Telefonát Trumpa s Putinem nepřinesl významný posun, uvedl Lipavský
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, tento online přenos končí. Dění kolem Ukrajiny sledujeme v nové online reportáži.
Optimistický je naopak předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Jednání se podle něj rozběhla, obě strany vyložily karty, řekl v České televizi. "Přál bych si, aby jednání pokračovala a zintenzivnila se," řekl.
Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) na síti X poukázal na večerní ruský útok na Ukrajinu, který přišel už po telefonátu Trumpa s Putinem.
"Na Ukrajinu padají ruské rakety. Přesně v tu chvíli, kdy Trump nedokázal vyjednat nic jiného, než že na ukrajinskou energetiku přestanou padat ruské rakety. Tomu se fakt říká dobrej deal," napsal.
Skeptický k výsledku dnešního telefonátu je také vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Rakušan na sociální síti X napsal, že fungující energetika je pro Ukrajinu určitě důležitá a domluvená výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou je skvělá věc. "Po nedávných útocích na civilní cíle s řadou civilních obětí včetně dětí se ale vnucuje otázka: co brání Putinovi přistoupit bez dalších podmínek na třicetidenní příměří, s nímž Ukrajinci souhlasili? Pokud jde o autentickou vůli Ruska dosáhnout trvalého a férového míru, zůstávám skeptický," dodal.
Putin se po telefonátu s Trumpem zavázal neútočit 30 dní na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Fungující energetika je pro Ukrajinu určitě důležitá. Výměna zajatců je skvělá věc.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) March 18, 2025
Po nedávných útocích na civilní cíle s řadou civilních obětí včetně dětí se ale vnucuje…
Telefonát Trump - Putin nepřinesl významný posun, stále není domluvené ani omezené příměří a Rusko neslevilo ze svých požadavků, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský v České televizi.
Zdroje serveru RBK-Ukrajina z ukrajinské prezidentské kanceláře mezitím uvedly, že Rusko odmítlo příměří a na Ukrajinu právě útočí ruské drony.
Zároveň zopakoval, že jednání o Ukrajině bez její účasti nepřinesou výsledky. Upozornil přitom, že požadavek ruské strany, aby zahraniční partneři přestali Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a zpravodajské informace, je "snahou o oslabení Ukrajiny".
Zelenskyj podle telegramového kanálu RBK Ukrajina uvedl, že Ukrajina vždy podporovala "postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru".
Ukrajina podporuje americký návrh na zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, řekl podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Doufá, že brzy bude moct mluvit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o jeho dnešním telefonickém hovoru se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Rusko odmítlo příměří, tvrdí o vyznění telefonátu Trumpa a Putina zdroje RBK-Ukrajina z ukrajinské prezidentské kanceláře. Ukrajina právě čelí náletu.
Trump dnes také poznamenal, že Putin i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtějí, aby válka skončila. "Tento proces je nyní v plném proudu a doufejme, že se nám to v zájmu lidstva podaří!" dodal americký prezident.
"Dohodli jsme se na okamžitém příměří v oblasti energetiky a infrastruktury s tím, že budeme rychle pracovat na úplném příměří a nakonec na ukončení této strašné války mezi Ruskem a Ukrajinou," napsal Trump.
Dnešní telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl velmi dobrý a produktivní, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.
Potvrdil také dohodu o okamžitém příměří pokud jde o útoky na energetiku a infrastrukturu. Chce, aby se brzy podařilo uzavřít příměří úplné.
Byl to podle různých zdrojů dvě až tři hodiny trvající hovor, ale Putin neustoupil prakticky v ničem. První komuniké navíc vydal Kreml, což o něčem svědčí. To americké následovalo později a bylo o poznání kratší a střízlivější. Pokud by výsledky byly pro USA dobré, Donald Trump by se nepochybně ihned pochlubil před novináři a na sociálních sítích bychom četli jeho euforická vyjádření.
Jedinou reálnou dohodou mezi vůdci - soudě podle oznámení Kremlu - se stal Putinův souhlas s Trumpovým návrhem, aby se obě strany konfliktu na 30 dnů zřekly útoků na energetické objekty, poznamenal server BBC News.
Kreml se nezmínil o jakýchkoliv konkrétnějších dohodách otvírajících cestu k 30dennímu příměří, se kterým pod tlakem Washingtonu souhlasila Ukrajina, dodal server.
Putin také poukázal na to, že při urovnání konfliktu je nezbytné přihlížet k "bezpodmínečné nezbytnosti odstranit prvotní příčiny krize a zákonným zájmům Ruska".
Kreml zdůraznil, že ruský prezident v telefonátu "potvrdil svou principiální oddanost mírovému vyřešení konfliktu" a vyjádřil připravenost spolupracovat s americkými partnery na vypracování možných cest k urovnání, které by mělo být komplexní, udržitelné a dlouhodobé.
"Během rozhovoru Donald Trump předložil návrh, aby se znepřátelené strany zdržely po dobu 30 dnů útoků na objekty energetické infrastruktury. Vladimir Putin odpověděl kladně na tuto iniciativu a hned vydal ruským vojákům příslušný rozkaz," uvedl Kreml podle agentury TASS.
Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří, řekl Scholz k hovoru Trump-Putin.
K telefonátu Trumpa s Putinem se vyjádřil také Bílý dům. Americký prezident podle něj se svým ruským protějškem odpoledne telefonicky hovořil o potřebě míru a příměří na Ukrajině. Hovořili podle něj také o Blízkém východě a bilaterálních vztazích mezi USA a Ruskem.
Oba prezidenti se podle Kremlu dohodli, že zůstanou v kontaktu ohledně všech projednávaných otázek a také se vyslovili pro normalizaci rusko-amerických vztahů.
Putin informoval Trumpa, že ve středu 19. března si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Rusko jako gesto dobré vůle předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků, uvedl Kreml podle agentury TASS.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump v dnešním telefonickém rozhovoru "podrobně a otevřeně" hovořili o Ukrajině, oznámil Kreml po skončení telefonátu.
Putin v rozhovoru s Trumpem o Ukrajině souhlasil s tím, že na 30 dnů budou přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu, píše Reuters.
Evropa musí do roku 2030 přezbrojit a být schopna své nepřátele odstrašovat. Dnes to v projevu na kodaňské Královské vojenské akademii řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve středu představí plán nazvaný Připravenost 2030.
"Připravenost 2030 znamená přezbrojit a vytvořit takové (vojenské) kapacity, abychom měli schopnost odstrašovat," prohlásila šéfka Evropské komise. Ve druhé polovině nynější dekády se podle ní vytvoří nový světový pořádek a Evropa musí být schopna se sama bránit.
"Rozhovor skončil," řekl Peskov podle státní agentury TASS. Kreml oznámení učinil v 19:35 moskevského času (17:35 SEČ), zatímco podle Bílého domu rozhovor začal přibližně v 15:00 SEČ, připomněla agentura Interfax.
Telefonát Trumpa s Putinem trval více než dvě a půl hodiny.
Telefonický rozhovor prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa skončil, oznámil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur.
Estonsko plánuje zvýšit své výdaje na obranu na nejméně pět procent HDP od roku 2026, uvedl dnes podle agentury AFP premiér Kristen Michal po setkání kabinetu. Reagoval tak na doporučení velitele estonských obranných sil, napsala estonská veřejnoprávní stanice ERR.
Pro západní firmy, které vzdorovitě opustily Rusko, zřejmě nebude návrat jednoduchý. Prezident Vladimir Putin řekl, že jim neumožní, aby své podniky zanechané v Rusku levně odkoupily zpět nebo aby snadno zaplnily mezery na trhu, které už mezitím zaplnili ruští podnikatelé.
Putin to dnes prohlásil na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů. Stovky západních firem Rusko opustily po jeho invazi na Ukrajinu z února 2022.
Jermak na platformě Telegram napsal, že se podělil se zástupci občanské společnosti o výsledky ukrajinsko-amerických jednání v Džiddě, kde Ukrajina 11. března podpořila americký návrh na bezpodmínečné 30denní příměří.
A také jako jeden z prvních kroků k míru navrhla výměnu válečných zajatců, propuštění civilistů a návrat dětí odvlečených do Ruska. Jermak vedl ukrajinskou delegaci v Džiddě.
Jermak svůj příspěvek zveřejnil před ohlášeným telefonátem amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Ukrajina nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské, uvedl dnes na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Uvedené body označil za "červené linie", tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Ukrajina nikdy nepřistoupí.
Podle dřívějších sdělení Bílého domu bude tématem dnešního telefonátu ukončení války na Ukrajině. Podle Kremlu prezidenti budou mluvit o ruské válce na Ukrajině a normalizaci vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.
Zástupce personální šéfky Bílého domu Dan Scavino na síti X uvedl, že telefonát se "vyvíjí dobře a stále pokračuje".
Update: Call still in progress… https://t.co/CTNVULUgbE
— Dan Scavino (@Scavino47) March 18, 2025
Telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem podle Bílého domu začal, píše agentura AP.
Český prezident Petr Pavel velmi brzy navštíví Kyjev, kde se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to uvedl poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Hlavy státu podle něj proberou, jak posílit Evropu s ohledem na společné budování svobodného světa.
Britský premiér Keir Starmer telefonicky informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa o diskusích takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Trumpovi rovněž podle agentury Reuters řekl, že Ukrajina musí mít co nejsilnější pozici, aby dosáhla spravedlivého a trvalého míru s Ruskem, které ji v únoru 2022 vojensky napadlo.
Rozhovor mezi Starmerem, který se staví do čela koalice ochotných, a Trumpem se podle dnešního prohlášení mluvčího britské vlády uskutečnil v pondělí pozdě večer, tedy jen několik hodin před dnešním připravovaným rozhovorem mezi šéfem Bílého domu a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ukrajina a Rusko pokračovaly v noci na dnešek ve vzdušných útocích, informovaly úřady obou zemí. Obě strany hlásily škody či raněné. Ukrajinské vzdušné síly oznámily útok celkem 137 ruských dronů a uvedly, že 63 z nich sestřelily a dalších 64, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých strojů se nezmiňují. Rusko informovalo o zničení 46 ukrajinských dronů ve čtyřech oblastech.
"Museli jsme Ukrajinu dotlačit ke správným rozhodnutím," okomentoval včera Trump dřívější roztržku s ukrajinským prezidentem v oválné pracovně. Naznačil tak, že se na konflikt předem připravil v rámci své širší strategie nátlaku na ukrajinské vyjednávací pozice.
Trump dodal, že je přesvědčený, že jeho nátlak na Ukrajinu už přináší výsledky. "Nyní (Ukrajinci) dělají dobrou věc a my se teď pokoušíme o uzavření mírové dohody. Chceme příměří a pak mírovou dohodu," pokračoval prezident USA.
Prezidenti Putin a Trump spolu podle mluvčího Kremlu Peskova budou hovořit dnes mezi 14:00 a 16:00 SEČ o Ukrajině a normalizaci vztahů obou zemí.
Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. V úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, doplnil předseda vlády.
Evropská unie podle Fialy nyní musí dát na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se na počítání jiných veličin. "Vědeckých patentů, vzniklých start-upů, inovací, vyrobených moderních letadel nebo třeba dronů," řekl. Nepřátelé svobodného světa totiž podle něj nepočkají, až Evropa dokončí svou zelenou tranzici. "Zkušenosti posledních let jsou nemilosrdné. Rusko nezastaví. Trvá mu zhruba čtyři až šest let, než se po jedné válce zvládne připravit na další," řekl.
Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny, oznámila dnes ministerstva. Důvodem podle nich je, že v posledních letech výrazně vzrostlo riziko pro země, které sousedí s Ruskem a Běloruskem. Všechny čtyři státy jsou členy Severoatlantické aliance a sousedí buď s jedním, nebo s oběma ze zmíněné dvojice zemí.
Zprávy z úterý 18. března
Za pomoc v boji proti ruské agresi dnes aktivistům a zástupcům nevládních organizací poděkoval ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Na setkání v budově ambasády ocenil jejich solidaritu a podporu v boji za svobodu a evropské hodnoty, uvedl zastupitelský úřad na Facebooku. Ukrajina čelí ruské invazi od února 2022.
Je smutné slyšet, že Spojené státy chtějí ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU se nyní podle ní musí zaměřit na to, co může v tomto ohledu udělat. Neznamená to ale, že financování automaticky převezme Evropa.
Rádio Svobodná Evropa "bylo majákem demokracie, velmi cenným", uvedla Kallasová, která je bývalou estonskou premiérkou. "Je smutné slyšet, že USA ukončují své financování, nyní je otázkou, zda tu mezeru můžeme vyplnit," dodala šéfka unijní diplomacie. Zmínila přitom, že to ze strany EU nemůže být automatické, protože existuje spousta organizací, které unii žádají o to samé. "Musíme se podívat na to, co můžeme udělat," doplnila ale s tím, že ministři zahraničí o tomto tématu diskutovali i během dnešního jednání v Bruselu.
Hasiči dnes po třech dnech uhasili požár v rafinerii v jihoruském městě Tuapse, kterou podle ukrajinských médií zasáhla nová ukrajinská raketa. Pokrok v ukrajinském raketovém programu minulý týden oznámil prezident Ruskem napadené země Volodymyr Zelenskyj.
"Požár v ropném komplexu v Tuapse byl zcela zlikvidován. Jsem vděčný pracovníkům ministerstva pro mimořádné situace a všem, kteří s požárem nepřetržitě bojovali více než tři dny," napsal na Telegramu gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev.
"Evropská unie je i nadále připravena zesílit tlak na Rusko, a to i prostřednictvím dalších sankcí," stojí v návrhu závěrů summitu prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, který začne ve čtvrtek. Uvedla to agentura ČTK s odkazem na své zdroje. Účastníci schůzky rovněž zdůrazní důležitost navýšení vojenské podpory napadené Ukrajině. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.
Cílem čtvrteční schůzky má být rovněž hledání řešení, jak zamezit tomu, aby byla restriktivní opatření obcházena. "V souladu s unijním právem by měl ruský majetek zůstat zmrazený, dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí jí škody způsobené touto válkou," dodává text s tím, že "spravedlivý a trvalý mír je v nejen v zájmu Ukrajiny, ale i Evropy".
Případná mírová dohoda musí respektovat ukrajinskou nezávislost, svrchovanost a územní celistvost a musí ji doprovázet "silné a důvěryhodné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které odradí budoucí ruskou agresi". "Evropská rada vítá úsilí, které bylo v tomto ohledu zahájeno společně s podobně smýšlejícími partnery a partnery z NATO," říká návrh závěrů.
Americký prezident Donald Trump bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na stole je od minulého týdne návrh 30denního příměří. "Uvidíme, jestli dokážeme válku ukončit. Možná ano, možná ne, ale myslím si, že je tu velká šance," řekl americký prezident novinářům. Podle zdrojů z ruské armády to ale s příměřím příliš nadějně nevypadá.
K takzvané koalici ochotných, tedy skupině zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů, by se mohlo přidat přes 30 států. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil mluvčí britského premiéra Keira Starmera. Poznamenal, že z těchto zemí by značná část poskytla také vojáky. "Možnosti přispění se budou lišit, ale bude to značná síla, značný počet zemí, které vojáky poskytnou," řekl mluvčí.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu EU, který začíná ve čtvrtek, vyzvou Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku proti Ukrajině. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Účastníci schůzky rovněž zdůrazní důležitost navýšení vojenské podpory napadené země. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.
"Evropská rada znovu vyjadřuje podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru," stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém dnes později odpoledne budou diskutovat velvyslanci členských států EU a text tedy ještě může doznat změn.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes potvrdil chystaný hovor ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. K jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit. Hovor se má uskutečnit v úterý.
Česko podporuje nový balíček vojenské pomoci EU pro Ukrajinu, uvedl dnes v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. Návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Měl by obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.
"Balíček vítáme, podporujeme ho. Je potřeba dořešit ještě určité nejasnosti, ale za Česko zazněla jasná zpráva, že potřebujeme dále podporovat Ukrajinu, vojensky, politicky i ekonomicky, takže tento balíček do toho zapadá," řekl Lipavský. "Česko je i aktivním účastníkem londýnského formátu koalice ochotných. Uvidíme, kam dojdeme v Evropské unii, pro nás je ale důležité, aby Evropa zůstala geopolitickým hráčem," dodal.
Někteří ukrajinští vojáci přirovnali k hororovému filmu své zážitky při nynějším ústupu ze západoruské Kurské oblasti, do níž ukrajinská armáda vpadla v rámci ofenzivy v srpnu loňského roku. Napsala to dnes BBC s odvoláním na vyjádření pěti bojovníků, kteří se stanicí komunikovali pod podmínkou zachování anonymity prostřednictvím sociálních sítí. Ukrajinští vojáci popisovali nedostatek munice, jídla i vody, útočící roje dronů a desítky kilometrů dlouhý pěší ústup.
BBC připomněla, že Ukrajina zakázala novinářům cesty na kurskou frontu, a proto mají média jen omezenou možnost o dění v oblasti informovat.
Na světlo se dostávají detaily ústupu ukrajinských vojáků z Kurska. Jeden z hlavních důvodů, proč museli téměř celou oblast opustit, byly útoky ruské elitní dronové jednotky. Ukrajinci na místě také zanechali svoji nejcennější západní techniku.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před dnešním jednáním ministrů zahraničí bloku v Bruselu.
Šéfka unijní diplomacie zopakovala, že pokud jde o jednání o Ukrajině, "mír je nyní na ruské straně hřiště". "Podmínky, které předložili, ukazují, že ve skutečnosti nechtějí mír, protože jde o všechny jejich konečné cíle, kterých chtějí ve válce dosáhnout," řekla Kallasová na adresu Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli jmenoval novým náčelníkem generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Andrije Hnatova. Ukrajina bránící se ruské agresi se snaží restrukturalizovat a posílit svou armádu, zatímco se účastní bojů v ruské Kurské oblasti a čelí rostoucímu tlaku v Doněcké oblasti, píše agentura AP.
Hnatov nahradil Anatolije Barhylevyče, který tuto funkci zastával od února 2024. Jmenování oznámil generální štáb v neděli prostřednictvím svého kanálu na síti Telegram. "Systematicky transformujeme ozbrojené síly Ukrajiny, abychom zvýšili jejich bojovou efektivitu," uvedl ministr obrany Rustem Umerov.
Barhylevyč bude nyní působit jako generální inspektor ukrajinského ministerstva obrany. Umerov zdůraznil, že Barhylevyč "zůstane součástí týmu", bude dohlížet na dodržování vojenských standardů a posilování disciplíny v armádě.
Generálmajor Andrij Hnatov od letošního ledna působil ve funkci zástupce náčelníka generálního štábu pro výcvik a komunikaci. Dříve Hnatov velel operačně-strategické skupině Chortycja, která je zodpovědná za velkou část fronty na východní Ukrajině a obranu města Pokrovsk.
Rusko dnes v noci znovu zaútočilo drony na Kyjev, uvedl krátce po půlnoci starosta ukrajinského hlavního města Vitalij Kličko na Telegramu. Napsal také, že ukrajinské jednotky protivzdušné obrany se snaží útok odrazit. Svědci agentury Reuters slyšeli v některých částech města výbuchy, které zněly jako činnost systémů protivzdušné obrany.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP.
"V úterý budu mluvit s prezidentem Putinem. O víkendu se udělalo hodně práce," řekl Trump novinářům na palubě Air Force One během pozdního letu z Floridy zpět do Washingtonu. "Chceme zjistit, zda můžeme tuto válku ukončit. Možná můžeme, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci," řekl americký prezident. Uvedl, že součástí rozhovorů kolem ukončení války bude otázka území a elektráren.
Zprávy z pondělí 17. března
"Budeme požadovat, aby se součástí dohody staly železné bezpečnostní záruky (pro Rusko)," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Gruško v listu Izvestija. Podle něj by součástí těchto záruk měl být závazek ze strany zemí Severoatlantické aliance, že Ukrajinu do paktu nepřijmou.
Rusko odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO. V mírové smlouvě bude Moskva požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení jejího přijetí do NATO. Podle agentury Reuters to uvedlo ruské ministerstvo zahraničí v listu Izvestija. Případná otázka neozbrojených pozorovatelů může být podle ministerstva projednána až po dojednání mírové smlouvy.
Turecko podporuje snahu Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Podle tiskových agentur to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Ankara podle dnešního prohlášení kanceláře tureckého prezidenta podporuje spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině.
Erdogan podle svého úřadu v telefonátu s Trumpem prohlásil, že Ankara podporuje americké "rozhodné a přímé iniciativy" zaměřené na ukončení války na Ukrajině. Spojené státy tento týden zveřejnily svůj návrh na třicetidenní zastavení bojů mezi Ukrajinou a Ruskem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl televizi CBS, že konečná mírová dohoda bude "zahrnovat spoustu tvrdé práce, ústupky ze strany Ruska i Ukrajiny" a že bude obtížné tato jednání mezi znepřátelenými stranami vůbec zahájit, "dokud po sobě budou střílet".
Na podobnou otázku televize ABC, zda by USA přijaly mírovou dohodu, podle níž by si Rusko mohlo ponechat části východní Ukrajiny, které obsadilo, odpovídal také Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. "Vyženeme každého Rusa z každého centimetru ukrajinského území?" reagoval s tím, že jednání musí být založena na "realitě".
"Nadále pokračujeme v rozhovorech s Ukrajinci," řekl americký zvláštní vyslanec Witkoff s tím, že k ukončení konfliktu musí USA hovořit s oběma stranami. Na otázku, zda jsou Spojené státy ochotné některá ukrajinská území okupovaná Ruskem uznat jako ruské území Witkoff řekl, že se k tomu nyní nechce vyjadřovat. "Myslím, že je to v tuto chvíli poněkud předčasné," dodal.
"Putin dříve nebo později bude muset přijít k jednacímu stolu," řekl britský premiér s tím, a že cílem není pouze "dočasná pauza, ale trvalý mír s pevnými bezpečnostními zárukami".
Součástí iniciativy je také nasazení dvou britských protiponorkových lodí, které byly loni předány ukrajinskému námořnictvu. Plavidla jsou připravena k operacím v Černém moři, jakmile se otevřou průlivy Bospor a Dardanely. Turecko v lednu uvedlo, že dvě lodi na vyhledávání a ničení min nepustí do Černého moře. Zdůvodnilo to tím, že by porušilo mezinárodní pakt ohledně plavby přes tyto úžiny v době války, napsala tehdy agentura Reuters.
Zatímco se zhruba 35 zemí zavázalo poskytnout zbraně, logistickou podporu a zpravodajské informace, podrobnosti o tom, které státy pošlou pozemní jednotky, nejsou známy. "Bude to významná síla s účastí mnoha států," citoval list nejmenovaný zdroj z okolí vlády, který odmítl sdělit podrobnosti kvůli obavám z reakcí Moskvy.
Britský ministr obrany John Healey se ve čtvrtek setká s vojenskými představiteli v Londýně, aby upřesnili rozsah a podobu plánovaného nasazení. Mezi země, které plán v obecné rovině podporují, patří většina evropských států, Austrálie, Kanada a Nový Zéland, dodal The Sunday Times.
Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním jednání britského premiéra Keira Starmera s představiteli 29 zemí. Starmer, který je podle listu iniciátorem plánu, uvedl, že svět teď potřebuje činy a že vyjednávání o mírové misi vstupuje do "operační fáze".
"Očekávám, že oba prezidenti si příští týden zavolají," uvedl Witkoff. Podle něj by přímý rozhovor mezi Trumpem a Putinem mohl být dobrý a pozitivní. Američané současně budou jednat i s Ukrajinci, řekl vyslanec.
Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff očekává, že americký prezident Donald Trump by příští týden mohl mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff to dnes řekl podle agentury Reuters stanici CNN. Američané se chystají v příštích dnech hovořit i s ukrajinským představiteli.
Witkoff ve čtvrtek jednal v Kremlu o návrhu na 30denní příměří, který předložili tento týden Američané při setkání s Ukrajinci v Saúdské Arábii. Witkoff dnes označil rozhovor s Putinem za pozitivní, podle něj se rozdíly mezi postoji Ukrajiny a Ruska ohledně zastavení bojů zmenšily.
Evropa se podle Foldyny chová zbrkle. "USA se chtějí dohodnout s Ruskem, Rusko se stává pro Spojené státy partnerem. Evropa je naprosto neschopná a není partnerem ani pro Spojené státy," uvedl poslanec. Podle něj pokračování konfliktu bude znamenat, že zemře více ukrajinských vojáků a že ukrajinští oligarchové budou mít více peněz.
"Pan poslanec Foldyna asi za chvíli začne mluvit rusky," komentovala to Nerudová. "Vedle mě sedí oživlá podoba řetězových e-mailů," podotkla. Ani podle Lipavského Evropa není v rozkladu a není slabá, což dokazuje mimo jiné takzvaná koalice ochotných.
Podle Nerudové by EU měla konat bez ohledu na vyjednávání USA a Ruska.
Právě na výsledky těchto vyjednávání doporučoval vyčkat Vondráček. "Jsem přesvědčený, že plán na ukončení toho konfliktu existuje a že americký prezident Donald Trump ho prosadí," věří opoziční poslanec, podle něhož je primárně potřeba vyřešit klid zbraní.
"V našem zájmu je pokračující vojenská pomoc," uvedl Lipavský, který bude na podzim o poslanecký mandát usilovat za koalici Spolu. Nechtěl ale předjímat, k jakým závěrům dojde Evropská rada kvůli odmítavému postoji Maďarska. Jeho premiér Viktor Orbán ale v minulosti opakovaně předvedl, že pod tlakem dokáže stanovisko změnit za cenu mírných ústupků, řekl ministr.
Evropská unie by měla podle zástupců současné vládní koalice pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko jako agresora. Podle činitelů opozičních hnutí ANO a SPD by naopak měla vyčkat na jednání mezi USA a Ruskem o příměří. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník), europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), místopředseda ANO Radek Vondráček a poslanec Jaroslav Foldyna (SPD to dnes uvedli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Prokremelský bloger Jurij Podoljaka podle Reuters uvedl, že Rusko v některých místech zatlačilo ukrajinské vojáky k hranici, ačkoliv se odehrávají intenzivní boje a ukrajinská armáda při ústupu bojuje. Proruský kanál Dva majora podle stejné agentury uvedl, že zisky ruských sil na bojišti umožnily Rusku ohrozit sousední ukrajinskou Sumskou oblast, ale Ukrajinci v ní podle něj už nějakou dobu posilují obranu.
Ukrajinský generální štáb stažení ve své zprávě výslovně nezmiňuje. "Za uplynulý den se v Kurské oblast odehrálo 19 střetů," napsalo ukrajinské vojenské velení a dodalo svou bilanci ruských vzdušných útoků v oblasti.
Rusko usiluje o vytlačení posledních ukrajinských vojáků z Kurské oblasti ležící na západě země, napsala dnes agentura Reuters, která se odvolává na ruské činitele a proruské válečné blogery. Ukrajinská média jako server Ukrajinska pravda nebo agentura Unian dnes potvrzují stažení ukrajinských vojáků z okresního města Sudža, vycházejí z mapy zveřejněné ukrajinským generálním štábem.
