Ukrajina přijala americký návrh příměří, řekl ministr. "Je načase zatlačit na Moskvu"
Ruský soud zamítl odvolání kritika války na Ukrajině Alexeje Gorinova proti tříletému trestu, který dostal za schvalování terorismu. Toho se Gorinov podle soudu dopustil v rozhovorech ve věznici, kde si odpykává sedmiletý trest za kritiku ruské agrese vůči Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Podle advokátů se Gorinov, který vinu odmítá, stal obětí provokace.
Podle obžaloby se Gorinov dopustil trestného činu schvalování terorismu v rozhovorech se spoluvězni, kteří ho nahrávali. Označil například za armádní oddíl ukrajinský pluk Azov, který ruské úřady považují za teroristickou organizaci.
Ukrajina přijala americký návrh na příměří bez jakýchkoli podmínek, uvedl v sídle NATO v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Návrh je stále na stole, ale ruský prezident Vladimir Putin hovoří o ruských požadavcích a ústupcích. Podle Sybihy je tedy načase zvýšit tlak na Moskvu.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna očekává diskuzi o navýšení výdajů na obranu, rozhodující pak bude červnový summitu NATO v Haagu. Do obrany je nutné investovat ne kvůli Spojeným státům, ale kvůli hrozbě Ruska, řekl. Je také potřeba pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, dodal.
Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl dnes ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu. Členské země, včetně Spojených států, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám.
Pro českou muniční iniciativu se podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou běžet až do září, řekl dnes novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský v bruselské centrále NATO, kde začíná dvoudenní jednání šéfů diplomacií zemí aliance.
Vysoce postavený ruský vyjednavač a zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina Kirill Dmitrijev se dnes ve Washingtonu opět setká s vysokými americkými představiteli. Dmitrijev to dnes oznámil na platformě Telegram, kde také uvedl, že dialog mezi Ruskem a Spojenými státy je zásadní pro celý svět.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 28 z celkově 39 vyslaných ruských bezpilotních letounů. Dalších sedm strojů, které označuje za imitace útočných dronů, podle Kyjeva zmizelo z radarů.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení šesti dronů nad Brjanskou, po pěti nad Orelskou a Kurskou oblastí, o čtyřech nad Kalužskou, dvou nad Belgorodskou a jednom nad Smolenskou oblastí. Další podrobnosti neposkytlo. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.
Udržení bojeschopnosti Ukrajiny bude hlavním tématem dvoudenního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, řekl dnes před jeho začátkem v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Připomněl, že ministerské schůzky se zúčastní také šéf americké diplomacie Marco Rubio, od kterého evropští spojenci čekají ujištění o trvalém zájmu USA o alianci.
Evropské země dosud zajistily 50 procent financí potřebných pro zajištění dvou milionů dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. Uvedla to šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová před čtvrtečním setkáním ministrů obrany zemí EU ve Varšavě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno hovořil o tom, že jeho země potřebuje nejméně pět miliard eur (asi 125 miliard korun) na nákup dělostřelecké munice.
Ruský vojenský soud odsoudil ke 20 a 18 letům vězení plukovníka Jevgenije Malyše a poddůstojníka Romana Timonina za mučení, vraždy a znesvěcení těl sedmi podřízených. O rozsudcích, vynesených už v únoru a na konci března, nyní informoval server Mediazona s odvoláním na tiskovou službu soudu. Soud oba muže zbavil vojenských hodností a vyznamenání.
Vysoce postavený ruský vyjednávač, zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice Kirill Dmitriev se ve Washingtonu setkal s americkými představiteli, zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nadále naléhá na Rusko a Ukrjiana, aby souhlasily s příměřím. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.
Bývalý investiční bankéř Dmitrijev má úzké vztahy s některými klíčovými členy Trumpova týmu. Je nejvyšším ruským představitelem, který přicestoval do USA kvůli státním záležitostem od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Zprávy ze čtvrtka 3. dubna
Nejméně tři lidé zahynuli při středečním ruském raketovém útoku na město Kryvyj Rih, další člověk utrpěl zranění. Po útoku vypukl požár, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura Reuters. O následních útoku informoval regionální guvernér na síti Telegram. Nálet potvrdil také náčelník vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul, který varoval, že by mohlo následovat další ostřelování. Průmyslový Kryvyj Rih je rodným městem prezidenta Volodymyra Zelenského a terčem ruských vzdušných útoků je poměrně často.
Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už déle než tři roky. Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem po jednáních v Saúdské Arábii uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však zároveň od té doby obviňují z porušování tohoto klidu zbraní.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko svými pokračujícími údery pohrdá diplomatickými snahami o příměří. Podle něj také pokračují ruské útoky na ukrajinskou energetiku: v Sumské oblasti zasáhl dron rozvodnu a v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti poškodil dělostřelecký útok dráty vysokého napětí.
Podle ruského ministerstva obrany útočila na Rusko drony také Ukrajina, bezmála 100 jich bylo sestřeleno ve třech příhraničních oblastech.
"K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 41 útočných bezpilotních letounů Šáhed (a dalších typů dronů) na severu, jihu a východě země," uvedlo letectvo na Telegramu. Dodalo, že 20 imitací útočných dronů se ztratilo a nedosáhlo svých cílů. Útok cílil na Charkovskou, Doněckou a Oděskou oblast.
Zprávy o novém ruském útoku přicházejí po dřívějším oznámení ukrajinského letectva, že noc z pondělí na úterý byla letos první, kdy Rusko nepoužilo ve svých vzdušných útocích na Ukrajinu hromadně úderné drony.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 74 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana sestřelila více než 40 z nich, dvě desítky nedosáhly cíle.
Zprávy ze středy 2. dubna
"Od začátku války na Ukrajině zadrželi detektivové (kontrarozvědky) ABW už 44 lidí podezřelých ze špionáže či podvratné činnosti na polském území ve prospěch Ruska či Běloruska. Jsou mezi nimi Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Poláci," dodal Dobrzyński.
Polská prokuratura obvinila 47letého Ukrajince ze špionáže ve prospěch ruských tajných služeb. Na sociální síti X to dnes napsal mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. Prokuratura uvedla, že se muž zabýval průzkumem vojenských objektů v Polsku. V případě usvědčení mu hrozí pět až 30 let vězení, píše agentura Reuters.
Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. "Máme za sebou první kolo konzultací," uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny.
Noc na dnešek byla první v letošním roce, kdy Rusko nepoužilo ve svých vzdušných útocích na Ukrajinu hromadně úderné drony, píše agentura Ukrinform a server Ukrajinska pravda. Odvolávají se přitom na hlášení ukrajinského letectva, které ráno sdělilo, že agresor vyslal na zemi dvě řízené střely a protivzdušná obrana je obě sestřelila. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o likvidaci tří ukrajinských dronů.
"Příčiny krize jsou nesmírně složité, postoje stran se v řadě klíčových otázek stále výrazně rozcházejí, cesta k obnovení míru je dlouhá," řekl ruské agentuře šéf čínské diplomacie. Peking je podle Wangova vyjádření připraven sehrát konstruktivní roli při urovnání války, chce přitom přihlížet k "přáním zúčastněných stran" a jednat společně s mezinárodním společenstvím, především "zeměmi globálního Jihu".
Čína je připravena sehrát konstruktivní roli při ukončení války na Ukrajině, řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti čínský ministr zahraničí Wang I, jenž je na návštěvě Ruska. Cesta k obnovení míru zůstává podle tohoto vrcholného čínského diplomata ale dlouhá. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky, přičemž Spojené státy se od lednového návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu pokoušejí o urychlené diplomatické řešení války.
Ve víkendovém rozhovoru s NBC News Trump řekl, že je na Putina velmi rozzloben za jeho slova o legitimitě a budoucnosti Zelenského. Rusku rovněž pohrozil uvalením sekundárních cel na ruskou ropu ve výši 25 až 50 procent.
Trump zároveň opět použil ostřejší tón vůči ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému, který se podle něj snaží o změnu dohody o vzácných zeminách mezi USA a Ukrajinou.
"Myslím, že (Putin) splní to, co mi řekl, a myslím, že teď splní svou část dohody," citovala z dnešního Trumpova vyjádření v Bílém domě agentura AFP. Trump dodal, že by nechtěl přistoupit k zavedení druhotných cel, kterými již dříve pohrozil odběratelům ruské ropy.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině. Informovaly o tom dnes světové agentury.
zprávy z úterý 1. dubna
Vůdčí představitelé britské, francouzské a ukrajinské armády se v příštích dnech sejdou nad plány dlouhodobého zajištění bezpečnosti Ukrajiny. Uvedl to v neděli večer úřad britského premiéra Keira Starmera po jeho telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. "Schůzka britského, francouzského a ukrajinského vojenského vedení v příštích dnech posune kupředu další fázi podrobného plánování," uvedl podle prohlášení úřadu Starmer po telefonátu se Zelenským.
Britský premiér a francouzský prezident Emmanuel Macron minulý čtvrtek po pařížském summitu zemí podporujících Ukrajinu hovořili o tom, že armádní činitelé obou států začnou brzy plánovat konkrétní možnosti ochrany Ukrajiny před hrozbou dalších ruských útoků. Británie i Francie jsou podle svých lídrů připraveny vyslat vojáky na Ukrajinu a pomoci dohlížet na klid zbraní i svými letadly a loděmi. Stejně jako další evropské země plánují i v budoucnu pomáhat Kyjevu i dodávkami zbraní.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v pondělí výnos, podle kterého má být během jarních odvodů - od 1. dubna do 15. července - povoláno do armády k povinné vojenské službě 160 tisíc mužů ve věku od 18 do 30 let. Jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, napsal server The Moscow Times. Loni na podzim úřady povolaly ke službě v armádě 133 tisíc lidí, na jaře to bylo 150 tisíc mužů.
Putin od rozpoutání války proti Ukrajině ujišťoval, že do bojů nasadí pouze profesionální vojáky a že povolanci k povinné vojenské službě se do války nedostanou. Ale v médiích se od začátku invaze objevovaly zprávy o zapojení povolanců do války. Například povolanci tvořili zčásti posádky vlajkové lodi ruské Černomořské flotily, křižníku Moskva, který ukrajinské síly potopily v dubnu 2022, připomněl server BBC News.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pondělí k potrestání Ruska za více než 183 tisíc válečných zločinů, zdokumentovaných od vpádu ruských vojsk do sousední země v únoru 2022. Uvedly to tiskové agentury. Potrestání zločinů je nezbytné, aby zabránilo v šíření zla, zdůraznil Zelenskyj na konferenci s představiteli evropských parlamentů ve městě Buča u Kyjeva, kde se ruští vojáci během okupace podle ukrajinských úřadů dopouštěli vraždění civilistů, znásilňování a mučení.
"Zaznamenali jsme už více než 183 tisíc zločinů spjatých s ruskou agresí, a to bez přístupu k značné části dočasně okupovaného území našeho státu. Tam ještě (Rusové mohli spáchat) tisíce, možná desetitisíce či statisíce zločinů," řekl Zelenskyj ve svém projevu podle agentury Interfax-Ukrajina. Upozornil, že zločiny jsou nejen dílem ruského státu, ale i konkrétních lidí, z nichž každý by měl být souzen za to, co spáchal.
Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali k tlaku na Rusko včetně možných nových sankcí. Napsala to v pondělí agentura Reuters s tím, že ministerské schůzky skupiny označované jako G5+ se zúčastnila i šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ta v Madridu zkritizovala Moskvu, že vytváří překážky pro uzavření příměří.
Ministři zahraničí se shodli, že jejich země jsou "připravené vyvinout další tlak na Rusko včetně zavedení nových sankcí". Cílem takového kroku je podle prohlášení snížit schopnost Ruska "vést svou útočnou válku" a Ukrajině zaručit "nejlepší možné postavení" při jednání o zastavení bojů a o míru.
Švédsko v pondělí oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 16 miliard švédských korun (36,8 miliardy korun). Jde o zatím největší balík pomoci Kyjevu od této severské země. Hlavní část balíčku, devět miliard švédských korun, bude sestávat z nového vybavení. Zhruba pět miliard pak bude tvořit finanční dar ukrajinskému obrannému průmyslu, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. "Nyní jsme v kritické fázi války. Soustředíme se na co největší podporu Ukrajiny, aby se dostala do silné pozice při těchto vyjednáváních," řekl Jonson.
Vláda uvedla, že Švédsko letos navýší pomoc Ukrajině a z rozpočtu na rok 2025 přidělí na pomoc Kyjevu proti ruské invazi dohromady 40 miliard švédských korun, namísto původně plánovaných 25 miliard. Včetně nového balíčku činí švédská vojenská pomoc Ukrajině od roku 2022, kdy válka začala, dohromady 80 miliard švédských korun.
Mluvčí Kremlu Peskov dnes také uvedl, že Putin je nadále otevřený kontaktům s Trumpem a že v případě potřeby může být rychle zorganizován telefonní hovor mezi oběma prezidenty. Na tento týden žádný takový telefonát naplánován není, dodal Peskov. Nad nápady ohledně možnosti ukončit válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo před více než třemi lety, se pracuje, žádné konkrétní věci, o kterých by Peskov mohl informovat, ale nejsou.
Rusko podle Putinova mluvčího v první řadě pracuje na budování vztahů s Washingtonem, které podle něj "vážně poškodila předchozí americká administrativa".
Rusko a Spojené státy pokračují v práci nad blíže neurčenými nápady ohledně toho, jak by bylo možné ukončit válku na Ukrajině. Dnes to podle tiskových agentur prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s NBC News, ve kterém šéf Bílého domu řekl, že je velmi rozzlobený kvůli tomu, že ruský prezident Vladimir Putin zpochybňuje svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského.
Trump v rozhovoru s NBC použil slovo "pissed", které lze do češtiny přeložit například jako "nasraný", případně "vytočený".
Středočeský kraj dá organizaci Team 4 Ukraine tři miliony korun na vybavení. Poslouží na pořízení evakuačních autobusů pro Ukrajinu a také zdravotnických batohů nebo bateriových stanic. Nákup organizace zprostředkuje. Hejtmanství s ní spolupracovalo už dříve. Poskytnutí daru dnes schválili středočeští krajští zastupitelé.
