Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil obměnu vlády 14. července. Parlament ji následně během několika dnů potvrdil, přestože samotný proces výměny vyvolal právní i politické otázky. Ukrajina je ve válečném stavu, kdy ústava výměnu kabinetu bez zákonné úpravy neumožňuje.
Navíc podle zákona má premiéra navrhovat vládní většina, prezident v tomto procesu hraje až druhotnou roli. Zelenskyj však oznámil jmenování Svyrydenkové sám a zákonodárci z jeho strany Služebník lidu reorganizaci kabinetu prosadili spolu s nezávislými poslanci a bývalými členy proruské strany.
Válečné úkoly: více zbraní, nižší deficit
Změny ve vládě prezident zdůvodnil potřebou "nové energie" v čele exekutivy. Nová premiérka má především zvýšit domácí výrobu zbraní, stabilizovat rozpočet a urychlit reformy. Ukrajina podle Zelenského momentálně vyrábí asi 40 procent své vojenské potřeby, cílem je podle prezidenta se do šesti měsíců dostat na 50 procent.
To vše v době, kdy se snižuje zahraniční pomoc a Ukrajina by podle zdrojů, které zmiňuje agentura Reuters, mohla příští rok čelit rozpočtové díře ve výši 19 miliard dolarů. "Válka neponechává prostor pro odklady," napsala Svyrydenková na síti X a slíbila urychlení obranných zakázek a podporu podnikatelům.
It is a great honor for me to lead the Government of Ukraine today.
— Yulia Svyrydenko (@Svyrydenko_Y) July 17, 2025
Our Government sets its course toward a Ukraine that stands firm on its own foundations — military, economic, and social. My key goal is real, positive results that every Ukrainian will feel in daily life.
War… pic.twitter.com/oytWMCp1S3
Kromě vojenské výroby čeká na novou vládu také další slučování ministerstev, privatizace státního majetku nebo zjednodušení rozpočtového dohledu. Ekonomická strategie by měla zůstat v rukou lidí, kteří ji nastavili už dříve - většina ministrů totiž ve svých funkcích zůstává. Opozice i část vládní koalice proto hovoří pouze o kosmetické změně a o tom, že vláda se proměnila hlavně "papírově".
Kariérní technokratka
Julija Svyrydenková patří k Zelenského týmu už od roku 2020. Tehdy ji jmenoval zástupkyní šéfa prezidentské kanceláře, později vedla ministerstvo hospodářství a zároveň byla první místopředsedkyní vlády. V minulosti působila také jako úřadující gubernátorka Černihivské oblasti a v roce 2011 zastupovala město Černihiv v čínském Wuxi - šlo o jediné oficiální zastoupení ukrajinského města v Číně.
V posledních měsících Svyrydenková reprezentovala Ukrajinu na mezinárodní scéně, vedla například vyjednávání s USA o dohodě o těžbě nerostných surovin. Díky své diplomatické obratnosti dojednala přepracování návrhu dohody, která nakonec vyhovovala i domácím politickým požadavkům v Kyjevě.
Její nástup do čela vlády proto mnozí vnímají jako logický. "Je energická a schopná. Ale zůstává otázkou, nakolik bude skutečně nezávislá," uvedl opoziční poslanec Mykola Kňažickij pro The Kyiv Independent. Podle něj je Svyrydenková loajální členkou prezidentova vnitřního kruhu a spojenkyní šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. "Bude méně nezávislá než Šmyhal. Ale i jeho nezávislost byla spíš iluze," dodal.
Premiér jako výkonný úředník
V ukrajinském ústavním systému stojí premiér formálně v čele výkonné moci a předsedá kabinetu ministrů. Jeho pravomoci však v praxi výrazně zastínila prezidentská kancelář. Zatímco vláda připravuje návrhy zákonů a rozpočtů, prezident prostřednictvím své administrativy často přímo ovlivňuje personální rozhodnutí i klíčové strategické směry.
"Náš kabinet nefunguje jako samostatný politický aktér, ale jako výkonný orgán prezidentské kanceláře," shrnul situaci politolog Olexij Haran. Politický analytik Jevhen Mahda dokonce označil současnou vládu za "fasádu", která zakrývá skutečné centrum moci.
Přesun Šmyhala na post ministra obrany je podle Mahdy součástí "kompenzačního mechanismu". Bývalého premiéra, který vydržel ve funkci pět let, prezident nechtěl úplně odstavit - zůstal tedy ve vlivné roli. Naopak jeho předchůdce ve vedení obrany, Rustem Umerov, funkci ztratil a zatím bez náhrady. Spekuluje se ale, že i on dostane novou pozici, nejspíš v zahraničí.
Kritika procesu i výsledku
Kromě samotné centralizace moci kritizují odborníci i způsob, jakým změna proběhla. Seznam kandidátů na nové ministry se během dne několikrát měnil, rozhodovalo se na poslední chvíli a parlament hlasoval pod tlakem. Podle některých poslanců je přeskupení vlády spíš PR kampaň, která má veřejnosti nabídnout iluzi změny.
Vláda zároveň sloučila několik ministerstev, čímž formálně zeštíhlila státní správu. Vznikla například nová struktura propojující hospodářství, zemědělství a ekologii, v jejímž čele stane Soboljev - dosavadní náměstek Svyrydenkové. Podobně Šmyhal přebírá nové ministerstvo spojující obranu a strategický průmysl.
Zda Svyrydenková skutečně přinese "novou energii", jak slíbil prezident, ukážou příští měsíce. Výzvy, které před ní stojí, jsou bezprecedentní: řídit stát během války, znovu nastartovat ekonomiku a přitom udržet podporu veřejnosti i spojenců. Bez silného mandátu a větší autonomie to ale bude úkol mimořádně obtížný.