Rusko usiluje o vytlačení posledních ukrajinských vojáků z Kurské oblasti ležící na západě země, napsala dnes agentura Reuters, která se odvolává na ruské činitele a proruské válečné blogery. Ukrajinská média jako server Ukrajinska pravda nebo agentura Unian dnes potvrzují stažení ukrajinských vojáků z okresního města Sudža, vycházejí z mapy zveřejněné ukrajinským generálním štábem.
Ukrajinský generální štáb zveřejnil mapu, která ukazuje kompletní stažení ukrajinských ozbrojených sil ze Sudži. Unian upozornil, že na mapě je Sudža označena jako místo pod ruskou kontrolou. Ukrajinský generální štáb stažení ve své zprávě výslovně nezmiňuje. "Za uplynulý den se v Kurské oblast odehrálo 19 střetů," napsalo ukrajinské vojenské velení a dodalo svou bilanci ruských vzdušných útoků v oblasti.
Český ministr zahraničí také řekl, že ruské požadavky se nezměnily za celou dobu agrese vůči Ukrajině, která začala před více než třemi lety. Jde o demilitarizaci Ukrajiny a zrušení sankcí vůči Rusku, které chce mimo jiné vrátit bezpečnostní architekturu před rok 1997. "Pokud my bychom Rusku nadělili diplomatickou cestou to, čeho není schopno za tři roky dosáhnout, tak by to jednoznačně tedy znamenalo prohru celé naší snahy o udržení bezpečnosti v Evropě," poznamenal Lipavský.
Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno právo stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl dnes ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník). Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce v reakci na požadavky Ruska, pro které je členství Ukrajiny v NATO nepřijatelné.
"V našem zájmu není, aby Ukrajině bylo upřeno jednoho dne se stát členem Severoatlantické aliance," prohlásil Lipavský. Podle něj by to bylo omezení suverenity Ukrajiny, pokud by byla snaha jejího současného vedení o členství v NATO odmítnuta.
Bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) k tomu uvedl, že pro Ukrajinu je třeba najít jiné bezpečnostní záruky než členství v Severoatlantické alianci. Podotkl, že šéf NATO Mark Rutte řekl, že lídři aliance Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane jejím členem, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem. Lipavský k tomu uvedl, že NATO se nikdy nezavázalo ani k tomu, že se nerozšíří o Ukrajinu.
Před hrozbou ruských vzdušných úderů varovaly v noci také ukrajinské úřady. V řadě ukrajinských oblastí byl vyhlášen poplach kvůli útoku bezpilotních letounů, napsala v noci ruská služba BBC.
V severoukrajinském Černihivu nepřátelské drony poškodily pětipatrovou budovy a dva soukromé domy, informoval server Ukrajinska pravda. Protivzdušná obrana podle jiné zprávy stejného webu zasahovala v Kyjevské oblasti, která obklopuje metropoli.
Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzdušných útocích, které způsobily zranění a škody, napsala dnes ráno agentura Reuters s odvoláním na místní činitele. Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení 31 ukrajinských dronů během noci nad čtyřmi ruskými oblastmi. Ukrajinské letectvo, které obvykle informuje o rozsahu ruského úderu na Ukrajinu, zatím svou bilanci ruských úderů nezveřejnilo.
Podle Moskvy ruská protivzdušná obrana zničila v noci 16 dronů nad Voroněžskou oblastí, devět nad Belgorodskou, pět nad Rostovskou a jeden nad Kurskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém počtu bezpilotních letounů vyslaných ukrajinskou armádou, ale pouze o sestřelených strojích.
Zprávy z neděle 16. března
Dosavadní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg bude nadále jednat jen s ukrajinskými představiteli. V sobotu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Původně měl Kellogg za úkol jednat i s ruskými představiteli, což podle nejmenovaných zdrojů amerických médií Moskva odmítala s tím, že generál ve výslužbě je příliš zaujatý ve prospěch Kyjeva.
Britský premiér Keir Starmer po jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem.
Britský premiér Keir Starmer na úvod dnešního virtuálního summitu světových lídrů věnovaného Ukrajině vyzval své zahraniční kolegy k tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Moskva zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou.
Informovaly o tom světové agentury a stanice BBC News, podle níž britský ministerský předseda na online setkání prosazuje další podporu Ukrajině.
Černochová s Umerovem se dnes v ČR oficiálně setkali poprvé, podle ministryně byla v minulosti schůzek celá řada, ale spíše neformálních na okraj akcí mimo Česko. "Nejvíc si mír na světě přejí ministři obrany," řekla dále Černochová. Ukrajinskému ministrovi popřála, aby v jeho zemi nastal mír co nejdřív. "Můžete se na nás spolehnout," dodala.
Umerov jednání označil za produktivní. Zmínil českou muniční iniciativu, která je podle něj velice úspěšná a propojuje Ukrajinu s jejími partnery. "Zajišťuje nám nezbytnou schopnost, abychom mohli bránit naši nezávislost," řekl. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou silné na všech úrovních, dodal. Ministři se podle něj dnes domluvili, že bude pokračovat setkávání mezi českými a ukrajinskými podniky obranného průmyslu.
Oba ministři podle svých vyjádření jednali o aktuálních potřebách Ukrajiny, pokračování české muniční iniciativy nebo výcviku ukrajinských vojáků v ČR. "Jsme připraveni v tom pokračovat," uvedla ministryně. ČR je podle ní připravena činit všechny kroky, aby pomoc Ukrajině pokračovala, a to i v rámci mezinárodních společenství.
"Snažíme se Ukrajině pomáhat na všech možných úrovních," řekla. Jako příklad uvedla ukrajinské firmy, které se podle ní v důsledku války přesunuly do ČR a pracují odtud spolu s ukrajinskými zaměstnanci ve prospěch Ukrajiny.
"Ubezpečila jsem pana ministra, že opravdu i ta jednání o příměří, pokud k němu dojde, tak ze strany naší země jsou vnímána pozitivně. Ale nemůže to být za cenu toho, že by Ukrajina musela ustupovat z nějakých svých požadavků," prohlásila Černochová.
Cenou za příměří na Ukrajině čelící ruské agresi nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina měla ustoupit ze svých požadavků. Ministryně to dnes uvedla po setkání se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení 126 ukrajinských dronů nad šesti ruskými regiony, konkrétně nad Volgogradskou, Voroněžskou, Belgorodskou, Brjanskou, Rostovskou a Kurskou oblastí.
Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný úder na Ukrajinu 178 drony a dvěma balistickými střelami Iskander-M, oznámilo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 130 bezpilotních letounů a dalších 38 strojů, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) přijala dnes ráno v Praze ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Na ministerstvu obrany ho přivítala s vojenskými poctami, zazněla česká a ukrajinská hymna. Uvítání se účastnil i vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ministry nyní čeká zhruba hodinové jednání, následně se oba vyjádří pro média.
Do Česka dnes přijede ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, v Praze se sejde s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Po oficiální uvítací ceremonii a ranním jednání na ministerstvu obrany je v plánu vyjádření obou ministrů pro média.
Britský premiér Keir Starmer dnes pořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině. Jednání, kterého se zúčastní i český premiér Petr Fiala, navazuje na londýnský summit ze začátku března. Ten se rovněž věnoval Ukrajině a evropské bezpečnosti.
Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko je na návštěvě Severní Koreje. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters, která připomenula, že KLDR vyslala do Ruska vojáky na pomoc ve válce proti Ukrajině.
Severní Korea vyslala do Ruska přes 12 000 vojáků, aby bojovali proti ukrajinským silám v ruské Kurské oblasti, jak v lednu uvedla někdejší náměstkyně americké velvyslankyně při OSN Dorothy Sheaová.
V jednom ze svých dnešních vyjádření na síti X Volodymyr Zelenskyj obvinil Putina ze snahy sabotovat diplomacii tím, že hned ze začátku stanovil mimořádně obtížné a nepřijatelné podmínky. "Putin se pokusí zatáhnout všechny do nekonečných diskusí," napsal a vyzval USA a spojence Kyjeva k tlaku na Moskvu. "Právě teď máme dobrou šanci tuto válku rychle ukončit a zajistit mír," napsal Zelenskyj, podle kterého je nyní blízko k prvnímu kroku ukončení jakékoliv války: klidu zbraní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes novinářům v Kyjevě řekl, že "situace v Kurské oblasti je zjevně velmi obtížná".
Podle agentury AFP dodal, že průnik ukrajinských vojáků do tohoto ruského regionu donutil Moskvu stáhnout svá vojska z jiných oblastí fronty, čímž zmírnil tlak na ukrajinské jednotky bránící město Pokrovsk před útoky invazní armády. "Myslím, že situace v pokrovském sektoru je nyní stabilní a že bude velmi těžké najít příležitost Pokrovsk obsadit," uvedl prezident.
Zprávy o údajném obklíčení ukrajinských jednotek v ruské Kurské oblasti jsou nepravdivé, Rusové je vytvářejí pro politické účely a kvůli tlaku na Kyjev a jeho partnery. Tvrdí to ukrajinský generální štáb, který dnes na Facebooku také uvedl, že situace na tomto úseku bojiště se za poslední den výrazně nezměnila a že ukrajinští vojáci se tam podle něj stáhli na lepší pozice.
"Bojové operace v operační zóně vojenského uskupení 'Kursk' pokračují. Jednotky ukrajinských ozbrojených sil se přeskupily, stáhly se do výhodnějších obranných linií a plní svěřené úkoly v Kurské oblasti," uvedlo velení ukrajinské armády. Ukrajinci podle něj odrážejí ruské útoky a nepříteli způsobují škody. "Neexistuje hrozba obklíčení našich jednotek," dodalo velení.
Rusko záměrně klade podmínky, protože chce, aby se diplomacie rozpadla a válka pokračovala, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se takto na síti X, kde informoval o svém hovoru se státním sekretářem Vatikánu Pietrem Parolinem. Kyjev je podle Zelenského připraven učinit kroky vedoucí k míru, Moskva podle něj vše komplikuje a protahuje.
"Popřál jsem papeži Františkovi brzké uzdravení a poděkoval mu za jeho modlitby a morální podporu pro náš lid, stejně jako za jeho pomoc při návratu ukrajinských dětí nelegálně deportovaných Ruskem," napsal prezident a dodal, že Vatikán dostal seznam Ukrajinců držených v ruských věznicích. "Počítáme s podporou pro jejich vydání," dodal.
Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou dnes uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Čtvrteční rozhovory Trump na sociální síti Truth Social označil za produktivní.
"Včera jsme měli velmi dobré a produktivní rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Existuje velmi dobrá šance, že tato hrozná, krvavá válka může konečně skončit," napsal republikánský prezident.
Putin ve čtvrtek pozdě večer jednal s americkým zvláštním zmocněncem Stevem Witkoffem o americkém návrhu na 30denní příměří na Ukrajině a vyslechl si informace o názorech amerických činitelů na Ukrajinu. Putin přes Witkoffa vyslal Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.
Na sociálních sítích se objevily nečekané záběry, které pořídili novináři čínských státních médií. Ti se připojili k ukrajinským jednotkám a přihlíželi útoku na ruské pozice. Doposud přitom redaktoři ze země, která vypomáhá Kremlu, točili reportáže pouze s ruskými vojáky.
Ruská armáda za poslední týden znovu získala kontrolu nad 29 obcemi v Kurské oblasti, kam loni v létě překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Informovalo o tom v pátek ministerstvo obrany v Moskvě. Hlásí i dobytí jedné vesnice v ukrajinské Sumské oblasti, která je přes hranici od Kurské oblasti. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Agentura Reuters podotýká, že ruská armáda v poslední době zesílila svoje snahy ukrajinské síly z Kurské oblasti vytlačit. Ve čtvrtek Moskva oznámila dobytí okresního města Sudža, dnes informovala o osvobození Gončarovky ležící v těsném sousedství Sudži.
Ruské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že ruské jednotky dobyly příhraniční vesnici Noveňke v Sumské oblasti. Na sociálních sítích se objevují nepotvrzené informace, že do ruských rukou padla nedaleká Basivka. O bojích v těchto místech informovali ve čtvrtek analytici z projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě. Ve čtvrtek úřady v Sumské oblasti nařídily kvůli zhoršené bezpečnostní situaci evakuaci obyvatel z osmi příhraničních vesnic.
V centru jihoukrajinské Oděsy v pátek neznámý útočník zastřelil protiruského aktivistu Demjana Hanula, informovala policie a ukrajinská média. Šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko na místo vyslal speciálně vytvořenou vyšetřovací skupinu i policejní pluk.
Tísňové linky přijaly oznámení o střelbě kolem 10:30 (09:30 SEČ). Podezřelý z místa činu utekl. "Osobně přebírám kontrolu nad vyšetřováním a řešením tohoto zločinu," uvedl Klimenko a informoval o vyslání vyšetřovací skupiny a policejního pluku.
Jedenatřicetiletý Hanul v rámci svého aktivismu podle serveru RBK Ukrajina opakovaně pořádal charitativní sbírky na podporu Ukrajiny. Zasazoval se také o odstranění sovětských pomníků. Podle serveru Strana.ua, který ho nazývá "radikálním", rušil koncerty ruských interpretů a pronásledoval rusky mluvící obyvatele Oděsy. V květnu 2019 se účastnil potyček mezi proruskými a proukrajinskými demonstranty v oděském Domě odborů, jehož požár si vyžádal životy několika desítek proruských aktivistů. Hanul vedl nacionalistickou organizaci Uliční fronta, která svoji činnost ukončila v létě 2019.
V květnu roku 2023 Hanul uvedl, že jej zbili "neznámí vojáci". V červenci roku 2024 si stěžoval, že ruské zdroje na internetu zveřejnily osobní informace o jeho rodině a za útok na něj vypsaly odměnu 10 000 dolarů (asi 231 000 korun), napsala RBK Ukrajina. Hanul tehdy požádal ukrajinskou tajnou službu SBU o ochranu.
Aktivista nechvalně proslul několika kontroverzemi. V roce 2023 policisté v jeho autě našli střelné zbraně a také byl podle médií účastníkem několika dopravních nehod.
Ruský prezident Vladimir Putin přes amerického zvláštního zmocněnce Stevena Witkoffa vyslal šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině. Uvedl to v pátek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.
Putin ve čtvrtek pozdě večer jednal s Witkoffem o americkém návrhu na 30denní příměří na Ukrajině a vyslechl si informace o amerických názorech na Ukrajinu. "Přes Witkoffa Putin předal informace a další signály (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi," cituje Peskova agentura Interfax. Existují podle něho důvody k "opatrnému optimismu". "Slyšeli jste od Putina velmi důležité prohlášení … Řekl, že podporuje pozici prezidenta Trumpa, ale dal najevo, že na některé otázky bude nutné společně odpovědět," uvedl Putinův mluvčí.
Putin ve čtvrtek řekl, že Rusko s návrhy na zastavení bojů na Ukrajině souhlasí, ale "vychází z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize". Trump později označil Putinovo vyjádření za slibné, ale neúplné.
Peskov v pátek řekl, že ruská a americká strana budou o načasování telefonátu mezi Putinem a Trumpem jednat poté, co Witkoff šéfovi Bílého domu předá informace o jednání v Moskvě.
Do Česka v sobotu přijede ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, přijme ho ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Umerovu návštěvu v Praze oznámilo v pátek české ministerstvo obrany. Po ranním jednání je v plánu vyjádření obou ministrů pro média.
Umerov letos na začátku února jednal na Ukrajině s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Následně uvedl, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování. Hovořili také o pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu.
Černochová byla na Ukrajině na začátku března. V Charkovské oblasti zavítala na místa spojená s československou vojenskou historií, uctila památku vojáků padlých během druhé světové války i současné rusko-ukrajinské války. Pro jednu z charkovských brigád ozbrojených sil, která nyní brání zemi proti ruské agresi, předala materiální pomoc jako zimní oblečení, boty nebo obvazy. Předtím podobnou cestu absolvovala loni v červenci.
Česká a ukrajinská vláda pořádají pravidelná společná jednání, naposledy se zástupci obou kabinetů sešli loni v červenci v Praze. Černochová při té příležitosti jednala s náměstkem ministra obrany a s ukrajinským ministrem strategického průmyslu, Umerov do Prahy nedorazil.
Členské státy Evropské unie se v pátek shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, oznámily diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní tedy byly prodlouženy do 15. září.
Podle informací ČTK na sankčním seznamu zůstali ruští miliardáři Michail Fridman i Ališer Usmanov, což požadovala i Česká republika. Které čtyři osoby byly ze seznamu odstraněny, zatím není jasné. Ze seznamu nicméně zmizela i jména tří dalších lidí, kteří již zemřeli.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Sankce musí schválit jednomyslně všechny členské státy Evropské unie.
Budapešť v lednu blokovala i prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, tedy nejrůznějších omezení dovozu a vývozu, která se rovněž musí prodlužovat každých šest měsíců. Tyto sankce by bez dohody vypršely 31. ledna a hrozilo tak, že by přestala platit veškerá sektorová omezení obsažená ve schválených sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii. Nakonec Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se "budoucí energetické bezpečnosti Maďarska". Členské státy se tak na prodloužení těchto sankcí shodly 27. ledna.
Finský soud poslal v pátek na doživotí do vězení Rusa, který se na východní Ukrajině v letech 2014 až 2015 dopustil válečných zločinů. Informují o tom server listu Helsingin Sanomat a agentura Reuters, podle níž je to jeden z mála případů, kdy byl mimo Ukrajinu někdo souzen kvůli válečným zločinům v konfliktu, který začal několik let před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Osmatřicetiletý Jan Petrovskij, vystupující rovněž pod jménem Voislav Torden, podle soudu při bojích na východě Ukrajiny velel operaci, při níž jeho jednotka zastřelila nejméně čtyři zraněné ukrajinské vojáky. Soud to přirovnal k vraždě, protože způsob uskutečnění činu vykazoval krutost a brutalitu.
Petrovského skupina 5. září 2014 oklamala ukrajinské vojáky vyvěšením ukrajinské vlajky u silničního zátarasu a pak je přepadla. Přes 20 jich zabila a další zranila.
Muž, který všechna obvinění odmítal, je považován za jednoho ze zakladatelů ruské neonacistické skupiny Rusič, která se v letech 2014 a 2015 zapojila do bojů na východoukrajinském Donbase na straně Moskvou podporovaných proruských separatistů. Propojila se také s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou (v ruském přepisu Vagnerovou) skupinou.
Petrovskij byl na žádost Ukrajiny zadržen ve Finsku v roce 2023, když se pod falešnou identitou snažil vycestovat do Francie. Ukrajina usilovala o jeho vydání, finský nejvyšší soud se ale postavil proti tomu, a tak byl nakonec souzen ve Finsku.
Evropská unie nezaspala, dělá toho dost pro Ukrajinu, je ale potřeba maximální podporu udržet a zaměřit se i na obranné inovace a výzkum. V rozhovoru s ČTK to uvedl výkonný ředitel Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v Bruselu. Důležité podle něj je, aby členské státy EU dávaly smlouvy evropskému obrannému průmyslu, protože tam jsou nevyužité výrobní kapacity.
"Zaprvé, Evropská unie a její členské státy byly první, kdo začal na Ukrajinu dodávat zbraně. Zadruhé, když se podíváte na celkový objem prostředků, tak jsme na asi 150 miliardách eur, což je více než (daly) Spojené státy," uvedl Šedivý. Zhruba 50 miliard eur šlo podle něj na vojenský materiál, další finance pak na humanitární pomoc či sanaci ukrajinského rozpočtu. "Takže Evropská unie v žádném případě nezaspala. Samozřejmě všichni můžeme dělat víc, ale vzpomeňme si na půl roku, kdy bylo zamrzlých 60 miliard dolarů na podporu Ukrajiny v americkém Kongresu," dodal bývalý český ministr obrany a český velvyslanec při NATO.
Podle Šedivého by se rovněž nemělo zapomínat na to, že EU vytvořila výcvikovou misi, kterou již prošlo na 70 tisíc ukrajinských vojáků. "Jde o to udržet maximální podporu Ukrajiny z toho, co máme. Nefunguje to ale tak, že se řekne: Tak zítra navýšíme kapacitu výroby obranného průmyslu a pozítří dodáme na Ukrajinu, trvá to nějakou dobu," dodal šéf Evropské obranné agentury.
Podle Šedivého by nynější chování USA mělo pro Evropu znamenat "už konečné procitnutí z představy, že Spojené státy budou stoprocentně a nepochybně garantovat evropskou obranu". "To neznamená, že přestane existovat NATO, ale budeme se muset o sebe starat mnohem víc než předtím. Slyšíme to od Američanů už nějakých minimálně 15 let, není to nic nového, ale teď to přišlo takto brutálně," uvedl Šedivý.
EDA je jednou z agentur Evropské unie, která vznikla v roce 2004 a sídlí v Bruselu. Představuje hlavní centrum evropské spolupráce v oblasti obrany. Má na starosti výzkum a inovace při vývoji obranných technologií a vojenských schopností, ladí požadavky jednotlivých členských států EU pro budoucí spolupráci na společné obraně. Agentura spolupracuje i se soukromým zbrojním průmyslem.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici ČTK. Jde o nový návrh v rámci iniciativy šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Balíček by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.
"Na mimořádném jednání Evropské rady 6. března vyzvalo 26 lídrů Radu EU, aby urychleně pokročila v práci na posílení vojenské podpory Ukrajině, jak je navrženo v této iniciativě," stojí v dokumentu, který byl rozeslán jednotlivým státům EU. K podpoře Ukrajiny se minulý týden na summitu přihlásilo 26 států EU, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
"Zúčastněné státy se vyzývají, aby v roce 2025 poskytly Ukrajině vojenskou podporu v předběžné hodnotě alespoň 20 miliard eur a potenciálně dosahující až 40 miliard eur, v souvislosti s ukrajinskými potřebami," dodává dokument.
Prioritou jsou podle unijní diplomacie tyto oblasti: zaprvé velkorážní dělostřelecká munice, zadruhé systémy protivzdušné obrany, rakety, drony a stíhačky, zatřetí podpora výcviku a rovněž nesmrticí podpora a začtvrté příspěvky členských států k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu.
Pokračující podpora Ukrajině ze strany Evropské unie, potřeba investovat do unijní obrany a konkurenceschopnost EU jsou úzce propojeny. Ve zvacím dopise na březnový summit EU, který se koná příští týden, to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Konkurenceschopnější unie bude podle něj silnější unií, která bude schopna lépe chránit své občany, své zájmy a své hodnoty na globální scéně.
Summit začíná ve čtvrtek 20. března a Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala. Je možné, že by se mohlo jednání konat pouze jeden den, píše dále Costa v dopise. "Vzhledem k nejistotě ohledně možného mezinárodního vývoje nemohu vyloučit možnost, že budeme muset pokračovat v pátek ráno," dodal však předseda unijních summitů.
Ústředním tématem summitu je podle Costy konkurenceschopnost. Unijní prezidenti a premiéři ale budou řešit i situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a obranu. Jednání se koná den poté, co má Evropská komise zveřejnit Bílou knihu o budoucnosti obrany. Pracovního oběda se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres.
"Na základě konzultací s vámi a naší výměny názorů během neformálního setkání dne 3. února jsem určil tři prioritní oblasti pro naši debatu o konkurenceschopnosti, v nichž bychom se nyní měli rozhodně posunout vpřed: zjednodušení, energetika a unie úspor a investic," napsal předseda Evropské rady v dopise. "Budování naší konkurenceschopnosti samozřejmě vyžaduje pokrok i v jiných oblastech, včetně vylepšení jednotného trhu, podpory talentů a dovedností a práce na naší průmyslové politice. Konkrétně se budeme věnovat Akčním plánům pro automobilový, pro ocelářský průmysl a kovovýrobu," dodal.
Summit by měl začít v 11:00 tradiční výměnou názorů s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Poté si lídři vyslechnou, nejspíš prostřednictvím videokonference, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Následně po obědě se k debatám o ekonomických tématech a konkurenceschopnosti připojí i prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová a předseda euroskupiny Paschal Donohoe.
Během večeře se očekává první výměna názorů na příští víceletý finanční rámec a nové vlastní zdroje. O příštím sedmiletém rozpočtu unie na roky 2028 až 2034 se v Bruselu začíná jednat právě v těchto měsících. S prvními návrhy by mohla Evropská komise přijít do léta. "Vzhledem k výzvám, kterým čelíme, je důležité, abychom k této debatě všichni přistupovali s otevřenou myslí a v duchu kolektivní odpovědnosti," uvedl k tomu Costa.
Moskva a Moskevská oblast se v noci na pátek staly terčem dronového útoku, při němž byly podle ruskojazyčného servisu BBC poničeny obytné domy. Server RBK Ukrajina informuje o dronových úderech na ruskou plynárenskou infrastrukturu a na sklad raket. Ukrajinské úřady zase hlásí osm zraněných po ruských dronových útocích na Charkovskou oblast.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin podle agentury Reuters uvedl, že protivzdušná obrana zneškodnila čtyři drony, které se snažily na město zaútočit. Záchranné složky pracují na místě, kde dopadly trosky sestřelených letounů, dodal. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů nad Balašichou na východním předměstí ruského hlavního města, další se zřítil jižně od Moskvy. Trosky sestřelených dronů dopadly na staveniště a na rozestavěný dům. Nikomu se nic nestalo.
Gubernátor jihoruského Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev na Telegramu informoval, že po ukrajinském útoku vznikl požár na nádrži s benzinem v rafinerii v Tuapse.
Čtyři děti jsou mezi sedmi zraněnými v důsledku ruského dronového útoku na Charkov, informovaly podle BBC úřady ve druhém největším ukrajinském městě. Krátce po půlnoci se po dronovém útoku vzňala střecha nemocnice ve městě Zoločiv, ležícím severně od Charkova nedaleko ruských hranic. Zranění utrpěla jedna zdravotnice, informoval šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se domnívá, že Rusko přistoupí na americký návrh příměří s Ukrajinou, ale sdělí své podmínky. Podle agentury Reuters to Kallasová řekla na okraj zasedání ministrů zahraničí zemí G7 v Kanadě. Spojené státy podle Kallasové účastníkům summitu sdělily, že se Rusko možná snaží hrát hru s cílem proces prodloužit a zamlžit, což Washington nechce.
Zprávy z pátku 14. března
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Jermak dnes uvedl, že zástupci Ukrajiny dali v Džiddě "velmi jasně najevo", že nepřistoupí na zamrzlý konflikt. Dodal, že Spojené státy jsou také proti tomu, aby se situace proměnila v zamrzlý konflikt. Ukrajina často uvádí, že Rusko usiluje o zamrzlý konflikt, tedy takový konflikt, který není řádně vyřešen a s občasnými eskalacemi doutná.
"Hlavní je, že Ukrajina není sama, Ukrajina je s partnery," řekl dále Jermak. "Dohodli jsme se s našimi americkými partnery, že zástupci Evropy budou rozhodně zapojeni do mírového procesu," dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl dnes večer s tím, že Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.