Mezi civilisty z Buči drženými v Rusku je Vladyslav Popovyč, který utrpěl zranění a Rusové ho odvezli. Podle jeho matky Tetjany byl začátkem března 2022 zasažen do nohy a zmizel. "Rusové na ně stříleli, i když klečeli a ruce měli zdvižené nad hlavou," vzpomíná. O několik měsíců později se dozvěděla, že Vladyslav je ve vězení v ruské Kurské oblasti. Ruské ministerstvo obrany ji informovalo, že byl zadržen kvůli tomu, že se postavil na odpor proti "speciální vojenské operaci", jak Rusko nazývá svoji válku proti Ukrajině. Tetjana říká, že kromě jednoho dopisu v roce 2023 nemá se synem žádný kontakt.
Tři roky poté, co ukrajinská armáda osvobodila od ruských vojsk Buču, je v ruských věznicích nejméně 33 obyvatel tohoto města nedaleko od Kyjeva. Na svých internetových stránkách na to upozornilo Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL). Buča se stala jedním ze symbolů zvěrstev, která ruské síly napáchaly v první fázi invaze na Ukrajinu.
Státní zastupitelství v Miláně vyšetřuje přelet dronů nad výzkumným zařízením Evropské unie na jezeře Maggiore v severoitalské provincii Varese. O podezření ze špionáže dnes informoval deník Corriere della Sera, podle kterého šlo o ruské drony. Případ vyšetřuje oddělení, které má na starosti trestné činy teroristické povahy.
Přeletem údajných ruských bezpilotních letounů se zabývá také parlament v Římě. Poslanci požadují informace o incidentu kvůli možnému ohrožení národní bezpečnosti. Průzkumné drony podle médií proletěly nad objektem za poslední měsíc pětkrát. Jde o Společné výzkumné středisko (JRC) EU, které se nachází na břehu jezera v obci Ispra od roku 1960. Ve středisku se nyní uskutečňuje výzkumný projekt zaměřený na bezpečnostní aspekty dronů, píše agentura APA.
Bývalý generální tajemník NATO Willy Claes navrhuje, aby Evropa usilovala o "větší autonomii" při rozhodování v rámci celé aliance. Upozornil ale na nejednotnost jejích členů, z nichž se někteří přiklánějí k Moskvě a zmínil přitom Slovensko, Maďarsko a Turecko.
Bývalý generální tajemník NATO Willy Claes podle svých slov nechápe, proč (američtí lídři) zaujímají tak protievropský postoj a projevují solidaritu s Rusy na úkor svých tradičních spojenců. "Je mi z toho zle," řekl šestaosmdesátiletý.
Obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusům, Evropě i krajně pravicovým stranám je nepochopitelný. Agentuře AFP to řekl bývalý generální tajemník NATO Willy Claes, který také varoval před jadernou válkou a vyzval k odstraňování jaderných zbraní.
Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek je do čtvrtka na návštěvě Ukrajiny. Navštíví například několik nemocnic, jež Česko s podporou Evropské unie pomáhá rekonstruovat, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Válek o své cestě informoval na síti X.
Mířím na Ukrajinu! 🇨🇿🤝🇺🇦
— Vlastimil Válek (@vlvalek) March 30, 2025
Ukrajina je naším důležitým spojencem a Česká republika i v oblasti zdravotnictví dělá maximum pro to, aby našim ukrajinským přátelům pomohla nejen ve zdravotní péči, kterou tamní zdravotníci vykonávají v těžkých podmínkách, ale také na cestě do… pic.twitter.com/xlg3Z9bOVX
Charkovský starosta Ihor Terechov na svém telegramovém účtu popsal, že terčem ruského nočního dronového útoku se stala různá místa v Kyjevské čtvrti na severovýchodě Charkova. Propukly tam požáry. Poškozená jsou okna a fasáda školky, rozbitá jsou okna v okolních obytných domech, škody jsou také na několika automobilech. Podle šéfa vojenské správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova měli tři lidé akutní stresovou reakci.
Rusko v noci na pondělí podniklo další dronový útok na Charkov, při kterém v tomto druhém největším městě na Ukrajině zasáhlo šest míst. Tvrdí to ukrajinské úřady. Ruská armáda zaútočila během noci na Ukrajinu 131 drony a dvěma balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody s USA o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil.
- Trump Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
- Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na neděli 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje.
Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využíváních ukrajinských nerostných surovin. V noci na dnešek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Zelenskyj minulý týden v pátek řekl, že návrh dohody se od původního zcela liší a že Ukrajina nepřijme dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie.
"Pokouší se vycouvat z dohody o vzácných zeminách a pokud to udělá, bude mít jisté problémy, velké, velké problémy," řekl Trump o Zelenském. Zmínil se také o Zelenského snahách, aby Ukrajina vstoupila v budoucnu do Severoatlantické aliance. "Chce být členem NATO, nikdy ale členem NATO nebude. Chápe to," uvedl.
Zprávy z pondělí 31. března
Finský prezident Alexander Stubb svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi při osobním setkání sdělil, že pro uzavření příměří na Ukrajině je potřeba stanovit pevné datum, aby k němu vůbec mohlo dojít. S odvoláním na dnešní Stubbova slova o tom informovala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na neděli 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje. S odvoláním na ukrajinské letectvo o tom informuje agentura Reuters. Jaké přesně škody způsobily bezpilotní letouny, které se nepodařilo zničit, není zatím jasné. Kyjev ale hovoří o škodách v Charkovské, Sumské, Oděské a Doněcké oblasti.
Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i přes snahu Washingtonu dojednat příměří ve více než tři roky trvajícím konfliktu. Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem tento týden uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria.
Zprávy z neděle 30. března
Rusko příliš dlouho nereaguje na návrh Spojených států na bezpodmínečné příměří. K míru by mělo být donuceno reálným tlakem, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil rozsáhlé útoky ruských dronů na Ukrajinu, které podle něj představují útok na diplomatické úsilí o ukončení války.
Ve čtvrtém roce trvající války na Ukrajině se zdá, že Rusko našlo vítěznou kombinaci toho, jak vyčerpat ukrajinskou armádu. Ruskou taktiku britští vojenští analytici popisují jako "útočný trojúhelník". I když strategie zatím nepřinesla rozhodující průlom na bojišti, Rusové díky ní stále získávají malé, ale cenné územní zisky.
"Rusko se vysmívá celosvětovému mírovému úsilí. Protahuje válku a páchá tyto teroristické činy, protože stále necítí žádný skutečný tlak," napsal dnes Zelenskyj na síti X.
Throughout last evening and night, Russia attacked Ukraine with more than 170 drones, including over 100 Shaheds. This massive attack targeted the Dnipro, Kyiv, Sumy, Kharkiv, and Khmelnytskyi regions.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 29, 2025
All night in Dnipro, the aftermath of this attack was being dealt with. As of… pic.twitter.com/LWZLXLqG7r
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko také v noci na dnešek na Ukrajinu vyslalo více než 170 dronů, které zasáhly cíle v Dnipropetrovské, Kyjevské, Sumské Charkovské a Chmelnycké oblasti. Čtyři lidé byli zabiti ve městě Dnipro, kde ruský útok zasáhl obytné domy i hotelový komplex. Dalších 21 lidí bylo zraněno.
Rusko tvrdí, že se zmocnilo dalších dvou vesnic na severovýchodě, východě a jihu Ukrajiny. Jde o obce Veselivka v Sumské oblasti, Pantělejmovka v Doněcké oblasti a Ščerbaki v Záporožské oblasti, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na dnešek na platformě Telegram šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický. Útok na Dnipro vedl k explozím a požárům a ve městě vznikly těžké škody, uvedl Lysak, který zveřejnil také fotografie zachycující zkázu. "Byla to těžká noc," konstatoval Lysak.
zprávy ze soboty 29. března
O intenzitě bojů svědčí, že ruská armáda podle ukrajinského velení jen za uplynulých 24 hodin přišla o dalších 1860 vojáků. Ruské ztráty od začátku války činí podle tohoto odhadu více než 910 000 mužů. Podobné údaje není možné ověřit z jiných zdrojů.
Dobytí Pokrovska a celého východoukrajinského Donbasu se zdá být hlavním cílem nynější už řadu měsíců trvající ruské ofenzívy. Mluvčí jižního uskupení ukrajinských sil Vladyslav Vološyn dnes ale podle agentury Unian upozornil na zhoršení situace také na tomto úseku fronty, protože Rusové zesílili útoky v Záporožské oblasti a snaží se dostat na západní břeh řeky Dněpr v Chersonské oblasti či alespoň si vybudovat předmostí na ostrovech v Dněpru.
Ruská vojska dnes podnikla více než 50 útoků na frontě u Pokrovska v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedl ukrajinský generální štáb ve večerní zprávě o situaci na bojišti. Celkem ukrajinské velení za dnešní den napočítalo 116 bojových střetů.
Poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak k novému návrhu dohody s USA řekl Reuters, že se stále konají konzultace na úrovni různých ministerstev a že ještě není hotový žádný finální návrh dohody. Další vyjádření i on odmítl.
Spojené státy v novém návrhu požadují od Ukrajiny všechny příjmy z přírodních zdrojů, dokud by Ukrajina nesplatila veškerou americkou vojenskou pomoc, a to i s úroky ve výši čtyř procent ročně, napsal Reuters. Připomněl, že Zelenskyj již dříve prohlásil, že odmítá podepsat dohodu, která by Ukrajinu mohla ožebračit na desítky let. Místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková řekla zákonodárcům, že Kyjev zveřejní své stanovisko k novému návrhu až poté, co bude dosaženo konsensu. Do té doby by veřejná diskuse byla škodlivá, řekla.
Nový americký návrh dohody o ukrajinských nerostech je "naprosto odlišný" od dřívějšího rámce a vyžaduje další posouzení právníky, upozornil Zelenskyj a dodal, že Ukrajina nepřijme dohodu ohrožující její integraci do EU.
Ukrajina neuzná dříve poskytnutou americkou vojenskou pomoc jako půjčku, ani nepřijme žádnou dohodu ohrožující její vstup do Evropské unie, řekl dnes novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters potvrdil, že Kyjev dostal nový americký návrh dohody o ukrajinských nerostech. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin dnes hovořil o možnosti zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je ochotna jednat s jakýmkoliv ruským představitelem kromě Putina. Ukrajina se čtvrtý rok brání ruské agresi, rozpoutané na Putinův rozkaz.
Ukrajina získala těla 909 vojáků, kteří byli zabiti při obraně země před ruskou agresí, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb. Ruští novináři informují o převzetí 43 těl: 35 zabitých ruských vojáků a osmi civilistů z Kurské oblasti, napsal server Meduza. V Kurské oblasti na západě Ruska se ruské jednotky snaží vytlačit ukrajinské síly, které tam pronikly loni v srpnu. Ukrajinci nyní drží několik posledních míst z asi stovky obcí, které loni v létě ovládly při překvapivé ofenzivě.
Agentura Bloomberg také napsala, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce v návrhu smlouvy o ekonomickém partnerství s Ukrajinou získat "právo první nabídky", co se týče investic do projektů týkajících se silnic, železnic, přístavů, dolů a těžby ropy, zemního plynu a strategických surovin. Spojené státy by podle smlouvy měly přednostní právo na zisk z těchto podniků, převedený do zvláštního fondu. V dokumentu se uvádí, že Spojené státy materiální a finanční pomoc, jakou Ukrajině poskytly po začátku ruské invaze z února 2022, považují za svůj příspěvek do tohoto fondu.
"V důsledku by to znamenalo, že než by Ukrajina získala nějaký příjem z fondu, donutila by ji Trumpova vláda, aby zaplatila za veškerou americkou vojenskou a ekonomickou pomoc," píše Bloomberg.
Rusové přiznávají, že jim doba úspěšných útoků klouzavými bombami skončila. Tato obávaná zbraň drtila ukrajinské pozice po dlouhé měsíce. Nyní se zdá, že Ukrajinci přišli na to, jak agresorům využití těchto bomb znemožnit.
Přechodná správa Ukrajiny pod záštitou OSN by podle Putina umožnila uspořádání "demokratických" prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Bílý dům v reakci uvedl, že vládu na Ukrajině určuje její ústava a občané země.
Spojené státy se snaží získat kontrolu nad všemi budoucími velkými investicemi do infrastruktury a do těžby nerostných surovin na Ukrajině. Ve čtvrtek to napsala agentura Bloomberg. Server Ukrajinska pravda dnes uvedl, že tato nová verze americko-ukrajinské dohody o využití strategických surovin by vážně narušila ekonomickou suverenitu Ukrajiny a mohla by být překážkou na cestě Ukrajiny do Evropské unie.
"Putin nemá zájem na ukončení války," napsal na Telegramu šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko. Aby Putin narušil snahy o ukončení konfliktu, "předkládá neustále nějaké bláznivé nápady a požadavky", uvedl také. Zúžit Rusku manévrovací prostor je podle něj možné tak, že proti Moskvě budou zavedeny tvrdé ekonomické sankce a bude posílena Ukrajina.
Dronové útoky, které v noci na pátek Rusko podniklo proti Ukrajině, způsobily škody v sedmi regionech napadené země. Informuje o tom ukrajinské letectvo, podle něhož ruská armáda nad ukrajinské území vyslala 163 dronů. Protivzdušná obrana jich 89 sestřelila, dalších 51 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana přes noc zneškodnila 78 ukrajinských dronů.
Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu v reakci na Putinovy výroky podle agentury Reuters uvedl, že vládu na Ukrajině určuje její ústava a občané země.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání "demokratických" prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou, uvedla agentura AFP.
Putin zopakoval své tvrzení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá legitimitu, a prohlásil, že nelegitimní jsou i další ukrajinské orgány, píše web stanice BBC. Ruský vůdce již dříve žádal, aby se v sousední zemi konaly prezidentské volby. Ukrajinská ústava to však v době válečného stavu neumožňuje.
