Smejkal v rozhovoru pro týdeník Ekonom popisuje, jak záliba v "alternativních pravdách" ovlivňuje vědu a výzkum. "Přeženu to, ale je to, jako kdyby někteří chtěli znovu prostudovat, zdali je Země kulatá," říká. Dále jsme hovořili o ponaučení z covidu či hrozbě dalších pandemií.
Jaká je budoucnost očkování? Nerozpoutal americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy novou antivaxerskou vlnu?
Očkování, stejně tak jako vývoj léků jsou ohromným úspěchem vědy a vědeckého bádání. Bez očkovacích látek by bylo mnohonásobně víc obětí různých nemocí. Je to ta nejlepší prevence, jakou máme. Pokud to politici a mocní tohoto světa budou zpochybňovat a ideologii nadřazovat vědě, tak se může začít stmívat.
To, co nyní vidíme ohledně očkování u americké epidemie spalniček, je částečně důsledek toho, že v nové administrativě jsou lidé, kteří fandí "alternativním pravdám", jak sami říkají. Přeženu to, ale je to, jako kdyby někteří chtěli znovu prostudovat, zdali je Země kulatá.
Prohráváme boj s dezinformacemi
Čím to vysvětlit?
Mám pro to dvě vysvětlení. Za prvé - prohráváme boj s dezinformacemi. Sociální sítě a některá média tomu zdatně pomáhají. Za druhé jsme oběťmi vlastního úspěchu - choroby, proti kterým očkujeme, nevidíme kolem sebe, lidé si pak říkají: proč se mám očkovat proti něčemu, co mě neohrožuje?
Když kolem umírali lidé na covid nebo v minulosti na záškrt či když potkávali ty, které paralyzovala obrna, tak na vakcíny stáli frontu. Někteří intelektuálové také tvrdí, že v historii se možná střídají fáze racionálního vnímání a fáze iracionální, založené na dojmech a emocích. Podobně jako kdysi baroko vystřídalo renesanci.
Někdo očkování považuje za normální věc, jiní z něj mají hrůzu. Proč?
Mnozí lidé si pořád pletou kauzalitu s koincidencí, s časovým souběhem, a z jakékoli zdravotní patálie viní očkování. Říkají něco jako: "Před rokem mě očkovali, od té doby je všechno jinak.". Navíc se všude bohužel daleko víc mluví o rizicích očkování než o jeho přínosech.
Není nedůvěra k vakcínám a k vědě rovněž věcí úpadku vzdělání nebo šíření různých nesmyslů prostřednictvím masové komunikace a kultury?
Vzdělanost je důležitá, ani vzdělaní Němci ale kdysi nezabránili nástupu nacismu. Vzdělaná populace je samozřejmě odolnější vůči různým manipulacím a podivným ideologiím, ale ne zcela. Vždy když se objevily nové komunikační technologie, v minulosti šlo třeba o rádio a televizi, staly se nejen prostředkem pro šíření osvěty, ale okamžitě i zdrojem rozmanitých dezinformací.
S člověkem, kterému je jakákoli pravda zrelativizována a zpochybněna, se přece lépe manipuluje, to vládci dobře vědí. Mýty a dezinformace se z doby covidu přelily do války na Ukrajině. Ti samí lidé, kteří mi před pár lety psali maily, že tu zabíjíme vakcínami a rouškami, teď posílají maily podporující Rusko. Někteří politici jich využívají k manipulaci s veřejností.
Jaké dezinformace a mýty máte konkrétně ohledně očkování na mysli?
Vrátím se k již zmíněnému Robertu Kennedymu juniorovi. Tvrdí, že oběti epidemie spalniček jsou hlavně podvyživené děti, nezdraví jedinci. Když budu silný, budu se otužovat a zdravě jíst, užívat vitaminy nebo třeba i olej z tresčích jater, tak očkování nepotřebuji. To není pravda.