"Fakticky teď připravuje odmítavou reakci, protože se Putin samozřejmě bojí Trumpovi říct, že chce ve válce pokračovat, že chce zabíjet Ukrajince," uvedl Zelenskyj. "Proto v Moskvě kladou myšlence příměří takové podmínky, aby se nestalo vůbec nic, nebo aby se nemohlo stát co nejdéle," dodal s tím, že Washington vyjádřil připravenost zajistit dohled a ověřování příměří. "To je možné zajistit díky možnostem Ameriky a Evropy," uvedl ukrajinský prezident.
Příměří podle něj poskytne čas "na přípravu odpovědí na všechny otázky týkající se dlouhodobé bezpečnosti a skutečného, spolehlivého míru a povede k předložení plánu na ukončení války".
K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na letecké základně NATO v islandském Keflavíku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj zatím neustoupil z jediného požadavku.
"Nezapomeňme, že na začátku invaze požadoval, aby NATO zastavilo rozmísťování zbraní v členských státech, které vstoupily po roce 1997," podotkl. Příčinou války je podle šéfa diplomacie ruský imperialismus, proto jakékoli příměří musí být podpořeno bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. "To je pro Česko absolutně existenční zájem," dodal Lipavský.
Správa ukrajinské Sumské oblasti nařídila evakuaci osmi obcí u hranic s ruskou Kurskou oblastí, ve které ruská armáda vytlačuje ukrajinské jednotky.
Trump nabídl mírný optimismus ohledně Putinova prohlášení, napsala agentura AP. Šéf Bílého domu vyjádření ruského prezidenta označil za slibné. "Nebylo ale úplné," uvedl Trump na začátek setkání v Bílém domě se šéfem NATO Markem Ruttem. "Mnoho detailů konečné dohody bylo projednáno. Teď uvidíme, zda tam Rusko je. A pokud není, bude to pro svět okamžik velkého zklamání," řekl americký prezident podle AFP.
"Jak se budou řešit otázky na celé linii kontaktu? A je to téměř 2000 kilometrů," řekl podle TASS Putin. "Kdo bude vydávat rozkazy k zastavení bojových akcí?" pokračoval šéf Kremlu a vznesl dotaz, "kdo určí, kde a kdo porušil případnou dohodu o příměří". Jsou to podle něj otázky, které vyžadují pečlivé prozkoumání na obou stranách.
Putin se rovněž vyjádřil k situaci v ruské Kurské oblasti, která je podle něj teď plně pod kontrolou Rusů. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská armáda osvobodila okresní město Sudža v tomto regionu. Město loni v srpnu při svém výpadu do ruského pohraničí dobyly ukrajinské oddíly, o jejichž stažení informovala média tuto středu.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj připustil, že ukrajinská vojska místy ustupují, ale na předměstí Sudže podle něj ještě ve středu pokračovaly boje.
Putin řekl, že samotnou myšlenku na příměří Rusko podporuje. "Ale jsou zde záležitosti, o kterých musíme diskutovat. A myslím si, že také musíme mluvit s našimi americkými kolegy," uvedl ruský prezident s tím, že si možná zatelefonuje se svým americkým protějškem Trumpem. "Podporujeme ale myšlenku ukončení tohoto konfliktu mírovými prostředky," dodal ruský prezident, který přitom před třemi lety rozhodl o napadení Ukrajiny.
Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ruský prezident Vladimir Putin podle státní agentury TASS. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na 2000 kilometrů dlouhé frontové linii.
Putin na tiskové konferenci s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině.
Švédsko poskytne Ukrajině přes 1,4 miliardy švédských korun (3,2 miliardy korun) na pomoc s rekonstrukcí a rozvojem a také na pokrytí naléhavých humanitárních potřeb, oznámila ve čtvrtek vláda ve Stockholmu. Je to největší program civilní podpory, který kdy Švédsko schválilo.
"Podpora Ukrajiny je otázkou solidarity, ale také bezpečnosti Švédska," řekl na tiskové konferenci švédský ministr pro mezinárodní rozvoj Benjamin Dousa. "Posledních několik týdnů nebylo snadných. Nikdy nebylo jasnější, že podporu Ukrajiny ze strany světa již nemůžeme považovat za samozřejmost," poznamenal ve zjevné narážce na přístup USA, které dočasně svou vojenskou pomoc východoevropské zemi pozastavily a po několika dnech obnovily.
Konkrétně by švédská pomoc měla směřovat především na rekonstrukci infrastruktury zničené ve válce, kterou proti Ukrajině už tři roky vede Rusko, na výcvik zdravotníků či na odklízení min.
Švédsko, které se kvůli válce na Ukrajině stalo členskou zemí NATO, patří k důležitým podporovatelům Kyjeva, kterému podle německého hospodářského institutu IfW poskytlo zatím celkovou vojenskou, finanční a humanitární pomoc ve výši 5,4 miliardy eur (135 miliard korun).
Ukrajinské armádě došly balistické střely ATACMS, které jí v minulosti dodaly Spojené státy. Agentuře AP to ve středu pod podmínkou zachování anonymity řekli nejmenovaný americký činitel a ukrajinský poslanec, který je členem obranného výboru ukrajinského parlamentu. S nasazením těchto střel, které mají dosah až 300 kilometrů, Ukrajina dokázala zasahovat cíle na území Ruska.
Americký činitel uvedl, že Washington poskytl Kyjevu méně než čtyři desítky těchto střel a že ukrajinské armádě došly koncem ledna. Vysoce postavení američtí činitelé i bývalý ministr obrany Lloyd Austin dávali v minulosti najevo, že Spojené státy Kyjevu poskytnou jen omezený počet střel ATACMS a že ukrajinští spojenci v NATO mají za to, že jiné zbraně jsou pro Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí hodnotnější.
Server Ukrajinska pravda připomíná, že americký list The New York Times loni 17. listopadu napsal, že tehdejší americký prezident Joe Biden dal Ukrajině svolení používat střely ATACMS k útokům na ruské území. Ukrajinská armáda takový úder podnikla o dva dny později a několik dnů nato se objevily informace o tom, že jimi bylo zasaženo vojenské letiště v ruské Kurské oblasti. Nynější prezident USA Donald Trump ještě před lednovým nástupem do Bílého domu dal najevo, že rozhodně nesouhlasí s povolením, aby Ukrajinci útočili na cíle uvnitř Ruska s nasazením amerických zbraní, jako jsou střely ATACMS.
Finsko a Ukrajina podepsaly dvoustrannou dohodu o obranné spolupráci. Oznámilo to ve čtvrtek finské ministerstvo obrany. Zároveň ohlásilo nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajince, kteří se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi.
Obě země se dohodly na prohloubení obranné spolupráce, včetně vyzbrojování, výměny zpravodajských informací a výroby munice, uvedlo ministerstvo. Finsko navíc oznámilo, že Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc v hodnotě kolem 200 milionů eur (zhruba pět miliard korun). Balíček má zahrnovat například dělostřeleckou munici.
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová ve středu britské rozhlasové stanici Times Radio řekla, že Finsko určitě bude součástí takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které se chtějí aktivně podílet na podpoře ukrajinské bezpečnosti po ukončení války, a to i vysláním svých vojáků do případné budoucí mírové mise na Ukrajině.
Finsko, které předloni v reakci na ruskou agresi vstoupilo do Severoatlantické aliance, patří stejně jako ostatní severské státy k nejodhodlanějším podporovatelům Ukrajiny. Země sdílí s Ruskem nejdelší společnou hranici ze všech členských států Evropské unie.
Rusko je připravené jednat s Američany o návrhu na příměří ve válce na Ukrajině už dnes, uvedla ve čtvrtek mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová. Do Moskvy podle agentury TASS přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Spojené státy čekají na ruské vyjádření ke svému návrhu na uzavření okamžitého 30denního příměří. Ukrajina s ním souhlasila po úterních jednáních v saúdskoarabské Džiddě. "Během budoucích rozhovorů s americkou stranou jsme připraveni projednat tuto iniciativu. Mohu říci, že takové kontakty jsou možné už dnes," cituje Zacharovovou agentura Interfax.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že už ve středu spolu telefonicky mluvili poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Spojené státy podle Peskova poskytly Moskvě určité informace o navrhovaném příměří a Rusko očekává, že v tom jejich zástupci budou pokračovat během osobních setkání v následujících dnech.
Plány Evropské unie na zvýšení výdajů na obranu jsou podněcováním k válce vycházejícím z mýtu, že Rusko ohrožuje Evropu. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zopakovala, že Rusko za nepřijatelné považuje rozmístění vojáků cizích zemí na Ukrajině "pod jakoukoliv vlajkou". Považovalo by to za zapojení těchto zemí do konfliktu a odpovědělo by všemi dostupnými prostředky, varovala mluvčí ruské diplomacie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden představila plán, který by měl zpřístupnit až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a na okamžitou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Součástí programu je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel Evropské unie s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur.
EU tento plán oznámila v souvislosti s obavami, že Evropa si už nemůže být jista tím, že jí Spojené státy budou nadále poskytovat vojenskou obranu. Podle Zacharovové jde o "podněcování války na evropském kontinentu". Obvinila evropské politiky, že šíří nepravdivé zprávy o údajné ruské hrozbě. "Jde o úmyslně vymyšlený příběh vycházející z rusofobie, kterou propagují neschopní bruselští úředníci."
Ruská vojska osvobodila okresní město Sudža v Kurské oblasti na západě země, oznámilo ve čtvrtek ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Město loni v srpnu při svém výpadu do ruského pohraničí dobyly ukrajinské jednotky. O jejich stažení z města informovala média ve středu.
Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj, pokud jde o příměří na Ukrajině, a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje dokument připravený pro Kreml ruským think-tankem blízkým tajné službě FSB. O materiálu informuje list The Washington Post (WP).
Dokument vytvořený v únoru požaduje, aby Rusko usilovalo o oslabení vyjednávací pozice Spojených států tím, že bude vyvolávat napětí mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a dalšími státy, a aby zároveň pokračovalo ve snahách o rozbití ukrajinského státu.
Mírové vyřešení ukrajinské krize podle materiálu není možné před rokem 2026. Navíc dokument trvá na uznání ruské suverenity nad územími, které Moskva na Ukrajině obsadila, a požaduje další ústupky ze strany Kyjeva, včetně vytvoření nárazníkové zóny na severovýchodě Ukrajiny u hranic s ruskou Belgorodskou a Brjanskou oblastí a demilitarizované zóny v jižní Ukrajině poblíž Krymu, který Moskva nelegálně obsadila už v roce 2014.
Ruský think-tank, jehož doporučení podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova Kreml nezná, také jasně odmítá plány na vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu po uzavření příměří, což je jeden z bodů, který opakovaně zdůrazňuje Trump. Dále požaduje "úplné odstranění" kyjevského režimu.
Dokument, který získali evropští zpravodajci, ukazuje podle WP na problémy, kterým Trump bude čelit při hledání dohody s Ruskem o příměří na Ukrajině, kterou Moskva před třemi lety napadla. Nejnověji Washington přišel s návrhem na okamžité 30denní příměří, s čímž už souhlasila Ukrajina, ale Moskva zatím nikoliv.
Americký odborník na Rusko Thomas Graham WP řekl, že Moskva nemá zájem na rychlém vyřešení ukrajinské krize. Rusko podle něj neustále hovoří o základních příčinách konfliktu, k nimž počítá evropskou bezpečnostní architekturu a vnitřní ukrajinskou politiku. "A prosté příměří, které toto nebere v úvahu, Rusko nezajímá," je přesvědčen Graham.
Rusko pokračuje v zabíjení zajatých ukrajinských vojáků, uvedl ve čtvrtek ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec s odvoláním na video šířené po sociálních sítích, které pravděpodobně zachycuje zavraždění přinejmenším pěti neozbrojených válečných zajatců. "Opět vidíme cynické pohrdání mezinárodním humanitárním právem ze strany ruské armády," napsal na platformě Telegram ombudsman, jehož vyjádření citovala média. "Ti, kdo dávají rozkazy a páchají taková zvěrstva, musí být přísně potrestáni," zdůraznil Lubinec. Dodal, že o válečném zločinu informoval OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže.
Server BBC v prosinci informoval, že ruští vojáci jen za rok 2024 zabili 127 ukrajinských zajatců. Od loňského léta a podzimu jde podle Kyjeva o systematické jednání, které je součástí ruské politiky. Podle médií v posledních měsících zejména z Doněcké oblasti přibývá zpráv o mučení, zneužívání a zabíjení ukrajinských zajatců.
Členské státy EU se stále neshodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko chce podle informací ČTK ze seznamu vyškrtnout osm jmen. Bez dohody sankce vyprší tuto sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro zařazení byl jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.
Diplomaté členských zemí evropského bloku v Bruselu o prodloužení sankcí jednali v pondělí. Dohody se ale nepodařilo dosáhnout. Znovu se mají sejít dnes dopoledne a rovněž v pátek. Právě tehdy je poslední den na dosažení shody, aby se prodloužení sankcí následně ještě formálně schválilo takzvanou písemnou procedurou všemi státy EU a vše se stihlo do soboty.
Sankce vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 členů Evropské unie, přičemž Maďarsko podle informací ČTK stále požaduje vyškrtnutí osmi osob ze sankčního seznamu EU. Budapešť v lednu blokovala i prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, tedy nejrůznějších omezení dovozu a vývozu, která se rovněž musí prodlužovat každých šest měsíců. Tyto sankce by bez dohody vypršely 31. ledna a hrozilo tak, že by přestala platit veškerá sektorová omezení obsažená ve schválených sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii. Nakonec Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se "budoucí energetické bezpečnosti Maďarska". Členské státy se tak na prodloužení těchto sankcí shodly 27. ledna.
Ruská operace, která má za cíl vytlačit ukrajinské síly z Kurské oblasti, vstoupila do závěrečné fáze, řekl ve čtvrtek podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve středu tento region na západě země navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády prezident Vladimir Putin a vyzval k jeho úplnému osvobození. Putin si v Kurské oblasti vyslechl hlášení velitelů o průběhu operace včetně sdělení, že podle nich "vstoupila do závěrečné fáze osvobozování území od ozbrojenců, kteří tam pronikli", řekl Peskov.
Ukrajinská vojska pronikla do ruské příhraniční Kurské oblasti v srpnu loňského roku. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ve středu připustil, že ukrajinští vojáci nyní místy ustupují. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusové zesílili útoky a Kyjev se snaží šetřit životy svých vojáků.
Zprávy ze čtvrtka 13. března
Ruské jednotky v rámci své protiofenzivy v Kurské oblasti na několika místech vstoupily do ukrajinské Sumské oblasti, řekl šéf ruské armády Gerasimov.
Ukrajinské jednotky se v ruské Kurské oblasti místy stahují na výhodnější pozice, připustil dnes velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Na předměstí města Sudža podle něj pokračují boje. Ruské ztráty v bojích Kurské oblasti, které začaly překvapivým vpádem ukrajinské armády loni v srpnu, vyčíslil Syrskyj na více než 50 000 vojáků.
Dva ruské bombardéry Tu-22 se stíhacím doprovodem dnes provedly plánovaný let nad Baltským mořem. Uvedlo to ministerstvo obrany v Moskvě s tím, že k ruským letounům vzlétly stíhačky členských zemí NATO.
Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky Kaliningradské oblasti a pobřeží kolem Petrohradu.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády Kurskou oblast na západě země. Vyzval k jejímu úplnému osvobození. S tam zajatými ukrajinskými vojáky bude podle něj zacházeno jako s teroristy, informovala ruská státní agentura TASS.
Ukrajinská vojska pronikla do ruské příhraniční Kurské oblasti v srpnu loňského roku. O stažení Ukrajinců z města Sudža v Kurské oblasti dnes informovala ukrajinská média. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy svých vojáků.
Na otázku, jak by USA mohly na Moskvu vyvinout nátlak, Trump odpověděl, že doufá, že to "nebude nutné". V opačném případě USA mohou přijmout kroky, které by pro Rusko nebyly příjemné z finančního hlediska a byly by pro něj "velmi špatné", dodal. "Mohli bychom udělat věci, které by pro Rusko byly velmi špatné. Bylo by to pro Rusko devastující. Ale to nechci udělat, protože chci vidět mír," řekl Trump.
Americký prezident Donald Trump doufá, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin návrh příměří mezi Ruskem a Ukrajinou přijme. Američtí představitelé jsou nyní na cestě do Ruska, aby tam o příměří vyjednávali, prohlásil Trump.
Washington po jednání s Kyjevem v Saúdské Arábii naléhá na Moskvu, aby stejně jako Ukrajina přijala americký návrh na okamžité a 30 dní trvající příměří. "Doufejme, že se nám podaří dosáhnout příměří ze strany Ruska," uvedl Trump. Opět zdůraznil rozsah devastace a zabíjení ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou a uvedl, že to musí být zastaveno. Do Moskvy by měl ve čtvrtek přijet zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, který by se měl právě s Putinem jednat.
Europarlament v dnešním usnesení uvítal americký návrh na příměří na Ukrajině i obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany Spojených států. V textu však poslanci zároveň kritizují kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa před úterním americko-ukrajinským jednáním v Saúdské Arábii. Evropský parlament současně vyzval členské země a EU, aby výrazně zvýšily svou podporu Ukrajiny.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) nemá velká očekávání od cesty amerických představitelů do Moskvy, kteří tam odcestovali s návrhem příměří na Ukrajině. Rusko podle Lipavského nezměnilo své cíle zničit Ukrajinu a zemi si podrobit.
Americký prezident Trump prohlásil, že obdržel pozitivní zprávy o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a že doufá, že Putin návrh na příměří přijme, píší agentury.
Ředitel americké CIA John Ratcliffe v úterý telefonoval s šéfem ruské civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem, bylo to poprvé od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Hovor se konal poté, co Ukrajina souhlasila s návrhem USA na příměří v bojích s Ruskem a američtí představitelé uvedli, že nyní musí další kroky podniknout Moskva. Píše o tom web Axios s odvoláním na zdroj s informacemi o telefonátu.
Evropský parlament schválil usnesení, ve kterém vítá plán Evropské komise na přezbrojení ReArm Europe. Podle europoslanců Rusko dnes představuje pro EU největší hrozbu. Evropský parlament také chce, aby rozhodování v záležitostech obrany bylo méně složité, například opuštěním principu jednomyslnosti.
Evropský parlament žádá zvýšení výdajů na obranu kvůli rostoucí globální nestabilitě, válce na Ukrajině i změně postoje americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Rusko europoslanci označují za "nejvýznamnější přímou a nepřímou hrozbu pro EU a její bezpečnost". Unie podle usnesení čelí největší hrozbě pro svou celistvost od konce studené války.
Ukrajinské síly se podle aktualizované mapy bojiště od projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, stáhly z ruského města Sudža. Uvedly to agentury Reuters a Unian. Informace o stažení z města Sudža, které Ukrajinci dobyli loni v srpnu při výpadu do západoruské Kurské oblasti, nebyla dosud oficiálně potvrzena, dodal Unian.
Boje na okrajích města podle DeepState pokračují, napsala později agentura Reuters a dodala, že mapa nepředstavuje oficiální dokument. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v souvislosti se situací v Kurské oblasti řekl, že ukrajinské velení se snaží maximálně šetřit životy vojáků.
Ukrajinci mohou nově podávat žádosti o odškodnění související se zmizením nejbližších rodinných příslušníků v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Oznámil to registr škod (Register of Damage for Ukraine, RD4U), který sídlí v nizozemském Haagu. Registr se v první fázi týkal pouze poškození či zničení domů či bytů, nyní se postupně rozšiřuje i na další škody.
Žádost mohou podat rodiče, děti a manželé, manželky či partneři osob, které se pohřešují v důsledku ruské války na Ukrajině. Ostatní příslušníci tak mohou učinit pouze v případě, že prokážou úzké vazby s pohřešovaným příbuzným.
Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár na rozdíl od svého stranického kolegy Kaliňáka pouze vybídl Moskvu, aby se zabývala návrhem na příměří ve válce na Ukrajině. Zároveň ho Blanár označil za pomyslné světlo na konci tunelu.
"Mrzí mě, že takovéto návrhy nebyly udělány a dotaženy dříve, ale každý den, který přinese byť jen příměří, znamená ušetřené lidské životy a to by mělo být základem pro jakékoliv další řešení," napsal v prohlášení Blanár, který je také místopředsedou strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica. Blanár dodal, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení.
Jednotky Severokorejců operující v Rusku hrají klíčovou roli v aktuálním postupu Moskvy v Kurské oblasti. Podle Ukrajinců vtrhávají do pohraniční oblasti "v kolonách". Podle posledních zpráv se Rusům v oblasti daří dál postupovat a Ukrajinci se stahují i z klíčového města Sudža.
Mezinárodní společenství musí vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání, uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ukrajina podle ní prokázala snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří.
Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) jde o první krok z mnoha nutných na cestě k realistickému míru. Vyjednávání je křehké a vyžaduje i trpělivost, sdělil.
Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák vyzval Rusko, aby přijalo návrh na příměří ve válce na Ukrajině, který vzešel z úterního americko-ukrajinského jednání. Samotný návrh ministr uvítal. Nynější slovenská vláda dlouhodobě prosazuje mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
"Celý čas tvrdíme, že chceme, aby okamžitě došlo k ukončení zabíjení lidí. I toto je cesta k tomu. I touto cestou vyzývám všechny zodpovědné, včetně Ruské federace, k tomu, aby co nejrychleji prostudovala tento návrh a připojila se k němu," uvedl Kaliňák. Dodal, že souhlasí s názorem Spojených států, že nyní je tahu Rusko.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zatím nezná ruskou reakci na americko-ukrajinský návrh 30denního příměří ve válce na Ukrajině, doufá ale, že Moskva odpoví pozitivně. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům s tím, že konflikt nemá vojenské řešení a Ukrajina potřebuje dostatečné odstrašení před možným budoucím útokem Ruska.
Rubio také poznamenal, že Washington dnes bude mít kontakt s Moskvou. Na jaké úrovni, neupřesnil. Kreml dnes uvedl, že potřebuje od Spojených států další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v saúdskoarabské Džiddě, než se vyjádří, zda navrhované příměří je pro Rusko přijatelné.
Zavolám Putinovi a doufám, že mírovou dohodu uzavřeme brzy, prohlásil Donald Trump po americko-ukrajinských hovorech v Saúdské Arábii. Obě strany se shodly na třicetidenním příměří, na které by později navázala trvalá mírová dohoda.
Vladimir Solovjov, jeden z nejvýraznějších propagandistů Kremlu, ve svém vystoupení opět tvrdě útočil na Ukrajinu a její západní spojence.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí v reakci na vyjádření Kyjeva, že je ochoten souhlasit s příměřím navrženým Američany, uvedla, že Rusko si vypracuje stanovisko samo. "Utváření pozice Ruské federace neprobíhá v zahraničí kvůli nějakým dohodám nebo snaze některých stran. Formování pozice Ruské federace probíhá uvnitř Ruské federace," řekla Marija Zacharovová podle agentury Reuters.
Kreml dnes uvedl, že potřebuje od Spojených států další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v Džiddě, než se vyjádří, zda třicetidenní příměří je pro Rusko přijatelné. Mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur nevyloučil v této souvislosti případný další telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Moskva se podle anonymních zdrojů agentury Reuters staví k příměří zdrženlivě.
To, že ukrajinská a americká diplomacie po dlouhých týdnech dokázaly nalézt společnou řeč, jsem osobně vnímal jako velkou úlevu, říká zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Úterní americko-ukrajinská shoda na příměří ve válce na Ukrajině je úspěchem pro Spojené státy i Ukrajinu, o průlomu však hovořit nelze. Ten nastane až ve chvíli, kdy se americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, dosud velmi vstřícnému k postojům vůdce agresorské země Vladimira Putina, podaří vyvinout na šéfa Kremlu tlak a přimět ho k ústupkům, shodují se v dnešních komentářích západní média.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes přivítal návrh na 30denní příměří ve válce na Ukrajině, který vzešel z úterního americko-ukrajinského jednání v saúdskoarabské Džiddě. Na síti X Scholz napsal, že teď záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, jak se k návrhu postaví.
"Nápad na 30denní příměří je důležitým a správným krokem směrem ke spravedlivému míru pro Ukrajinu," napsal kancléř na síti X. Zároveň znovu ubezpečil, že Německo stojí na straně Ukrajiny a USA, a výslovně přivítal "návrhy z Džiddy". "Teď záleží na Putinovi," dodal.
Tým investigativních reportérů portálu Slidstvo.info za pomoci svědků a také ruských zdrojů zrekonstruoval poslední měsíce života ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové.
Jakékoliv dohody budou za ruských podmínek, nikoliv amerických, reagoval na výsledky úterního americko-ukrajinského jednání v saúdské Džiddě místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Kyjev přitom souhlasil s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří v bojích s Ruskem a Washington obnovil svou vojenskou pomoc Ukrajině.
Podle Kosačova jsou podmínky americké, nikoliv ukrajinské. "Ukrajinci souhlasí s tím, co jim říkají," napsal Kosačov na Telegramu. "Rusko je v ofenzivě, a proto to s ním bude jinak. Jakékoli dohody (se vším pochopením pro nutnost kompromisu) budou za našich podmínek, nikoliv amerických," dodal ruský zákonodárce s tím, že skutečné dohody se píšou na frontě. "To by měli pochopit i ve Washingtonu," napsal Kosačov, jenž působí jako předseda zahraničního výboru Rady federace, tedy horní komory parlamentu.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v noci na dnešek oznámil, že kontaktoval některé šéfy evropských diplomacií včetně šéfa českého resortu zahraničí Jana Lipavského, aby je informoval o výsledcích úterních jednání v saúdské Džiddě, kde rokovala americká a ukrajinská delegace a Kyjev souhlasil s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří v bojích s Ruskem.
Europoslanci budou dnes ve Štrasburku hlasovat o usnesení, které vyzývá EU, aby nepolevila ve své podpoře Ukrajině. V návrhu usnesení je mimo jiné vyjádřeno zděšení ze změny postoje americké administrativy Donalda Trumpa k Rusku.
V Kyjevě se v noci na dnešek ozvaly exploze. Protivzdušná obrana sestřeluje nad ukrajinským hlavním městem ruské drony, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na regionální činitele. Výbuchy podle serveru Ukrajinska pravda byly slyšet už dříve také v Dnipru, odkud přicházejí informace o poničení infrastruktury a domů, a ve městě Sumy zasáhl dron městskou infrastrukturu. Útok dronu je hlášen také z Charkova.
Zprávy ze středy 12. března
Spojené státy obnovily svou vojenskou pomoc Ukrajině, oznámil podle agentury Reuters v úterý večer představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Stalo se to krátce poté, co na jednání v saúdské Džiddě ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří. "Mám potvrzeno, že vojenská pomoc USA byla obnovena. Dohody jsou plněny," uvedl večer podle Reuters Palisa na sociálních sítích.