Zprávy z pátku 27. března
Říká se, že vnější ohrožení sjednocuje národy a upevňuje pozice vládnoucích politiků. Americký prezident Donald Trump tuto hypotézu posiluje. Za pouhých šestašedesát dní v úřadu se mu podařilo "zachránit" kanadskou Liberální stranu před volebním fiaskem, zlepšit veřejné mínění o nepopulárním prezidentovi Macronovi či sjednotit britský parlament. Ostatně i Zelenskyj si v průzkumech polepšil.
Geopolitická rivalita v Arktidě roste, ale spolupráce v tomto regionu je možná, a to i mezi Ruskem a západními státy. Podle agentur to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Šéf Kremlu nařídil armádě, aby do roku 2030 prodloužila program obnovy uzavřených vojenských osad v Arktidě, počet ruských vojáků v této oblasti bude podle něho růst, napsala ruská státní agentura TASS.
Končící německý kancléř Olaf Scholz se k vyslání jednotek po schůzce opět postavil zdrženlivě.
Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody.
Když Rusko odmítlo myšlenku úplného klidu zbraní, měly Spojené státy podle Zelenského na Rusy uvalit sankce, píše agentura Reuters. Ukrajina potřebuje pomoc USA k tomu, aby získala silnější pozici pro vyjednávání, řekl v Paříži ukrajinský prezident.
V projevu v Paříži ukrajinský prezident uvedl, že se nebojí žádného formátu jednání o ukončení tříleté války. Uvedl rovněž, že Ukrajina je připravena poskytnout USA důkazy o tom, že Rusko porušuje podmínky dojednaného 30denního příměří a očekává patřičnou reakci Washingtonu.
K účasti "americké delegace na příští koordinační schůzce" vyzvala po jednání v Paříži italská premiérka Giorgia Meloniová, píší agentury. Podle ní je důležité, aby zastavení útoků na energetickou infrastrukturu bylo rozšířeno "na civilní infrastrukturu jako jsou školy a nemocnice s cílem dosáhnout úplného příměří".
Italská premiérka patří mezi evropské politiky, kteří nejvíce podporují amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyhýbá se kritice jeho postojů a činů a zdůrazňuje význam bezpečnostních vazeb s USA.
"V tomto ohledu musíme být zdrženliví, nesmíme být nervózní a nesmíme spěchat. Ale počkat, až bude nová verze dohody. Nepřál bych si, aby USA získaly dojem, že Ukrajina je proti," řekl k dohodě o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou Zelenskyj.
Ruský prezident Vladimir Putin chce vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl dnes na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Postoj Spojených států vůči Rusku by měl být tvrdší, myslí si Zelenskyj, který rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.
Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl mluvčí ukrajinské diplomacie.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska se dnes shodli zástupci tří desítek zemí, kteří se na pozvání prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži.
- Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, řekl Macron.
- Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině, prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz.
Ruský soud dnes prodloužil o další rok a deset měsíců trest vězení novinářce Mariji Ponomarenkové, která si už od roku 2023 odpykává šestiletý trest za šíření falešných zpráv o válce na Ukrajině.
Toho se dopustila tím, že ruské vzdušné síly obvinila z bombardování mariupolského divadla, v němž se skrývaly ženy a děti. Soud dnes sibiřské novinářce trest prodloužil kvůli údajnému napadení vězeňského personálu, uvedl podle agentury Reuters nezávislý internetový deník RusNews, pro něhož Ponomarenková pracovala.
Russia: Anti-war activist Maria Ponomarenko's prison sentence extended 'under spurious charges'
— News From Amnesty (@NewsFromAmnesty) March 27, 2025
Extending the sentence is ‘clearly a smokescreen to punish her for not changing her views and for standing up for justice’ - Natalia Zviaginahttps://t.co/b14UkmSWDR
Evropské země by měly pomoci zajistit ukrajinskou bezpečnost na moři, ve vzduchu a na zemi, řekl Macron podle agentur. Nepůjde ale podle něj o mírové jednotky; vojáci by měli být rozmístěni v několika strategických oblastech.
Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Po dnešním pařížském summitu asi tří desítek zemí podporujících bránící se Kyjev to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy.
Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl premiér Fiala. "Téma je ve vzduchu, ale není na stole," uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. "To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi," podotkl.
Účastníci summitu v Paříži se shodli na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání třicítky států český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Rusko chce jen využívat situaci a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese.
Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři.
Rusko předalo Ukrajině prostřednictvím Kataru dalších pět dětí, informovala dnes agentura TASS. Podle ní k dohodě kromě Kataru přispěl i Mezinárodní červený kříž. Předání se uskutečnilo na katarském velvyslanectví v Moskvě.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo ve čtvrtek ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.
Míra porodnosti v Rusku je jednou z obsesí Vladimira Putina. Ruský prezident považuje zvyšování počtu obyvatel za způsob, jak pomoci obnovit velikost země, tvrdí v komentáři think-tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP).
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruský prezident Vladimir Putin vzhledem ke svému věku "brzy zemře" a "pak bude po všem". Zelenskyj to prohlásil ve středu v rozhovoru s několika novináři při návštěvě Francie. Ukrajinský prezident v témže rozhovoru vyzval Spojené státy a Evropu ke společnému tlaku na Putina, který se podle něj obává americko-evropské koalice.
"Další věc, které se (Putin) bojí, je ztráta moci. Záleží to také na stabilitě společnosti, ale i na jeho věku - brzy zemře, to je fakt, a pak bude po všem," řekl Zelenskyj novinářům z France Télévisions, BBC, ARD a estonské veřejnoprávní ERR. Přitom nevysvětlil, proč se domnívá, že dvaasedmdesátiletý Putin "brzy zemře", a novináři s ním tento výrok dále nerozebírali.
Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na čtvrteční jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.
Severní Korea vyslala dalších tři tisíce vojáků do Ruska jako posily jednotek vyslaných na podporu ruské invaze na Ukrajinu. Uvedlo to dnes podle tiskových agentur velení jihokorejských ozbrojených sil. Pchjongjang podle něj také pokračuje v dodávkách raket, děl a munice pro ruskou armádu.
"Odhaduje se, že další tři tisíce vojáků byly vyslány jako posily v lednu a únoru," citovala agentura AFP z vyjádření výboru náčelníků štábů jednotlivých složek ozbrojených sil. Ten odhadl, že z 11 tisíc severokorejských vojáků vyslaných původně do Ruska zahynulo či utrpělo zranění čtyři tisíce mužů. KLDR podle tohoto vyjádření také dodala Rusku množství raket krátkého doletu, asi 220 samohybných děl ráže 170 milimetrů a také raketomety ráže 240 milimetrů.
Téměř dvě desítky zraněných si v noci na čtvrtek vyžádal nálet ruských dronů na Charkov a obec Zoločiv, ležící severně od druhého největšího ukrajinského města. "Zatím se ví o devíti raněných v Charkově a osmi v Zoločivu," napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. "Mezi raněnými v Charkově je dvanáctiletá dívka," napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov o následcích náletu ruských dronů. Mezi raněnými po útoku na Zoločiv je i čtyřletá holčička, uvedla ukrajinská prokuratura.
Zprávy ze čtvrtka 27. března
Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Po středečním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá.
Ukrajina obvinila ve středu Moskvu z neschopnosti zajistit bezpečnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně. Učinila tak v reakci na zprávy o rozsáhlém úniku nafty z místních zásobníků pro generátory. Podle Ruska jde o výmysl, informovala agentura Reuters. Ruské síly obsadily největší jadernou elektrárnu v Evropě v prvních dnech své plošné invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022. Od té doby se Moskva i Kyjev vzájemně obviňují, že druhá strana útočí na elektrárnu a vytváří nebezpečí jaderného incidentu.
"Obdrželi jsme zprávy o poškození zásobníku nafty v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně," uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj na X. "Rusové elektrárnu nejen ukradli, ale nejsou schopni zajistit ani její základní bezpečnost," dodal.
Ruskem dosazené vedení elektrárny označilo ukrajinské tvrzení za smyšlené. "Informace šířené ukrajinským ministerstvem zahraničí o poškození palivových nádrží jsou nepravdivé. Elektrárna je v bezpečném stavu," uvedl na Telegramu Ruskem jmenovaný ředitel elektrárny Jurij Černičuk.
Itálie nyní nepočítá s vysláním svých vojáků do mise na Ukrajinu. Uvedl to italský úřad vlády po schůzi koalice před čtvrtečním jednáním v Paříži. Krátce před prohlášením ale ministr zahraničí Antonio Tajani řekl, že by italští vojáci mohli být součástí mise OSN na Ukrajině, napsala agentura ANSA. O vyslání vojáků některé evropské země jednají v rámci zvažovaných bezpečnostních záruk, které by mohly poskytnout Ukrajině v případě příměří či míru s Ruskem.
Nová zpráva amerických zpravodajských služeb tvrdí, že Ukrajina a Rusko sice projevily ochotu k částečnému příměří, ale prodloužení války mohou vidět jako menší riziko než neuspokojivé urovnání.
Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů.
Závazek Severoatlantické aliance bránit Polsko za jakékoli situace je pro zemi zásadní. Řekl to dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Varšavě. "Opětovné potvrzení závazku, že NATO je povinno bránit Polsko v jakékoli kritické situaci, je pro nás velmi důležité," řekl šéf polské vlády.
Masivní noční ruský dronový útok proti Ukrajině je dalším důkazem toho, že Rusko navzdory jednáním o příměří neusiluje o skutečný mír. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož útok poškodil ukrajinskou infrastrukturu.
"Rusko svými útoky, doslova každou noc, stále říká ne návrhům našich partnerů," napsal Zelenskyj na síti X s odkazem na jednání o příměří, které s oběma stranami vedou Spojené státy.
Rusko odsoudilo k mnohaletým trestům 23 zajatých Ukrajinců, včetně členů pluku Azov. Část odsouzených je po výměně vězňů na Ukrajině, píší agentury.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes zlikvidovala 56 ze 117 útočících ruských dronů. Uvedlo to ukrajinské letectvo, podle něhož dalších 48 bezpilotních letounů nedoletělo do cíle, patrně pod vlivem radioelektronického rušení signálu, informoval server RBK-Ukrajina.
Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na středu zničila devět ukrajinských dronů - pět nad Belgorodskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí a další dva nad Černým mořem. Ukrajinské letectvo zatím své ranní shrnující hlášení o nočních ruských vzdušných útocích nezveřejnilo.
Rusko podniklo další dronový útok na Ukrajinu, v řadě oblastí byl vyhlášen letecký poplach, zasahovala protivzdušná obrana. V noci na dnešek to uvedl server RBK-Ukrajina mimo jiné s odvoláním na ukrajinské letectvo. "Masivní útok (dronů) šáhedů. Nejméně 15 výbuchů," napsal náčelník vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul v úterý pozdě v noci na telegramu. "Všichni jsou naživu, díky bohu. Je to skutečně zázrak. Destrukce je značná," dodal později bez dalších podrobností
Zprávy ze středy 26. března
Ruské ministerstvo zahraničí večer prohlásilo, že Záporožská jaderná elektrárna je ruská a Moskva vylučuje její převod pod správu Ukrajiny nebo jiné země. "Společný provoz Záporožské jaderné elektrárny s jakýmkoliv jiným státem je rovněž nepřijatelný," uvedla ruská diplomacie na webu a dodala, že taková správa by nemohla "řádně zajistit" bezpečnost.
Rusko se zmocnilo této ukrajinské atomové elektrárny na začátku své invaze do sousední země v roce 2022. Zařízení, které je považováno za největší v Evropě, v současné době nevyrábí elektřinu. Nachází se poblíž frontové linie a obě strany se obviňují z útoků na něj.
Kreml dnes večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.
Spojené státy pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska. Na jednáních v Rijádu se na tom dohodli američtí a ukrajinští vyjednávači, vyplývá z prohlášení Bílého domu a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova.
Příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě, řekl dnes podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud ho Rusko poruší, bude od amerického prezidenta Donalda Trumpa chtít další zbraně pro Ukrajinu a nové sankce proti Rusku.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur. Po středečním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.
- Severní Korea vyslala dalších tři tisíce vojáků do Ruska jako posily jednotek vyslaných na podporu ruské invaze na Ukrajinu, oznámila Jižní Korea.
- Ukrajina obvinila ve středu Moskvu z neschopnosti zajistit bezpečnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně. Učinila tak v reakci na zprávy o rozsáhlém úniku nafty z místních zásobníků pro generátory.
V podobném duchu jako Kreml vydal prohlášení i Bílý dům. V něm mj. uvedl, že se obě země "dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři".
Podle prohlášení Spojené státy také pomohou obnovit přístup Ruska na světový trh pro vývoz zemědělských produktů a hnojiv, snížit náklady na námořní pojištění a zlepšit přístup k přístavům a platebním systémům pro takové transakce.
V prohlášení Kreml také uvedl, že "Rusko a USA se dohodly na vypracování opatření k naplnění dohody prezidentů obou zemí o zákazu útoků na energetickou infrastrukturu Ruska a Ukrajiny po dobu 30 dní od 18. března 2025, s možností prodloužení nebo odstoupení od dohody v případě jejího porušení jednou ze stran". A dále, že "Rusko a USA vítají zprostředkování třetích zemí zaměřené na podporu realizace dohod v oblasti energetiky a námořní dopravy. Rusko a USA budou pokračovat v práci na dosažení trvalého a udržitelného míru".
Zmíněné předchozí dva body z prohlášení platí podle Kremlu jen za splnění těchto podmínek:
- Zrušení sankcí vůči Rosselchozbank a dalším finančním institucím zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami (včetně rybích produktů) a hnojivy, jejich připojení k systému SWIFT a otevření potřebných korespondenčních účtů;
- Zrušení omezení týkajících se obchodního financování;
- Zrušení sankcí vůči výrobcům a exportérům potravin (včetně rybích produktů) a hnojiv a zrušení omezení pro pojišťovny pracující s těmito náklady;
- Zrušení omezení týkajících se obsluhy lodí v přístavech a sankcí vůči lodím pod ruskou vlajkou zapojeným do obchodu s potravinami (včetně rybích produktů) a hnojivy;
- Zrušení omezení na dodávky zemědělské techniky a dalších výrobků nezbytných pro výrobu potravin (včetně rybích produktů) a hnojiv do Ruské federace.