Otužování, sport, správná výživa jsou samozřejmě dobré, určitě nám pomáhají, proti infekčním onemocněním však zdaleka nestačí. Spalničkám nebo covidu může podlehnout i trénovaný, denně se otužující sportovec. Abych byl spravedlivý - Kennedy očkování úplně nezpochybňuje, hovoří hlavně o těchto alternativách, které jej mohou, alespoň podle něj, zastoupit.
Není to zvláštní právě v USA? Tam mají ohledně vakcín tradici, kterou už před více než půl stoletím pomáhal budovat nejúspěšnější vakcinolog historie Maurice Hilleman?
Jenomže USA je země velkých extrémů, jiné to je v Kalifornii a na východním pobřeží, jiné na Jihu, na Středozápadě. Výsledky americké vědy jsou vynikající, mají nejlepší univerzity na světě, vynikající výzkum a účinné léky. Na druhou stranu tam také žije mnoho lidí, kteří nemají vzdělání a třeba ani zdravotní pojištění. Ameriky jsou prostě dvě.
Nemůže se sílící nedůvěra k očkování a vědě samotné promítnout do menšího zájmu o vývoj nových vakcín?
Může, určitě. A ještě víc se do toho může promítnout fakt, že nová americká administrativa osekává financování univerzit a vědeckých ústavů. Vývoj nových vakcín a léků je nesmírně drahý, uspěje jeden nápad z mnoha, musíte podporovat výzkum, který nakonec může skončit ve slepých uličkách, potřebujete podporu státu.
Tamní ministerstvo zdravotnictví nyní propustilo 10 tisíc zaměstnanců v rámci reorganizace a tamní Státní zdravotní ústav bude mít o miliardy méně na podporu 300 tisíc vědců pracujících na různých projektech. Peníze budou ale najednou na to, aby byla znovu zkoumána již dávno vyvrácená teorie, zdali očkování novou vakcínou nesouvisí s autismem.
Obavy z nebezpečného očkování
K tomu se šíří obavy, že nové vakcíny založené na genetických úpravách mohou být i jinak nebezpečné.
Jde o to, že se jedná o nový typ vakcíny, mRNA (v principu jde o kopii krátkého úseku DNA, který kóduje určitou bílkovinu - pozn. red.) nebo vakcíny na bázi virového vektoru. Novinky vždy vyvolávaly obavy. Už při očkování proti neštovicím počátkem 19. století planuly vášně, v novinách a časopisech tiskli mnoho článků, obrázků a karikatur netvorů, ve které se proměnili lidé po očkování.
Teď nové vakcíny pracují s mRNA, díky které se buňky našeho těla naučí vyrobit bílkovinu, antigen, část viru, proti které si pak vytvoří imunitu. RNA si však mnoho lidí spojí s DNA a od toho je už jen krůček k tvrzení, že jde o preparát, který mění lidský genom. Což je samozřejmě totální nesmysl. Ale strach z očkování obecně není v historii nic nového.
Takže příprava nových vakcín jde správnou cestou?
Určitě. Technologie se zdá nová, nicméně na jejím vývoji se pracovalo dlouho. Navzdory tvrzením, komu všemu jejich nasazení zkazilo život, neexistuje žádná dobrá studie, která by něco takového prokazovala. Na principu mRNA se budou určitě vyvíjet další vakcíny proti infekčním chorobám, například proti RS virům, chřipce, hepatitidě i proti nádorovým onemocněním, abychom nemluvili jen o infekcích.
Nemají však antivaxeři pravdu v tom, že se dostáváme do závislosti na farmaceutických firmách, o jejichž záměrech, kromě toho, že chtějí vydělávat, mnoho nevíme?
Ani tato kritika, která často má blízko ke konspiračním teoriím, není nic nového. Varování, že mají nějaké tajemné úmysly a chtějí nás poškodit, známe odnepaměti. Jenomže bez farmaceutických firem by to nešlo. Bez nich se vývoj v medicíně kupředu nepohne. Musí ale být etický a kontrolovaný. Stát může vyvíjet léky i vakcíny sám, namítnete, za socialismu tomu tak bylo, ale myslíte, že to bylo rychlejší, efektivnější a bezpečnější?