V Džiddě dnes po hodinách jednání ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na příměří, s nímž nyní Spojené státy osloví v nejbližších dnech také Moskvu. Ve společném prohlášení pak zástupci USA a Ukrajiny zmínili také obnovu sdílení amerických zpravodajských informací, což je pro bránící se zemi klíčová otázka.
Výsledek jednání v Saúdské Arábii už ocenili evropští spojenci Ukrajiny jako Británie, Francie či Polsko. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce s ukrajinskými partnery zdůraznil, že nyní je na Moskvě, zda na nabídku příměří odpoví kladně, či nikoliv.
Spojené státy a Ukrajina podle úterní domluvy vytvoří vyjednávací týmy a okamžitě zahájí jednání vedoucí k trvalému míru, který Ukrajině zajistí dlouhodobou bezpečnost. Prohlášení po schůzce zmiňuje také rychlé uzavření dohody o rozvoji ukrajinských kritických nerostných zdrojů.
Výsledek úterního americko-ukrajinského jednání, včetně návrhu na vyhlášení okamžitého 30denního příměří mezi Ukrajinou a Ruskem a obnovení bezpečnostní pomoci USA a sdílení zpravodajských informací napadené zemi, uvítali dva nejvyšší představitelé Evropské unie. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa v totožném prohlášení, zveřejněném současně na síti X, uvedli: "Toto je pozitivní vývoj, jenž může být krokem ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu. Míč je nyní na ruské straně hřiště."
Stejný slovní obrat v úterý po jednání delegací USA a Ukrajiny v saúdskoarabské Džiddě použil také americký ministr zahraničí Marco Rubio s tím, že návrh na vyhlášení prozatímního příměří v nejbližší době předloží Rusku a doufá, že jej Moskva přijme.
Evropská unie je společně se svými partnery připravena sehrát v nadcházejících mírových vyjednáváních plnou roli, dodali von der Leyenová a Costa.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přivítali výsledky úterního jednání USA s Ukrajinou o ukončení války na Ukrajině vyvolané Ruskem. Dohodnutý návrh na třicetidenní příměří je důležitým krokem ke spravedlivému míru, uvedl Lipavský na sociální síti X. Navrhované příměří prověří ochotu Ruska ukončit válku, napsal Rakušan.
Na diplomacii záleží, zdůraznil Lipavský. "Dnes byl v Džiddě učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni," dodal k jednání, které se uskutečnilo v Saúdské Arábii.
Podle Rakušana ze Saúdské Arábie přišla dobrá zpráva. "Zastavení vojenské pomoci a přerušení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou byl od začátku krok špatným směrem," uvedl v narážce na dřívější kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. "Příměří prověří skutečnou ochotu Ruska domluvit se na ukončení války," dodal Rakušan.
V Paříži začalo v úterý třídenní strategické obranné fórum více než tří desítek šéfů armád podporujících Ukrajinu. Účastní se ho zástupci zemí EU a Severoatlantické aliance, ale také Japonska nebo Austrálie. Francouzský prezident Emmanuel Macron náčelníky štábů vyzval, aby začali připravovat plán, který by definoval důvěryhodné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě mírové dohody s Ruskem, uvedl v úterý večer Elysejský palác.
Šéfové štábů ozbrojených sil 34 zemí se od úterka bez účasti tradičních spojenců z USA radí za zavřenými dveřmi, jak postupovat dál a převzít větší odpovědnost za výsledek války na Ukrajině vzhledem k nepředvídatelnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho sbližování s Moskvou. Uzavřené jednání šéfů armád bez USA je vzácným a možná bezprecedentním krokem, připomíná agentura Reuters. Setkání sezval francouzský prezident, třídenního strategického obranného fóra zaměřeného na Ukrajinu se za Česko účastní náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Britský premiér Keir Starmer označil úterní jednání delegací Spojených států a Ukrajiny v saúdské Džiddě jako průlom, nyní podle něj musí Rusko vyslovit souhlas s klidem zbraní. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina již oznámila, že souhlasí s americkým návrhem na 30denní plné příměří.
Ukrajina přijímá americký návrh na 30denní plné příměří v bojích s Ruskem, považuje ho za pozitivní a je připravena takový krok učinit, uvedl v úterý večer prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu. Reagoval tak na výsledky úterního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Zelenskyj zároveň poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za konstruktivnost rozhovoru během jednání.
"Dnes v rozhovoru zazněl návrh z americké strany okamžitě udělat první krok a pokusit se na 30 dní nastolit úplné zastavení palby, a to nejen ohledně raket, dronů a bomb, nejen v Černém moři, ale podél celé frontové linie," uvedl na sociální síti Zelenskyj a dodal, že Kyjev tento návrh přijímá a je připraven učinit takový krok.
Poznamenal, že Spojené státy nyní budou muset přimět Rusko k tomu, aby udělalo totéž. Pokud bude podle ukrajinského prezidenta Moskva souhlasit, začne platit klid zbraní.
Kyjev už v uplynulých dnech navrhl částečné příměří - konkrétně ve vzduchu a na moři. Podle Zelenského s tímto návrhem přijela do Džiddy také ukrajinská delegace, která podle něj navrhla tři věci - kromě zastavení bojů ve vzduchu a na moři také "skutečná opatření k nastolení důvěry v situaci, kdy se odehrává diplomacie", především propuštění zajatců.
Moskva myšlenku dočasného příměří podle agentury Reuters dosud odmítala s tvrzením, že jde o snahu získat pro Kyjev čas a zabránit ukrajinskému vojenskému kolapsu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předá Rusku návrh na prozatímní 30denní příměří v bojích na Ukrajině. Šéf diplomacie USA to podle tiskových agentur uvedl po úterním celodenním jednání s ukrajinskou delegací v saúdskoarabské Džiddě. Zdůraznil, že míč je nyní na ruské straně kurtu, a vyjádřil naději, že Moskva návrh přijme.
Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na uzavření prozatímního, 30denního příměří s Ruskem, zatímco Američané okamžitě obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinci. Vyplývá to ze společného prohlášení, které po skončení úterních mírových rozhovorů v saúdskoarabské Džiddě zveřejnili zástupci Washingtonu a Kyjeva.
Odpovědnost za rozsáhlý dronový útok na Moskvu nesou všechny státy, které nadále poskytují Ukrajině zbraně. V úterý to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Při útoku na ruskou metropoli a její okolí v noci na úterek zahynuli nejméně tři lidé a dalších asi 20 utrpělo zranění. Rusko, které Ukrajinu v únoru 2022 vojensky napadlo, na ukrajinská města po celou dobu své agrese opakovaně útočí drony i raketami.
Nynější dronový útok na Moskvu, který je označován za dosud největší, jaký Ukrajina proti Rusku podnikla, není podle ruské diplomacie náhodný. Naplánován prý byl tak, aby se shodoval s dnešním jednáním ukrajinské a americké delegace v saúdskoarabské Džiddě.
Při ruském ostřelování Doněcké oblasti na východě Ukrajiny zemřelo šest lidí včetně dvou dětí a dalších sedm lidí bylo zraněno. Oznámil to dnes gubernátor Doněcké oblasti oblasti Vadym Filaškin na sociální síti Telegram. "Večer nepřítel ostřeloval obec Myrnohrad. Zabiti byli bratři ve věku 11 a 13 let," uvedl gubernátor. Další 14letý chlapec je po útoku ve vážném stavu v nemocnici.
Při útoku dronů na dvě auta také jeden člověk zahynul mezi obcemi Pokrovsk a Rodinskoje, dva byli zraněni. V Siversku byli tři lidé zabiti a tři zraněni, v Konsťantynivce byl zraněn jeden člověk.
Ukrajinské vládní středisko pro boj proti dezinformacím se dnes ohradilo proti zprávám, že prý Spojené státy z úterního jednání v Saúdské Arábii vyloučily možnost návratu Ukrajiny k hranicím z roku 2014, tedy před ruskou anexí Krymu, či 2022, tedy před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu a rozpoutáním války. Američtí představitelé prý nechtějí ani slyšet žádné návrhy od Ukrajiny v tomto směru. "Informaci jsme prověřili a zjistili, že neodpovídá skutečnosti. Tato otázka vůbec nebyla nastolena," napsalo středisko na sociální síti.
Rubio podle AP také řekl, že během schůzky by mohla být podepsána americko-ukrajinská dohoda o vzácných kovech a nerostech, ale zdůraznil, že to není podmínka pro to, aby Spojené státy postoupily v jednáních s Ukrajinou či s Ruskem.
Rubio se v zasedacím sále usmíval do kamer, zatímco na protější straně stolu seděli ukrajinští představitelé, jejichž tváře nevyjadřovaly žádné emoce, popsala agentura AP atmosféru v luxusním hotelu, kde se schůzka koná.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio při letu do Džiddy řekl, že americká delegace nenavrhne žádná konkrétní opatření k ukončení tříletého konfliktu, ale spíše chce slyšet od Ukrajiny, co by byla ochotna zvážit.
"Nebudu klást žádné podmínky ohledně toho, co musí anebo mají udělat," řekl Rubio novinářům, kteří ho doprovázeli. "Chceme si vyslechnout, jak daleko jsou ochotni zajít, a pak to porovnat s tím, co chtějí Rusové, a zjistit, jak daleko od sebe skutečně jsou," dodal.
Ukrajina je připravena jednat o ukončení války, prohlásil vedoucí ukrajinské delegace, šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak při příchodu na dnešní jednání s americkými představiteli v Džiddě v Saúdské Arábii. "Jsme připraveni udělat vše pro dosažení míru," uvedl podle agentury AFP. Jermak dříve naznačil, že prioritami je ochrana ukrajinských zájmů, jasná vize ukončení války s Ruskem a efektivní spolupráce s americkými partnery.
Toto pondělí britská rozvědka upozornila, že Ukrajinci stále ovládají asi 300 kilometrů čtverečních v Kurské oblasti. Týž den hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ujistil, že aktuálně nehrozí obklíčení ukrajinských jednotek v Kurské oblasti. Dodal, že tyto jednotky "přijímají včasná opatření k přesunu na výhodnější obranné linie", což někteří komentátoři chápou jako předzvěst ústupu ukrajinských sil z Kurské oblasti.
Ruské síly v Kurské oblasti se pravděpodobně připravují v příštích dnech zaútočit na Sudžu, usoudili analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Okresní město Sudža, obsazené Ukrajinci krátce po vpádu do Kurské oblasti, dosud zůstává v ukrajinských rukou. Ale ruští vojenští blogeři tvrdí, že ruské síly, podporované severokorejskými vojáky, již útočí na předměstí.
Minulý měsíc první zástupce náčelníka ruského generálního štábu Sergej Rudskoj armádnímu listu Krasnaja zvezda řekl, že ruská vojska v Kurské oblasti osvobodila "více než 800 kilometrů čtverečních, což představuje 64 procent území původně ovládnutého nepřítelem (1268 kilometrů čtverečních)". Bylo to poprvé, co Moskva zveřejnila přesné údaje o území okupovaném Ukrajinou a připustila, že více než 400 kilometrů čtverečních zůstává v ukrajinských rukou, napsala tehdy agentura AFP.
Ruská vojska během ofenzivy v Kurské oblasti na západě Ruska osvobodila 12 obcí a více než 100 kilometrů čtverečních území, uvedlo na sociální síti ruské ministerstvo obrany. Jde asi o čtvrtinu území, které ukrajinské síly podle ruského velení donedávna v Kurské oblasti ovládaly. Tvrzení o situaci na bojišti nelze nezávisle ověřit.
Výpad, při kterém ukrajinské síly zpočátku ovládly více než 1300 kilometrů čtverečních, byl nejvážnějším útokem na ruské území od invaze vojsk nacistického Německa na Sovětský svaz v roce 1941. Kyjev se tak snažil získat trumfy pro jednání s Ruskem a také přimět Moskvu k přesunu sil z východu Ukrajiny na západ Ruska. Nyní se ale ruská vojska svým útokem snaží obklíčit tisíce ukrajinských vojáků v Kurské oblasti.
Rozsáhlý dronový útok proti Moskvě a Moskevské oblasti by měl přimět ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přijal Kyjevem navrhované příměří ve vzduchu. Podle agentury AFP to řekl šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko.
Ukrajinská armáda útok podnikla jen několik hodin před začátkem jednání ukrajinské a americké delegace, které mají v saúdskoarabské Džiddě mluvit o možnosti ukončení války. Podle dřívějších informací Kyjev hodlá jako první krok navrhnout příměří ve vzduchu a na moři a výměnu všech zajatců.
Ukrajinské protivzdušné obraně se během noci podařilo sestřelit ruskou raketu Iskander-M a také 79 ze 126 ruských dronů. Dalších 35 bezpilotních letounů nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně kvůli rušení prostředky radioelektronického boje. Uvedlo to ukrajinské letectvo.
Při náletu ruského dronu na Cherson na jihovýchodě země byl zraněn čtyřicetiletý cyklista, oznámily tamní úřady. Ruské útoky napáchaly škody v Doněcké, Oděské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti, uvedlo letectvo.
Ukrajinská delegace přicestovala do Džiddy v Saúdské Arábii na jednání s americkými představiteli, oznámil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, který vede ukrajinský tým. Naznačil, že prioritami je ochrana ukrajinských zájmů, jasná vize ukončení války s Ruskem a efektivní spolupráce s americkými partnery.
Ruský letecký úřad Rosavijacija podle TASS oznámil, že v souvislosti se zprávami o dronových útocích byly pozastaveny lety na moskevských letištích Žukovo, Domodědovo, Vnukovo a Šeremeťjevo. Zákaz příletů a odletů byl vyhlášen také na letištích v Jaroslavli a Nižním Novgorodu.
O rozsáhlém útoku na Moskvu již v noci informoval starosta Sergej Sobjanin. Sestřeleno bylo podle něj 73 dronů letících na Moskvu. Podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova si masivní útok vyžádal jednoho mrtvého a tři zraněné. Trosky jednoho z dronů dopadly na dům, kde poškodily nejméně sedm bytů, dodal.
Protivzdušná obrana v noci zničila 337 ukrajinských dronů. Z nich 91 směřovalo na Moskvu, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Čtyři moskevská letiště musela kvůli útoku přerušit provoz, jeden člověk zemřel. Podle agentury Reuters jde patrně o největší vzdušný útok na ruskou metropoli za celou válku, ruská státní agentura TASS píše o nejrozsáhlejším útoku na Rusko v letošním roce.
Zprávy z úterý 11. března
Tři lidé zahynuli a devět dalších utrpělo zranění při ukrajinském útoku na nákupní středisko v obci Belaja, uvedl dnes gubernátor západoruské Kurské oblasti Alexandr Chinštejn na Telegramu. Mezi zraněnými jsou podle něj mladiství ve věku třináct až čtrnáct let. Kyjev se k prohlášení ruského činitele nevyjádřil.
Ukrajinská delegace, která se má v úterý setkat v Saúdské Arábii s americkými zástupci a jednat o možnostech ukončení války s Ruskem, navrhne příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to dnes agentury AFP a AP s odvoláním na nejmenované ukrajinské představitele. Ukrajinská delegace přiletěla podle serveru Ukrajinska pravda do saúdské Džiddy s prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož dnes čekalo jednání s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Výstupy z tohoto setkání zatím nejsou k dispozici.
"Máme návrh na příměří na obloze a na příměří na moři," řekl AFP nejmenovaný ukrajinský činitel. "Jsou to možnosti příměří, které lze snadno zavést a monitorovat. Je možné s nimi začít," dodal.
S podobnou informací přišla také AP, která zmiňuje i další možný ukrajinský návrh v podobě propuštění válečných zajatců. Zelenskyj takové částečné příměří a propuštění zajatců navrhnul už v uplynulých dnech. Úterních jednání s Američany se ale ukrajinský prezident nezúčastní.
Ukrajinci tvrdí, že si v Kurské oblasti u města Sudža připsali dílčí úspěch. Na přiloženém videu je podle ukrajinských sil vidět část likvidace 80 ze 100 ruských bojovníků, kteří se snažili překvapit soupeře útokem z nevyužívaného plynovodu. Celkově však Ukrajinci v oblasti ztrácí dobytá území a ocitají se pod velkým tlakem. Obklíčení hrozí až deseti tisícům mužů.
Polovina domácností ukrajinských uprchlíků v Česku žila loni pod hranicí příjmové chudoby. Práci přitom mělo 80 procent příchozích v aktivním věku. Velká část z nich stále pracuje výrazně pod svou profesní kvalifikací. Třetině výdělek nestačil na živobytí. Vyplývá to z výsledků osmé a deváté vlny dlouhodobého průzkumu Hlas Ukrajinců, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Zjištění jsou reprezentativní. Do osmého kola dotazování se loni na přelomu června a července zapojilo 1261 uprchlíků a do devátého pak v listopadu 1048.
Spojené státy chtějí pochopit postoje Ukrajiny a zjistit, jaké ústupky je Kyjev na cestě k diplomatickému ukončení války s Ruskem připraven učinit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio o úterním jednání s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii. Poznamenal, že výsledek schůzky může výrazně ovlivnit rozhodnutí USA znovu poskytnout Ukrajině pomoc.
Ačkoliv Donald Trump tvrdí, že Američané doplácí na válku na Ukrajině, minimálně americký zbrojní průmysl si může mnout ruce. Podíl USA na celosvětovém vývozu zbraní stoupl v letech 2020 až 2024 na 43 procent. V uplynulých dvaceti letech se přitom pohyboval standardně okolo 35 procent.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj, dnes na sociálních sítích k vývoji v Sumské oblasti uvedl, že ukrajinské jednotky mají situaci pod kontrolou a že na místě rozhodl o jejich posílení. Dodal, že Ukrajincům v Kurské oblasti nehrozí obklíčení.
Američtí vyjednávači budou chtít v úterý od ukrajinské delegace na schůzce v Saúdské Arábii slyšet, jaké ústupky udělá před uzavřením příměří s Ruskem. Potvrdil to poradce amerického prezidenta Steve Witkoff a také zdroje z Trumpova okolí, které cituje deník New York Times.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který si udržuje blízké vztahy s Ruskem, jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině, která se rozsáhlé ozbrojené agresi sousední země brání už déle než tři roky.
Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování, důvodem pro zařazení byl jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.
Rusko po americkém přerušení dodávek vojenského vybavení a zablokování zpravodajských informací Ukrajině tento týden zintenzivnilo útoky a pátek byl jedním z nejsmrtelnějších dnů pro civilisty v tomto roce, uvedla mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině. Většina obětí byla zaznamenána Doněcké oblasti na území kontrolovaném Ukrajinou. Letošní bilance obětí je zatím vyšší než za stejné období loni, uvedla mise.
Americký prezident Donald Trump dal svým poradcům soukromě najevo, že mu nebude stačit uzavření dohody o nerostech s Ukrajinou, pokud má Kyjevu odblokovat americkou pomoc a zpravodajské informace.
Po ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském bude chtít územní ústupky vůči Rusku a možná bude dokonce požadovat kroky vedoucí k jeho odstoupení z funkce, napsal v neděli zpravodajský web americké televize NBC News s odvoláním na informované americké zdroje. Zástupci USA a Ukrajiny budou tento týden jednat v Saúdské Arábii.
Rusko oznámilo, že nařídilo dvěma pracovníkům britského velvyslanectví, aby během dvou týdnů opustili zemi. Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že vyvíjeli zpravodajskou a podvratnou činnost ohrožující národní bezpečnost. Ruské ministerstvo zahraničí si v této souvislosti předvolalo zástupce velvyslanectví, uvedly tiskové agentury. Londýn označil obvinění za "zlovolná a neopodstatněná".
Rusko pohrozilo australské vládě, že vyslání jejích mírových jednotek na Ukrajinu se neobejde bez "vážných následků", píše server The Guardian. Austrálie totiž zvažuje, že by se její vojáci podíleli na takzvané koalici ochotných, která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní.
Australská ministryně zahraničí Penny Wongová se k ruskému prohlášení zatím nijak nevyjádřila. Australský premiér Anthony Albanese nicméně už dříve opakovaně vyjádřil Ukrajině podporu. "Chceme mír na Ukrajině, ale chceme také zajistit, aby Rusko za své nezákonné a nemorální chování nedostalo odměny a aby Vladimir Putin a jeho imperialistické záměry nezískaly větší podporu," řekl.
Americké rozhodnutí pozastavit poskytování zpravodajských informací Kyjevu bylo jedním z faktorů, které přispěly k úspěchům ruských sil v Kurské oblasti, upozornili analytici amerického Institutu pro studium války.
Ruská aktivita podél hranice se v posledním týdnu snížila, s výjimkou části Sumské oblasti, sousedící s ruskou Kurskou oblastí. Uvedla to agentura Ukrinform s odkazem na dřívější vyjádření Vadyma Mysnyka, mluvčího uskupení ukrajinských sil, které mají na starosti obranu tohoto úseku fronty.
Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že ukrajinské síly odrazily za poslední den 27 útoků ruských sil vedených v Kurské oblasti. Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo dobytí tři dalších osad v tomto regionu, zatímco podle expertů a blogerů ukrajinské síly v Kurské oblasti čelí hrozbě obklíčení a problémům se zásobováním, napsala agentura Reuters.
Známý ukrajinský novinář a šéfredaktor serveru Censor.net Jurij Butusov o víkendu psal, že ruská vojska v Kurské oblasti nepřetržitě útočí, že ruské a severokorejské jednotky mají značnou převahu nad ukrajinskými silami a že zásobovací trasy ukrajinských sil se ocitly pod ruskou palbou, připomněl server BBC News.
Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska. Uvedl to mluvčí ukrajinské pohraniční stráže. Ta ruské útoky odráží i za pomoci děl, minometů a dronů, řekl mluvčí Andrij Demčenko v ukrajinské televizi. Rusové se podle něj snaží vybudovat opěrný bod u obce Novenke. Rusko tvrdí, že tuto obec dobylo.
Ruské útoky na Sumskou oblast, kam ruské jednotky pronikly naposledy na začátku ruské invaze v roce 2022, podle médií souvisejí se zhoršující se situací ukrajinských sil v Kurské oblasti. Tam jednotky Kyjeva vpadly na počátku loňského srpna a dosud ovládají okresní město Sudža a okolí.
Tři lidé v pokročilém věku utrpěli zranění při útocích, které Rusko v posledních hodinách podniklo proti Záporožskému okresu, informoval šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov na telegramu.
Rusko podle Fedorova v noci zaútočilo naváděnými leteckými bombami na vesnici Blakytne. Dva domy částečně zničily úlomky bomb a tlaková vlna. Zranění utrpěli 65letý a 67letý muž. Část Záporožské oblasti okupuje Rusko a regionem prochází frontová linie. Ruská armáda podnikla dělostřelecký úder rovněž v Záporožském okrese, při kterém utrpěla zranění 79letá žena.
Spojené státy brzy obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, řekl americký prezident Donald Trump v neděli novinářům podle serveru Axios. V úterý se mají v Saúdské Arábii konat jednání amerických a ukrajinských diplomatů o možném příměří ve válce na Ukrajině. Trump v neděli také řekl, že doufá, že tato jednání přinesou dobré výsledky.
Sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou přerušily USA minulý týden krátce poté, co Trump oznámil rozhodnutí pozastavit dodávky vojenské pomoci této zemi, která se od února 2022 brání ruské invazi. Krátce nato nabídla Kyjevu sdílení zpravodajských informací Francie.
Zprávy z pondělí 10. března
Ruská armáda dobyla zpět další tři vesnice v Kurské oblasti na západě země, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Podle agentury TASS to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Jde o vesnice Malaja Loknja, Čerkasskoje Porečnoje a Kosica. K postupu se Moskva přihlásila v neděli již dříve, když oznámila, že ruské jednotky obsadily v Kurské oblasti vesnici Lebeděvka a ještě jedno další osídlení.
Prohlášení ministerstva, které zveřejnilo na platformě Telegram, přišlo po zprávách ruských a ukrajinských blogerů, že se ruské speciální jednotky plížily několik kilometrů plynovodem poblíž města Sudža ve snaze překvapit ukrajinské síly. Tři dobyté vesnice leží severně od Sudži. Západní média uvádějí, že pozice ukrajinských vojáků v Kurské oblasti se v poslední době zhoršuje.
Ruské speciální síly použily potrubí plynovodu, aby z týlu udeřily na ukrajinské jednotky v Kurské oblasti na západě Ruska. S odvoláním na ukrajinské vojenské a ruské válečné blogery to napsala agentura AP. Moskva se snaží získat zpět části Kurské oblasti, které Kyjev obsadil loni v létě v bleskové ofenzivě.
Podle telegramového příspěvků jednoho z prokremelských blogerů narozených na Ukrajině Jurije Podoljaky šly ruské jednotky asi 15 kilometrů plynovodem, který dosud Moskva využívala pro transport plynu do Evropy. Někteří ruští vojáci strávili v plynovodu i několik dní, než na ukrajinské jednotky u města Sudža udeřily, napsal Podoljaka.
Před vpádem Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 měla Sudža asi 5000 obyvatel a jsou zde hlavní přečerpávací a měřicí stanice plynu podél plynovodu, který byl kdysi stěžejním pro vývoz ruského zemního plynu přes ukrajinské území.
Další válečný bloger, který používá přezdívku Two Majors, uvedl, že o Sudžu se těžce bojuje a že ruským silám se podařilo dostat do města právě skrz plynovod. Na ruských telegramových kanálech jsou k vidění fotky údajných příslušníků ruských speciálních jednotek, kteří se v plynových maskách pohybují v něčem, co vypadá jako vnitřek velkého potrubí, píše AP.
Francie využije úroky v hodnotě 195 milionů eur (téměř pět miliard Kč) ze zmrazených ruských aktiv k financování zbraní pro Ukrajinu. Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu to řekl v rozhovoru s listem La Tribune.
Francie podle něj rovněž plánuje předat Ukrajině část svých starších obrněných vozidel, včetně průzkumných vozů AMX-10RC a pěchotních transportérů. Podle agentury DPA tak Paříž reaguje na přerušení vojenské pomoci Ukrajině ze strany Spojených států.
Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní nové unijní exekutivy.
Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.
Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla v televizi Nova ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Neumím si představit, že by po více než dvou dekádách, kdy máme profesionální armádu, jsme znova obnovovali základní službu, stavěli kasárny, řešili stravování, logistiku samotného odvodu," uvedla. Označila to za krajní řešení, které věří, že nikdy nenastane.
"ANO žádnou povinnou vojenskou službu nechce zavádět," uvedl místopředseda sněmovního branného výboru Pavel Růžička.
Moskva oznámila, že získala zpět vesnici v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky, a zároveň obsadila jednu vesnici v ukrajinské Sumské oblasti. Kyjev zprávu nekomentoval. Tvrzení žádné ze stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinský dron v noci na neděli zasáhl průmyslové zařízení v ruském Čuvašsku, zhruba 1300 kilometrů od ukrajinských hranic. Informoval o tom podle agentury Reuters místní vedoucí představitel Oleg Nikolajev. Dodal, že útok si nevyžádal žádné oběti, rozsah škod nicméně neupřesnil.
