Spojené státy po desetiletí poskytovaly útočiště Íráncům prchajícím z vlasti, která patří k nejhorším na světě, pokud jde o dodržování lidských práv.
Podle íránských představitelů odstartoval v pondělí večer z Louisiany americký charterový let, který by měl v úterý dorazit přes Katar do Íránu, uvedl deník. Americký činitel potvrdil, že přípravy letu byly ve finální fázi. Všichni hovořili s listem pod podmínkou zachování anonymity, protože neměli oprávnění zveřejňovat detaily.
Probíhající deportaci označil americký list The New York Times za jeden z nejtvrdších kroků Trumpovy vlády v oblasti vyhošťování migrantů, a to bez ohledu na stav lidských práv a zacházení, jemuž mohou být ve své původní vlasti vystaveni.
Zároveň jde o vzácný moment spolupráce mezi Spojenými státy a vládou v Teheránu a vyvrcholením několikaměsíčních jednání mezi oběma zeměmi, uvedli činitelé. Podle jednoho z nich íránské ministerstvo zahraničí dalo migrantům ujištění, že budou po návratu v bezpečí a nebudou vystaveni útlaku.
Podle vysoce postaveného úředníka íránského ministerstva zahraničí Hosejna Núšábádího Spojené státy deportovaly 120 osob, které se do Íránu vrátí během příštích dvou dní, napsala agentura AFP. Núšábádí zároveň agentuře Tasním řekl, že americké imigrační úřady se prozatím rozhodly deportovat přibližně 400 íránských občanů, z nichž většina vstoupila na území Spojených států nelegálně.
USA už letos deportovaly skupinu Íránců - z nichž mnozí byli konvertité ke křesťanství, kteří v Íránu čelí pronásledování - do Kostariky a Panamy. Vyhošťování vyvolalo žaloby ze strany obhájců migrantů, kteří takovéto deportační lety kritizují.
K identitě deportovaných Íránců ani důvodům jejich snahy dostat se do Spojených států zdroje neposkytly žádné informace, podotýká NYT. Mezi deportovanými jsou nicméně muži i ženy, včetně párů. Někteří souhlasili s návratem po měsících strávených v amerických detenčních centrech, jiní nikoliv.
V posledních letech podle deníku přibývá íránských migrantů, kteří se do USA dostávají nelegálně přes jižní hranici. Mnozí z nich tvrdí, že se doma obávají pronásledování kvůli svému politickému a náboženskému přesvědčení.
