Burns v úterý na akci Carnegie Endowment for International Peace reflektoval své působení v CIA a hovořil o důležitosti zpravodajských služeb v době rusko-ukrajinské krize. Zdůraznil, že strategické využití zpravodajských informací a včasné varování hrálo před invazí zásadní roli v boji proti šíření dezinformací z Ruska.
Mluvil i o době, kdy působil jako velvyslanec USA v Rusku a jak poznal některé důležité Putinovy rysy a vzorce chování. Ruského prezidenta popsal jako "vznětlivou kombinaci křivdy, ambicí a nejistoty, které se v něm spojily". Poznamenal také, že od oranžové revoluce na Ukrajině v roce 2004 začal Putin vnímat situaci na Ukrajině jako přímou hrozbu pro svou moc.
Burns zavzpomínal také na období před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu a poznamenal, že na konci roku 2021 měla CIA "vynikající zpravodajské informace", které odhalovaly Putinovy invazní plány.
Tyto informace v kombinaci s jeho vlastní dlouholetou zkušeností s Putinem ho tehdy přesvědčily o tom, že záměr ruského prezidenta je opravdu skutečný.
V listopadu 2021 vyslal tehdejší americký prezident Joe Biden Burnse do Moskvy, aby přímo varoval Putina a sdělil mu přesné podrobnosti o tom, co USA vědí. Putin ale "neprojevil ani špetku pochopení".
Burns se domnívá, že Putin se rozhodl zahájit invazi na základě chybných předpokladů. "Putin byl přesvědčený, že načasování je takticky výhodné a že ruská armáda je dostatečně modernizovaná, aby snadno porazila Ukrajinu. Také si myslel, že Evropa a USA nebudou schopné účinně reagovat," popsal bývalý šéf CIA.
Putin si myslel, že ruskou ekonomiku "chrání před sankcemi". Tomu předcházel rozhodovací proces, do kterého zahrnul jen své nejbližší okolí. Tvořilo ho lidé, kteří buď sdíleli jeho zatvrzelé názory, nebo nebyli ochotni zpochybňovat jeho úsudek.
Burns také poznamenal, že je Putinova válka pro Rusko "strategickým neúspěchem". Poukázal na to, že se za posledních pár let odhalily vojenské slabosti Moskvy, došlo k "vážnému poškození" ruské ekonomiky a země se teď označuje jako "mladší parťák a ekonomická kolonie Číny".
Kremelští lídři podle Burnse podcenili schopnost Evropy reagovat a nevěřili ani tomu, že USA poskytnou tak významnou podporu.
"To byly zásadně chybné předpoklady," vysvětlil Burns. Tyto chyby přisuzoval tomu, že Putin se opět spoléhal na stále užší okruh poradců, kteří buď sdíleli jeho názory, nebo se naučili, že "zpochybňovat jeho úsudky není pro jejich kariéru prospěšné".
Podle bývalého šéfa CIA bylo klíčové, že USA využily zpravodajské informace k vytvoření silné mezinárodní koalice. "Důvěryhodnost našich zpravodajských informací tomu pomohla," uvedl.
Dodal, že díky tomu mohli významně podpořit Ukrajince. Burns také zdůraznil, že bylo strategické prezidentovo rozhodnutí odtajnit některé zpravodajské informace, aby odhalil Putinovy plány. "K tomu došlo kvůli snaze zbavit Putina schopnosti vytvářet falešné narativy, což jsem u něj po mnoho let pozoroval až příliš často," popsal Burns s tím, že USA často bojovaly s ruskými dezinformacemi.
Stačí jedna špatná věta. Putinův režim vrací do hry sovětský teror s léčebnami (celý článek s videem zde)