Ukrajinská armáda uvedla, že v noci sestřelila 73 ze 119 ruských dronů. Dodala, že dalších 37 dronů podle ní nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně v důsledku použití prostředků elektronického boje. Ruské drony podle ní způsobily škody v šesti ukrajinských regionech.
Ruská protivzdušná obrana v noci na neděli zničila 88 ukrajinských dronů. Informovalo o tom podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ruský letecký úřad Rosaviacija oznámil, že letiště v ruských městech Astrachaň, Nižnij Novgorod a Kazaň v noci z bezpečnostních důvodů na několik hodin přerušila provoz.
Zprávy z neděle 9. března
Ukrajina je odhodlaná ke konstruktivnímu dialogu s USA, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání s Američany má začít v úterý v Saudské Arábii.
Slovenští politici z blízkosti premiéra Roberta Fica znovu šokují proruskými výroky.
Ruské dronové a raketové útoky si v noci na dnešek ve městě Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny vyžádaly nejméně 11 lidských životů. Tři desítky osob včetně pěti dětí utrpěly zranění, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo vnitra. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin podle serveru BBC později informoval také o dalších šesti mrtvých v regionu. Podle ministerstva zemřeli rovněž tři lidé v Charkovské oblasti.
Ukrajinská armáda oznámila, že Ukrajina se v noci na dnešek stala tečem 145 ruských dronů, dvou střel Iskander-M a jedné střely Iskander-K. Dodala, že 79 ruských dronů se podařilo sestřelit a dalších 54 dronů zřejmě kvůli elektronickým protiopatřením nezasáhlo cíle, uvedla agentura Reuters.
Ruská armáda dobyla zpět tři vesnice v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla ruská státní tisková agentura TASS. Západní média uvádějí, že pozice ukrajinských vojáků v Kurské oblasti se v poslední době zhoršuje. Agentura Reuters v pátek napsala, že Rusové tam příslušníky ukrajinských sil téměř zcela obklíčili.
Při útoku ukrajinských dronů poškodily padající trosky nádrž jedné z největších ropných rafinerií v Rusku, uvedl gubernátor Leningradské oblasti.
Nový audioseriál Hovory má zhruba pět čtyřicetiminutových dílů, které namluvili čeští herci. Podle skutečných telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou ho připravila Victorie Kralko, která v Praze studuje zvuk na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU). Jednotlivé díly seriálu do konce března vydává každé pondělí společnost Audioteka, řekla ČTK její mluvčí Evženie Belanová.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, že prezident Donald Trump chce ukončit rusko-ukrajinskou válku, co nejdříve to bude možné. Rubio to sdělil Kyjevu v pátek v telefonickém rozhovoru, napsala s odkazem na sdělení jeho ministerstva agentura Reuters. "Ministr zdůraznil, že prezident Trump je odhodlán ukončit válku co nejdříve, a zdůraznil, že všechny strany musí podniknout kroky k zajištění udržitelného míru," uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení po telefonátu.
Počet mrtvých po ruském ostřelování ukrajinského města Dobropillja se zvýšil nejméně na 11. Dalších 30 lidí bylo zraněno, uvedli podle agentury AFP na telegramu ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin původně informoval o 15 zraněných.
Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. V Oválné pracovně Bílého domu dnes novinářům také řekl, že měl vždy dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj při vyjednávání o ukončení války bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se prý Trumpovi jedná hůře.
K Rusku se v posledních týdnech prezident USA vyjadřoval výrazně vstřícněji, dnes ale Moskvě také pohrozil zavedením cel a rozsáhlých sankcí, včetně těch týkajících se bankovního sektoru, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda.
Americká vláda dnes uvedla, že pozastavila Ukrajincům přistup do programu, který sdílí satelitní snímky nepodléhající utajení s americkými činiteli a jejich mezinárodními partnery. Napsala o tom agentura AP s tím, že tento krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa omezí Kyjevu přístup k snímkům, které využíval v boji proti ruským invazním silám.
Stovky lidí se dnes sešly na pražském Malostranském náměstí, aby vyjádřily podporu Ukrajině napadené Ruskem. Řečníci zdůraznili nutnost odolné Evropy. Účastníci shromáždění, které pořádá organizace Milion chvilek pro demokracii, podle zpravodajky ČTK drží vlajky Ukrajiny, Evropské unie i České republiky. Na akci dohlíží uniformovaná i civilní policie.
Soud v Londýně uznal trojici Bulharů vinnou ze špionáže ve prospěch Ruska v letech 2020 až 2023. Napsaly to agentury Reuters a AP. Odsouzení, kteří vinu odmítají, podle obžaloby sledovali například americké vojenské základy, kde se cvičili ukrajinští vojáci.
Skupinu zřejmě řídil někdejší známý rakouský manažer společnosti Wirecard Jan Marsalek, který byl podle médií napojen na ruské tajné služby nejméně od roku 2014. Nyní se skrývá na neznámém místě, podle tisku velmi pravděpodobně v Rusku.
Polský prezident Andrzej Duda navrhuje zakotvit v ústavě výdaje na obranu v minimální výši čtyř procent hrubého domácího produktu, příslušný pozměňovací návrh k ústavě dnes předal předsedovi parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters. Polský premiér Donald Tusk později v parlamentu oznámil záměr, podle kterého by měli všichni dospělí muži v Polsku projít základním vojenským tréninkem.
Polsko vydává na obranu nejvíce ze všech členů NATO v poměru ke svému HDP, a to podle odhadů NATO 4,1 procenta v roce 2024, přičemž letos plánuje dosáhnout 4,7 procenta svého hrubého domácího produktu.
Popularita prezidenta Volodymyra Zelenského na Ukrajině od poloviny února vzrostla o deset procent, vyplývá z průzkumu, který dnes zveřejnil Kyjevský mezinárodní sociologický institut. Zatímco v předchozí sondáži vyjádřilo důvěru v Zelenského 57 procent účastníků, v té současné tak učinilo 67 procent dotázaných. Průzkum zachycuje pro Zelenského turbulentní období, ve kterém slovní střet mezi ním a americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyvrcholil veřejnou roztržkou v Bílém domě, píše agentura AFP.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku zavedením rozsáhlých sankcí, včetně těch týkajících se bankovního sektoru, a cel, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda, jež ukončí válku na Ukrajině. Moskvě a Kyjevu šéf Bílého domu zároveň vzkázal, aby začaly okamžitě jednat.
Politici ze strany Jednotné Rusko se rozhodli rozdávat matkám, jejichž synové zemřeli na Ukrajině, mlýnky na maso. Pod příspěvkem o akci se ale začaly množit kritické komentáře, a tak nechali Putinovci jednu z matek natočit video.
Ukrajina obdržela od Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy korun), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Oznámil to v pátek ukrajinský premiér Denys Šmyhal na platformě X. "Tyto prostředky půjdou na posílení obranyschopnosti Ukrajiny," napsal Šmyhal. "Očekáváme, že veškerá aktiva Ruské federace budou zabavena a převedena k budoucímu prospěchu naší země," dodal. "Jsem vděčný (britskému premiérovi) Keiru Starmerovi, vládě Spojeného království a našim partnerům z G7 za mechanismus, který umožní, aby ruské peníze fungovaly ve prospěch Ukrajiny," uzavřel ukrajinský premiér.
Skupina zemí G7 se loni v červnu dohodla pomoci Ukrajině 50 miliardami dolarů. Půjčky mají být kryté výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Tehdejší americká ministryně financí Janet Yellenová uvedla, že Spojené státy jsou v rámci této dohody připraveny půjčit Ukrajině kolem 20 miliard dolarů (zhruba 467 miliard korun).
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Zmrazení ruských aktiv je důsledkem sankcí, které EU a USA uvalily na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Celkem na začátku této invaze země G7 zmrazily ruský státní majetek v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů, připomněl server Kyiv Independent.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země již více než tři roky čelí ruské invazi, v pátek znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to agentury Reuters a AFP s odvoláním na jeho vyjádření k rozsáhlým nočním vzdušným útokům, které Rusko zaměřilo na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu.
"Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, která je jediným zdrojem této války, aby zastavilo právě tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze - zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři - skutečná záruka běžné lodní dopravy," napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina je připravena "jít mírovou cestou". "Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku," dodal.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek podle agentury AFP řekl, že Ankara podporuje výzvu Zelenského k vzdušnému a námořnímu příměří. Mohlo by to podle něj být opatření sloužící k budování důvěry mezi stranami konfliktu. Nabídl přitom hostit rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou.
Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. V pátek to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.
Unijní lídři se shodli na posílení evropské obrany a zároveň v nezávazném usnesení slíbili další pomoc Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety vojensky napadlo. Ruská invaze na Ukrajinu a nejistá podpora Spojených států jsou důvodem evropských snah více investovat do obrany.
"Vidíme, že Evropská unie nyní aktivně diskutuje o militarizaci EU a o rozvoji obranného segmentu. To je proces, který pozorně sledujeme, protože Evropská unie staví Rusko do pozice svého hlavního protivníka," řekl Peskov. Poznamenal, že takový postup může vést ke znepokojení Ruska, které by kvůli tomu muselo přijmout příslušná opatření k zajištění vlastní bezpečnosti. Peskov postoj EU označil za konfrontační, což je podle něj protichůdné ke snahám najít mírové řešení války na Ukrajině.
Rusko podniklo v noci na pátek rozsáhlý vzdušných útok na Ukrajinu. Podle předběžných údajů vyslalo 261 vzdušných zbraní, konkrétně 67 střel a 194 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo, podle něhož protivzdušná obrana 34 raket a 100 bezpilotních letounů sestřelila. Desítky dalších dronů a také některé střely podle něj nedosáhly svých cílů. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko předtím oznámil, že Rusko podniklo další útok na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu.
"Energetická a plynárenská infrastruktura v různých oblastech Ukrajiny se opět dostala pod masivní raketový a dronový útok," napsal Haluščenko na Facebooku. Záchranáři a energetici odstraňují následky, kde je to možné, a jsou přijímána nezbytná opatření ke stabilizaci dodávek energie a plynu, doplnil. Vzdušné údery se podle dosavadních zpráv obešly bez lidských obětí.
Evropská unie si bez podpory Spojených států nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. V pátek to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.
"Pokud nyní USA končí (s pomocí Ukrajině)… proč by dalších 26 členských zemí mělo šanci zastavit tuto válku?" položil si Orbán otázku. Maďarský premiér jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině.
Způsob, jakým chce EU podpořit Kyjev a zároveň posílit investice do vlastní obrany, by podle maďarského premiéra Evropu zničil. Orbán poznamenal, že v příštích týdnech se ukáže, že na plány toho, co v Bruselu vetoval, nejsou peníze. Orbán, který od počátku invaze odmítá Ukrajině poskytnout zbraně, rovněž řekl, že místo prodlužování války by měla Evropa podpořit Trumpova mírová jednání. Staronový šéf Bílého domu již zahájil diplomatické rozhovory s Ruskem, k nimž Ukrajinu ani Evropu zatím nepřizval.
Orbán rozhlasu řekl, že v nadcházejících týdnech zahájí maďarská vláda veřejné konzultace o možném ukrajinském členství v Evropské unii. Reuters k tomu uvedl, že státem financovaná kampaň začne v době, kdy se Orbán bude připravovat na volby, které se uskuteční v roce 2026. Proti Orbánovi, který je u moci od roku 2010, v zemi roste opozice. Šanci premiéra porazit má podle průzkumů opoziční uskupení TISZA.
Zprávy z pátku 7. března
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se na příští týden v Saúdské Arábii připravuje setkání Američanů s ukrajinskými představiteli.
Zelenskyj dnes večer uvedl, že v pondělí bude v Saúdské Arábii jednat s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. "Poté můj tým zůstane v Saúdské Arábii, aby pracoval s našimi americkými partnery," uvedl Zelenskyj, aniž uvedl konkrétní den jednání. Dodal, že Ukrajina je "připravená pracovat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu (…) pro mír".
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na prohlášení, které slibuje další podporu Ukrajině v obraně před ruskou agresí. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán, sdělil novinářům unijní činitel. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska Juraj Blanár a Péter Szijjártó podporují kroky americké administrativy a prezidenta Spojených států Donalda Trumpa ohledně války na Ukrajině, neboť dávají šanci mírovému řešení konfliktu. Šéfové slovenské a maďarské diplomacie to řekli novinářům po dnešní společné schůzce v Bratislavě. Szijjártó obvinil EU, že chce pokračování války. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu před třemi lety.
Vyslanec amerického prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff dnes řekl novinářům, že připravuje jednání s ukrajinským představiteli v Saúdské Arábii. Podle agentury AFP i některých dalších médií by se tak mohlo stát příští týden. Cílem schůzky, které by se podle zpravodajského serveru Axios měl účastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, by podle Witkoffa mělo být vypracování rámce pro mír a počáteční zastavení bojů.
Podle serveru Axios by se jednání mělo uskutečnit ve středu. Nejmenovaný ukrajinský zdroj však agentuře AFP potvrdil úterní termín. Podle tohoto zdroje bude v ukrajinské delegaci šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak a možná také ministr obrany Rustem Umerov.
Všechny země NATO musí ihned zvýšit výdaje na obranu, řekl dnes v Bruselu po společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance polský prezident Andrzej Duda. Ruský prezident Vladimir Putin by se jinak mohl rozhodnout, že po Ukrajině napadne další zemi, dodal. Duda je v Bruselu na mimořádném summitu států Evropské unie věnovaném bezpečnosti kontinentu a pomoci Ukrajině. Polsko nyní unii předsedá.
Duda upřesnil, že země NATO by měly na obranu vydávat nejméně tři procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Nynějším závazkem NATO jsou dvě procenta HDP.
"Předložil jsem generálnímu tajemníkovi písemnou žádost, aby tato otázka byla nastolena na nadcházejícím summitu v Haagu a aby bylo přijato takové rozhodnutí, aby byla (na obranu) vyčleněna alespoň tři procenta HDP členských států aliance," řekl Duda.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes odpoledne v Bruselu sešli k mimořádnému zasedání, na němž jednají o posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem. Na úvod summitu poobědvali unijní lídři s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, podle něhož Kyjev cítí pokračující silnou podporu z Evropy.
Historik a ukrajinista David Svoboda v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o dění po roztržce v Bílém domě, reaguje na nejnovější informace o americkém jednání s ukrajinskou opozicí nebo vysvětluje kontrast mezi současnou Amerikou a Ukrajinou.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje odebrat dočasný legální status přibližně 240 000 Ukrajincům, kteří do USA uprchli před válkou s Ruskem. S odvoláním na vysokého činitele blízkého Trumpovi a tři zdroje obeznámené se záležitostí o tom informuje agentura Reuters. Krok, který by mohl přijít už v dubnu, by umožnil rychlou deportaci Ukrajinců z USA.
Podle zdrojů agentury jde o součást širší snahy Trumpova úřadu odebrat více než 1,8 milionu migrantům legální status, který jim byl udělen v rámci dočasných humanitárních programů spuštěných za Bidenovy vlády. Trump v exekutivním příkazu vydaném 20. ledna požádal ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, aby všechny takové programy ukončilo.
Za hrozbu pro Rusko označil ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve středu v projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vystoupení šéfa Elysejského paláce označil za vysoce konfrontační a jadernou rétoriku.
Turecko je připraveno v případě potřeby nasadit své vojáky k zajištění míru na Ukrajině, oznámilo dnes podle agentury AFP turecké ministerstvo obrany. Turecko má z hlediska počtu vojáků druhou největší armádu z 32 členských zemí Severoatlantické aliance. Bez Turecka není podle Ankary nyní možné zajistit bezpečnost Evropy.
"Otázka účasti na misi (na Ukrajině)… bude posouzena se všemi zúčastněnými stranami, bude-li považována za nezbytnou pro nastolení stability a míru v regionu," uvedlo ministerstvo.
Norský premiér Jonas Gahr Störe dnes označil zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině za politováníhodné. V parlamentu prohlásil, že je nutné výrazně zvýšit pomoc Ukrajině napadené Ruskem, informovala agentura Reuters. Norská konzervativní opozice již souhlas s větší podporou Kyjevu vyslovila.
Debata o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery je předčasná, řekl dnes v Praze před odletem na mimořádný summit EU v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Ochotu Francie nabídnout svůj jaderný potenciál vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou označil za nutnost.
Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na dnešním mimořádném jednání unijních lídrů podle premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech. Před odletem do Bruselu novinářům řekl, že nechce malovat čerta na zeď, ale plyne to z postojů Slovenska a Maďarska. Pokud se EU neshodne na podpoře Ukrajiny, o to důležitější bude nalezení jednoty na posílení vlastní obrany a bezpečnosti, uvedl Fiala.
Slovenský premiér Fico zmírnil podle médií svůj požadavek, kterým dříve podmiňoval souhlas se schválením pomoci Ukrajině na summitu EU.
Více než polovina Čechů nesouhlasí s přerušením americké vojenské pomoci Ukrajině, které podle médií nařídil prezident Donald Trump. Třetina Čechů s rozhodnutím souhlasí. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro server Novinky.cz. Podle průzkumu také po páteční roztržce Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským skokově o 11 procentních bodů v Česku vzrostla podpora ukrajinské hlavy státu. Podporu mu nyní vyjádřilo 43 procent dotázaných.
S přerušením americké vojenské podpory nesouhlasí 51,8 procenta respondentů, 34,4 procenta naopak souhlasí. Necelých 14 procent dotázaných odpovědělo, že neví nebo nedokáže věc posoudit.
Proti přerušení vojenských dodávek byli spíše mladší lidé a voliči vládních stran. Ve věkové kategorii 18 až 24 let nesouhlas vyjádřilo zhruba 60 procent dotázaných, u voličů Spolu to bylo asi 71 procent a z voličů STAN přes 75 procent respondentů. Naopak Trumpovo rozhodnutí podporuje většina voličů ANO, a to 55 procent.
Litva odstoupila od smlouvy o zákazu kazetové munice. Zdůvodňuje to bezpečnostními riziky spojenými s Ruskem po jeho invazi na Ukrajinu, informuje agentura AFP. Krok odsoudily lidskoprávní organizace, například Human Rights Watch. Litva zároveň avizovala odstoupení od mezinárodní smlouvy o zákazu protipěchotních min.
Francie nabídla Ukrajině své zpravodajské informace náhradou za americké, jejichž sdílení s Kyjevem americký prezident Donald Trump pozastavil. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Informace tajných služeb jsou klíčové pro obranu Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe ve středu stanici Fox Business řekl, že věří v brzké obnovení zbrojní i zpravodajské spolupráce. Cestu k tomu otevřelo opětovné sbližování Washingtonu s Kyjevem poté, co Zelenskyj vyjádřil ochotu jednat a připravenost podepsat dohodu o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství.
Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval novým ruským velvyslancem ve Spojených státech diplomata Alexandra Darčijeva. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která se odvolává na příslušný dekret Kremlu. To, že se Darčijev stane novým šéfem ruské diplomatické mise v USA, oznámila Moskva na konci února.
Kariérní diplomat Darčijev působil v letech 2005 až 2010 na ruském velvyslanectví ve Washingtonu jako rada. Od října 2014 do ledna 2021 byl ruským velvyslancem v Kanadě, nyní vede severoamerický odbor na ruském ministerstvu zahraničí.
Čtyři vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, píše server Politico. Současnou americkou administrativu podle něho sbližuje s Moskvou snaha dostat Zelenského z prezidentského úřadu.
Čtyři lidé zemřeli a více než 30 dalších utrpělo zranění při vzdušném útoku, který provedlo Rusko ve středu večer na ukrajinské město Kryvyj Rih, informovaly dnes ráno místní úřady. Střela zasáhla čtyřpatrový hotel. Krátce před tím se v něm ubytovali zahraniční humanitární pracovníci ze Spojených států a Británie, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož tito lidé přežili. Jeden člověk při ruském útoku zemřel také v Sumách a terčem útoku byla i Oděská oblast.
Průmyslový Kryvyj Rih je rodným městem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a před ruskou invazí na Ukrajinu v něm žilo přes 600 000 lidí.
Zprávy ze čtvrtka 6. března
Nejméně jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění při středečním ruském raketovém útoku na město Kryvyj Rih na střední Ukrajině. Informoval o tom Serhij Lysak, šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti, v níž Kryvyj Rih leží. "Zemřel 53letý muž. Zranění jsou tři, všichni byli odvezeni do nemocnice. Dva jsou ve vážném stavu, jedna žena je ve středně těžkém stavu," uvedl Lysak na svém telegramovém účtu.
Podle Státní služby pro mimořádné události raketa zničila schodiště ve čtyřpatrové budově. Vypukl tam požár. Na místě pracují záchranáři, kteří z hotelu evakuovali 14 lidí. Nevylučují, že v troskách mohou být ještě další osoby.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko se nabídl, že uspořádá mírová jednání o Ukrajině v Minsku, a pozval na ně prezidenty Spojených států, Ruska a Ukrajiny Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Podle agentury AFP to řekl v rozhovoru z 27. února, který byl zveřejněn ve středu. Lukašenko také pochválil Trumpa za jeho zahraniční politiku, kterou označil za "vynikající". Pro Rusko by byl Minsk tím nejlepším místem k jednání, uvedl mluvčí Kremlu.
"Řekněte Trumpovi, že tu na něj čekám s Putinem a Zelenským," řekl Lukašenko ve videorozhovoru s americkým blogerem Mariem Nawfalem. "Sedneme si a v klidu se dohodneme. Pokud se dohodnout chcete," dodal běloruský vůdce, který je u moci už od roku 1994 a letos v lednu znovu vyhrál prezidentské volby. Ty ale podle opozice i EU opět nebyly svobodné. V zemi jsou zakázána nezávislá média a řada opozičních politiků je buď ve vězení, nebo v exilu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu připustil, že návrh uspořádat mírové rozhovory v Minsku není na stole. "Ale samozřejmě Minsk je nejlepší místo. Je to náš hlavní spojenec, a proto je to nejlepší místo pro jednání," řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina podle agentury Interfax v odpovědi na otázky novinářů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek zúčastní mimořádného summitu Evropské unie v Bruselu. Novinářům to ve středu sdělil činitel EU, na něhož se odvolává agentura AFP. Čtvrteční mimořádný summit EU se bude zabývat bezpečností Ukrajiny a Evropy. Předseda Evropské rady António Costa na něj pozval i Zelenského. Původně se předpokládalo, že se ukrajinský prezident připojí na dálku. Zmíněný unijní zdroj však dnes vpodvečer novinářům sdělil, že Kyjev potvrdil Zelenského osobní účast v Bruselu.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak ve středu uvedl, že hovořil o míru s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Michaelem Waltzem. Domluvili se na brzkém setkání obou týmů. "Diskutovali jsme o dalších krocích na cestě ke spravedlivému a trvalému míru. Vyměnili jsme si rovněž názory na bezpečnostní otázky a sbližování postojů v rámci dvoustranných vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy," napsal Jermak. "Naplánovali setkání našich týmů v blízké budoucnosti, abychom v této důležité práci pokračovali," dodal.
Oznámení přichází po pondělním rozhodnutí administrativy amerického prezidenta přerušit dodávky vojenské pomoci Ukrajině. To přišlo v návaznosti na dramatický rozpad vztahů mezi Trumpem a Zelenským při páteční roztržce v oválné pracovně, po níž sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy. Washington nadto přerušil sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
Waltz ve středu prohlásil, že možnost obnovení vojenské pomoci Ukrajině existuje. "Pokud se nám podaří posunout se k těmto jednáním a zavést nějaká opatření na budování důvěry, pak se prezident bude zrušením této pauzy (v dodávkách pomoci Ukrajině) důkladně zabývat," uvedl.
Čtyři pětiny těl Ukrajinců repatriovaných z ruských věznic mají na sobě příznaky mučení, napsal ve středu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření expertů a představitelů úřadů, která zazněla ve filmu zveřejněném ukrajinským ministerstvem vnitra. "Na 80 procentech těl, která nám (Rusové) vrátili z vazebních věznic, vězeňských táborů a podobných zařízení, nalézáme stopy mučení. Mučení je použití fyzického násilí, použití určitých nástrojů, které například vedou elektrický proud, ale jde také dokonce o to, že připraví člověka o životně nezbytné potřeby, jako je potrava či lékařská pomoc," uvedla Inna Padejová, které má na starosti pitvy mrtvých těl.
Na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku poukázala i zpráva, kterou tento týden zveřejnila nevládní organizace Amnesty International. "Nejde o sérii izolovaných incidentů, jde o systematickou politiku, která porušuje všechny zásady mezinárodního práva," zdůraznila generální tajemnice organizace Agnès Callamardová.
Prezidenti Česka, Slovenska a Rakouska jednali ve středu ve Slavkově u Brna o vývoji války na Ukrajině, možnostech mírového jednání, vztazích mezi Evropou a Spojenými státy či situaci v Evropské unii. Po jednání s Peterem Pellegrinim a Alexanderem Van der Bellenem to řekl český prezident Petr Pavel.
Válka na Ukrajině, geopolitické napětí či bezpečnostní hrozby vyžadují chytrou obrannou a zahraniční politiku, Evropa musí být jednotná, silná a sebevědomá, řekl Van der Bellen. Slovenský prezident Pellegrini míní, že prioritou každé ze zemí je zajištění bezpečnosti, hlavy státu si podle něj uvědomují i potřebu navýšení evropské obranyschopnosti. Stále je ale podle něj nutné v této souvislosti hovořit o evropském pilíři v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Bez zdravých a konstruktivních vztahů se Spojenými státy nelze stoprocentně garantovat bezpečnost, uvedl.
Odstřižení Ukrajiny od informací, které jsou pro ni zásadní, aby mohla bojovat proti ruské agresi, může mít nedozírné následky, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Je to další eskalování konfliktu, který jsme viděli v přímém přenosu v pátek v Bílém domě," podotkla.
Všechny strany včetně Evropské unie, která přihlíží, by měly podle Černochové vynaložit maximální úsilí, aby Zelenskyj s Trumpem opět zasedli společně k jednomu stolu. "Nemůžeme si dovolit, jako Evropa a jako západní civilizace, abychom tady stáli proti sobě se Spojenými státy americkými," řekla.
Ruský soud dnes uložil trest 19 let vězení britskému občanovi, který bojoval na straně ukrajinské armády v ruské Kurské oblasti, částečně kontrolované ukrajinskými jednotkami. Dvaadvacetiletého Jamese Andersona vojenský soud shledal vinným z terorismu a žoldnéřství, informovala agentura AFP s odvoláním na tiskovou službu soudů v Kurské oblasti.
Dohoda německých stran jednajících o nové vládě na finančním balíčku představuje i novou šanci pro další pomoc Ukrajině, řekl mluvčí dosluhující vlády kancléře Olafa Scholze Steffen Hebestreit. Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které po volbách jednají o vytvoření koalice, se v úterý dohodly na financování výdajů na obranu a investic do infrastruktury.
Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené se záležitostí. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva identifikovat a cílit na ruské vojenské objekty, zatímco se již tři roky brání agresi Ruska.
