Toto rozhodnutí je ojedinělým případem, kdy nejvyšší soud země rozhodl proti jednání vlády během téměř dvouleté izraelské ofenzivy v palestinském Pásmu Gazy, píše agentura AP.
Od začátku války Izrael zadržel v Pásmu Gazy tisíce lidí, které podezřívá z napojení na teroristické hnutí Hamás. Tisíce dalších zadržených byly propuštěny bez obvinění, často po měsících zadržování.
Organizace na ochranu lidských práv zdokumentovaly rozsáhlé špatné zacházení ve věznicích a zadržovacích zařízeních, včetně nedostatečného stravování a zdravotní péče, stejně jako špatných hygienických podmínek a bití. V březnu zemřel v izraelské věznici 17letý palestinský chlapec a lékaři uvedli, že hlavní příčinou smrti bylo pravděpodobně hladovění.
Nedělní rozhodnutí bylo reakcí na petici podanou v loňském roce Asociací pro občanská práva v Izraeli a izraelskou neziskovou organizací na ochranu lidských práv Giša. Tato uskupení tvrdila, že změna stravovací politiky zavedená po začátku války v Pásmu Gazy způsobila, že vězni trpí podvýživou a hladověním.
V loňském roce se ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, který dohlíží na vězeňský systém, chlubil, že zhoršil podmínky pro vězně, kteří jsou drženi z bezpečnostních důvodů, na to, co popsal jako absolutní minimum vyžadované izraelským zákonem.
V nedělním verdiktu tříčlenný soudní senát jednomyslně rozhodl, že stát je ze zákona povinen poskytovat vězňům dostatek jídla, aby byla zajištěna "základní úroveň jejich existence".
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.
