Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého. Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů.
"Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování," uvedli autoři studie.
Podle výpočtu iniciativy bylo během tří let války v důsledku ostřelování velkých ropných skladů a rafinerií a ukrajinské energetické infrastruktury uvolněno přibližně 17 milionů tun oxidu uhličitého.
Mnoho letů, například z Evropy do Asie, se také musí vyhnout ukrajinskému vzdušnému prostoru a Sibiři, což enormně prodlužuje letové trasy. Ve srovnání se situací před invazí tím letecké společnosti vyprodukují 20 milionů tun oxidu uhličitého navíc, tvrdí vědci.