Ukrajinský představitel nicméně sdělil agentuře Bloomberg, že Ukrajina nadále zpravodajské informace od USA dostává, uvedla zpravodajka Bloombergu Annmarie Hordernová v příspěvku na sociální síti X.
USA také formálně zakázaly sdílet americké zpravodajské informace s Ukrajinou svým spojencům. Ke Kyjevu se tak nedostanou časově citlivé a vysoce cenné zpravodajské informace potřebné k provádění přesných úderů na pohyblivé ruské cíle, píše FT.
Podle jednoho z činitelů však administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nadále sdílí zpravodajské informace se svými blízkými spojenci, včetně Británie.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko se nabídl, že uspořádá mírová jednání o Ukrajině v Minsku, a pozval na ně prezidenty Spojených států, Ruska a Ukrajiny Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Podle agentury AFP to řekl v rozhovoru z 27. února, který byl zveřejněn dnes. Lukašenko také pochválil Trumpa za jeho zahraniční politiku, kterou označil za "vynikající".
"Řekněte Trumpovi, že tu na něj čekám s Putinem a Zelenským," řekl Lukašenko ve videorozhovoru s americkým blogerem Mariem Nawfalem. "Sedneme si a v klidu se dohodneme. Pokud se dohodnout chcete," dodal běloruský vůdce.
Rusko-americké rozhovory budou zahrnovat i jednání o íránském jaderném programu, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle ruského ekonomického deníku Vedomosti Peskov také uvedl, že toto téma bylo zmíněno už v únoru v Rijádu, kde jednali ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov o ukončení války na Ukrajině.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 181 bezpilotními letouny a čtyřmi střelami, přičemž protivzdušná obrana sestřelila 115 dronů. Na Facebooku to dnes uvedlo ukrajinské letectvo s poznámkou, že 55 dalších přístrojů byly imitace útočných dronů, které zmizely z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se konkrétně nezmiňuje, stručně ale informuje o škodách v Kyjevské, Oděské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.
Donald Trump dnes ve svém projevu v Kongresu řekl, že obdržel důležitý dopis od Volodymyra Zelenského. Ukrajinská média s odvoláním na ukrajinské činitele ovšem poznamenala, že Trump citoval ze Zelenského internetového vyjádření, nikoliv z dopisu.
Servery Ukrajinska pravda nebo Liga.net později upozornily na vyjádření velvyslankyně v USA Oksany Markarovové, která na Facebooku mimo jiné napsala: "Prezident Donald Trump přečetl ve svém projevu k národu příspěvek našeho prezidenta Volodymyra Zelenského a řekl: 'Vážím si toho, že napsal tento dopis'." Zelenského mluvčí pro Liga.net potvrdil, že ukrajinský prezident žádný "dopis" neposílal a že Trump hovořil o příspěvku na sociální síti. Zelenskyj v úterý na X zveřejnil vyjádření, jehož části odpovídají textu citovanému Trumpem.
Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jsou ochotni příští týden odcestovat do Washingtonu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby představili americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jednotnou evropskou pozici ohledně příměří pro Ukrajinu. Napsal to dnes s odkazem na diplomatické zdroje britský bulvární deník Daily Mail.
Mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová dnes uvedla, že Paříž pracuje na obnovení vazeb mezi Spojenými státy a Ukrajinou s cílem dosáhnout "trvalého a pevného míru". "Navrhli jsme příměří … Francie a Evropa se snaží obnovit spojení mezi Spojenými státy a Ukrajinou," řekla Primasová francouzské televizi LCI.
Americký prezident Donald Trump dnes ve svém projevu k oběma komorám Kongresu řekl, že obdržel důležitý dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu vrátit se k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostech. Signály o ochotě jednat podle Trumpa přicházejí i z Ruska. Americký prezident v této souvislosti prohlásil, že "neúnavně" pracuje na ukončení brutálního konfliktu.
Zelenskyj podle Trumpa napsal: "Opravdu si vážíme toho, kolik toho Amerika udělala pro to, aby pomohla Ukrajině udržet si svou suverenitu a nezávislost. Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli, kdy se vám to bude hodit."
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko chválil v rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho politiku vůči Ukrajině, která čelí od roku 2022 ruské invazi. Napsala to dnes agentura Reuters.
Lukašenko, který patří k nejbližším spojencům Moskvy, označil Trumpovu zahraniční politiku za vynikající. "Jen kvůli jeho (Trumpově) administrativě se otázka konce války (na Ukrajině) stala tak naléhavou," řekl Lukašenko v rozhovoru, který poskytl internetovému komentátorovi Mariovi Nawfalovi.
Zprávy ze středy 5. března
Spojené státy a Ukrajina se chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách, napsala v úterý večer agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje. Americký prezident Donald Trump prý dohodu oznámí v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ. Brzké uzavření dohody nicméně v neděli odmítl ministr financí Scott Bessent. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského skončila roztržkou.
Zmrazení vojenské pomoci Ukrajině uprostřed války značí, že USA opouštějí Kyjev a nechávají zvítězit agresora, tedy Rusko. Podle agentury Reuters to dnes v parlamentu řekl francouzský premiér François Bayrou. Podle něj je nyní na odpovědnosti Evropy, aby co nejrychleji a nejúčinněji výpadek dodávek amerických zbraní pro Ukrajinu nahradila.
Francouzský premiér tak reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Spojených států Donald Trump v noci na dnešek rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru. Rozhodnutí už v úterý kritizoval i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Ten uvedl, že je nyní povinností Evropy udělat vše pro to, aby Ukrajina byla schopna udržet frontovou linii proti Rusku. "Tato frontová linie je první linií obrany Evropy a Francie," řekl zákonodárcům Barrot. Dodal, že nastal čas, aby se Evropa zbavila závislosti na amerických zbraních.
Zelenskyj navrhl propuštění válečných zajatců, jež Ukrajina a Rusko drží, a příměří na nebi a na moři. Šlo by o zákaz dronů, raket nebo bombardování.
Páteční jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě neproběhlo tak, jak mělo, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X. Jejich jednání vyústilo v roztržku a Zelenskyj nyní napsal, že je politováníhodné, že se to stalo.
"Je načase věci napravit. Chtěli bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní," uvedl také ukrajinský prezident. Dal najevo, že Ukrajina je připravena kdykoliv a v jakémkoliv vhodném formátu podepsat se Spojenými státy dohodu o vzácných nerostech. "Díváme se na tuto dohodu jako na krok směrem k větší bezpečnosti a pevným bezpečnostním zárukám," napsal Zelenskyj.
I would like to reiterate Ukraine’s commitment to peace.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 4, 2025
None of us wants an endless war. Ukraine is ready to come to the negotiating table as soon as possible to bring lasting peace closer. Nobody wants peace more than Ukrainians. My team and I stand ready to work under…
Aktuálně.cz v návaznosti na stopku americké pomoci Kyjevu přináší přehled klíčového amerického vybavení, které dodávají USA Ukrajině.
Británie vytrvá ve své vojenské pomoci Ukrajině, je to správné a je to také v britském zájmu, uvedl dnes podle Reuters mluvčí britské vlády poté, co americký prezident Donald Trump pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Londýn nyní stojí v čele evropských snah o podporu Ukrajiny, která se ruské ozbrojené agresi brání už tři roky.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie by měli ve čtvrtek zdůraznit, že jednání o míru na Ukrajině se nemohou obejít bez účasti Ukrajiny, stejně jako se jednání, která mají dopad na evropskou bezpečnost, neobejdou bez účasti Evropy, neboť bezpečnost Ukrajiny, Evropy i světa jsou provázané. Plyne to z návrhu závěrů čtvrtečního mimořádného summitu EU, který má ČTK k dispozici.
V dokumentu, který se ovšem ještě může změnit, také stojí, že příměří na Ukrajině je možné pouze jako část snahy o dosažení spravedlivé a trvalé mírové dohody. Její součástí podle unie musí být pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které přispějí k odvrácení budoucí ruské agrese.
Americký prezident Donald Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině bez konzultace se spojenci, upozornil dnes mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wronski. Polský premiér Donald Tusk zároveň zdůraznil, že suverénní prozápadní Ukrajina, která se ubrání ruské agresi, znamená i silnější a bezpečnější Polsko. Podle šéfa estonské diplomacie Marguse Tsahkny je nyní na Evropě, aby zaplnila mezeru, která americkým rozhodnutím vznikla. Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová se nedomnívá, že toto rozhodnutí přinese ukončení války na Ukrajině.
Šéf polské vlády Tusk na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil podle agentury Reuters přerušení dodávek americké pomoci do země, která se už přes tři roky brání ruské agresi.
Kyjev je odhodlán pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy, řekl dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal podle agentury AFP. Ukrajina podle něj udělá vše, aby odolala ruské invazi, navzdory zprávám o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit pomoc USA napadené zemi. Upozornil, že pro Ukrajinu i Evropu jsou existenčně důležité bezpečnostní záruky, které by zabránily další ruské vojenské agresi v budoucnu.
Do Česka opět přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba, potvrdil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Nedostatek ropy pro tuzemské potřeby to podle něj ale nehrozí. Zároveň upozornil, že v případě dlouhodobého zastavení dodávek z Družby může Česko přejít na dodávky z ropovodu italského TAL+, který je k tomu technicky připravený. Vyjádření rafinerské společnosti Orlen Unipetrol ČTK shání.
"O situaci víme a řešíme ji. Rafinerie v Česku jsou na tuto situaci dobře připraveny a zároveň máme nastavený robustní systém státních hmotných rezerv, znovu proto musím všechny uklidit, že pro potřeby domácností a firem je tak ropy dostatek. V případě, že nebudou dodávky z Družby obnoveny, přejdeme na dodávky z ropovodu TAL+, který je již technicky připravený," řekl dnes Vlček.
"Ukrajinci jsou už na nespolehlivost ze strany USA zvyklí," říká spolupracovník Aktuálně.cz žijící na Ukrajině Petr Žídek. Podle něj to pro Ukrajinu není nic nového - k "zamrznutí" americké pomoci docházelo i za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena.
Pro spravedlivý mír na Ukrajině a pro bezpečnost Slovenska je nyní klíčová Evropa, uvedl vůdce slovenské opozice Michal Šimečka v reakci na rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který podle médií nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské vojenské invazi. Trumpův krok zatím nekomentovali čelní představitelé vlády, která vojenské dodávky Slovenska Kyjevu ze státních zásob zastavila už po svém předloňském nástupu do úřadu.
Pentagon popřel zprávy amerických médií, podle nichž ministr obrany Pete Hegseth nařídil armádnímu velitelství, aby zastavilo útočné kybernetické operace proti Rusku. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného činitele v resortu obrany.
Bez konzultace se spojenci rozhodl prezident Donald Trump o pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině, upozornil mluvčí polského ministerstva zahraničí. Polský premiér Donald Tusk uvedl, že suverénní prozápadní Ukrajina, která se ubrání ruské agresi, znamená i silnější a bezpečnější Polsko.
"Je to velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná," řekl mluvčí polské diplomacie v reakci na americké rozhodnutí přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi. "Tato věta může sice znít banálně, ale má velký politický význam - rozhodnutí bylo učiněno bez jakýchkoli informací, bez konzultací, a to ani se spojenci v NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny," řekl.
Lídři vládní koalice a Pirátů hodnotí zprávy o rozhodnutí prezidenta Trumpa pozastavit americkou vojenskou pomoc napadené Ukrajině jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu.
"Hlavní díl odpovědnosti tak teď přebíráme my, Evropané. Je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, aby se ruská přítomnost neposunula blíž k našim hranicím a aby se neopakoval scénář, kdy o osudu nějaké země rozhodují bez její účasti velmoci," uvedl vicepremiér a předseda Starostů Vít Rakušan.
Podle předsedkyně sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové dává Trump na stejnou úroveň oběť a agresora a pozastavením vojenské pomoci Ukrajině usnadňuje další postup ruských jednotek. "Proč by měl zločinec Putin přestávat ve vraždění, když mu USA samy odzbrojují bránící se zemi? Cynická a nebezpečná kapitulace před zlem," konstatovala.
"Srazit dlouholeté spojence na kolena a dělat ústupky agresorovi. Tyhle 'geniální politické šachy' známe z naší historie z roku 1938. Jak to skončilo, doufám každý ví," napsal místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL). V září 1938 se v Mnichově dohodla Velká Británie, Francie, Itálie a nacistické Německo na postoupení pohraničních území Československa Německu.
Americký viceprezident J. D. Vance v interview pro televizi Fox News prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má otevřené dveře pro obnovu rozhovorů s Trumpem, pokud je ukrajinský lídr ochoten jednat o míru vážně. "Nelze přijít do Oválné pracovny nebo kamkoli jinam a odmítnout byť jen diskutovat o detailech mírové dohody," řekl Vance.
Podle viceprezidenta je problém v tom, že Zelenskyj nebyl ochoten jednat o míru bez získání bezpečnostních záruk. To je však diskuse, která by se podle Bílého domu měla odehrát až po uzavření mírové dohody. Otázku bezpečnostních záruk podle Vance vyřeší smlouva o minerálech, díky níž budou mít USA na Ukrajině své ekonomické zájmy a pracovníky.
"Chceme dostat Rusy k jednacímu stolu. Chceme prozkoumat, zda je možný mír," uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v prohlášení, aniž by zmrazení pomoci přímo zmínil. Naznačil, že Trumpův krok souvisí s širším diplomatickým úsilím USA, píše list Financial Times.
Americký Institutu pro studium války varoval, že rozhodnutí přerušit americkou pomoc "přímo podkopává deklarovaný cíl prezidenta Trumpa dosáhnout na Ukrajině trvalého míru".
Američtí demokraté ostře odsoudili rozhodnutí prezidenta Trumpa. "Prezident Trump zmrazením vojenské pomoci Ukrajině otevřel Putinovi dveře dokořán k eskalaci násilné agrese proti nevinným Ukrajincům. Důsledky budou nepochybně zničující," uvedla Jeanne Shaheenová, vysoce postavená demokratka v zahraničním výboru Senátu.
Demokratický kongresman Brendan Boyle rozhodnutí označil za bezohledné, neobhajitelné a přímo ohrožující americkou národní bezpečnost. Podle Boylea si USA před zraky světa nemohou dovolit, aby Trumpovo bezohledné jednání ohrozilo americký "závazek vůči našim spojencům a demokracii jako takové".
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině za nešťastné. Doufá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Donald Trump dokážou co nejdříve opět najít společnou řeč a americká podpora bude obnovena. Mezitím podle ní musí evropské země maximálně navýšit svou podporu.
Přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině je další důkaz, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy, míní český ministr zahraničí Jan Lipavský.
"Prezident Trump slíbil svým voličům ukončení války, takže bychom neměli být příliš překvapeni. Pro nás je to další důkaz, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy a podle toho k tomu musíme přistupovat," sdělil ČTK Lipavský. Vláda podle něj bude pokračovat v navyšování výdajů na obranu, aby zajistila bezpečnost Česka. "Stejně tak budeme pokračovat ve vyjednáváních s našimi partnery včetně Ukrajiny o dosažení udržitelného míru v Evropě," dodal ministr.
Británie vytrvá ve své vojenské pomoci Ukrajině, je to správné a je to také v britském zájmu, uvedl podle Reuters mluvčí britské vlády. "Zůstáváme naprosto odhodláni zajistit trvalý mír na Ukrajině," řekl. Londýn podle prohlášení v této věci spolupracuje s klíčovými spojenci. "Je to správná věc a je v našem zájmu to dělat."
Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, prohlásil podle serveru Kommersant mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
"Ještě je potřeba vyjasnit detaily, ale pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu," řekl Peskov podle státní agentury TASS. "USA byly doposud hlavním dodavatelem do této války," uvedl podle agentury RIA Novosti Peskov s odkazem na konflikt, který rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 svým vpádem do sousední země.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán "na přezbrojení Evropy", který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na evropskou obranu a navýšení vojenských kapacit a poskytnout okamžitou pomoc napadené Ukrajině.
Součástí plánu je návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu.
Spojené státy připravují ve snaze o obnovu vztahů s Moskvou plán, který by mohl zmírnit sankce uvalené na Rusko, uvedly zdroje agentury Reuters. Podle stanice CNN zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa také omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Rozhodnutí prezidenta Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Musíme být ekonomicky i vojensky silnější a starat se o vlastní bezpečnost, což zahrnuje i silnější podporu Ukrajiny, doplnil. Evropa podle něj musí přejít od slov k činům.
"Nelze připustit úspěch ruské agresivní politiky, která nás všechny ohrožuje. Skončil čas, kdy jsme mohli spoléhat na to, že základní mezinárodní výzvy vyřeší někdo za nás," uvedl Fiala. Zopakoval, že je nutné dávat více peněz do obrany.
Zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Agentuře Reuters to řekl ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko v reakci na zprávy o pozastavení americké podpory Kyjevu. Rozhodnutí přirovnal k mnichovské dohodě z roku 1938, kdy se nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie bez účasti Prahy dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí.
"Je to horší než Mnichov, protože se tehdy aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese - je to extrémně nebezpečné," uvedl Merežko. "Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená akceptování požadavků Ruska," cituje ho dále Reuters.
Ukrajinský parlament v pondělí večer poděkoval Spojeným státům za pomoc Kyjevu a ocenil snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o zahájení rozhovorů o zastavení války na Ukrajině, napsal v noci na dnešek server BBC ve své ruskojazyčné verzi. V noci na dnešek také americká média informovala, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
"Příspěvek Spojených států amerických jako strategického partnera Ukrajiny má rozhodující význam mezi mezinárodními spojenci při podpoře našeho národa v nejnáročnějších dobách jeho historie," uvádí se v prohlášení ukrajinského parlamentu. "Jménem ukrajinského lidu vyjadřuje Nejvyšší rada Ukrajiny (parlament) hlubokou vděčnost prezidentu Donaldu Trumpovi, Kongresu Spojených států a americkému lidu za jejich pevnou podporu ukrajinské nezávislosti, suverenity a územní celistvosti, jakož i za balíky bezpečnostní pomoci poskytnuté Ukrajině, které pomohly stabilizovat situaci v první linii," píše se také v textu.
Poděkování může souviset s výtkou Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance Zelenskému při jejich páteční roztržce v Oválném pracovně Bílého domu, kde ukrajinskému prezidentovi řekli, že není dostatečně vděčný za podporu, kterou USA Ukrajině poskytly.
Jednání mezi Ruskem a Spojenými státy o Ukrajině pravděpodobně nezačnou dříve, než diplomatické mise obou zemí obnoví plný provoz. Ruské státní agentuře RIA Novosti to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Operace diplomatických zastoupení byly omezeny poté, co Rusko zahájilo v únoru 2022 invazi na Ukrajinu, podotkla agentura Reuters.
"Je to nepravděpodobné," řekl Peskov ruské agentuře na dotaz, zda jednání mezi Moskvou a Washingtonem o ruské válce proti Ukrajině může pokračovat před obnovením normálního provozu obou ambasád. Rusko minulý týden uvedlo, že vysílá do Washingtonu nového velvyslance, což je poslední známka tání mezi oběma zeměmi, ale zůstává nejasné, kdy bude práce obou ambasád plně obnovena, upozornila Reuters.
Americká média s odkazem na Trumpovo rozhodnutí zastavit vojenskou pomoc napadené zemi píší, že vedení Ukrajiny musí amerického prezidenta přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil.
Americký viceprezident J. D. Vance poskytl rozhovor televizi Fox News, v němž dal najevo přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zatím není zcela připraven jednat o míru. Až změní názor, Trump je připraven se s ním bavit, prohlásil s tím, že neméně důležité je jednání Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Otázku bezpečnostních záruk podle něho vyřeší smlouva o minerálech, díky níž budou mít USA na Ukrajině své ekonomické zájmy a pracovníky. "To je daleko lepší bezpečnostní záruka, než mít 20 tisíc vojáků z nějaké náhodné země, která ve válce nebojovala 30 nebo 40 let," řekl Vance.
Trump podle zdrojů médií nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny. Příkaz má provést ministr obrany Pete Hegseth.
"Není to úplné ukončení pomoci, je to přerušení," citovala Fox News nejmenovaný zdroj. Zelenskyj podle amerických činitelů může Trumpa přesvědčit, že to s vyjednáváním o míru myslí vážně, čímž může pomoc odblokovat.
Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg a televize Fox News s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy.
Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů vypukl požár na ropovodu v Rostovské oblasti. Oznámil to v pondělí gubernátor tohoto regionu na jihozápadě Ruska Jurij Sljusar. Nálet se podle něj obešel bez obětí a raněných. Ukrajinská média naopak informují o výbuších v Oděse. Na přístavní město na jihu Ukrajiny opět útočí ruské drony íránské konstrukce, napsal místní server Dumskaja.
"V důsledku masivního útoku bezpilotních letounů v Čertkovském okrese vypukl požár ropovodu. Na místo byla vyslána záchranná služba. Personál byl evakuován. Podle předběžných informací nejsou žádné oběti," napsal Sljusar na sociální síti Telegram. Zmíněný okres se nachází na severozápadě Rostovské oblasti, hned u hranic s Ukrajinou. Následně gubernátor informoval, že kvůli dopadu trosek dronu vypukl požár skladu v průmyslovém objektu ve vsi Sochranovka ve zmíněném okrese. O pár hodin dříve Sljusar tvrdil, že ruská protivzdušná obrana odrazila nálet dronů u Novošachtinska. Na zdejší rafinérii ukrajinské drony již opakovaně útočily.
Francouzský premiér François Bayrou kritizoval v pondělí amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho chování k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během páteční schůzky v Bílém domě. Ve francouzském parlamentu mluvil Bayrou o ohromující scéně poznamenané brutalitou a snahou o ponížení, což agentura AP označuje za "mimořádně upřímnou kritiku".
"V pátek večer se v Oválné pracovně Bílého domu před objektivy celého světa odehrála ohromující scéna, která se vyznačovala brutalitou, snahou o ponížení a cílem donutit hrozbami ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se vzdal a ustoupil požadavkům agresorů," řekl Bayrou, jehož slova jsou v kontrastu s výrazně diplomatičtějšími vyjádřeními francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zelenskyj, jenž v Bílém domě čelil tvrdé Trumpově kritice, se nevzdal, což slouží ke cti Ukrajině i Evropě, míní také Bayrou, který si vysloužil potlesk francouzských poslanců.
Ruský vojenský soud v Moskvě v pondělí odsoudil na 26, potažmo 22 let vězení dva ukrajinské piloty, kteří v roce 2023 shodili ze dvou ultralehkých letadel A-22 malé bomby na ruskou rafinerii. Oznámila to ruská a ukrajinská média. Ruské úřady letce vinily z toho, že se chystali na pokyn ukrajinské rozvědky odpálit "špinavou bombu" v ruské Brjanské oblasti.
Dmytro Šymanskyj a Oleksandr Morozov čelili u soudu obžalobě sahající od porušení pravidel pro mezinárodní lety přes nezákonné překročení ruských hranic až po teroristický útok. Obžaloba žádala soud, aby oba letce poslal na 30 let za mříže, napsal list Kommersant. Připomněl, že nálet obou letců na podnik Slava v Brjanské oblasti nezpůsobil škody, ani při něm nebyl nikdo zraněn.
Morozovovo letadlo narazilo nedaleko od hranic do elektrického vedení a tehdy 67letý pilot musel přistát na poli v sousedním okresu, zatímco Šymanskyj doletěl až do Tulské oblasti Ruska, napsal ukrajinský server Censor.net. Připomněl vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina nikdy žádnou "špinavou bombu" nechystala a jediná "špína" v regionu je v hlavách lidí, kteří jsou v Rusku u moci.
Spojené státy už si podle prezidenta Donalda Trumpa nenechají dlouho líbit přístup a komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Zelenskyj podle šéfa Bílého domu nechce mír, dokud má podporu USA. Trump se tak dnes vyjádřil na síti Truth Social, a sdílel přitom odkaz na vyjádření ukrajinské hlavy státu, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je ještě "velmi, velmi daleko".
"Toto je to nejhorší prohlášení, jaké mohl Zelenskyj učinit, a Amerika si to už dlouho nenechá líbit! To je to, co jsem říkal, tenhle chlap nechce mír, dokud má podporu Ameriky," napsal americký státník, který se tak znovu dostal do názorového sporu se Zelenským. Ten nejvýraznější zatím přišel v pátek při televizí přenášené roztržce mezi oběma prezidenty v Bílém domě. Především evropští politici se od té doby snaží situaci uklidnit, aby bylo možné přiblížit se k návrhu příměří, který by ukončil boje a zároveň Rusko odradil od další agrese.
Trump ve svém dnešním komentáři také vyjádřil přesvědčení, že Evropa dala Zelenskému jasně najevo, že to na Ukrajině bez Spojených států nezvládne. To podle něj nebylo dobré prohlášení, pokud jde o demonstraci síly vůči Rusku.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) si v pondělí telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem. Hovořili mimo jiné o transatlantické spolupráci. Společné úsilí se Spojenými státy o dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu zůstává prioritou, uvedl Lipavský na síti X.
"Mluvili jsme o potřebě vzájemně prospěšné transatlantické spolupráce, pro niž je žádoucí, aby Evropa výrazně zvýšila odpovědnost za svou bezpečnost. Prioritou zůstává spolu s USA pracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu," poznamenal Lipavský. Rozhovor s Rubiem označil za dobrý.
Českým zájmem je omezit ruské schopnosti ovlivňovat dění v Evropě a ruskou schopnost imperiální agrese či expanze, řekl v rozhovoru pro Blesk.cz ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Evropa bude muset podle ministra nalézt sílu si zajistit svou bezpečnost.
Po pátku, kdy se sešli americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle Lipavského oslabila transatlantická jednota. Postoj Spojených států se podle ministra proměňuje, přístup je distancovanější, neznamená to ale, že by USA Ukrajinu opustily.
"Určitě jsme nepřišli o našeho nejsilnějšího spojence, ale proměňuje se dynamika těch vztahů," míní Lipavský. Evropa podle něj bude muset s USA velmi citlivě a dál hovořit, aby partnerské vztahy dále udržovala. "Rozhodně už to nebude samozřejmost," dodal.
Ruské armádě se v únoru podařilo obsadit dalších 389 čtverečních kilometrů ukrajinského území. Pokračuje tak trend zpomalování ruského postupu z posledních měsíců. Vyplývá to z analýzy, kterou na základě dat amerického Institutu pro studium války (ISW) zveřejnila agentura AFP.
Rusko okupuje přibližně 20 procent Ukrajiny a v poslední době invazní síly na východě země trvale postupují. Zimní zpomalení následuje po podzimu 2024, který se vyznačoval nejrychlejším ruským postupem na frontové linii od roku 2022.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu Evropské unie ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině, pokud státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Fico se kvůli přepravě plynu už dříve dostal do sporu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Zablokováním summitu EU už dříve pohrozil také maďarský premiér Viktor Orbán, kterého s Ficem spojuje odmítavý názor například na vojenskou pomoc západních zemí Ukrajincům. Orbán vyzval Evropskou unii, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině.
