


Černobyl poznamenal jejich životy navždy. O desítky let později manžele Ananenkovy dostihla válka. Ruské drony zasáhly dům, kde žijí nejen oni, ale i další přeživší katastrofy. „Válka stejně jako radiace zanechávají stopy, přepisují váš nervový systém,“ popisují.
Manželé Ananenkovi žijí v devátém patře panelového domu v Kyjevě. Katastrof mají za sebou na jeden život už víc než dost. Přežili totiž Černobyl. Oleksij Ananenko byl navíc jedním z trojice pracovníků, kteří v roce 1986 pomohli odvrátit další výbuch po havárii reaktoru.
Dnes je šestašedesátiletý muž plně odkázaný na péči své manželky Valentyny. Trpí demencí a většinu času tráví doma, často na lůžku.
„Když to vidíte v televizi, je to něco vzdáleného, jako by se vás to netýkalo. Ale když se to stane vám, už vás to nikdy neopustí. Zůstane to s vámi napořád,“ popisuje Valentyna svou zkušenost s válkou.
Ta pro ni přestala být abstraktní ve chvíli, kdy jejich dům zasáhl ruský dron. Požár zničil jeden z bytů, kouř se rozšířil do dalších pater. Stopy po něm jsou v domě patrné dodnes.
Při útoku zemřela také Natalia Chodemčuková, vdova po první oběti černobylské katastrofy Valeriji Chodemčukovi. Podle ukrajinských úřadů utrpěla rozsáhlé popáleniny a krátce nato zemřela v nemocnici.
Valentyna ukazuje její zničený byt. „Spávala tady na chodbě, i když měla čtyři pokoje. Snažila se být co nejblíž ke krytu,“ říká.
Dům, ve kterém Ananenkovi žijí, obývá řada bývalých pracovníků Černobylu a jejich rodin. Sdílená zkušenost s jadernou havárií se jim podle Valentyny nyní v mnohém vrací. I když nynější zážitky jsou mnohem hmatatelnější.
„Když vybuchují bomby, cítíte to. Radiaci ale necítíte. Přesto obojí ovlivňuje zdraví, zanechává stopy a přepisuje váš nervový systém,“ popisuje.
Útok na kyjevský dům zapadá do širší taktiky, ke které se Rusko v posledních měsících uchyluje. Využívá masivní vlny sebevražedných dronů, především íránských modelů Šáhid, které cílí na města po celé Ukrajině.
Cílem je mimo jiné zahlcení protivzdušné obrany nejen počtem nasazených strojů, ale i délkou útoků. Jednotlivé nálety často trvají dlouhé hodiny, výjimečně i déle než den, a nutí obranné systémy fungovat prakticky nepřetržitě.
K poslednímu takovému došlo před necelým měsícem a zasáhl mimo jiné i Lvov na úplném západě země. Rusové tam zničili i část chráněné památky UNESCO v historickém centru, bytové domy a civilní infrastrukturu.
Ukrajina na tento vývoj reaguje posilováním protivzdušné obrany, včetně levnějších a flexibilnějších řešení. Vedle klasických systémů se zaměřuje i na vývoj takzvaných stíhacích dronů - menších a relativně levných strojů, které dokážou útočné bezpilotní prostředky ničit přímo ve vzduchu.
Pro Valentynu Ananenkovou ale zůstává klíčové něco jiného. Pocit bezpečí, který se jí rozpadl už podruhé v životě. „Před pár dny byl další útok, rozezněly se sirény a vy máte pocit, jako když ztrácíte kontrolu nad svým tělem a myslí. Zůstává jen strach,“ popisuje