrázek vyššími zájmy. „Není v zájmu spolkové vlády, která jde do podzimních voleb, aby bylo dusno, každý myslí na své znovuzvolení.“

Někdo musí říct: A dost, krize už není!