Rusko v posledním týdnu vyslalo na Ukrajinu více než 1050 útočných dronů, téměř 1300 leteckých bomb a přes 20 střel s cílem ničit města a zabíjet lidi. Na síti X to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ti, kdo usilují o vyjednávání, nezasahují záměrně civilisty balistickými střelami, dodal.
"Ukrajina bojuje za normální a bezpečný život, který si zaslouží, za spravedlivý a spolehlivý mír. Chceme, aby tato válka skončila. Ale Rusko ne, to pokračuje ve svém vzdušném teroru," napsal Zelenskyj, který svou zprávu doplnil počtem ruských dronů, leteckých pum a střel, kterým jeho země podle něj čelila v uplynulém týdnu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru se stanicí ABC obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze snahy zmařit mírový proces s Ruskem.
Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. Dnes o tom informoval list Financial Times, který ho označil jako návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem.
Takové příměří by podle Macrona, kterého Le Figaro citovalo, otevřelo cestu k další fázi, a to k rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině. Ty by dohlížely na dodržování podmínek budoucí mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.
Financial Times zmiňuje, že Starmer jako hostitel summitu chtěl pokročit v přípravě mírového plánu, ale jednoměsíční omezené příměří nebylo britským záměrem. "Na stole jsou různé možnosti, jsou předmětem dalších diskuzí s USA a evropskými partnery, ale jednoměsíční příměří odsouhlaseno nebylo," citoval Financial Times nejmenovaného britského činitele.
Z Londýna rovněž zaznívají názory, že přestávka v bojích by jen umožnila ruským silám přeskupení a přezbrojení k dalším útokům.
Bývalí polští disidenti včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že záběry z jeho pátečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě u nich vyvolaly zděšení a odpor. V otevřeném dopise, který Walesa zveřejnil na svém facebookovém profilu, píší, že atmosféra v oválné pracovně jim připomněla tu, kterou zažili během výslechů na tajné policii a u komunistických soudů.
"Prokurátoři a soudci nám na příkaz všemocné komunistické politické policie také vysvětlovali, že to oni mají v ruce všechny karty, a my žádné. Požadovali, abychom přestali s našimi aktivitami a argumentovali, že kvůli nám trpí tisíce nevinných lidí," píší bývalí polští disidenti. Šokovalo je, že podobně se Trump zachoval k Zelenskému.
Pod dopis se kromě Walesy, symbolu odboje Poláků proti totalitnímu režimu a prvního postkomunistického prezidenta, podepsal například bývalý prezident Bronislaw Komorowski nebo publicista Adam Michnik.
Ruská armáda v sobotu balistickou střelou Iskander-M zasáhla cvičiště ukrajinských ozbrojených sil v Dněpropetrovské oblasti. Dnes to podle ukrajinského servisu BBC potvrdil velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj. O útoku na výcvikový prostor u města Samar, které se do loňska jmenovalo Novomoskovsk, o víkendu informovali ukrajinští váleční zpravodajové a vojenští blogeři.
"Tragédie na cvičišti je strašným důsledkem nepřátelského útoku," uvedl dnes Drapatyj. Vyjádřil soustrast blízkým vojáků, kteří při něm zahynuli. Kolik obětí si úder vyžádal, nezveřejnil.
Soud v jihopolském Krakově dnes poslal do vězení na 5,5 roku dva občany Ruska za to, že se snažili verbovat nové členy do žoldnéřské Wagnerovy skupiny, pracovali pro ruské tajné služby a podíleli se na hybridní válce proti Polsku.
Zelenskyj už po skončení nedělního summitu o Ukrajině v Londýně vyjádřil naději, že je schopen vztah s Trumpem zachránit. Má však podle agentury Reuters za to, že rozhovory musí pokračovat v jiném formátu.
Podle agentury Bloomberg ukrajinský prezident uvedl, že přijede, pokud ho jeho americký protějšek znovu pozve "ke konstruktivnímu dialogu, k řešení skutečných problémů, kvůli vážným záležitostem a skutečným, rozhodným činům a odpovědím".
"Jsme hodni rovnocenného dialogu," řekl Zelenskyj v neděli v Londýně po schůzce s převážně evropskými vůdci. Podle Bloombergu volil pečlivě svá slova a odmítl hovořit anglicky, aby nedošlo k nesprávné interpretaci. "Jsem přesvědčen, že situace pomine a před námi jsou důležitější věci," řekl. Zelenskyj zároveň uvedl, že Ukrajina je stále připravena podepsat s Washingtonem dohodu o přístupu USA k ukrajinským přírodním zdrojům.
Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil velitelství americké armády pro kybernetický prostor, aby zastavilo útočné kybernetické operace proti Rusku. Krok je zřejmě součástí širšího úsilí Washingtonu o zapojení ruského prezidenta Vladimira Putina do rozhovorů o Ukrajině a do nového vztahu se Spojenými státy, píše deník The New York Times (NYT).
Hegsethovy pokyny, které jsou součástí přehodnocení všech operací proti Rusku, nebyly veřejně vysvětleny. Ministr je však podle NYT vydal ještě před páteční konfrontací Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského.
Přesný rozsah a trvání příkazu ministerstva obrany nejsou jasné. Podle někdejších amerických činitelů je běžné pozastavení podobných operací v době citlivých diplomatických vyjednávání. Trumpův a Hegsethův ústup od útočných kybernetických operací proti Rusku je však podle deníku riskantní, protože počítá s tím, že Putin bude krok opětovat a poleví v takzvané stínové válce proti USA a jejich tradičním spojencům v Evropě.
Evropa se musí více snažit, aby získala skutečný vliv na podobu mírové dohody, která by zastavila válku mezi Ukrajinou a Ruskem, a takový plán se zároveň neobejde bez podpory Spojených států. V komentářích po nedělním summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti v Londýně a po páteční roztržce v Bílém domě mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským se na tom shodují zpravodajská média, jakou jsou The Guardian, CNN či server Politico.
Potlučený, ale optimisticky naladěný. Tak podle britské BBC popsal pocity ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejmenovaný člen jeho doprovodu, než se ukrajinská delegace vydala na cestu z Londýna zpět do Kyjeva. V Británii se Zelenského podle jistého zdroje z britské vlády snažili přijmout co nejvřeleji a nejsrdečněji poté, co ho v pátek v Bílém domě zpražil americký prezident Donald Trump a jeho viceprezident J. D. Vance.
Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil velitelství americké armády pro kybernetický prostor, aby zastavilo útočné kybernetické operace proti Rusku. Krok je zřejmě součástí širšího úsilí Washingtonu o zapojení ruského prezidenta Vladimira Putina do rozhovorů o Ukrajině a do nového vztahu se Spojenými státy, píše deník The New York Times.
Rusko v noci k útokům proti Ukrajině použilo 83 dronů, informuje ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana napadené země jich 46 sestřelila, dalších 31 zřejmě vlivem prostředků radioelektronického boje nedoletělo do cíle.
Protivzdušná obrana ruské drony sestřelila v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Černihivské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti. Blíže neurčené škody letectvo hlásí z Charkovské, Sumské, Kyjevské, Čerkaské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti.
Ruský dron zasáhl v neděli pozdě večer několikapatrový obytný dům v Charkově, přičemž způsobil požár a zranil osm lidí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města.
Spojené státy by se měly méně zabývat ruským prezidentem Vladimirem Putinem a více problémy spojenými s ilegální migrací, aby "nedopadly" jako Evropa, uvedl v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tak Trump reagoval na kritiku jeho sbližování s Ruskem v otázce Ukrajiny.
"Měli bychom trávit méně času staráním se o Putina a více času starostmi o to, aby do naší země nepřicházeli znásilňující migranti, drogoví baroni, vrazi a lidé z psychiatrických léčeben - Abychom nedopadli jako Evropa!" napsal Trump v neděli večer washingtonského času na své sociální síti Truth.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek prohlásil ve videu na sociálních sítích, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí i o dosažení jednoty s Washingtonem.
"Bude diplomacie v zájmu míru. A v zájmu toho, abychom všichni drželi pospolu - Ukrajina, celá Evropa a rozhodně, rozhodně Amerika," řekl Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videu, které zveřejnil po nedělním setkání s evropskými lídry v Londýně.
"Samozřejmě si uvědomujeme význam Ameriky a jsme vděční za veškerou podporu, které se nám od Spojených států dostalo. Nebylo dne, kdy bychom tuto vděčnost nepociťovali," zdůraznila ukrajinská hlava státu ve videu zveřejněném na síti X.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.
Důvodem pro omezené příměří je podle Macrona to, že by bylo lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští. Na dodržení celkového klidu zbraní by tak bylo těžké dohlížet.
Macron podle francouzských médií nevěří v příměří, které by vzešlo z dohody mezi Spojenými státy a Ruskem, protože ruský prezident Vladimir Putin bude chtít Ukrajinu ponížit a dosáhnout demilitarizace této země. Britský a francouzský návrh tak má být alternativou mírového vyřešení války, kterou Putin rozpoutal rozkazem k invazi v únoru 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že je schopen zachránit vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který zatížila páteční roztržka v Bílém domě. Hlava ukrajinského státu to podle agentury Reuters prohlásila po nedělním summitu o Ukrajině v Londýně s tím, že rozhovory ale musí pokračovat v jiném formátu.
Zelenskyj rovněž řekl, že si nemyslí, že po hádce v Oválné pracovně Bílého domu zastaví USA pomoc Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi. Uvedl ale, že se připravuje na jakékoli možné problémy. Poznamenal, že zastavení americké pomoci Kyjevu by pomohlo pouze ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Zelenskyj také prohlásil, že je nadále připraven podepsat dohodu o nerostných surovinách s USA a že si myslí, že ke stejnému kroku jsou připraveni i Američané.
Zprávy z pondělí 3. března
Vedení jednání o míru na Ukrajině se v Evropě ujali Britové a Francouzi a ani jedni nechtějí torpédovat vztahy s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a emotivně hrotit rétoriku po páteční rozjitřené návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Po dnešním summitu evropských zemí k Ukrajině v Londýně to uvedli politologové, které oslovila ČTK.
Podle výzkumného pracovníka Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Vojtěcha Bahenského nejsou výsledky dnešního jednání nijak převratné a ani nebyl příliš důvod takové výsledky očekávat. Evropské země NATO stejně jako i Kanada nejsou v pozici, aby se ze dne na den bezpečnostně osamostatnily od Spojených států, uvedl.
Cílem zemí, jejichž lídři se dnes účastnili londýnského summitu k Ukrajině, je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu, uvedl na síti X vicepremiér a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Výsledky jednání podle něj lze číst jako zprávu, že v podpoře budou země pokračovat, a to bez obchodních podmínek či budoucích výhod. Odkázal tak na páteční krach jednání o dohodě mezi Spojenými státy a Ukrajinou.
"Na londýnském summitu evropských lídrů a dalších spojenců zazněla jasná zpráva - naším cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. V podpoře Ukrajiny budeme pokračovat a nebudeme ji samozřejmě podmiňovat obchodními dohodami nebo budoucími výhodami, na to je v sázce příliš mnoho - stopka rozpínavosti Ruska směrem do Evropy a v obecné rovině veškerým choutkám jakýchkoliv států na cizí území," uvedl Rakušan.
Západ musí odolat vydírání a agresi ze strany Ruska, řekl Donald Tusk po londýnském summitu. Země jsou podle něj připraveny navýšit výdaje na obranu.
Další výroky naleznete v přehledu Aktuálně.cz:
Premiér Petr Fiala (ODS) v nejbližší době s ministry projedná navýšení rozpočtu na obranu, uvedl to na síti X po summitu v Londýně. Je podle něj třeba přejít k činům. Během setkání vznikla koalice zodpovědných, jimž není lhostejná bezpečnost a obrana Evropy, vysvětlil s tím, že bude investovat do obrany a posílí Ukrajinu.
"Shodli jsme se, že všichni budeme více investovat do vlastní obrany, a také na tom, že posílíme vojenskou podporu Ukrajině, protože tou nejdůležitější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její silná armáda. Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům. I proto v nejbližší době s kolegy z vlády projednám navýšení rozpočtu na obranu," napsal.
Starmer po summitu podle Reuters oznámil novou dohodu ve výši 1,6 milionu liber, která Ukrajině umožní nakoupit 5000 střel protiletecké obrany.
Několik zemí dnes naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Podle něj již není čas na další řeči, je čas jednat.
"Vše, co dělám, je pro zachování míru," odpověděl na otázku novinářů, zda může vyloučit válku s Ruskem.
Ruský požadavek na demilitarizaci Ukrajiny je nepřijatelný, řekl po summitu v Londýně německý kancléř Scholz a vyzval k další podpoře napadené země.
"Po dlouhé době nedostatečných investic je nyní nanejvýš důležité investice do obrany na delší dobu zvýšit," řekla novinářům von der Leyenová. "V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu," cituje předsedkyni EK deník The Guardian.
Fiala také ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly "jakéhosi" vedení. "Jsou to země, které jsou v Radě bezpečnosti, jsou to jaderné velmoci. Tak je důležité, že společně pracují s naší podporou, a myslím si, že to je dobrá zpráva," prohlásil český premiér.
"Chceme, aby nadále proudila ekonomická pomoc a nadále budeme zvyšovat ekonomický tlak na Rusko. Jakýkoli trvalý mír musí zajistit ukrajinskou svrchovanost a bezpečnost. Pokud bude uzavřena dohoda, hodláme na Ukrajině dále ponechat naše mírové síly," uvedl po jednání v Londýně britský premiér Keir Starmer.
Premiér Česka Petr Fiala po schůzce státníků k Ukrajině ČT řekl, že se shodli na potřebě navýšit podporu zemi a že jednou z bezpečnostních záruk je mít silnou armádu.
Ukrajinu v obraně proti ruské invazi podporuje 52 procent Američanů, čtyři procenta stojí za Ruskem a 44 procent se nestaví ani na jednu stranu. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu veřejného mínění televize CBS News a institutu YouGov. Sondáž, jak upozornila zpravodajská stanice CNN, vznikla ještě před páteční roztržkou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Práci republikánského prezidenta Trumpa v Bílém domě hodnotí kladně 51 procent Američanů, naopak 49 procent ji kritizuje.
Evropa naléhavě potřebuje zbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu, řekla podle Reuters Ursula von der Leyenová.
"Dosažení dobrého výsledku pro Ukrajinu není jen otázkou dobra a zla, je to životně důležité pro bezpečnost každého zde zúčastněného národa i mnohých dalších," řekl Starmer před začátkem jednání, přičemž po jeho pravici a levici seděli Zelenskyj a francouzský prezident Emmanuel Macron. "Co se týče evropské bezpečnosti, tak toto je chvíle, jež nastává jednou za generaci," varoval premiér.
Britský premiér Keir Starmer v rozhovoru s BBC řekl, že americké záruky pro Ukrajinu budou potřeba, i když Evropa navýší své obranné výdaje. Diplomaté Británie a USA se podle něj brzy setkají, aby o nich jednali. "Nemůžete mít dohodu, která se rozpadne, a toho se Zelenskyj obává," uvedl a označil tyto obavy za oprávněné.
Pro trvalý mír na Ukrajině jsou podle britského ministerského předsedy potřeba tři věci: silná Ukrajina, evropské bezpečnostní záruky a také pojistka ze strany Spojených států. Ke druhému bodu poznamenal, že je pro vytvoření "koalice ochotných", tedy evropských zemí, které jsou odhodlané postupovat rychleji než dosud, pokud jde o podporu Ukrajiny a obranu Evropy.
Spojené státy potřebují ukrajinského vůdce, který dokáže jednat s Washingtonem i Moskvou o ukončení války, řekl dnes zpravodajské televizi CNN poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Mike Waltz. Poznamenal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí jasně ukázat, že je připraven na mír. Válku zahájil ruský prezident Vladimir Putin invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Starmer dnes BBC řekl, že chce, aby se znovu pozornost zaměřila na příměří. Proto také už v pátek poté, co Trump v oválné pracovně před kamerami a zraky světové veřejnosti tvrdě kritizoval Zelenského, telefonoval oběma prezidentům. Zároveň se s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem domluvil na tom, že spolu s Ukrajinou připraví evropský návrh příměří, o němž se pak bude jednat se Spojenými státy.
Starmer také vyjádřil jasné přesvědčení, že americký prezident Trump chce trvalý mír. Na adresu Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.
"Musíme se shodnout, jaké kroky z tohoto setkání vzejdou, abychom prostřednictvím síly dosáhli míru prospěšného pro všechny," řekl na úvod jednání o Ukrajině v Londýně britský premiér Keir Starmer. "Tedy, začněme," dodal.
V Londýně jsou přítomni zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupuje premiér Petr Fiala.
Účastní se i Zelenskyj, kterého podle deníku The Guardian při příjezdu do sídla Lancaster House na londýnské třídě The Mall vítaly davy podporovatelů Ukrajiny.
Odlétám do Londýna na summit zemí, které berou bezpečnost Evropy vážně.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 2, 2025
Evropa musí převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost a naším cílem musí být spravedlivý a trvalý mír, který nebude obcházen a zpochybňován.
Proto musíme udělat dvě věci: ještě více vojensky podporovat… pic.twitter.com/b7DRwCgKbz
V Londýně začal summit evropských zemí o Ukrajině svolaný britským premiérem Keirem Starmerem, píše AFP. Česko zastupuje premiér Petr Fiala.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tento víkend navštívila Ukrajinu. Uvedla, že v Charkovské oblasti zavítala na místa spojená s československou vojenskou historií, uctila památku vojáků padlých během druhé světové války i současné rusko-ukrajinské války. Pro jednu z charkovských brigád ozbrojených sil, která nyní brání zemi proti ruské agresi, předala materiální pomoc jako zimní oblečení, boty nebo obvazy.
"Ukrajina bojuje tuto válku i za nás a je naší morální povinností ji dál podporovat," uvedla Černochová s tím, že jejím největším přáním je, aby seznam jmen padlých nenarůstal a současná válka co nejdřív skončila.
Tento víkend jsem navštívila v Charkovské oblasti na Ukrajině několik míst včetně obce Sokolovo, která je hluboce spojená s československými vojenskými tradicemi a historií.
— Jana Černochová (@jana_cernochova) March 2, 2025
8. března tomu bude 82 let, co na tehdejší východní frontě poprvé do bojů zasáhla samostatná čs. vojenská… pic.twitter.com/L1xDK06DLF
Šéf ruské diplomacie Lavrov ocenil Trumpův pragmatismus stran konce války na Ukrajině a Evropu kritizoval, že v ní chce pokračovat, napsal TASS.
Český premiér Petr Fiala dnes před odletem na londýnské setkání evropských lídrů k Ukrajině řekl, že nechce, aby politika západních demokracií odpovídala vizím Ruska. Mezinárodní řád, kde se vyplácí agresivní politika vedená silou, považuje za nepřijatelný. Reagoval na výrok mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který tento týden v ruské státní televizi uvedl, že radikální posun v zahraniční politice USA do značné míry odpovídá vizi Ruska.
Cílem na Ukrajině musí být spravedlivý mír, který vydrží a nikdo ho nebude obcházet a zpochybňovat, řekl dnes v Praze před odletem na jednání hlav států a předsedů vlád k Ukrajině premiér Petr Fiala (ODS). K takovému míru povede jen vojenská podpora Ukrajiny, která zemi posílí v aktuálním konfliktu, ale i do budoucna. V Londýně se podle Fialy dnes setkají země, které si uvědomují vážnost situace a chtějí něco udělat, aby Evropa byla dlouhodobě bezpečnější.
Nikdo podle Fialy nemá radost z toho, jak skončilo v pátek jednání mezi americkým a ukrajinským prezidentem Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. Schůzka skončila roztržkou a předčasně. Fiala doufá, že bude možné vztahy obou prezidentů a jejich zemí dostat do přijatelné roviny. Spojené státy jsou podle Fialy nadále spojencem a hrají důležitou roli.
"Ale ukázalo to různé pohledy na řešení situace a mělo nás to probudit," prohlásil Fiala.
Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, o němž poté budou jednat se Spojenými státy, řekl podle agentury AP britský premiér Keir Starmer v rozhovoru s BBC. Vyjádřil také přesvědčení, že americký prezident Donald Trump chce trvalý mír. Na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.
V Londýně se dnes za účasti více než deseti evropských zemí včetně Česka uskuteční summit o Ukrajině, který je sledovaný právě i kvůli páteční bezprecedentní roztržce. Ta vedla k horečné diplomatické aktivitě, která podle Starmera vyústila v dohodu na přípravě evropského mírového plánu. Do té se podle něj možná zapojí i další země.
Radikální posun v zahraniční politice Spojených států do značné míry odpovídá vizi Ruska, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden v ruské státní televizi. Informovala o tom dnes agentura TASS. Rozhovor se uskutečnil ve středu a Peskov odpovídal na otázku stran obnovení rusko-amerických vztahů po lednovém nástupu prezidenta Donalda Trumpa.
Polský prezident Andrzej Duda vyzval hlavu ukrajinského státu Volodymyra Zelenského, aby se po páteční roztržce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vrátil k jednacímu stolu se Spojenými státy. Podle televize RTL poznamenal, že nevidí žádnou jinou mocnost než USA, která by dokázala zastavit ruskou agresi.
Nastal čas začít uvažovat o široké koalici ochotných za spravedlivý mír na Ukrajině, uvedl dnes večer na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.
The time has come to start considering a broad coalition of willing for just peace in Ukraine. “Peace” on terms of the aggressor is called a capitulation and would only encourage all current and future aggressors. Free world must stand up to the evil.
— Petr Pavel (@prezidentpavel) March 1, 2025
Británie a Ukrajina dnes podepsaly smlouvu o půjčce ve výši 2,26 miliard liber (téměř 70 miliard korun), která má podpořit obranyschopnost Ukrajiny. Na síti X to uvedl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Půjčka má být splacena z výnosů ze zmražených ruských aktiv.
Smlouvu při virtuálním ceremoniálu podepsali Marčenko a jeho britská kolegyně Rachel Reevesová. Stalo se tak u příležitosti dnešní schůzky britského premiéra Keira Starmera a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v premiérově sídle v Downing Street.
Лондон. Важлива й тепла зустріч із Премʼєр-міністром Кіром Стармером.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 1, 2025
Під час наших перемовин обговорили виклики, що стоять сьогодні перед Україною та всією Європою, координацію з партнерами, конкретні кроки для посилення позицій України та закінчення війни справедливим миром,… pic.twitter.com/N0l7X8Lqo1
Iniciativa Dárek pro Putina vybrala cílových 70 milionů korun na nákup vrtulníku Black Hawk pro Ukrajinu. Vyplývá to z údajů na webu iniciativy. Celkem 20 400 dárců poskytlo 72 219 584 korun. Iniciativa nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro ukrajinskou armádu a civilisty bránící se ruským okupantům. Iniciativa uvedla, že se jí podařilo získat levnější a novější stroj, který Ukrajina, jež se brání ruské agresi, potřebuje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil do sídla britského premiéra Keira Starmera v Downing Street, napsala stanice BBC. Schůzka se koná den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Starmer oběma prezidentům ještě téhož dne telefonoval.
"Stojíme při Ukrajině tak dlouho, jak bude třeba," řekl Starmer před dnešním jednáním se Zelenským. "Jsme rádi, že máme takové partnery a přátele," citovala Zelenského BBC.
"S Trumpem se do konfliktu pustit nechcete. Je egoista a cholerik," hodnotí pro Aktuálně.cz páteční hádku mezi prezidenty sociolog Vojtěch Bednář, který se zabývá mezikulturní komunikací.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským dnes označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Zdůraznil, že pro mír na Ukrajině je třeba jednota mezi USA, Evropou a Ukrajinou.
"Je důležité, aby prezident Zelenskyj našel cestu k obnově vztahů s americkým prezidentem," řekl Rutte v rozhovoru s BBC. S ukrajinským prezidentem již v této věci hovořil a Zelenského požádal, aby na nápravě poměrů k Trumpovi a americké administrativě pracoval.
"Musíme stát při sobě, Spojené státy, Ukrajina a Evropa, abychom Ukrajině zajistili trvalý mír," řekl Rutte.
Ne všichni republikáni se po páteční hádce v Oválné pracovně Bílého domu postavili za prezidenta Donalda Trumpa.
Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k navýšení vojenské podpory Ukrajiny. Jen tak lze podle něj zabránit tomu, aby se pár set kilometrů od Česka dál rozpínalo agresivní Rusko. Premiér to dnes uvedl na síti X před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně. Udržitelný a dlouhodobý mír podle předsedy vlády zajistí jen dobře vyzbrojená Evropa. To nepůjde bez navýšení výdajů na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), dodal.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Evropskou unii, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. Dnes o tom informovala agentura Reuters, podle které Orbán v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi rovněž pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu. Mimořádný summit chce vyzvat ke zvýšení pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi.
Zatímco američtí demokraté téměř jednohlasně odsoudili chování amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta J. D.Vance po páteční schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ne všichni republikáni se po hádce v Oválné pracovně Bílého domu postavili za Trumpa. Podle některých utrpěly obě strany a těžit z této diplomatické roztržky nyní může jen ruský prezident Vladimir Putin, napsal server Axios.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Oválné pracovně jednoduše nevydržel Trumpovy řeči o tom, že Putin chce mír, že on jako americký prezident stojí za Ukrajinou i Ruskem. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák ve svém komentáři hodnotí páteční vyhrocené scény v Bílém domě.
Začala nová éra bezohlednosti. Dnes to v reakci na páteční roztržku mezi prezidenty Spojených států a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila, že není žádných pochyb o tom, že Ukrajina je obětí a Rusko agresorem. Baerbocková rovněž vyzvala k masivním investicím do evropské obrany a k další pomoci napadené Ukrajině.
"Naše zděšení je větší než dříve," řekla německá ministryně zahraničí k vyhroceným scénám z Bílého domu. Poznamenala, že spor jasně podtrhl to, že započala nová éra bezohlednosti. "Musíme více než kdykoli jindy bránit sílu práva před právem silnějšího, jinak už nebude moci žádná svobodná země v klidu spát, pokud má silnějšího souseda," řekla.
Ukrajina po ruském ostřelování a dronových útocích na Oděskou oblast, Charkov, Cherson a Pokrovsk hlásí nejméně pět mrtvých a přes dvě desítky zraněných. Dnes o tom informovala ukrajinská média The Kyiv Independent a Ukrajinska pravda. Rusko naopak podle agentury Reuters tvrdí, že ukrajinské údery na okupovanou část Chersonské oblasti si vyžádaly tři mrtvé a pět zraněných.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes označila za totální politické a diplomatické selhání Kyjeva páteční návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Podle ní se v Bílém domě choval "nehorázně drze" a znovu prokázal, že je posedlý pokračováním války. Tu začalo Rusko napadením Ukrajiny před třemi lety.