Prohlášení po jednání v Saúdské Arábii vydal i Kreml. Uvádí se v něm: V souladu s dohodou prezidentů Ruska a USA se ruská a americká strana dohodly na realizaci "Černomořské iniciativy", která zahrnuje zajištění bezpečnosti plavby v Černém moři, nepoužití síly a zabránění využívání obchodních lodí k vojenským účelům, a to při zavedení odpovídajících kontrolních opatření prostřednictvím inspekce těchto lodí. USA se zavazují napomáhat obnovení přístupu ruského exportu zemědělských produktů a hnojiv na světový trh, snížení nákladů na pojištění námořní přepravy, jakož i rozšíření přístupu k přístavům a platebním systémům pro realizaci těchto transakcí.
Pohyb ruských vojenských lodí mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě, uvedl ukrajinský ministr obrany Umerov.
Spojené státy dnes oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby a ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Píší o tom agentury.
Summitu o Ukrajině, který na čtvrtek do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se za Česko zúčastní premiér Petr Fiala (ODS). Lídři některých zemí Evropské unie, Kanady a Británie budou i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského projednávat svou pozici k Ukrajině a požadavkům týkajícím se mírového procesu.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že odhalila špiona, který pomáhal ruské armádě v její protiofenzivě v Kurské oblasti. Hrozí mu doživotní vězení.
Mobilizovaný voják ukrajinské armády podle kontrarozvědky naváděl Rusům bomby a rakety na pozice svých spolubojovníků, prostředky elektronického boje i stanoviště dělostřelectva. Zverbován byl ruskou vojenskou tajnou službou GRU na komunikační platformě Telegram, kde zveřejňoval komentáře na podporu Ruska.
Podle listu The Moscow Times odvolávajícího se na lidi blízké Kremlu je pro Rusy protahování mírových jednání tak dlouho, jak jen to půjde, nezbytností.
"V Rijádu se hovořilo o černomořské iniciativě jako o prioritě," řekl dnes Lavrov na ruské stanici Pervyj kanal. "Jsme pro obnovení černomořské iniciativy v nějaké - pro všechny přijatelnější - formě," dodal ruský ministr zahraničí.
Podle Lavrova Rusko chce, aby inspekce lodí zajistily, že prázdné lodě nebudou použity k dodávkám zbraní. Podle něj v minulosti představovaly vážný problém překážky spojené s vývozem ruského obilí a hnojiv, uvedla agentura Reuters.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil ke včerejšímu jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. Tématem prý byla "bezpečnost lodní dopravy v Černém moři" a otázka nové obilné dohody.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinská a americká delegace znovu jednaly v saúdskoarabském Rijádu.
- Rusko nezveřejní obsah včerejšího jednání s USA, řekl mluvčí Kremlu.
- V noci na úterý ruská armáda vyslala na Ukrajinu raketu Iskander-M a 139 dronů.
Ukrajinská a americká delegace znovu jednaly v saúdskoarabském Rijádu. Uvedla to agentura AFP s odkazem na nejmenovaný ukrajinský zdroj. Jednání trvala zřejmě několik hodin. Američané od neděle s Ukrajinou a Ruskem diskutovali možné omezení či zastavení bojů.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov také uvedl, že setkání Ruské federace, USA a Ukrajiny se zatím neplánuje a že zatím neexistuje plán dalšího telefonátu mezi Putinem a Trumpem.
Rusko a Spojené státy spolu budou nadále udržovat kontakty, zatím ale neexistují žádné podrobnosti, uvedl Dmitrij Peskov. Podle něj byly výsledky rusko-amerických konzultací oznámeny Moskvě a Washingtonu a jsou "analyzovány".
Kreml tvrdí, že obsah včerejšího jednání v Rijádu zůstane neveřejný. Agentuře Interfax to řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. "Mluvíme o technických jednáních. Ta jsou zaměřená na detaily, takže obsah těchto rozhovorů samozřejmě rozhodně nebude zveřejněn. To nelze očekávat," uvedl Peskov.
Americký prezident Donald Trump si pochvaloval poslední telefonát s Vladimirem Putinem o mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. Jenže ruský vládce měl za zavřenými dveřmi sdělit předním ruským byznysmenům, aby dohodu v dohledné době neočekávali.
Na sociální síti Telegram ukrajinské letectvo bez bližších podrobností dodalo, že ruský útok způsobil škody v Charkovské, Sumské, Poltavské, Kirovohradské, Kyjevské, Čerkaské a Oděské oblasti. Ruské ministerstvo obrany dříve informovalo o zničení pěti ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na úterý raketu Iskander-M a 139 dronů, z nichž se 78 podařilo sestřelit, dalších 34 dronů nedoletělo do cíle, zřejmě díky rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo.
Ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy si v pondělí vyžádal téměř 90 zraněných, z toho 17 dětí. Na snímku hasiči likvidují následky vzniklého požáru.
Český premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru s Financial Times na adresu spojenců poznamenal mimo jiné to, že v mírových časech byl proti silné roli Francie a Německa, ale v takto těžkých časech je podle něj důležité, aby nejsilnější země byly aktivní a přijaly svou vedoucí roli. "V této době musí hrát větší roli silnější státy, tedy ty, které mají konkrétní sílu, což jsou Francie a Velká Británie, evropské jaderné mocnosti," podotkl také Fiala.
Podle něj je předčasné se zabývat tím, jestli by součástí mírových sil na Ukrajině po ukončení konfliktu měly být i české jednotky, jak je přesvědčen český prezident Petr Pavel. "Měli bychom však být otevřeni jakékoli možnosti, která by v budoucnu zastavila jakoukoliv ruskou agresi," uvedl Fiala pro rozhovoru pro britský list.
Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 mm jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc. V rozhovoru s listem Financial Times vyjádřil přesvědčení, že je velká šance, že se to podaří. Zároveň obvinil šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše z toho, že pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. "Babiš je proti této muniční iniciativě, proti výdajům na obranu a mluví o míru bez podmínek," poznamenal Fiala. Expremiér Babiš totiž naznačoval, že by zastavil další vojenskou pomoc Ukrajině.
Šéfredaktora významného opozičního časopisu omylem přidal poradce prezidenta do skupiny na chatovací platformě Signal, kde se diskutuje o bombardování nepřátelských cílů.
Pondělní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země, řekl v pondělí ruské státní agentuře TASS jeden z ruských vyjednávačů, senátor Grigorij Karasin. Vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Karasin podle listu Kommersant uvedl, že se oběma stranám podařilo prodiskutovat "mnohé problémy", nezmínil ale nic konkrétního.
"Nevyřešili jsme samozřejmě ani zdaleka vše, ne ve všem jsme se shodli, ale zdá se mi, že jednání přišlo v pravý čas vzhledem k příchodu nové administrativy (USA) a nových politiků, kteří přijeli na schůzku expertních skupin," řekl Karasin. Prohlásil také, že budou v jednání pokračovat se zapojením mezinárodního společenství včetně OSN. "Obecně vzato, zůstal dojem konstruktivního dialogu, který je potřebný a nezbytný. Američané na tom také mají zájem," dodal ruský senátor a bývalý profesionální diplomat.
Zprávy z úterý 25. března
Rusko informuje o smrti tří pracovníků ruských médií na východě Ukrajiny, kde pokračují boje mezi ruskými invazními silami a ukrajinskou armádou. Prokremelský list Izvestija nejprve oznámil smrt svého zpravodaje Alexandra Fedorčaka, ruské armádě blízký televizní kanál Zvezda poté ohlásil smrt kameramana Andreje Panova a řidiče štábu Alexandra Sirkeliho.
Moskvou dosazený šéf okupační správy Luhanské oblasti Leonid Pasečnik informoval o smrti šesti lidí při ukrajinském ostřelování, mezi oběťmi je podle něj zmíněná trojice pracovníků ruských médií. Ruský vyšetřovací výbor podle stanice BBC oznámil, že zahájil vyšetřování smrti novinářů při ostřelování obce Michajlivka v Luhanské oblasti.
Delegace Ruska a USA se dohodly na textu společného prohlášení o výsledcích jednání v Rijádu, dokument zveřejní Kreml a Bílý dům v úterý, napsala večer agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj z ruské delegace.
Po více než 12 hodinách dnes večer v Rijádu skončila jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině. Napsaly to ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti, podle nichž bude v úterý zveřejněno společné prohlášení k výsledkům rozhovorů. Podle dřívějších informací agentur se očekávala diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu.
V Rijádu už v neděli jednala americká delegace s tou ukrajinskou, kterou vedl ministr obrany Rustem Umerov. Ten označil rozhovory za produktivní. "Budeme mít další jednání se Spojenými státy," řekl mezitím agentuře AFP a další médiím nejmenovaný ukrajinský diplomat. Podle něj se tak mělo stát dnes po konci jednání mezi Američany a Rusy. O tom, že ukrajinská delegace čeká v Rijádu na další jednání s Američany, mluvil i poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Serhij Leščenko, kterého cituje agentura AP. Zda se ještě dnes uskuteční další hovory, není jasné.
Moskvu na jednání podle Kremlu zastupovali Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala ráno agentura TASS. Americkou delegaci vedli vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.
Američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ačkoliv jejich vlastní zpravodajské informace jsou v rozporu s jeho tvrzeními. Magazínu Time to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil přesvědčení, že Moskvě se daří prostřednictvím informací ovlivňovat některé lidi v týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu letos v lednu. Trump podle stanice BBC reagoval slovy, že "pravděpodobně jsou ovlivněni, aby se tato věc vyřešila, protože Ukrajina chce, aby se to vyřešilo… Rusko chce, aby se to vyřešilo".
Počet zraněných po ruském vzdušném útoku na ukrajinské město Sumy z dnešního odpoledne vzrostl na 74, včetně 13 dětí. Poškozena byla řada obytných domů a vzdělávací instituce. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.
Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 28 zraněných, včetně čtyř dětí, uvedl úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar.
"Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastrukturní zařízení města, včetně dětských zařízení a nemocnice," napsal s tím, že zasaženo bylo centrum oblastního města.
Moskvu na jednání podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala dnes ráno TASS. Americkou delegaci vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton. Karasin při polední pauze řekl ruské agentuře Interfax, že se jednání vyvíjí kreativně. "Ne každé rozhovory nutně končí rozsáhlým dokumentem či prohlášením," uvedl Karasin s tím, že důležitá je i výměna názorů.
Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, ukrajinská strana očekává další schůzku s Američany ještě dnes.
Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl v pondělí Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany v pondělí obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia (CPC).
Internetové systémy Ukrajinských drah se podle této společnosti staly terčem rozsáhlého kybernetického útoku. Provoz vlaků ale tento incident nenarušil. Agentura Reuters připomíná, že po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru na začátku ruské invaze v únoru 2022 připadla železnici na Ukrajině klíčová role při přepravě cestujících na vnitrostátních i zahraničních spojích.
V Rijádu začala jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině. Krátce po osmé hodině to uvedly agentury Reuters a TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Podle agentur se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři.
V Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska stále hoří nádrže pohonných hmot, zapálené při středečním náletu ukrajinských dronů, informovaly ruské úřady na sociální síti Telegram. Požár, který se v pátek rozšířil na 10 tisíc metrů čtverečních, se mezitím zmenšil na asi 2000 metrů čtverečních. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že útok byl porušením dohody o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu během snahy o dosažení příměří na Ukrajině.
Rusko v noci na pondělí vyslalo na Ukrajinu 99 dronů, z nichž vzdušné síly 57 sestřelily a 36 podle nich byly klamné cíle. Osud zbylých sedmi není znám, uvedla agentura Reuters. Dvanáct bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad pohraniční Kurskou oblastí, dalších 12 v Rostovské oblasti na jihu Ruska. Zbylé čtyři drony zničila ruská armáda nad poloostrovem Krym, v Krasnodarském kraji a nad Azovským mořem. Ukrajinská armáda se k incidentu nevyjádřila.
Při ruském vzdušném úderu na Kyjev byl v noci na dnešek zraněn jeden člověk a několik domů v okolí ukrajinské metropole bylo poškozeno. S odvoláním na šéfa Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka to napsala agentura Reuters. Rusko zaútočilo na Kyjev už třetí noc po sobě.
Ruské jednotky protivzdušné obrany zničily v noci na pondělí 28 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Dvanáct bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad pohraniční Kurskou oblastí, dalších 12 v Rostovské oblasti na jihu Ruska. Zbylé čtyři drony zničila ruská armáda nad poloostrovem Krym, v Krasnodarském kraji a nad Azovským mořem.
Ukrajinská armáda se k incidentu nevyjádřila. V noci na neděli naopak v Kyjevě po náletu ruských dronů zahynuli tři lidé, včetně pětiletého dítěte, tvrdí ukrajinské úřady. Další čtyři lidé zahynuli při ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
Zprávy z pondělí 24. března
"Cílem (ukrajinského) prezidenta Volodymyra Zelenského je zajistit spravedlivý a trvalý mír pro naši zemi a naše obyvatele - a tím i pro celou Evropu," uvedl Umerov. "Pracujeme na tom, aby se tento cíl stal skutečností," dodal.
V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska, které proti Ukrajině válku vede už déle než tři roky.
Za produktivní a cílené označil na sociální síti X ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov dnešní jednání ukrajinské a americké delegace v Rijádu o možnostech příměří ve válce s Ruskem. Rozhovory se podle něho týkaly klíčových otázek, jako je energetika.