Ruská vakcína proti covidu Sputnik nebyla schválena Evropskou lékovou agenturou, protože její výrobce nedodal potřebné dokumenty. V západních zemích si v roce 2025 neumím představit, že se na trh dostane něco, u čeho by rizika převažovala nad přínosem a co by také nesplňovalo přísně stanovená kritéria bezpečnosti a účinnosti. Nejde to prostě ani bez farmaceutických firem, ani bez funkčního státu a jeho institucí.
U očkování jste řekl, že Amerika je dvojí. Je dvojí i Česko?
Jsou tu také politici, kteří mají sklon ohýbat fakta a lhát. Nejsou tu zase takové sociální rozdíly a takové extrémy jako v USA obecně. Ale polopravdy a dojmy spojené s očkováním šíří v Česku i zdravotníci, na počet obyvatel je jich možná i víc než v té Americe. Jenomže dojem, byť i založený na tom, co mi sdělilo pár pacientů, nemusí být statisticky prokázanou vědeckou pravdou. Dojmy jsou jedna věc, fakta druhá. Hypotézu musím dokázat.
Nejde i o tradiční českou neochotu nechávat se očkovat?
Nevím, co myslíte tradiční neochotou, když pominu onu zmiňovanou víru ve zdravého člověka, který vakcínu nepotřebuje. V Česku má nízkou proočkovanost na svědomí řada dalších důvodů mimo onu nedůvěru k vědě a dezinformace. Za prvé - vakcíny jsou pro mnoho lidí drahé, i ta chřipková něco stojí a jiné ještě víc. Rovněž možnost nechat se očkovat je v Česku dost omezená, v podstatě to mohou dělat jen praktičtí lékaři.
V USA se můžete nechat očkovat v lékárně, před propuštěním z nemocnice a podobně, možností máte víc. Rovněž vakcíny jsou pro Američany relativně levnější než pro nás. Jednoduše neumíme dostat vakcínu k lidem. Trochu se to začíná měnit k lepšímu, bohužel velice pomalu.
Nejde ale také o pochybnosti, zda očkování opravdu pomůže?
Očkování je prevence, na tu u nás málo dbáme obecně. Problémem je, že ho zpochybňuje i mnoho našich lékařů a zdravotníků. Mnoho z nich se očkovat nenechá a často za tím je zase mýtus "zdravého zdravotníka". Takového, který očkování nepotřebuje, protože je fyzicky silný a má imunitu posílenou pravidelným kontaktem s nemocnými. Lékaři a zdravotníci by první měli vysvětlovat, že koincidence není kauzalita. To, že jsem po očkování onemocněl "chřipkou", přičemž nikdo pacienta na tu "chřipku" většinou ani netestoval, není žádný důkaz, že něco nefunguje.
Ohlédnutí za covidem
Jak jsme se vlastně vypořádali s covidem? Všichni jsme měli obrovský strach a dnes se o této epidemii skoro nemluví, snad jen o jejích ekonomických dopadech.
U skoro každé velké traumatické zkušenosti, kterou lidé měli, ať jde o války, nebo o epidemie, přichází racionální hodnocení teprve s odstupem. Ten je asi přímo úměrný tomu, o jak velkou tragédii šlo. Lidé mají tendenci katastrofy vytěsňovat.
Rozhodně ale u nás nevidím žádnou snahu státu toto období vyhodnotit. Přičemž tento stát, který boj s epidemií ne příliš úspěšně vedl, by to analyzovat měl jako první. Každá firma, když něco zkazí, si udělá audit, stát nic takového neudělal, bojí se asi jak vláda, tak opozice. Přitom tu umřelo skoro 50 tisíc lidí, což je katastrofa. Místo toho odevšad slyším, že se vlastně nic tak strašného nestalo. Chyby pak budeme opakovat.