"Svým nehorázně drzým chováním během pobytu ve Washingtonu V. Zelenskyj potvrdil, že je nejnebezpečnější hrozbou pro světové společenství jako nezodpovědný podněcovatel velké války," uvedla Zacharovová podle webu ruského ministerstva zahraničí. Mluvčí už v pátek řekla, že považuje za zázrak, že Trump a jeho viceprezident J. D. Vance při setkání Zelenského neudeřili.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na páteční roztržku řekl, že mu scéna v Bílém domě vyrazila dech. "Nikdy bych nevěřil, že budeme jednou muset bránit Ukrajinu před USA," řekl agentuře DPA, která jeho slova označuje za nezvykle ostrá.
"Příměří s Putinem nefunguje. Za posledních deset let porušil příměří 25krát. Jediným řešením je skutečný mír," napsal dále Zelenskyj.
As President Reagan once said, “Peace is not just the absence of war.” We’re talking about just and lasting peace—freedom, justice, and human rights for everyone. A ceasefire won’t work with Putin. He has broken ceasefires 25 times over the last ten years. A real peace is the…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 1, 2025
Podle Zelenského je pochopitelné, že USA jsou pro dialog s Putinem. "USA ale vždy mluvily o ´míru skrze sílu.´ A společně můžeme podniknout rázné kroky proti Putinovi," dodal.
All Ukrainians want to hear a strong U.S. position on our side. It’s understandable the U.S. might look for dialogue with Putin. But the U.S. has always spoken about ‘peace through strength.’ And together we can take strong steps against Putin.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 1, 2025
"Nemůžeme ale jen tak zastavit boje a nemít záruky, že (ruský prezident Vladimir) Putin se zítra nevrátí," uvedl Zelenskyj.
We want peace. That’s why I came to the United States, and visited President Trump. The deal on minerals is just a first step toward security guarantees and getting closer to peace. Our situation is tough, but we can’t just stop fighting and not having guarantees that Putin will…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 1, 2025
Zelenskyj připomněl dlouhodobě dobré vztahy jeho země se Spojenými státy a uvedl, že tento vztah není jen vztahem dvou lídrů. "Je to historické a pevné pouto mezi našimi národy," napsal ukrajinský prezident. Zopakoval, že Kyjev chce mír, který ale musí být spravedlivý a trvalý, a k tomu je podle něj potřeba být silný u jednacího stolu.
Our relationship with the American President is more than just two leaders; it’s a historic and solid bond between our peoples. That’s why I always begin with words of gratitude from our nation to the American nation.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 1, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na sociální síti X, po páteční roztržce se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě, opět Spojeným státům i Trumpovi poděkoval za podporu během ruské invaze do jeho země.
Ukrajina podle něho chce mír, potřebuje ale bezpečnostní záruky, v nichž musí sehrál roli i Washington. Až bude Kyjev tyto záruky mít, může jednat i s Ruskem, napsal dnes na síti X Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina i Spojené státy "navzdory tvrdému dialogu zůstávají strategickými partnery".
We want peace. That’s why I came to the United States, and visited President Trump. The deal on minerals is just a first step toward security guarantees and getting closer to peace. Our situation is tough, but we can’t just stop fighting and not having guarantees that Putin will…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 1, 2025
Evropské lídry podle Školníka události utvrdí v přesvědčení, že se Evropa musí diplomaticky, ekonomicky i vojensky více osamostatnit a být aktivnější na mezinárodní scéně.
"Je patrné, že USA i Rusko mají stále většího vyzývatele v podobě Číny a jejího rostoucího vlivu. Pro evropské státy to znamená nutnost intenzivnější spolupráce a pravděpodobně i vyšší finanční výdaje, aby Evropa - tedy Evropská unie, Spojené království a případně další státy - dokázala v klíčových otázkách vystupovat jako jednotný blok a mluvit jednotným jazykem," dodal.
Politolog Milan Školník z Katedry humanitních věd České zemědělské univerzity míní, že Trump a Vance zůstávají i po nástupu do funkcí v režimu konfrontační volební kampaně, což se promítá i do mezinárodní politiky. "Ta se tím stává velmi nepředvídatelným prostředím," řekl Školník. Schůzky na úrovni hlav států, zvlášť u tak zásadního tématu, by určitě neměly takto vypadat, doplnil.
Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podle serveru televize Sky News dnes přistálo v Londýně, kde se ukrajinská hlava státu v neděli zúčastní summitu evropských zemí pořádaného britským premiérem Keirem Starmerem. Na jednání bude Česko zastupovat premiér Petr Fiala.
Téměř hodinu trvající setkání Trumpa a Zelenského s novináři probíhalo nejdříve standardně, posledních deset minut se velmi vyostřilo. Co se pokazilo?
Podle Boháčka jednání jen potvrdilo to, co si Evropě už dávno měla přiznat. "Spojené státy nemají žádnou skutečnou motivaci tento konflikt řešit v náš prospěch. Pro ně je to vzdálený problém, který se jich přímo netýká. Očekávat, že Washington zajistí spravedlivý mír nebo dokonce evropskou bezpečnost, je naivní," uvedl. Evropa se podle něj musí přestat spoléhat na to, že ji někdo zachrání.
Vyhrocené páteční jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka potvrdilo, že Spojené státy nemají motivaci řešit konflikt na Ukrajině v prospěch Evropy. Očekávat, že Washington zajistí spravedlivý mír nebo dokonce evropskou bezpečnost, je naivní, řekl dnes ČTK.
"Jsem vděčný Američanům, vztah s Trumpem se dá zachránit, ale neomluvím se." To řekl ve zkratce prezident Zelenskyj v pátek večer pro americkou zpravodajskou televizi Fox News. Bylo to jeho první vystoupení po nepovedeném setkání s Donaldem Trumpem, které se zvrhlo v hádku a po níž ukrajinský prezident opustil Bílý dům.
"Po třech letech války si Ukrajina zaslouží trvalý a udržitelný mír. Doufám, že současné vedení Ukrajiny přistoupí konstruktivně k řešení, které vzejde ze společných jednání transatlantického společenství, a začne konstruktivně jednat o nastolení míru mezi oběma znepřátelenými zeměmi. EU se musí v této vyhrocené situaci chovat zodpovědně a především aktivně. Vítám proto myšlenku italské premiérky Giorgii Meloniové, že nastal čas uspořádat mimořádný summit EU-USA o Ukrajině a evropské bezpečnosti," reagoval na roztržku v Bílém domě slovenský prezident Peter Pellegrini.
Je velmi důležité, aby Ukrajina byla slyšet, nikdo na ni nezapomněl a aby Ukrajinci věděli, že nejsou sami, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj den po roztržce s Trumpem.
Hádka v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Zelenským je pro západní svět noční můra, pro Moskvu nečekaný bonus ke sblížení s Washingtonem.
Lipavský ještě v pátek večer mluvil se Sybihou. "Vyjádřil jsem mu naši podporu. Česko stojí za Ukrajinou. Boj proti ruské rozpínavosti je v zájmu Česka i celé Evropy. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání," řekl.
Posledních 75 let ukazuje, že pro USA je lepší být součástí bezpečnostní architektury, která zadržuje ruský imperialismus, než se jí neúčastnit, doplnil v rozhovoru pro CNN.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v pátek vyjádřil podporu Ukrajině v telefonátu s ukrajinským šéfem diplomacie Andrijem Sybihou. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání, uvedl Lipavský na síti X.
Právě jsem mluvil s ukrajinským ministrem zahraničí @andrii_sybiha a vyjádřil jsem mu naši podporu. Česko stojí za Ukrajinou. Boj proti ruské rozpínavosti je v zájmu Česka i celé Evropy. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání. pic.twitter.com/c1UZHFhJ0Z
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 28, 2025
"Nikdo si nepřeje mír více než občané Ukrajiny! To proto společně hledáme cestu k trvalému a spravedlivému míru. Ukrajina se může spolehnout na Německo - a na Evropu," reagoval na páteční schůzku Trumpa a Zelenského německý kancléř Olaf Scholz.
"Každé rozdělení Západu nás všechny oslabuje a prospívá těm, kteří by rádi viděli úpadek naší civilizace. Ne její síly nebo vlivu, ale principů založených na svobodě. Rozdělení by neprospělo nikomu. To, co je zapotřebí, je okamžitý summit mezi Spojenými státy, evropskými státy a spojenci, kde se bude otevřeně mluvit o tom, jak se hodláme vypořádat s velkými výzvami dneška, počínaje Ukrajinou, které jsme v posledních letech společně bránili. To je návrh, který Itálie hodlá předložit svým partnerům v EU v nadcházejících hodinách," reagovala na roztržku v Bílém domě italská premiérka Giorgia Meloniová
"Vaše důstojnost ctí statečnost ukrajinského lidu. Buďte silní, stateční, nebojácní. Nikdy nejste sami, drahý prezidente. Budeme s vámi i nadále pracovat na spravedlivém a trvalém míru," napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na sociální sítě.
Your dignity honors the bravery of the Ukrainian people.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) February 28, 2025
Be strong, be brave, be fearless.
You are never alone, dear President @ZelenskyyUa.
We will continue working with you for a just and lasting peace.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru se CNN vyzval Zelenského k omluvě a označil setkání v Bílém domě za "fiasko".
"Myslím, že by se měl omluvit za plýtvání naším časem na setkání, které skončilo takovýmto způsobem," prohlásil. Zpochybnil rovněž, že ukrajinský prezident usiluje o mírovou dohodu.
Zelenskyj v rozhovoru s Fox News také prohlásil, že Ukrajina chce "spravedlivý a trvalý mír". Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.
Na otázku, zda Trumpovi dluží omluvu, Zelenskyj přímo neodpověděl. "Respektuji prezidenta a respektuji americký lid," prohlásil. "Myslím, že musíme být velmi otevření a upřímní, a nejsem si jistý, že jsme udělali něco špatného," dodal. Spor s Trumpem je podle Zelenského špatný pro obě strany.
Ukrajina je připravena na mír s Ruskem, ale potřebuje bezpečnostní záruky. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že jeho vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem lze napravit. Dodal, že by chtěl, aby Trump při jednáních stál více na straně Ukrajiny.
Rozhovor se uskutečnil několik hodin po pátečním setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě, které skončilo roztržkou. Trump zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není "připravený na mír".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přecenil své postavení a neusiluje o dosažení míru s Ruskem. Uvedl to americký prezident Donald Trump několik hodin po pátečním setkání se Zelenským v Bílém domě, které skončilo roztržkou. Podle agentury AP rovněž Zelenského varoval, že bez uzavření míru přijde o podporu ze strany Spojených států.
"Nebyl to člověk, který by chtěl uzavřít mír," prohlásil Trump. "Chce bojovat, bojovat, bojovat," dodal.
Zprávy ze soboty 1. března
Britský premiér Keir Starmer dnes večer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, jejichž schůzka v Bílém domě skončila roztržkou. Uvedla to premiérova mluvčí. Starmer podle ní zachovává neochvějnou podporu Ukrajině a usiluje o nalezení cesty k trvalému míru, který bude založen na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny. Informoval o tom server BBC.
Zelenského po náročné schůzce na sociálních sítích podpořili mnozí ukrajinští představitelé. "Prezident má pravdu. Mír bez záruk není možný. Příměří bez záruk je cestou k ruské okupaci celé Evropy," napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal na síti X.
Plnou podporu Zelenskému vyjádřil i předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, který na síti X dodal, že nikdo nemá právo zapomenout, že Rusko je agresorem a Ukrajina je obětí.
Prezident Zelenskyj měl odvahu a sílu postavit se za to, co je správné, napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který Americe projevil vděčnost za její podporu.
"Armáda stojí za Ukrajinou, za svým lidem, za svým vrchním velitelem. V jednotě je naše síla," napsal velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj na síti Facebook.
Svobodný svět potřebuje nového lídra, reagovala večer na krach jednání v Bílém domě šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Učinila tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila předčasně po jejich veřejné roztržce před novináři. Od té doby svou podporu Ukrajině vyjádřilo Německo, Francie, Polsko, Španělsko nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Trumpovi za jeho dnešní vystoupení v Bílém domě poděkoval maďarský premiér Viktor Orbán. "Silní muži uzavírají mír, slabí muži vedou válku," napsal Orbán na síti X. "Dnes se prezident (Trump) s odvahou postavil za mír, i když to mnozí nemohli strávit," dodal.
Z kongresových lídrů se k vývoji vyjádřil také druhý nejvýše postavený republikán ve Sněmovně reprezentantů Steve Scalise. Na sociální síti X uvedl, že Trump bojuje za mír a že je jediný, kdo dokázal přimět Rusko jednat o "seriózní a trvalé mírové dohodě". Na konto Zelenského, jehož chování předtím Trump označil za neuctivé, se v příspěvku nevyjádřil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí zásadně změnit svůj přístup, nebo odstoupit, řekl vlivný republikánský senátor Lindsey Graham po roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Zelenským v Bílém domě. Podle Grahama by se měl lídr Ukrajiny při první příležitosti omluvit a říct, že "to podělal". Senátor to řekl v rozhovoru s televizí Fox News.
Graham je šéfem rozpočtového výboru amerického Senátu a je považován za jednoho z lidí, kteří radí Trumpovi v otázkách zahraniční politiky. Deník The New York Times napsal, že senátor se vyjadřoval do médií na pokyn Bílého domu, tudíž jeho slova lze interpretovat jako stanovisko amerického prezidenta.
"Buď se dramaticky změní, nebo musíte nabrat někoho nového," prohlásil dlouholetý zástupce státu Jižní Karolína v Kongresu. V jiném momentě řekl, že Zelenskyj by měl rezignovat nebo "poslat někoho, s kým se můžeme domluvit, nebo odejít".
Stojíme při Ukrajině víc než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí, uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel v reakci na dnešní vyhrocené jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) napsal, že Česko bude vždy stát za Ukrajinou v obraně proti ruské agresi.
"Zelenskyj je silný lídr suverénní země. Kdyby ve Washingtonu došlo k podpisu dohody, znamenalo by to velké výhody i pro USA. Bohužel se tak nestalo. Další kapitolu píše Evropa - už v neděli na londýnském summitu," odkázal na jednání o Ukrajině, kterého se zúčastní premiér Petr Fiala (ODS).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dostal při dnešním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě tvrdou lekci, uvedl místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv. Podle agentur dodal, že nyní je potřeba zastavit vojenskou podporu Ukrajiny.
"Nevděčné prase dostalo od majitelů chlívku pořádnou facku," uvedl Medveděv podle agentury Reuters. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová prohlásila, že považuje za zázrak, že Trump a jeho viceprezident J. D. Vance během setkání Zelenského neudeřili. Ukrajinského prezidenta podle agentury AFP označila za "odpad".
Deník The New York Times (NYT) scénu označil za jeden z nejdramatičtějších momentů, jaký se kdy v Oválné pracovně Bílého domu odehrál před kamerami. Zpravodajská společnost BBC píše o nejhorším možném scénáři pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešní vyhrocené schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě poděkoval na síti X Spojeným státům za podporu. Poděkoval také prezidentovi, Kongresu a americkému lidu. Ukrajina potřebuje spravedlivý a trvalý mír, dodal.
Na schůzce v Oválné pracovně Donald Trump i viceprezident J. D. Vance Zelenského nařkli, že není dostatečně vděčný za podporu, kterou USA Ukrajině poskytly.
"Díky Ameriko, díky za tvou podporu, díky za tuhle návštěvu. Děkujeme @POTUS (účet amerického prezidenta na síti X), Kongresu a americkému lidu. Ukrajina potřebuje spravedlivý a trvalý mír, a přesně na tom pracujeme," napsal Zelenskyj.
Čeští koaliční politici po předčasném ukončení schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským kritizují na sociálních sítích Trumpovo chování a výroky.
Podporu Ukrajině dali v pátek večer najevo francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda polské vlády Donald Tusk.
Polský premiér Donald Tusk na síti X po vyhrocené schůzce Zelenského s Trumpem Ukrajincům a prezidentovi Zelenskému vzkázal, že nejsou sami.
Šéf Bílého domu na Truth Social předčasně ukončené setkání se Zelenským následně označil za velmi smysluplné a poučné. "Je ohromné, co vyjde najevo skrze emoce," uvedl. Zelenskyj podle Trumpa vidí americké zapojení do mírových jednání jako faktor, který dává Ukrajině velkou výhodu. "Já nechci výhodu. Chci mír," uvedl Trump. Zelenskyj se k vyústění schůzky bezprostředně nevyjádřil.
Ukrajinský prezident zavítal do Washingtonu ve snaze dosáhnout větší koordinace diplomatických snah s americkou vládou a přesvědčovat ji o potřebě americké účasti na vymáhání případné mírové dohody s Ruskem. Před návštěvou Bílého domu se sešel také se členy amerického Senátu z obou hlavních politických stran.
Musíme respektovat ty, kteří bojují od začátku, řekl k roztržce mezi Zelenským a Trumpem francouzský prezident Macron. Zopakoval, že Rusko je agresor.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským skončila předčasně poté, co se dva prezidenti nepohodli před novináři v Bílém domě. Informují o tom agentury Reuters a AP. Trump na sociální sítě napsal, že Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír.
"Vyhodnotil jsem, že prezident Zelenskyj není připraven na mír, bude-li jeho součástí Amerika," uvedl americký prezident v příspěvku na své sociální síti Truth Social. "Zneuctil Spojené státy americké v jejich milované Oválné pracovně. Může se vrátit, až bude připravený na mír," řekl Trump o ukrajinském prezidentovi. Podle CNN byla zrušena také plánovaná společná tisková konference.
Zelenskyj není připraven na mír, do něhož by byly zapojeny USA, uvedl Trump na síti Truth Social. Může se vrátit, až bude připraven, dodal.
Agentura AFP označila schůzku v oválné pracovně za "extrémně vypjatou". AP napsala, že Trump a Vance "sepsuli" ukrajinského prezidenta, který usiluje o americké bezpečnostní záruky pro případ mírové dohody po třech letech ruské agrese. Reportérka deníku The New York Times (NYT) Maggie Habermanová uvedla, že tak naštvaného Trumpa na veřejnosti již dlouho neviděla.
Za neuctivé Trump před novináři v Bílém domě označil vyjádření Zelenského, informuje agentura Reuters. Podle reportérů, kteří byli uvnitř místnosti, se Zelenskyj, americký viceprezident J.D. Vance a prezident Trump dostali do vypjaté výměny názorů. Vance obvinil Zelenského z "neúcty", když ukrajinský prezident žádá o bezpečnostní záruky v době, kdy se USA snaží ukončit rusko-ukrajinskou válku.
"Buď se dohodneme, nebo končíme," řekl Trump ohledně podpisu dohody o ekonomické spolupráci. "Hazardujete s třetí světovou válkou a to, co děláte, je velmi neuctivé vůči zemi, která vás podpořila mnohem více, než by podle mnoha lidí měla," uvedl také Trump.
Do oválné pracovny se neoprávněně dostal zástupce ruské agentury TASS. Byl vyveden, jakmile to činitelé zjistili, uvádí podle Reuters Bílý dům.
Americký prezident Donald Trump v souvislosti s urovnáním ruské agrese na Ukrajině řekl, že je "uprostřed" a je "jak pro Ukrajinu, tak Rusko". Z nynějšího setkání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě o tom informují agentura Reuters a deník The Guardian. Americký prezident svému hostu řekl, že musí přijmout kompromisy, zatímco ukrajinský lídr podle světových médií zdůraznil, že s Moskvou by se žádný kompromis uzavírat neměl.
"Jsem uprostřed, jsem jak pro Ukrajinu, tak Rusko," citoval Trumpa list The Guardian. "Chci to vyřešit," pokračoval americký prezident.
Ukrajina a Spojené státy mohou společně zastavit ruského prezidenta Vladimira Putina, řekl podle zpravodajské společnosti BBC ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když v Oválné pracovně před novináři hovořil po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Putina podle agentury AFP označil za zabijáka a řekl, že s ním nechce uzavírat kompromis. Trump ve svém úvodním vystoupení vyzdvihoval "velmi spravedlivou" dohodu o ekonomické spolupráci, kterou dnes podle něj obě země uzavřou.
"Těšíme se na to, jak se tam dostaneme (na Ukrajinu) a budeme těžit, těžit, těžit," prohlásil americký prezident.
Dohoda o ukrajinském nerostném bohatství je velmi spravedlivá, řekl americký prezident Trump při vystoupení se Zelenským v oválné pracovně.
Nejasnosti přetrvávají také kolem obsahu avizované dohody. Trumpova administrativa v uplynulých týdnech po Kyjevu požadovala, aby přenechal Spojeným státům nárok na část ukrajinského nerostného bohatství jako kompenzaci za dosavadní válečnou pomoc. Tento návrh Zelenskyj odmítl. Podle čtvrtečního prohlášení amerického ministra financí Scotta Bessenta je nyní dohoda už pevně daná a o jejím obsahu se nebude nadále vyjednávat.
Americký prezident Donald Trump přivítal v Bílém domě ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského za sílících jednání o možné cestě k ukončení války na Ukrajině. Dva politici se setkávají jen několik dní poté, co Trump označil Zelenského za diktátora a Kyjev za viníka ruské agrese. Nyní s ním chce uzavřít dohodu o ekonomické spolupráci, zatímco ukrajinský prezident doufá v záruky Washingtonu ohledně zabezpečení Ukrajiny v případě zastavení tři roky trvající ruské agrese.
Dva lídři by krátce po přivítání měli vystoupit před novináře v oválné pracovně. Po pracovním obědě pak mají na programu společnou tiskovou konferenci ohlášenou nyní na 13:00 washingtonského času (19:00 SEČ). Trump ve čtvrtek uvedl, že dnes se Zelenským podepíše "velmi důležitou dohodu", například podle zpravodajské společnosti BBC to ale není zcela jisté.
Finanční a materiální podpora Ukrajiny se od návratu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA staly klíčovými tématy.
Matka ruského vojáka bojujícího ve válce proti Ukrajině dostala u soudu ve městě Kurčatov na západě Ruska pokutu 30 tisíc rublů (asi 8130 korun) za kritické vyjádření o válce v internetové diskusní skupině. Devětatřicetiletá žena se podle soudu dopustila "diskreditace" ozbrojených sil, za což v Rusku může hrozit i vězení.
Přesné znění inkriminovaných výroků ve skupině nazvané "Odposlechnuto v Kurčatovu" soud nezmínil, nicméně Ljudmila Leonovová serveru Mediazona řekla, že její komentář se týkal "mladých chlapců pohřbených tam, kde neměli být".
Novým ruským velvyslancem ve Spojených státech bude diplomat Alexandr Darčijev. Oficiální nótu informující o udělení agrément, tedy souhlasu s působením, předali američtí diplomaté svým ruským kolegům ve čtvrtek na schůzce v Istanbulu. Oznámilo to dnes podle agentur ruské ministerstvo zahraničí, kde byl Darčijev dosud ředitelem odboru Severní Ameriky.
Rusko nemá svého velvyslance v USA od doby, kdy Anatolij Antonov loni v říjnu ukončil své působení ve Washingtonu.
"V této fázi se Trumpovi věřit dá. Jen je třeba vzít v úvahu jeho styl, který se vyznačuje informační agresivitou a snahou dosáhnout cílů v krátkém čase," říká v rozhovoru pro investigativni web Meduza klíčový poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak.
V lednu západní představitelé uváděli, že z původních asi 11 tisíc severokorejských vojáků nasazených v Rusku jich už zhruba tisícovka padla. Minimálně stejný počet čerstvých vojáků z KLDR by však měl už být v Kurské oblasti a opět v akci na frontě. Podle jihokorejské rozvědky jsou nové severokorejské posily v bojovém nasazení již několik týdnů.
Ruská vojska podnikají pokusy o útok na hranici Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajině, ale dosud se jim žádný průlom nepodařil. Uvedlo to dnes středisko pro boj s dezinformacemi, působící při ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany. Sumská oblast hraničí s ruskou Kurskou oblastí, kam na počátku loňského srpna pronikly ukrajinské jednotky. Ty i po půl roce ovládají několik stovek kilometrů čtverečních ruského území okolo okresního města Sudža.
Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Česka, Německa, Francie či Itálie. Informuje o tom dnes agentura AFP. Česko bude reprezentovat premiér Petr Fiala (ODS).
Rusko navrhlo Spojeným státům obnovit přímé letecké spojení mezi oběma zeměmi. Návrh předložili ruští diplomaté při čtvrteční schůzce s americkými kolegy v Istanbulu, oznámilo dnes ruské ministerstvo zahraničí. USA po vzoru Evropské unie uzavřely svůj vzdušný prostor pro ruská letadla po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před třemi lety.
Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům. Podle předběžných závěrů speciální Evropské rady, které má ČTK k dispozici, účastníci schůzky rovněž zdůrazní, že jednání o Ukrajině nemohou probíhat bez Ukrajiny a že do jednání, která by ovlivnila evropskou bezpečnost, se musí zapojit i Evropa.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 208 dronů, z nichž 107 se podařilo sestřelit a dalších 97 nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské útoky na ukrajinskou energetiku si vynutily havarijní vypínání elektřiny v pěti regionech, oznámila společnost Ukrenerho podle agentury Unian.
Ruští vojáci během noci sestřelili 22 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Při útoku ukrajinského dronu na sanitku v Ruskem okupované části Chersonské oblasti zahynula žena a dítě, napsala ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranáře.
Volodymyr Zelenskyj zavítá do Bílého domu dopoledne washingtonského času (odpoledne SEČ), oznámil ve čtvrtek Donald Trump. Zároveň uvedl, že obě země uzavřou "velmi důležitou dohodu", která může být jakousi pojistkou ukrajinské bezpečnosti. Šéf Bílého domu to vysvětlil tak, že si nikdo nebude s Ukrajinou zahrávat, "pokud jsme tam se spoustou dělníků".
Setkání Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským přichází po sérii jednání ve Washingtonu a v Evropě věnovaných možné cestě k míru po třech letech ruské agrese. Intenzivní diplomatické snahy následují poté, co americký prezident výrazně vystupňoval kritiku na adresu Zelenského a mimo jiné jej nazval diktátorem, zatímco jeho vláda dala najevo, že Spojené státy neposkytnou Ukrajině kýžené bezpečnostní záruky v rámci případné mírové dohody s Ruskem. Za Trumpem pak tento týden do Washingtonu vyrazili francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Bílém domě sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který svými výroky v poslední době vyvolal u spojenců Kyjeva obavy ohledně plánů Washingtonu kolem ukončení ruské války na Ukrajině. Trump před páteční schůzkou avizoval podpis dohody o ekonomické spolupráci USA a Ukrajiny, která by se podle vyjádření amerického ministra financí měla týkat vzácných nerostných surovin, ropy, plynu a zařízení veřejné infrastruktury.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
vítáme vás u nového online přenosu k válce na Ukrajině. Předchozí informace naleznete zde.
Právě se děje
Liverpool po 26 zápasech padl. Southampton může být nejhorším týmem historie
Svět si omotaly kolem prstu. Největší sexsymboly historie i současnosti
"Nepřekonatelný" rekord padl. Ovečkin je nejlepším střelcem historie NHL
U nás se děti nebiflují a nikdo na ně nekřičí, říká bankéř, který buduje sítě škol
Plzeň poskočila na druhé místo. Fanoušci spílali bývalému viktoriánovi Krmenčíkovi
