„Je to fajn chlapík, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ tvrdil před týdnem americký prezident Donald Trump o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi. Ten se do Ruska za poslední rok podíval šestkrát. Jednání s Kremlem však často probíhala podezřele nestandardně. Podle amerického deníku Wall Street Journal to byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo si Witkoffa vybral k vyjednávání.
Evropa se nyní hádá o obří peníze. Unie totiž Rusku blokuje kolem 210 miliard eur aktiv, která by měla jít na financování Ukrajiny. Jejich hlavní část je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. O osudu peněz má Rada Evropy rozhodovat koncem týdne. V nejnovějším dílu pořadu Spotlight News o tématu mluvíme s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP09).
Politický geograf Libor Jelen říká, že konflikt na Ukrajině představuje mimo jiné střet kultur, při němž se hraje i o hodnoty Západu. Varuje hlavně před rozpadem teritoriální integrity Ukrajiny. "Všichni ostatní po celém světě by najednou začali přemýšlet, jak změnit své nároky a zájmy v realitu,“ říká Jelen.
Na Slovensku vrcholí kampaň před parlamentními volbami a jiskřivá atmosféra se přelila i za hranice. Předseda strany Směr-SSD Robert Fico obvinil českého prezidenta Petra Pavla z nepřípustného zásahu do voleb poté, co hlava státu uvedla, že Fico šíří ruskou propagandu a jeho zvolení by mohlo narušit vztahy mezi zeměmi. Pavel sice volil ostrá slova, situaci ale popsal pravdivě, shodují se experti.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyjel do regionů vysvětlovat lidem vládní politiku. Hned při prvním setkání v Broumově čelil několika ostrým dotazům i urážkám. "Jste masírovaný americkou propagandou," vyčítal mu například jeden z místních seniorů, který Lipavskému několikrát skočil do řeči.
"Jsem nejmladším členem vlády, nicméně nedostávám úkoly, že mám dojít do sklepa pro pivo nebo doplnit polínka ke krbu," říká ve Spotlightu ministr zahraničí a člen Pirátů Jan Lipavský. Jestli na jeho konto padly nějaké vtipy, není to nic, co by ho trápilo. Že by nebyl zkušený, mu prý dosud nikdo ve vládě najevo nedal.
Po dekádě, kdy nebylo jasné, kam Česko v mezinárodní politice patří, se chce zvolený prezident Petr Pavel ubírat jasně na Západ. Visegrádskou čtyřku, sdružující středoevropské země, by však nejraději reformoval. Podle něj chybí 30 let starému spojenectví jasný obsah. Oslovení analytici souhlasí, že by se Česko mělo vymezit proti směřování Maďarska či Polska.
Přestože telefonát Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen vyvolal kritickou reakci Číny, v Česku znamená průlom. Nově zvolený prezident dal podle expertů najevo odklon od pročínských postojů Miloše Zemana. Toho v úřadu vystřídá 9. března. Na rozdíl od něj hodlá Pavel zahraniční politiku koordinovat s vládou a důrazem na lidská práva navazovat na Václava Havla.
Prezidentský kandidát hnutí ANO Andrej Babiš v nedělní debatě České televize řekl, že by v případě napadení Polska neposlal na pomoc české vojáky. "Chci mír, nechci válku," zdůvodnil. Tímto krokem by porušil závazky, které má Česko k Severoatlantické alianci. Tvrzení pobouřilo bezpečnostní experty, zahraniční média i české politiky. Babiš později svá slova korigoval s tím, že to tak nemyslel.
Česká diplomacie právě promarnila šanci vystoupit ze stínu vážných chyb bývalé vládní garnitury.
Novým vzorem pro českou zahraniční politiku k Číně se podle europoslance Jana Zahradila z vládní ODS stává Pákistán.
„Zemanův obrat vůči Rusku je momentální, nemohl udělat nic jiného než říct, že se mýlil. V roce 2014 byl v reakci na anexi Krymu také velmi tvrdý, ale za několik týdnů se to obrátilo,” upozorňuje politolog Lubomír Kopeček, autor knihy Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy. „Václav Havel vnímal Rusko jako nebezpečí, jeho snahou bylo dotáhnout Česko do NATO,” říká.
Zemanova hlasitá podpora her v Pekingu ostře kontrastuje s tichým diplomatickým bojkotem české vlády.
Premiér Petr Fiala řekl, že politici by měli být schopní spolu mluvit a své kroky koordinovat. Zahraniční politiku proto chce koordinovat se všemi klíčovými ústavními činiteli. Prezident Zeman o víkendu uvedl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému i šéfům obou parlamentních komor.
Vypadá to, že se vláda, premiér a ministr zahraničí, snaží Zemanovi vyhovět, nedráždit ho. Možná je to cena za jmenování Lipavského, nevíme. Pokud ano, byla by to hrubá chyba.
Nad urnami budeme rozhodovat i o tom, kolik prostoru zůstane prezidentovi k prosazování jeho vizí a přeludů v zahraniční politice.
Neměli jsme se snažit přetvořit Afghánistán k obrazu svému. Prohra je, že jsme tam zůstali o několik let déle, než jsme měli, míní poslanec ANO Jaroslav Bžoch. Kdybych chtěl být škodolibý, tak řeknu, že KSČM to říkala 20 let. Je to fiasko, říká Zdeněk Ondráček z KSČM. Vojensky to prohra nebyla, kdybychom tam zůstali, tak Tálibánci zůstanou dál zalezlí v horách, dodává Jan Lipavský z Pirátů.
Režim, který Putin staví, je autokratický a volby jsou jen fasádou pro přeskládání moci. Kandidáti nemají rovný přístup do médií a režim má politický proces pevně v rukou, říká šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. Není třeba se Ruska děsit, ale mít se před ním na pozoru. V Polsku i dál na východě jsme za studené čumáky, kterým chybí emoce. Myslím ale, že nás to šlechtí, dodává.
Bezpečnostní rada státu rozhodla o záchraně všech zaměstnanců české ambasády v Afghánistánu, včetně místních občanů. Ministerstvo obrany se také postará o přemístění tlumočníků a jejich rodin, pokud o to budou mít zájem. Od Tálibánu by jim hrozila smrt. Evakuační lety se mají uskutečnit v nejbližších dnech.
Dvojice prezident – premiér nám v zahraničí neskutečně uškodila. Stejně jako takřka úplné opuštění havlovské politiky obrany lidských práv.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala k vytvoření mezinárodního tribunálu, který by trestně stíhal představitele diktatury běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Uvedla to ve středu v projevu v českém Senátu. Senát vyzval běloruskou vládu k propuštění všech politických vězňů a požádal o uvalení dalších sankcí EU a NATO na Lukašenkův režim.