"Náš tým pracuje zcela konstruktivním způsobem," řekl k jednání prezident Volodymyr Zelenskyj večer v televizním vystoupení. Jednání podle něho pokračuje. "Ale bez ohledu na to, co dnes našim partnerům řekneme, musíme (ruského prezidenta Vladimira) Putina přivést k tomu, aby dal příkaz zastavit útoky. Kdo tutu válku začal, ji musí ukončit," prohlásil prezident Ukrajiny, jehož země se ruské agresi brání už déle než tři roky.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na začátku jednání v Rijádu řekl, že rozhovory se týkají návrhů na ochranu energetických objektů a kritické infrastruktury. Uvedl také, že ukrajinská delegace postupuje podle "nařízení prezidenta Zelenského přiblížit spravedlivý mír a posílit bezpečnost". V ukrajinské delegaci jsou podle Umerova odborníci na energetiku nebo zástupci letectva a námořnictva.
V Rijádu začala jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací ohledně případného příměří ve válce s Ruskem. Ukrajinská strana ale už dopředu avizovala, že půjde spíše o technické jednání.
Ukrajinští představitelé se mají podle AFP a Reuters sejít ještě dnes v noci s Američany v Saúdské Arábii k jednáním o případném příměří s Rusy.
Ruská vojska dobyla obec Sribne u Pokrovska na východu Ukrajiny, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Kyjev se dosud k tomuto tvrzení nevyjádřil. Ukrajinské letectvo úspěšně zasáhlo soustředění sil ruské motostřelecké brigády v okupovaném městě Toreck, uvedl dnes ukrajinský generální štáb, který na facebooku zveřejnil z pátečního útoku.
V Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska stále hoří nádrže pohonných hmot, zapálené při středečním náletu ukrajinských dronů, informovala dnes ruská agentura Interfax s odvoláním na krizového štábu o úniku ropných látek během noci na dnešek. Požár, který se v pátek rozšířil na 10.000 metrů čtverečních, se mezitím zmenšil na asi 2000 metrů čtverečních.
USA doufají v dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou během několika týdnů. Cílovým datem je 20. duben, což jsou Velikonoce, píše Bloomberg.
Při nočním ruském dronovém útoku na Kyjev zemřeli nejméně tři lidé včetně pětiletého dítěte. Oznámila to vojenská správa ukrajinského hlavního města. Útok způsobil požáry v obytných domech a evakuaci desítek lidí. Jeden člověk v autě pak zemřel při dronovém útoku v ruské Rostovské oblasti. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
Ukrajinská záchranná služba na sociální síti Telegram uvedla, že jedna žena zemřela poté, co padající trosky ze zničeného dronu vyvolaly požár ve výškové budově v Dniprovské čtvrti. Z budovy bylo evakuováno nejméně 27 osob. Další člověk zemřel při nočním útoku v kyjevské Holosijivské čtvrti.
Zprávy z neděle 23. března
"V Bělehradě se odehrává barevná revoluce, což je nerozlučně spjato s naším postojem k Rusku. Za barevnou revolucí v Srbsku stojí západní zvláštní služby, které by chtěly přivést k moci v Srbsku jinou vládu. Nedovolíme to," prohlásil Vulin podle státní agentury TASS a poděkoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi za "neochvějnou podporu legitimní vlády" v Srbsku.
Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu se dnes v Moskvě setkal s místopředsedou končící srbské vlády Aleksandarem Vulinem. Jednali spolu o protivládních demonstracích, které od začátku listopadu zmítají balkánskou zemí.
Moskva udržuje dialog s Bělehradem s cílem zabránit prozápadní "barevné revoluci", uvedl Šojgu podle tiskových agentur.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil ukrajinské vojáky sloužící v Doněcké oblasti na východě země, kde se v posledních měsících soustředil hlavní nápor ruské ofenzivy. O návštěvě informují ukrajinská a zahraniční média s odvoláním na video, které Zelenskyj zveřejnil na facebooku.
"Děkuji všem našim obráncům. Čest všem padlým hrdinům. Děkujeme všem, kteří Ukrajině pomáhají a podporují nás," napsal Zelenskyj. Ukrajina již déle než tři roky odolává ruské agresi, a to i díky západní pomoci.
Prezident podle listu Ukrajinska pravda navštívil improvizovaný památník u vjezdu do Doněcké oblasti, kde se setkal s ukrajinskými vojáky.
Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a čtyři regiony na východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, představují největší překážku pro ukončení války. Uvedl to zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff v interview poskytnutém kontroverznímu americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi, ze kterého v sobotu citovala ruská, ukrajinská a další média.
Carlson loni v únoru publikoval rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, po kterém mu řada médií vytkla nedostatečný odstup a chybějící kritičnost vůči vyjádřením hlavy ruského státu. Nyní kritici vytýkají Witkoffovi, že přebírá tvrzení ruské propagandy.
Witkoff prohlásil, že Krym a "takzvané čtyři regiony: Donbas, Luhansk a ještě dva" jsou klíčové pro urovnání války. Tvrdil, že je obývají rusky hovořící obyvatelé, kteří v "drtivé většině" v referendech "ukázali, že chtějí být pod Ruskem". "Pokládám to za klíčovou otázku konfliktu," dodal Trumpův zmocněnec, citovaný listem Ukrajinska pravda, a dodal, že jde o to, jak daleko jsou Ukrajinci schopni ústupků v této věci, zatímco Rusové fakticky tato území ovládají. "Otázka zní, zda-li svět uzná, že jsou to ruská území? Dokáže (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj politicky přežít, pokud to uzná? To je středobod konfliktu. Naprosto," prohlásil.
Ukrajinska pravda připomněla, že Zelenskyj tento týden při návštěvě Finska připustil, že územní otázky budou na pořadu příštích mírových jednání o ukončení války, ale zdůraznil, že Ukrajina nepřistoupí na to, aby uznala, že dočasně okupovaná území za ruská. Finský prezident Alexander Stubb při této příležitosti zdůraznil, že Ukrajina by v žádném případě neměla přistoupit na ruské podmínky, které by znamenaly ztrátu svrchovanosti a územní celistvosti.
"Historická zkušenost ukazuje, že jakoukoli slabost Rusko využije," řekl finský prezident, jehož země s Ruskem, respektive Sovětským svazem svedla dvě války, a to takzvanou zimní na přelomu let 1939 a 1940, na kterou navázala válka pokračovací. Finsko tehdy přišlo o značné území, uchovalo si ale nezávislost.
Rusko podle odhadů okupuje téměř pětinu ukrajinského území. Krym anektovalo ještě na jaře 2014, po svržení proruského prezidenta v Kyjevě. Po rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 Moskva na podzim téhož roku prohlásila za připojené k Rusku čtyři oblasti, které částečně okupuje: Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou. Tomuto kroku předcházela hlasování, zorganizovaná okupačními úřady a konaná pod dohledem ruských vojáků. Drtivá většina zemí světa tato referenda odmítla jako frašku a anexe neuznávají.
Ukrajinská tajná služba SBU odhalila plánovaný teroristický útok, k němuž ruské tajné služby pomocí vydírání rekrutovaly 14letou dívku z ukrajinského Ternopilu. Rusové podle SBU plánovali výbušninu na dálku odpálit i s dívkou. Tajná služba o tom informovala na sociální síti Telegram. Jde o několikátý podobný incident v poslední době.
Dívka byla obviněna z pokusu o teroristický útok a je v domácím vězení. V případě odsouzení jí hrozí až desetiletý trest vězení a zabavení majetku.
"Pokud vás nebo vaše přátele někdo požádá, abyste doručili balíček na náborové středisko, policejní stanici nebo do jiné úřední budovy, vězte, že se vás snaží zabít," uvedla SBU v prohlášení.
Rusové získali přístup k mobilnímu telefonu dívky, když hledala brigádu na Telegramu. Ke spolupráci ji přiměli vydíráními prostřednictvím jejích explicitních fotografií. Dívka pod vedením ruských instruktorů vyrobila improvizovanou bombu, kterou ukryla do batohu a umístila poblíž budovy místní policie. Ukrajinské bezpečnostní složky dokázaly plán odhalit včas a nastraženou bombu zneškodnit, uvedl server Kyiv Post.
Podle SBU je to nová ruská taktika - zneužívání mladistvých, kteří jsou následně zabiti, aby po nich nezůstávaly stopy vedoucí k ruským zpravodajským službám. Na začátku března při výbuchu v západoukrajinském Ivano-Frankivsku zahynul 17letý chlapec a další 15letý hoch utrpěl vážná zranění při dalším výbuchu. Chlapci, kteří se nevědomě stali nástrojem ruských tajných služeb, odpověděli na inzerát nabízející brigádu, přičemž jim bylo poskytnuty fianace a pokyny k sestavení improvizovaných výbušných zařízení. Zraněni byli také dva kolemjdoucí.
Nejméně tři mrtvé, včetně čtrnáctileté dívky, a 12 raněných si během noci na sobotu vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Další dva lidé přišli o život a dva byli zraněni při bombardování pohraniční obce v Sumské oblasti na severovýchodě země. Ruské ostřelování Chersonské oblasti na jihovýchodě si vyžádalo jednu oběť a 14 raněných, informují ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady.
Na Záporoží podle ukrajinské policie zaútočilo 12 ruských dronů. "Tento útok připravil o život celou rodinu. Těla dcery a otce (záchranáři) vyprostili z trosek. O život matky bojovali lékaři déle než deset hodin, ale bohužel se jí zachránit nepodařilo," napsal šéf oblastní správy Ivan Fedorov na telegramu. Mezi raněnými je podle něj také nemluvně, jehož stav lékaři považují za středně závažný.
"Rusko opět porušilo příměří a zabilo čtrnáctileté dítě v Záporoží," zareagoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. "Rusko musí zastavit všechny údery," zdůraznil na telegramu.
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci sestřelila sto ze 179 ruských dronů, dalších 63 nedoletělo do cíle, zřejmě vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, oznámilo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností napsalo, že drony způsobily škody v Záporožské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti.
Naopak ruští vojáci během noci zničili nad osmi ruskými regiony a nad Černým a Azovským mořem 47 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podobná tvrzení znepřátelených stran ovšem nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Zprávy ze soboty 22. března
Ukrajina dnes obvinila Rusko z nezákonného nátlaku na Ukrajince žijící na okupovaných územích, když podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají změnit své právní postavení, anebo odejít. Kyjev si hodlá na tuto ruskou praxi stěžovat Mezinárodnímu trestnímu soudu, uvedla agentura Reuters a připomněla, že Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj označil Putinův krok za "opovrženíhodný čin", který má vést k nucenému vysídlení Ukrajinců.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nařídil ukrajinským občanům, kteří pobývají v Rusku bez náležitého "legálního statusu", aby zemi do 10. září opustili. Prezidentův výnos se vztahuje i na okupovaná území, která Putin připojil k Rusku, jakkoli většina zemí světa tyto anexe neuznává. Dekret byl vydán v době, kdy se Moskva snaží rusifikovat okupovaná území. Místní lidi nutí přijímat ruské občanství a doklady, pokud chtějí zůstat. Zároveň se úřady snaží lákat ruské občany, aby se na okupovaná území přistěhovali.
Přestože válka trvá už přes tři roky a situace na frontě se nevyvíjí pro Ukrajinu úplně příznivě, zaznamenal prezident Pavel výrazně větší klid než při své první návštěvě krátce po inauguraci. "Tehdy vládla poměrně velká nervozita ohledně dalšího vývoje, ohledně podpory, která se bude Ukrajině dostávat," uvedl.
"Dnes s tím, že už byla zahájena jednání o příměří, o možné mírové dohodě, s vyjádřením jednoznačné podpory ze strany nejen Evropské unie, ale i koalice ochotných, tak si myslím, že Ukrajina směřuje s velkým odhodláním k nějakému cíli, se kterým se víceméně už vyrovnala. Mám tím na mysli cíl, který bude obsahovat nějaký nutný kompromis," dodala hlava státu.
Prezident Pavel také při návštěvě ocenil, že si s ukrajinskými politiky byl názorově velmi blízko. "Řešili jsme naši vzájemnou spolupráci, v jakých projektech můžeme udělat víc, které naše firmy mohou spolupracovat víc než dosud," uvedl. Zhlédl mimo jiné kompletaci zbraní BREN 2, navštívil i další firmu, která vyrábí řízené střely od protitankových až po velké protilodní. "Zároveň jsme se pobavili o tom, jak dnes probíhá výroba decentralizovaně kvůli ochraně před leteckými údery," podotkl.
Český prezident Petr Pavel dnes na Ukrajině po setkání se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal také s premiérem Denysem Šmyhalem. Podíval se mimo jiné na kompletaci českých ručních zbraní BREN 2 místní státní firmou. Řekl to novinářům na závěr návštěvy Ruskem napadené země. Prezident při jednání s ukrajinskými politiky podle svých slov zaznamenal výrazně větší klid, než tomu bylo při jeho návštěvě před téměř dvěma lety.
Český prezident Petr Pavel dnes v Kyjevě symbolicky předal svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému dar v podobě vojenské helikoptéry Black Hawk, na kterou se složili čeští a slovenští občané. Informoval o tom na síti X.
"Občanská sbírka na vrtulník Black Hawk je celosvětově jedinečným aktem podpory. Česko se tak stalo první zemí, jejíž občané se složili na vojenskou helikoptéru pro Ukrajinu," uvedl Pavel. Na vrtulník se začátkem března podařilo vybrat cílových 70 milionů korun.
Ukrajina doufá, že v nadcházejících jednáních v Saúdské Arábii zajistí částečné příměří v bojích s Ruskem, které by se týkalo energetiky, infrastruktury a Černého moře. Agentuře AFP to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajinskou delegaci na pondělních jednáních se Spojenými státy podle něj povede ministr obrany Rustem Umerov.
Po třech letech nevyprovokované ruské agrese jsme svědky bouřlivého vývoje, Česká republika nadále velmi pevně stojí po boku Ukrajiny. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel.
