Paříž/Washington - Barack Obama útoky na Sýrii odložil a požádal o souhlas Kongres, ale to zřejmě povede k tvrdším úderům na syrský režim Bašára Asada, než původně americký prezident zvažoval.
Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu americké armády generál Jack Keane to uvedl v rozhovoru pro televizi BBC. Řekl, že mluvil se senátory Johnem McCainem a Lindseyem Grahamem, kteří se v pondělí sešli s Obamou na jednání za zavřenými dveřmi.
Oba prý Keaneovi potvrdili, že prezident chystá větší zásah, než avizované omezené potrestání Asada za použití chemických zbraní v Damašku 21. srpna.
"Obama chce omezit Asadovu vojenskou kapacitu a zároveň pomoci syrské opozici s výcvikem. Tento výcvik bude probíhat spíše v Jordánsku než uvnitř Sýrie," prohlásil Keane.
Členové zahraničního výboru amerického Senátu se pozdě v noci dohodli na znění rezoluce, která schvaluje vojenské operace v Sýrii na šedesát dní s možností je o třicet dní prodloužit.
I vlivní republikánští členové Sněmovny reprezentantů v noci Obamu podpořili, takže útok zřejmě při hlasování v Kongresu projde.
To francouzský prezident Francois Hollande žádné hlasy počítat nemusí. Ústava mu dovoluje jít do války bez souhlasu parlamentu. Ten se schází ve středu a očekává se bouřlivá debata o Sýrii.
Vládnoucí socialisté ale avizovali, že žádné hlasování po vzoru britského parlamentu a amerického Kongresu nebude.
"Vláda má pouze povinnost informovat parlament o válečných operacích do tří dnů od jejich zahájení. Hlasování je nutné, jen když vláda žádá pokračování války po čtyřech měsících od jejího vypuknutí," napsal deník Le Monde.
Hollande, ač levicový politik, vystupuje od počátku krize jako jestřáb, který je připraven po boku USA zasáhnout silou proti Asadovu režimu.
Letos už jednou potvrdil, že s nasazením francouzské armády ve světě nemá žádný problém. Vyslal vojáky do Mali, kde pomohli tamní vládě potlačit ozbrojence z Al-Káidy ze severní části země.
Hlavní pravicová opoziční strana Sdružení pro republiku je k zásahu v Sýrii skeptická a někteří její představitelé žádají hlasování, přestože to ústava nevyžaduje.
"Rada bezpečnosti OSN zásah nepodpoří, takže je to specifická situace. Chtělo by to hlasování v parlamentu," uvedl Alain Juppé, ministr zahraničí v bývalé vládě prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Francouzská veřejnost není na straně Hollanda. Podle průzkumu si 64 procent Francouzů válku nepřeje a 58 procent se domnívá, že současný prezident není schopen ji vést dobře.
Francouzský parlament naposledy hlasoval o vyhlášení války před dvaadvaceti lety. Prezident Francois Mitterrand tehdy získal souhlas poslanců se zapojením Francie do mezinárodní koalice, která vytlačila v roce 1991 irácká vojska z Kuvajtu.
Tentokrát je Francie v delikátní pozici, protože je bývalým koloniálním vládcem Sýrie. Paradoxně v době koloniální správy Paříž v Sýrii protěžovala menšinové alávity proti sunnitským muslimům.
Nyní ale právě alávité, ke kterým patří Asad, nejvíce brání režim a naopak sunnité jsou většinou v opozici.