Jak je to s audity jinde?
Když nepočítám státy na východ od nás, kde je úplné ticho, nebo dokonce "vyšetřování" jako na Slovensku, tak ve většině západních zemí je ta analýza daleko důkladnější.
I když u nás analýza chybí - co se mělo dělat jinak?
První věcí, což platí asi pro jakoukoliv krizi, je mít instituci, která poskytuje odborná apolitická doporučení, nějaký ten "Kochův ústav", to prosím nemůže být ministerstvo. Problémem byla tristní komunikace. Na všechno, i na komunikaci přece jsou odborníci. Ještě větším důvodem selhání jsou dlouhodobě neřešené systémové problémy celého zdravotnictví.
Ono je pořád postaveno na tom, že léčíme již vzniklé nemoci, a zapomíná se na prevenci. Přičemž u pandemií je právě prevence velice důležitá. Je fajn, že máme nemocnice deset kilometrů od sebe a spoustu lůžek, jenomže to byl rovněž důvod k tomu, proč jsme za covidu šlapali na záchrannou brzdu tak pozdě. S tím, že máme robustní zdravotnictví s moderními přístroji - i když bez digitalizace a s nedostatkem sester a nelékařského personálu -, které to přece musí ustát.
Místo abychom investovali do prevence, v případě covidu do testování asymptomatických lidí a očkování, tak jsme čekali na pacienty v nemocnicích. Bez zásadních změn ve zdravotnictví, a to nejen veřejném, to do budoucna nepůjde.
Jak hodnotíte účinnost proticovidových vakcín?
Zachránily ve světě miliony lidských životů, o jejich účinnosti bylo publikováno mnoho studií. Například studie z medicínského časopisu Lancet ukázala redukci počtu úmrtí o 60 procent díky očkování v Evropském regionu. Pochyby sice vyvolával fakt, že byly vyvinuty tak rychle. Pravda však je, že se při jejich vývoji i při rigorózních testech bezpečnosti dodrželo vše, co se dodržet mělo, jen se ony fáze překrývaly, výroba probíhala paralelně s klinickými testy, šlo o životy mnoha lidí.
Hrozí aktuálně nové epidemie?
Ty hrozí stále, proto na ně musíme být připraveni. Není možné říkat, že když epidemie řádila nedávno, tak třicet let nic podobného nepřijde. Pozornost vyvolává v tuto chvíli například ptačí chřipka, která se už přenesla v USA na stáda skotu. O epidemiích známých infekčních agens, které se mohou objevit kvůli poklesu proočkovanosti, jako jsou spalničky nebo černý kašel, už jsme mluvili. Navíc nevíme a nikdy asi nezjistíme, zda virus SARS‑CoV‑2 byl přírodního původu, nebo jestli unikl z laboratoře.
Jak to bylo podle vás?
Já vážně nevím, CIA nicméně letos v lednu zveřejnila zprávu, podle které to únik pravděpodobně byl, v Německu se hodně diskutovalo o zprávě zpravodajských služeb již z roku 2020. Ať to už byl ve Wu‑chanu městský trh, nebo laboratoř, Čína pochybila již v prodlení poskytování informací.
Někdo může říkat, že jsme si to zavinili sami, že za tím jsou neodpovědné vědecké experimenty. A že vědci v zájmu byznysu i vlastní slávy riskují a k tomu pokusy přenášejí do Číny, kde je na ně méně vidět.
Musíme připustit, že se něco takového děje, a určitě to vyžaduje důslednou mezinárodní kontrolu. Riziko při provádění vědeckých pokusů s viry a jinými mikroorganismy existuje a ty se musí dít jedině ve speciálních laboratořích a musí se dodržovat stanovené bezpečnostní postupy, nejlépe ověřitelné mezinárodní kontrolou.