Jakýkoli klid zbraní musí být podle českého prezidenta krokem k udržitelnému míru, jeho podmínky musí být přijatelné pro všechny a je potřeba, aby Ukrajinci s nimi souhlasili. Česko podle něj také Ukrajinu považuje za součást evropské rodiny a podporuje její vstup do Evropské unie. Zároveň nelze zpochybňovat otázku budoucího členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, podotkl Pavel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání s českým protějškem Petrem Pavlem v Kyjevě nepochybuje o tom, že Česko bude silným hráčem v rámci nového systému bezpečnosti pro Ukrajinu. Na tiskové konferenci také řekl, že Ukrajina, která se již více než tři roky brání proti ruské agresi, je rozhodnuta zachovat vlastní suverenitu. Česko ji podle Zelenského důsledně podporuje.
Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu dnes navštívil Pchjongjang, kde Kim Čong-unovi poděkoval za podporu Ruska bojujícího na Ukrajině. Napsala o tom agentura AP. KLDR do Ruska podle ukrajinských, amerických či jihokorejských zpravodajských služeb poslala několik tisíc vojáků, za což od Moskvy dostala protiletadlové střely a další zbraně.
Německo uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz.
Výrobce výbušnin Eurenco je první společností, která přesunula výrobu střelného prachu z Německa a Švédska zpět do Francie. Vláda ji podpořila investicemi ve výši 100 milionů eur (necelých 2,5 miliardy Kč) z programu EU na podporu obranného průmyslu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne zveřejnil video ze setkání s Pavlem. "Dnes jsme zahájili s prezidentem České republiky Petrem Pavlem a naším setkáním v Moščunu v Kyjevské oblasti," uvedl na síti X Zelenskyj. "Boje o Moščun proti ruským okupantům sehrály zásadní roli v obraně Kyjeva, potažmo obraně celé naší země," dodal ukrajinský prezident, podle něhož státníci uctili památku padlých bojovníků. Moščun leží severozápadně od Kyjeva, v prvních týdnech ruské invaze se tvrdé boje odehrávaly také v okolí ukrajinské metropole.
Today, we began the day with President of the Czech Republic Petr Pavel @prezidentpavel and our meeting in Moshchun, Kyiv region – a place that is both symbolic and deeply memorable for all of us in Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 21, 2025
The battles for Moshchun against the Russian occupiers played a crucial… pic.twitter.com/wU6Qb2xRiZ
Spojené státy prodloužily Maďarsku výjimku ze sankcí, která zemi umožňuje platit Rusku za odběr zemního plynu. Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje ve čtvrtek napsala, že Washington prodloužil výjimku i Turecku a Slovensku, a to do května.
Úřad OHCHR ověřil, že za první rok invaze bylo nejméně 200 dětí převezeno v rámci okupovaných území nebo odvezeno do Ruska, což je jednání, které může představovat válečný zločin. Úřad připouští, že rozsah těchto praktik nemůže plně vyhodnotit vzhledem k tomu, že nemá přístup do Ruska nebo do jím okupovaných ukrajinských regionů.
Ve čtyřech ukrajinských oblastech, které Moskva protiprávně anektovala v roce 2022, na děti mimořádně dopadlo porušování lidských práv, jako je zabíjení bez soudu, svévolné zadržování, sexuální násilí související s konfliktem nebo mučení, uvádí se podle agentury Reuters také ve zprávě. V letech 2022 a 2023 bylo bez soudu usmrceno pět chlapců a dvě dívky. Zpráva připomíná, že záměrné zabíjení civilistů je válečným zločinem a závažným porušením ženevských konvencí. Okupační správa nutí lidi v těchto regionech přijímat ruské občanství, na školách zavedla ruské učební osnovy a zrušila výuku v ukrajinštině. Děti jsou vystaveny válečné propagandě, když se musejí účastnit vlasteneckého a vojenského výcviku. OHCHR připomíná, že okupující stát má povinnost děti chránit, respektovat jejich národní identitu a postarat se o kontinuitu jejich vzdělání a kultury.
Do loňského prosince bylo v důsledku konfliktu vnitřně přesídlených asi 737 tisíc ukrajinských dětí, z dalších 1,7 milionu se stali uprchlíci. Mnoho z dětských běženců v zahraničí zůstalo bez jednoho z rodičů, obvykle otce.
Od 24. února 2022, kdy ruská armáda vpadla do sousední země, do konce minulého roku podle ověřených údajů OHCHR zemřelo na Ukrajině 669 dětí a dalších 1833 utrpělo zranění. "Skutečná čísla jsou pravděpodobně mnohem vyšší," podotýká OHCHR.
Pokračující boje a okupace části Ukrajiny ruskou armádou znamenají závažné porušování lidských práv milionů ukrajinských dětí a přinášejí jim nepředstavitelné utrpení. Dnes to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), který má od začátku konfliktu doložených 670 případů úmrtí dětí. Špatná je podle něho situace dětí zejména v Ruskem obsazených částech Ukrajiny. Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro ukrajinské děti "porušení jejich práv v každém ohledu a zanechává na nich hluboké fyzické a psychosociální jizvy", uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Tanker Eventin, který je součástí takzvané ruské stínové flotily a nyní kotví u ostrova Rujána, nesmí opustit Německo. Na pravidelné vládní tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí německého ministerstva financí. Časopis Der Spiegel předtím napsal, že loď, nad kterou v lednu ztratila její posádka v Baltském moři kontrolu, Německo zabavilo. Podle mluvčího není případ ovšem ještě právně uzavřený.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře Reuters řekl, že Moskva nemá o lodi, jejím vlastníkovi ani důvodu konfiskace žádné informace.
Prezident Petr Pavel v Kyjevě podle České televize také položil květiny u památníku československých hrdinů na Sofijském náměstí a navštívil katedrálu sv. Sofie.
Ruská centrální banka dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 21 procentech. Ve své tiskové zprávě ale zároveň uvedla, že zváží další zvýšení úroků, pokud se inflace nebude vyvíjet způsobem zajišťujícím dosažení čtyřprocentního inflačního cíle. Centrální banka předpokládá, že inflace v Rusku letos dosáhne sedmi až osmi procent, v příštím roce počítá s jejím návratem na čtyři procenta. V blízkosti čtyřprocentního cíle by se inflace podle banky měla pohybovat i v dalších letech.
Rusko a Ukrajina se navzájem viní z útoku na plynovou rozvodnu a měřicí stanici Sudža v ruské Kurské oblasti. Podle ruských zdrojů začala v noci na dnešek hořet. Toto zařízení kdysi využívala ruská společnost Gazprom k vývozu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy, napsala agentura Reuters. Zařízení se nachází na území, které loni obsadily ukrajinské ozbrojené síly při svém vpádu do ruského regionu.
Prezident se dnes také seznámil s projektem Archa I, kterým se Česko podílí na záchraně ukrajinského kulturního dědictví, konkrétně v tomto případě na konzervaci a restaurování písemného dědictví, jako jsou knihy a rukopisy. "Kulturní dědictví je takovou nejen symbolikou, ale páteří každého národa. Pokud by se nepodařilo zachránit to, co Ukrajinci cítí jako zdroj své identity, pak by o ni částečně přišli," uvedl Pavel.
Za nutné považuje Pavel pomáhat zejména těm, kdo to potřebují nejvíce, tedy lidem v nemocnicích. "Pokud někdo útočí na lidi, kteří jsou bezbranní a sami ošetřovaní, tak je to výrazný důkaz barbarství, nemám pro to jiné slovo," uvedl.
Rusko podle Pavla ignoruje Rusko mezinárodní právo a v podstatě se dopouští válečných zločinů útoky nejen na zdravotnická zařízení, ale i třeba na sanitky. "Z toho, co jsem měl možnost slyšet a co je nakonec zdokumentováno a předáno i do Haagu (kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr a Mezinárodní trestní soud - pozn. red.), docházelo ke stovkám takových případů," konstatoval.
Prezident podotkl, že je zřejmě potřeba podstatně zvýšit tlak na ruskou stranu, aby přístup k mírovým jednáním výrazně změnila. "Podle toho, co máme možnost vidět a slyšet, tak zatím se nezdá, že by ruská strana měla vůli nějaké příměří uzavřít. Bude zřejmě zapotřebí použít ten tlak, o kterém mluvil americký prezident (Donald Trump) a který by měl být pro Rusko dostatečně citlivý, aby na to reagovalo," řekl.
Ukrajinci pátrají po svých příbuzných, ztracených vojácích, kteří zmizeli v Kurské oblasti, a kladou si otázku, jestli srpnový vpád Ukrajiny na západ Ruska stál za to. Po svém příteli Pavlovi Humenjukovi pátrá i pětadvacetiletá Marija Panková. S ní nebo s ukrajinským vojákem, který při operaci přišel o ruku, mluvili novináři agentury Reuters.
Provádět tak masivní útoky a k tomu na civilní cíle v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to ruská strana myslela vážně. Novinářům to dnes v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel.
Pavel uvedl, že dostal zatím jen prvotní informace, podle kterých se jednalo o dosud největší útok na Oděsu a byla použita i "trochu jiná taktika vzdušného útoku".
Prezident Petr Pavel navštívil kyjevskou nemocnici Ochmatdyt. Rusko se podle něj v podstatě dopouští válečných zločinů útoky nejen na zdravotnická zařízení.
Nizozemsko chce výrazně navýšit počet vojáků a pracovníků v armádě ze současných asi 74 tisíc na 200 tisíc, posílit chce především stavy záložníků. Dnes o tom informovala veřejnoprávní stanice NOS, která se odvolává na vládní zdroje.
Ruské ministerstvo obrany informovalo o zničení 34 ukrajinských dronů nad Volgogradskou oblastí, po čtyřech nad Rostovskou a Kurskou a jednom na Belgorodskou oblastí během noci. Ráno pak oznámilo sestřelení dalších tří ukrajinských bezpilotních letounů nad anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Moskva obvykle neinformuje o celkovém počtu vyslaných bezpilotních strojů z Ukrajiny.
Hlavní bezpečnostní poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Sergej Šojgu přijel do KLDR. Setkat by se měl s jejím vůdcem Kim Čong-unem, informovala v pátek agentura TASS.
Nejméně devět zraněných si vyžádaly útoky, které ruská armáda podnikla v noci na dnešek na ukrajinskou Oděsu a Záporožskou oblast. Na Oděsu Rusko podniklo ve čtvrtek pozdě večer rozsáhlý dronový útok. Z města, kde se v té době nacházel český prezident, byly hlášeny výbuchy a ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) zveřejnila záběry velkých požárů. Hořelo obchodní centrum, sklad, poškozen byl vícepatrový obytný dům. Podle předběžných informací zranění utrpěli tři nezletilí. Několik čtvrtí ve městě v důsledku útoku zůstalo bez dodávek elektřiny.
Český prezident Petr Pavel dnes ráno dorazil vlakem do Kyjeva, sdělila prezidentská kancelář. V ukrajinském hlavním městě se Pavel setká se svým protějškem Volodymyrem Zelenským a nejspíš také s premiérem Denysem Šmyhalem.
Prezident Petr Pavel na síti X uvedl, že s vedením Oděské, Mykolajivské a Chersonské oblasti diskutoval o další přímé podpoře regionům, které se nacházejí přímo na bojové linii. "Přijel jsem do ukrajinské Oděsy, která od začátku války odolává ruské agresi. Z Česka sem putuje pomoc ve formě bojových vozidel, dronů, ochranných vest, mobilních rušiček, které chrání obyvatele před dronovými útoky, a také zdravotnického vybavení, jako jsou plicní ventilátory a nemocniční postele," napsal prezident.
Přijel jsem do ukrajinské Oděsy, která od začátku války odolává ruské agresi. Z Česka sem putuje pomoc ve formě bojových vozidel, dronů, ochranných vest, mobilních rušiček, které chrání obyvatele před dronovými útoky, a také zdravotnického vybavení, jako jsou plicní ventilátory a… pic.twitter.com/irHs00IuMp
— Petr Pavel (@prezidentpavel) March 20, 2025
Na závěrech summitu týkajících se Ukrajiny se stejně jako na začátku března shodlo jen 26 prezidentů a premiérů zemí EU, maďarský premiér Viktor Orbán byl proti. Costa se ale tyto rozdílné pohledy snažil bagatelizovat, poznamenal večer server Euractiv. "Musíme respektovat rozdílnosti," uvedl totiž předseda unijních summitů. "Maďarsko má jiný názor než zbylých 26 zemí na to, jak podpořit Ukrajinu při cestě k dosažení míru," dodal.
Předseda Evropské rady António Costa věří, že členské státy navýší svou pomoc Ukrajině. Costa to uvedl na tiskové konferenci po konci summitu EU v Bruselu. Navýšení pomoci podle něj mimo jiné umožní nové instrumenty, které představila Evropská komise a které mají pomoci obrannému průmyslu v EU.
zprávy z pátku 21. března
Americký prezident Donald Trump předpokládá, že Spojené státy už brzy s Ukrajinou podepíší dohodu o těžbě minerálů a přírodních zdrojů. Řekl to dnes po podpisu výnosu o navýšení výroby kritických surovin v USA, informovala agentura Reuters.
Český prezident Petr Pavel dnes navštívil ukrajinské město Oděsa. Jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu o situaci na bojišti či o tom, jak by mohla vypadat rekonstrukce země napadené Ruskem po válce a v čem by mohlo Česko přispět. Novináře o tom informovala prezidentská kancelář. Večer na Oděsu Rusko podniklo další dronový útok, napsala ukrajinská média. Podle informací ČTK je prezident a jeho doprovod mimo nebezpečí.
V pondělí se v Rijádu sejdou zástupci Ruska a Spojených států, aby na expertní úrovni jednali o Ukrajině, respektive o bezpečnosti dopravy v Černém moři. Podle ruských agentur to dnes řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, který si ve středu telefonoval s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že ve stejný den se setkají Američané také s ukrajinskou delegací.
Putinův dekret dále nařizuje všem občanům cizích zemí a lidem bez státní příslušnosti v Ruskem kontrolované Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, aby se do 10. června podrobili lékařským kontrolám, které mají zjistit, zda berou drogy nebo mají infekční nemoci.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil občanům Ukrajiny, kteří pobývají v Rusku bez náležitého "legálního statusu", aby zemi do 10. září opustili. Prezidentský dekret, který byl dnes zveřejněn, se vztahuje i na okupovaná území, uvádí server The Kyiv Independent.
