Sociální demokrat Rau opustil prezidentský úřad po vypršení pětiletého mandátu v červnu 2004. Nahradil ho křesťanský demokrat Horst Köhler.
Pět desetiletí působil sociální demokrat Johannes Rau ve veřejném životě Německa. Za tu dobu nasbíral zkušenosti, kterými by se jen těžko mohl pochlubit některý další německý politik. Jeho profesní kariéra byla důstojně završena pětiletým působením ve funkci hlavy státu. Dnes, déle než rok a půl po odchodu z prezidentského úřadu a krátce po svých 75. narozeninách, Johannes Rau zemřel po vleklé nemoci.
Prezident: vysněné povolání
Prezidentský úřad, který zastával v letech 1999 až 2004, byl pro Raua vysněnou metou. Reprezentativní, nadstranické poslání hlavy státu odpovídalo jeho nekonfliktní povaze a přesvědčení, že politika má lidi spíše sbližovat než rozdělovat. Jeho víra ve smíření měla navíc hluboký náboženský podtext - pro své lpění na evangelickém učení býval Rau dokonce žertovně nazýván "bratr Johannes".
Během svého působení v nejvyšší státní funkci dovedl nenápadně překonat řadu neviditelných bariér a nepsaných zákonů. Jako první německý prezident vystoupil v izraelském parlamentu (Knessetu), kde žádal za odpuštění nacistických zločinů, a v polském Sejmu, kde měl projev krátce před vstupem této země do Evropské unie.
Ptal se v Číně na lidská práva
Dvakrát během svého volebního období navštívil Afriku, v Číně nadnesl ožehavou otázku dodržování lidských práv. Ve vnitřní politice se aktivně zapojil do debat o omezení genetického výzkumu a o přistěhovaleckém zákonu. Při svém odchodu z funkce si přál, aby se Němci méně poddávali nekonstruktivní sebekritice a do budoucnosti hleděli s větším optimismem.
Po svém odchodu z funkce v červnu 2004 se Rau na veřejnosti objevoval už jen zřídka. Hlavní příčinou byl zřejmě jeho špatný zdravotní stav, který nezlepšily ani dvě vážné operace v břišní a srdeční krajině, které prodělal v roce 2004.
Knihkupec, žurnalista, politik
Johannes Rau se narodil 16. ledna 1931 ve Wuppertalu v rodině evangelického kazatele. Vyučil se knihkupcem, brzy se však začal věnovat žurnalistice a zapojil se do politického života. V roce 1952 vstoupil do Celoněmecké lidové strany Gustava Heinemanna, kterého o pět let později následoval do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). Od roku 1968 byl Rau členem spolkového vedení SPD, deset let nato byl zvolen do užšího předsednictva strany a v roce 1982 místopředsedou SPD.
Veřejně známým se stal díky svému téměř dvacetiletému působení v čele nejlidnatější spolkové země, Severního Porýní- Vestfálska v letech 1978-1998. Zemské organizaci své strany předsedal 21 let a plných čtyřicet let působil v zemském sněmu jako poslanec. Na prezidentskou funkci kandidoval poprvé v roce 1994, tehdy ale podlehl křesťanskodemokratickému kandidátovi Romanu Herzogovi a do úřadu nastoupil až po úspěšné volbě o pět let později.
Milovník umění a literatury Johannes Rau byl od roku 1982 ženatý s vnučkou bývalého spolkového prezidenta Gustava Heinemanna Christinou, rozenou Deliusovou. Zanechal po sobě tři potomky - syna Philippa Immanuela a dcery Annu Christinu a Lauru Helene.
Kancelář příčinu úmrtí neupřesnila. Rau byl od odchodu z funkce dvakrát operován kvůli problémům se srdcem a břichem. Nedávno upustil od účasti na oslavě svých narozenin, kterou pro něj uspořádal Köhler.
Funkce spolkového prezidenta je především reprezentativní. Po poradách se zástupci politických stran navrhuje Spolkovému sněmu kandidáta na úřad spolkového kancléře. Na návrh kancléře jmenuje a odvolává ministry, soudce, vysoké státní úředníky a diplomatické zástupce. Může vyhlásit amnestii.