Ukrajinští občané mají upravit své právní postavení, nebo odejít. "Občané Ukrajiny, kteří jsou v Ruské federaci a nemají legální důvody pro pobyt v Ruské federaci, musí opustit Ruskou federaci z vlastní vůle, nebo upravit svůj legální status v Ruské federaci do 10. září 2025," stojí v nařízení.
Dekret byl vydán v době, kdy se Moskva snaží rusifikovat okupovaná území. Místní lidi nutí přijímat ruské pasy, pokud chtějí zůstat. Zároveň se úřady snaží lákat ruské občany, aby se na okupovaná území přistěhovali.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemluvil s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem o možném americkém vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny, která je na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Zelenskyj to prohlásil při dnešní návštěvě Norska, kde také řekl, že Trumpovi sdělil, že jaderné zařízení nebude fungovat, pokud nebude pod ukrajinskou kontrolou.
Trump se Zelenským telefonicky hovořili ve středu. Trump Zelenskému podle France24 navrhl, že by USA v rámci bezpečnostních garancí převzaly správu nad ukrajinskými jadernými elektrárnami. K tomu už Zelenskyj řekl ve Finsku, odkud poté odcestoval do Norska, že tématem hovoru byla jen jedna elektrárna, a to ta v Záporoží. Uvedl k tomu, že od Trumpa v této věci necítil žádný tlak.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal prezidenty a premiéry zemí EU, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Uvedla to agentura Reuters. Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Ukrajinské jednotky při ústupu ze západoruské Kurské oblasti čelí velkému nátlaku, ale nejsou obklíčené, tvrdí podle agentury Reuters američtí a evropští zástupci obeznámení s informacemi rozvědek.
Tři evropští a američtí zástupci agentuře Reuters anonymně sdělili, že rozvědky jejich zemí nemají zprávy o obklíčení ukrajinských jednotek, ačkoli jsou pod velkým náporem. Mezi zpravodajské služby s těmito informacemi patří i americká CIA, která je sdílí s Bílým domem. Trump by jimi proto měl disponovat také.
Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Účastníkům dnešního summitu EU v Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle něj vůbec nic nezměnilo. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby plnil své sliby.
Moskva tvrdí, že po úterním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nechala zastavit útoky na ukrajinskou energetiku.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
"Evropská rada znovu vyjadřuje svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru," stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Lídři rovněž uvítali společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. "Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku," dodává text.
Maďarští diplomaté dali již předem najevo, že jejich země závěry týkající se Ukrajiny nehodlá podpořit. Vadí jim zejména vyjádření, že si Evropská unie zachovává svůj přístup "mír prostřednictvím síly". Ten vyžaduje, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici pro případná vyjednávání, což znamená pokračování vojenské pomoci bránící se zemi.
Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda. Evropská komise chce prostřednictvím plánu na přezbrojení ReArm Europe mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
Rusko obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa.
"Každý den slyšíme z Bruselu mnoho signálů. Hlavně se signály ze strany Bruselu a evropských metropolí týkají plánů na militarizaci Evropy, což je v zjevně v rozporu s postojem prezidentů Ruska a USA hledat způsoby, jak vstoupit do procesu mírového urovnání. Evropa se zatím sama militarizuje a spíše se změnila ve válečnou stranu," prohlásil Peskov.
Poslanci se sejdou pravděpodobně příští týden k debatě o obranyschopnosti Česka. O svolání mimořádné schůze k tomuto tématu požádali zákonodárci opozičního hnutí ANO.
Návrh programu zahrnuje jediný bod, poslanci by se měli zabývat armádní koncepcí do roku 2035 "z hlediska náboru profesionálních vojáků a investic do modernizace armády s cílem zvýšení bezpečnosti našich občanů".
Předseda ANO Andrej Babiš se stejně jako lídr SPD Tomio Okamura odmítl minulý týden zúčastnit schůzky k obraně a bezpečnosti, na kterou pozval předsedy sněmovních stran premiér Petr Fiala (ODS). Účastníci se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví se Spojenými státy, zároveň ale chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Ve společném prohlášení vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády i postupné navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly nejméně tří procent hrubého domácího produktu.
Francouzská státní investiční banka Bpifrance vytvoří fond v objemu 450 milionů eur (asi 11,2 miliardy Kč), jehož prostřednictvím bude financovat obranné projekty. Oznámil to dnes ministr financí Éric Lombard. Fond bude podle něj součástí snahy zvýšit vojenské výdaje kvůli obavám z Ruska a kvůli pochybnostem o budoucnosti případné americké pomoci, uvedla agentura Reuters.
V Bruselu začal summit Evropské unie, který se bude zabývat situací na Ukrajině, obranou a konkurenceschopností. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Se státníky se prostřednictvím videokonference spojí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje premiér Petr Fiala.
Slovensko nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu. "Nemůžeme bigotně trvat za každou cenu na sankcích. Může se stát, že přijde okamžik a řekneme, že nesouhlasíme, neboť si myslíme, že je to proti mírovým krokům, které se momentálně dělají. Pokud budeme vnímat pokus o další sankce jako něco, co má nabourat mírový proces, jsme připraveni to vetovat," uvedl Fico.
Ruské ministerstvo obrany informovalo v noci na čtvrtek o sestřelení 132 ukrajinských dronů. V Saratovské oblasti podle místního gubernátora Romana Busargina hoří letištní plocha a úřady evakuují lidi žijící v okolí letiště. Útoky obou stran přišly nedlouho poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o možnosti uzavřít příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který zatím na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl.
Unijní prezidenti a premiéři budou dnes na summitu v Bruselu jednat o ruské agresi na Ukrajině, konkurenceschopnosti, ale i o obraně, migraci či návrhu nového víceletého rozpočtu EU. Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuse protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Podle zdrojů ČTK diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Středoukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci na dnešek masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění několik lidí. Uvedl to dnes šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč na svém telegramovém kanálu. Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi, informovala agentura AFP.
Zprávy ze čtvrtka 20. března
Zelenskyj uvedl, že příští týden navštíví Francii. S Macronem si podle svých slov volá každý den. Řekl také, že Ukrajina obdržela další stíhačky F-16.
Francouzská vláda plánuje rozeslat do každé domácnosti manuál na přežití s pokyny, jak se připravit na bezprostřední hrozbu včetně ozbrojeného konfliktu, zdravotní krize či přírodní katastrofy. S odkazem na francouzská média o tom píše server deníku The Guardian.
Pokud ji schválí premiér François Bayrou, dvacetistránková příručka bude Francouzům odeslána ještě před příchodem léta, uvádějí média.
"Prezident Zelenskyj požádal o další systémy protivzdušné obrany, aby bylo možné chránit civilisty, zvláště pak systémy Patriot. Prezident Trump souhlasil, že s ním bude spolupracovat, aby zjistili, co je k dispozici, obzvláště v Evropě," uvedl Bílý dům.
"Jedním z prvních kroků k úplnému ukončení války by mohlo být ukončení úderů na energetickou a další civilní infrastrukturu," dodal Zelenskyj s tím, že Ukrajina to podporuje stejně jako návrh na bezpodmínečné příměří na frontě.
"Shodli jsme se, že Ukrajina a Spojené státy by měly pokračovat ve spolupráci s cílem dosáhnout skutečného ukončení války a trvalého míru. Věříme, že společně s Amerikou, s prezidentem Trumpem a pod americkým vedením lze trvalého míru dosáhnout ještě letos," uvedl ukrajinský prezident.
Podle Bílého domu s neútočením na energetickou a civilní infrastrukturu souhlasil v rozhovoru s Trumpem také Zelenskyj.
Americký prezident v této souvislosti navrhl, že Spojené státy převezmou kontrolu nad ukrajinskými elektrárnami, což podle něj do budoucna nejlépe zajistí jejich bezpečnost.
Zelenskyj dnes hovořil také s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, aby se sladili před zítřejším summitem EU. Ukrajinský prezident ho informoval o svém telefonátu s Donaldem Trumpem.
I spoke with President of the European Council, António Costa @eucopresident, ahead of tomorrow’s European Council meeting, and thanked for the invitation to participate. We coordinated our positions and discussed key issues on the agenda.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 19, 2025
We also talked about Ukraine’s… pic.twitter.com/8eYxuVhXSF
"Měl jsem pozitivní, velmi věcný a upřímný rozhovor s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem," uvedl Zelenskyj.
I had a positive, very substantive, and frank conversation with President of the United States Donald Trump @POTUS. I thanked him for a good and productive start to the work of the Ukrainian and American teams in Jeddah on March 11—this meeting of the teams significantly helped… pic.twitter.com/JFBd5EeIkg
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 19, 2025
Americký prezident Donald Trump v dnešním rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským uvedl, že pomůže Ukrajině s pořízením dalších systémů protivzdušné obrany z Evropy. Shodli se rovněž na pozastavení útoků proti energetickým objektům. Trump dále slíbil, že vrátí domů ukrajinské děti unesené do Ruska. Zelenskyj poděkoval Trumpovi za americkou podporu. Podle agentur Reuters a AFP to dnes v prohlášení uvedl Bílý dům. Ten označil telefonát dvou státníků za fantastický.
"Velká část rozhovoru vycházela ze včerejšího telefonátu s prezidentem Putinem s cílem sladit požadavky a potřeby Ruska i Ukrajiny. Jsme na velmi dobré cestě," je přesvědčen americký prezident. Napsal také, že požádá ministra zahraničí Marca Rubia a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze, aby přesně popsali projednávané body. Jejich prohlášení má být zveřejněno brzy.
Dnešní telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským označil americký prezident Donald Trump za velmi dobrý. Na sociální síti Truth Social také poznamenal, že se ve zhruba hodinové diskusi snažil sladit požadavky a potřeby Ukrajiny i Ruska.
Just completed a very good telephone call with President Zelenskyy of Ukraine. It lasted approximately one hour. Much of the discussion was based on the call made yesterday with President Putin in order to align both Russia and Ukraine in terms of their requests and needs. We are…
— Donald J. Trump Posts From His Truth Social (@TrumpDailyPosts) March 19, 2025
Vyměnění zajatci.
Ukraine brings back 175 defenders from Russian captivity in one of the largest prisoner exchanges.
— KyivPost (@KyivPost) March 19, 2025
Along with the POWs, Ukraine also secured the return of 22 severely wounded soldiers and fighters illegally sentenced in Russia on fabricated charges—outside the exchange. pic.twitter.com/ziOedPo83I
Americký prezident Trump nyní v Oválné pracovně telefonicky hovoří s ukrajinským protějškem Zelenským, píše agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Americký prezident Donald Trump ve středu telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Telefonát zhodnotil jako "velmi dobrý".
- Už v úterý Trump telefonoval také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
- Krátce po telefonátu s Putinem zaútočilo Rusko na Ukrajinu více než 40 drony. Noční útoky podle Zelenského ukazují, že Putin de facto odmítl návrh na úplné příměří.
- Rusko a Ukrajina si vyměnily po 175 válečných zajatcích, informovala agentura TASS. Moskva navíc předala Kyjevu 22 vážně zraněných ukrajinských vojáků.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 175 válečných zajatcích, informovala agentura TASS. Moskva navíc předala Kyjevu 22 vážně zraněných ukrajinských vojáků, což ruské ministerstvo obrany označilo za gesto dobré vůle. Agentura Interfax uvedla, že všichni předaní ruští vojáci se nyní nacházejí v Bělorusku, kde je jim poskytována lékařská pomoc a odkud mohou kontaktovat své příbuzné.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že ruská vojska dokončují porážku nepřítele v Kurské oblasti, napsala dnes agentura Interfax. Do Kurské oblasti na západě Ruska při ofenzivě v srpnu loňského roku pronikly ukrajinské jednotky, nyní z něj ale podle médií ustupují. "Naše jednotky nedávno provedly řadu rychlých, poměrně odvážných a účinných operací a dokončují porážku uskupení nepřátelských vojsk v Kurské oblasti," řekl Putin na zasedání generální prokuratury.
Telefonát Trumpa a Zelenského se uskuteční v 15:00 SEČ, uvedl Bílý dům. Zelenskyj řekl, že doufá, že Trump zvýší tlak na ruské osoby a subjekty porušující americké sankce. Řekl také, že Putin využije každou příležitost, aby se plnému příměří na Ukrajině vyhnul.
Francouzské ministerstvo zahraničí poukázalo na to, že je rozdíl mezi tím, co Moskva říká a co dělá. "Ruské útoky na ukrajinské území během uplynulé noci, z nichž některé mířily na civilní infrastrukturu, ukazují propast mezi slovy Moskvy a činy," uvedl mluvčí diplomacie Christophe Lemoine.
"Mírová dividenda je pryč. Bezpečnostní architekturu, na kterou jsme se spoléhali, již nelze považovat za samozřejmost. Evropa je připravena investovat do obrany, posílit své schopnosti a mít proaktivní přístup k bezpečnosti," okomentovala nové kroky šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Představujeme plán Readiness 2030 (Připravenost 2030), který znamená navýšení investic do obrany. Musíme nakupovat více evropsky. Protože tak posílíme evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu," dodala s tím, že je potřeba se zaměřit i na inovace a vytvoření celoevropského trhu s obranným vybavením.
Je třeba, aby evropské země dokázaly čelit hrozbám rozhodnějším způsobem, zdůraznila Kallasová. "Je třeba doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení a zajistit tok tohoto vybavení i na Ukrajinu," řekla. "Je rovněž potřeba vytvářet velké celoevropské projekty, EU má přidanou hodnotu v tom, že může podporovat státy tam, kde to samy nezvládnou, protože je to příliš nákladné či příliš složité," dodala s tím, že je rychlejší a levnější, když budou státy sedmadvacítky spolupracovat.
"Finance, které investujeme do obrany, ukazují, jak si obrany ceníme. Za poslední desetiletí jsme toho nedělali dost. Mezinárodní řád se ale mění, nejvíce od roku 1945, nastává rozhodující okamžik a my musíme jednat," uvedla na tiskové konferenci šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. "Bílá kniha o obraně je naším návrhem, jak můžeme spolupracovat. Naše spolupráce je naší výhodou oproti ostatním po celém světě," dodala.
Ruské ministerstvo obrany na Telegramu nařklo Kyjev z provokace s cílem "narušit mírové iniciativy prezidenta USA", jako důvod uvedlo ukrajinský útok na energetickou infrastrukturu. V noci na dnešek Kyjev podnikl útok s pomocí tří dronů na zařízení v obci Kavkazskaja v Krasnodarském kraji, které zajišťuje překládku ropy, uvedl resort. Kreml podle Peskova tento útok považuje za sabotáž dohody o částečném příměří. "Informace o rozkazu ruského prezidenta (o zastavení úderů na energetická zařízení) byly široce dostupné v době, kdy tyto útoky začaly. A kyjevský režim neudělal nic pro jejich zrušení," pronesl Peskov.
Podle bývalého diplomata Petra Koláře může telefonát Trumpa s Putinem teoreticky vést k míru, ale zatím to tak podle něj nevypadá. "Putin odhadl Trumpa velmi dobře. On je na to i cvičený, je cvičený verbovčík KGB," prohlásil bývalý velvyslanec v USA i Rusku s tím, že Putin hraje s Trumpem "hru, která je jeden krok dopředu, dva kroky zpátky. Pochválí ho, ocení jeho snahu o nastolení míru. Zároveň ale neustupuje od svých požadavků a má jasno v tom, co si od toho příměří slibuje," dodal ve vysílání Rádia Impuls.
Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie k posílení obrany EU do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany dnes v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.
Američtí zákonodárci mají podezření, že databáze výzkumné laboratoře o odvlečených ukrajinských dětech byla vymazána, což by pravděpodobně zmařilo úsilí o nalezení dětí a dohnání jejich únosců ke spravedlnosti. "Máme důvod se domnívat, že data z úložiště byla trvale vymazána. Pokud by to byla pravda, mělo by to devastující následky," stojí v dopise skupiny zákonodárců v čele s demokratickým kongresmanem Gregem Landsmanem. Dopis je adresovaný ministru zahraničí Marcu Rubiovi a ministru financí Scottu Bessentovi.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila program, který dokumentuje možné ruské válečné zločiny, včetně hromadných únosů ukrajinských dětí do Ruska. Píše o tom list The Washington Post s odvoláním na americké představitele obeznámené s opatřením. Krok znemožnil předávání důkazů prokurátorům, kteří vedou řadu trestních řízení, včetně případů u Mezinárodního trestního soudu.
Sněmovní rozpočtový výbor dnes podpořil návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle kterého by vláda mohla v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje státního rozpočtu určené na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Návrh vedle koaličních stran podpořilo i opoziční hnutí ANO, zástupci SPD se zdrželi. Vláda minulý týden rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP.
Obnovení základní vojenské služby je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nereálné, neboť pro to nejsou materiální ani personální podmínky. Zachována ale zůstává branná povinnost, která se týká občanů do 60 let věku, uvedla dnes ministryně v Senátu. Reagovala tak na vystoupení lidoveckého senátora a někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka, podle něhož je znovuzavedení základní vojenské služby žádoucí.
Deník The New York Times píše, že pro Trumpa je dosažení příměří ve válce na Ukrajině prvním krokem k mnohem rozsáhlejší normalizaci vztahů s Ruskem. Trump ji prosazuje v době, kdy se většina jeho spojenců v NATO drží své strategie posledních tří let. Ta spočívá v sankcích, omezování vlivu Ruska a pokračující pomoci Ukrajině.
Podle deníku je pozoruhodné, že lídři po společném telefonátu nevydali žádné prohlášení o společných principech pro ukončení války. Byla tu však i gesta dobré vůle, píše list. Putin podle Kremlu prohlásil, že Rusko propustí 23 vážně zraněných ukrajinských vojáků a že ještě tento měsíc si s Ukrajinou vymění válečné zajatce. Výměna se bude týkat 175 vězňů z každé strany.
Ruský vůdce podle stanice BBC v hovoru poskytl Trumpovi právě tolik, aby šéf Bílého domu mohl tvrdit, že dosáhl pokroku ve vyjednávání o míru na Ukrajině, aniž by to vypadalo, že se Kremlem nechal obehrát. Putin v telefonátu souhlasil se zastavením útoků na energetické objekty na 30 dnů. Pokud k tomu skutečně dojde, bude to určitá úleva pro civilisty, píše BBC s tím, že se však zdaleka nejedná o úplné a bezpodmínečné příměří, které USA po Rusku chtěly.
Dohoda s Ruskem o pozastavení útoků na energetickou infrastrukturu ve válce na Ukrajině je ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa zjevným ústupkem jeho ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, píše deník The Washington Post. Příměří je totiž limitovanější než širší zastavení bojů, o které Trump usiloval a se kterým už souhlasil minulý týden Kyjev. Omezená dohoda, které vůdci USA a Ruska dosáhli během jejich úterního telefonátu, podle listu svědčí o tom, jak obtížné pro Trumpa může být ukončení války na Ukrajině navzdory jeho předvolebnímu slibu, že tak učiní do 24 hodin.
Mluvčí Kremlu prohlásil, že ruská armáda sestřelila sedm vlastních dronů mířících na Ukrajinu poté, co se prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterý dohodli na třicetidenním pozastavení vzdušných úderů na energetiku. Uvedla to státní agentura TASS. Ruské ministerstvo obrany krátce předtím prohlásilo, že stroje už byly ve vzduchu, když přišel Putinův rozkaz k zastavení útoků.
Moskva zároveň obvinila Kyjev z provokace s cílem narušit mírové iniciativy amerického prezidenta tím, že vyslal tři drony na energetické zařízení v ruském Krasnodarském kraji. Ukrajina už v noci na středu obvinila Rusko z pokračování vzdušných útoků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude ještě dnes hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého očekává podrobnosti z jeho úterního telefonátu s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Uvedl také, že Ukrajina je připravena vyslat tým, který bude s USA vyjednávat o příměří. Ukrajina už dříve oznámila, že souhlasí s americkým návrhem na 30 dní příměří, Rusko ale souhlas zatím nevyslovilo.
"Záleží, o čem si povídali a co dohodli. Co je naprosto zásadní, tak u jakékoli dohody o dlouhodobém, trvalém míru musí sedět Ukrajina. Prostě to nemůže být bez Ukrajiny," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Posun očekává spíš od nadcházejících rozhovorů na Blízkém východě.
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je vyvíjení diplomatických kroků namístě, zároveň je ale důležité, aby byl dosažen důstojný mír pro Ukrajinu.
"Jakkoli si všichni přejeme, aby ty telefonáty a diplomatická cesta měla pozitivní výsledky, tak zatím ty aktuální zprávy jsou v tomto směru spíše skeptické," podotkl Kupka. Dál podle něj platí, že vyvíjení diplomatických kroků je namístě, zároveň je ale důležité, aby byl dosažen mír, který znamená důstojnou cestu pro Ukrajinu. "Aby to v tomto směru nebyly kroky, které dají za pravdu agresorovi," dodal.
Z úterního telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem nevzešel nástin skutečného řešení války na Ukrajině. Novinářům to dnes při příchodu na jednání vlády řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
"Je důležité, že ti lidé spolu mluví, ale telefonát, byť z toho jásají asi v Moskvě i ve Washingtonu, asi nepřinesl reálně vůbec nic pro problémy, které tady dneska máme. Pro Ukrajinu, pro ten konflikt," řekl Jurečka. "Neviděl jsem z toho žádný nástin skutečného řešení, protože na jedné straně se vytváří podmínky, které by Ukrajina byla připravena akceptovat, a Moskva nic z toho nechce," dodal.
Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že Rusko zaútočilo na železniční napájecí soustavu v Dněpropetrovské oblasti, kde jsou určité úseky bez proudu, ale vlaky jezdí podle jízdního řádu. Náčelník vojenské správy tohoto regionu Serhij Lysak informoval podle webu Ukrajinska pravda mimo jiné o požáru v Dnipru, který způsobil ruský vzdušný útok. Zranění podle něj nejsou.
Úterní telefonát mezi prezidenty Spojených států a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem o Ukrajině ukázal, že Moskvě nelze věřit a že Moskva nehodlá dělat žádné ústupky. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová.
"Pokud si přečtete oba zápisy z rozhovoru, tak je jasné, že Rusko nechce učinit žádný ústupek," řekla Kallasová novinářům. Poukázala tak mimo jiné na odlišnosti americké a ruské verze prohlášení.
Evropská komise měla původně již na konci března předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie", její zveřejnění ale bylo odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dana Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie. Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom, který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy. Cestovní mapu podle něj zveřejní komise do několika týdnů.
"A mimochodem jsme viděli, že útoky na civilní infrastrukturu během první noci po údajně směrodatném, skvělém telefonátu nepřestaly," dodal ministr. Putin podle něj "hraje hru". "A jsem si jistý, že americký prezident nebude už dlouho moci jen přihlížet," dodal.
Noční útoky na Ukrajinu dokazují, že dohoda, které dosáhl americký prezident Donald Trump v úterním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nic neznamená. V rozhovoru na veřejnoprávní stanici ZDF to dnes prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Putin podle něj hraje hry a Trump na to bude muset dříve či později zareagovat.
Rusko a Ukrajina se obviňují z nočních vzdušných útoků na svá území. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Dalších 56 strojů podle něj zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS oznámilo sestřelení 57 ukrajinských dronů nad Ruskem a Azovským mořem.
Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy. Slovenské údaje ale nyní experti analyzují a eurokomisař podle svých slov bere velmi vážně, když "mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech".
Jednání o příměří na Ukrajině začnou v neděli v saúdskoarabské Džiddě, uvedl v úterý zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff. Ten se v minulých týdnech v Saúdské Arábii v rámci americké delegace účastnil rozhovorů jak s ruskými, tak ukrajinskými představiteli, píše agentura AFP. Americkou delegaci v Džiddě povedou ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz, řekl Witkoff, aniž by sdělil, s kým bude delegace jednat.
"Tyto ruské noční útoky ničí náš energetický sektor, naši infrastrukturu a běžný život Ukrajinců. Skutečnost, že tato noc nebyla výjimkou, ukazuje, že v zájmu míru musíme na Rusko nadále vyvíjet tlak," uvedl Zelenskyj na sociální síti Telegram. "Putin dnes de facto odmítl návrh na úplné příměří," dodal.
Dnešní ruské noční útoky na Ukrajinu podle prezidenta Volodymyra Zelenského ukazují, že ruský prezident Vladimir Putin de facto odmítl návrh na úplné příměří, píše agentura Reuters. Svět by měl podle Zelenského odmítnout jakékoliv Putinovy snahy o protahování války. Ruská armáda na Ukrajinu vypustila více než 40 dronů, dodal Zelenskyj. Rusko zaútočilo několik hodin po dlouhém telefonickém rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, z něhož vzešel návrh na zastavení útoků obou znepřátelených stran na energetickou infrastrukturu.
Unijní exekutiva by měla zveřejnit rovněž i podrobnosti plánu na zvýšení obranyschopnosti Evropské unie nazvaného ReArm Europe. Ten by mohl podle komise pomoci nalézt až dalších 800 miliard eur (20 bilionů korun) na obranu díky volnějším rozpočtovým pravidlům a také novému plánu ve výši 150 miliard eur.
Evropská komise dnes představí Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, která má stanovit strategii pro znovuvyzbrojení bloku. Na vytvoření dokumentu pracovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová společně s eurokomisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.
"Obnova evropské obrany vyžaduje masivní investice v dlouhodobém horizontu," stojí v návrhu dokumentu. Evropská komise podle všeho vyzve země EU, aby se urychleně dohodly na svých nejnaléhavějších obranných potřebách s cílem zahájit "velké celoevropské vlajkové projekty".
Podmínky pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny projedná na dnešním zasedání vláda. K nabytí zvláštního dlouhodobého pobytu by ukrajinští uprchlíci potřebovali podle navrhovaného nařízení minimální roční příjem 440 tisíc korun, žít v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírat humanitární dávku. K návrhu mají výhrady Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty a Kancelář veřejného ochránce práv, podle kterých tyto podmínky splňuje úzký okruh uprchlíků.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Ruský prezident Vladimir Putin si telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Telefonát měl trvat přes dvě a půl hodiny.
- Oba státníci se v hovoru dohodli na okamžitém příměří na Ukrajině, pokud jde o útoky na energetiku a infrastrukturu.
- Pouze několik hodin po telefonátu zaútočilo Rusko na Ukrajinu více než 40 drony. Noční útoky podle prezidenta Volodymyra Zelenského ukazují, že ruský prezident de facto odmítl návrh na úplné příměří.
- Rusko a Ukrajina si ve středu vymění po 175 zajatcích a Rusko jako "gesto dobré vůle" předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků.
- Zelenskyj zopakoval, že jednání o Ukrajině bez její účasti nepřinesou výsledky. Upozornil přitom, že požadavek ruské strany, aby zahraniční partneři přestali Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc, je pro něj nepřijatelný.
- Zelenskyj bude ještě dnes hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého očekává podrobnosti z jeho úterního telefonátu s šéfem Kremlu.
- Telefonát Trump-Putin nepřinesl významný posun, stále není domluvené ani omezené příměří a Rusko neslevilo ze svých požadavků, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský.
Zprávy ze středy 19. března
Milí čtenáři, vítáme Vás u nového online přenosu k dění na Ukrajině.
Právě se děje
ŽIVĚ
Přijďte s fenomenální nabídkou a můžeme o clech jednat, vzkázal Trump
Minus 310 miliard dolarů. Tržní hodnota Applu po oznámení cel propadla
Pardubice ztratily dvougólové vedení, pak znovu udeřily. V sérii s Hradcem vedou
"Ne ruskému zákonu". Slováci demonstrovali proti zákonu o nevládních organizacích
Macháč bude "gladiátorem" na raritním kurtu. Slavní hráči se vysmáli jeho stylu
Maďarsko odstupuje od ICC, soud je podle Orbána zpolitizovaný
