V nedělních volbách do zemského sněmu východoněmecké spolkové země Braniborsko zvítězila Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Potvrdily to podle agentury DPA konečné výsledky voleb po sečtení všech hlasů. V braniborském zemském sněmu v Postupimi budou zastoupeny čtyři strany, kromě SPD a AfD ještě nová levicová formace a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU).
SPD zvítězila v braniborských volbách poosmé po sobě. Strana, kterou v Braniborsku vede zemský premiér Dietmar Woidke, získala podle zemské volební komise 30,9 procenta hlasů, tedy dokonce více než v roce 2019.
Volby strana vyhrává od roku 1990, kdy Braniborsko po zániku Německé demokratické republiky jako nová spolková země vzniklo. Kancléř Scholz, který se o víkendu účastnil vrcholné schůzky OSN v New Yorku, označil vítězství SPD za "super zprávu". Podle německých médií přitom SPD vyhrála hlavně proto, že se snažila co nejvíce distancovat od politiky Scholzovy vlády.
V průzkumech přitom dlouho vedla AfD, ta ale nakonec skončila druhá se ziskem 29,2 procenta hlasů. Stále je to ovšem výrazný nárůst podpory oproti posledním volbám, kdy získala 23,5 procenta. AfD, kterou braniborská kontrarozvědka eviduje jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, do zemského sněmu s 88 členy vyšle 30 poslanců. Získala tak takzvanou blokovací menšinu, a může v budoucnu zabránit přijetí důležitých rozhodnutí, k jejichž schválení je potřebná dvoutřetinová většina. Zablokovat může mimo jiné ústavní změny.
Spojenectví Sahry Wagenknechtové si na třetí pozici připsalo 13,5 procenta hlasů a CDU dosáhla na pouhých 12,1 procenta, což je její dosud nejhorší výsledek v zemských volbách v Braniborsku.
Zelení, Levice, liberální svobodní demokraté (FDP) a Svobodní voliči zůstali pod pětiprocentní hranicí a nakonec se do zemského sněmu nedostali ani skrz takzvaný přímý mandát.
Volební účast činila 72,9 procenta, a byla tak nejvyšší v historii zemských voleb v Braniborsku.
Pozornost byla na volby v Braniborsku, které má jen 2,5 milionu obyvatel, upřena v Německu i proto, že se s jejich výsledkem spojovala další politická budoucnost sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Spekulovalo se, že by v případě vítězství AfD mohly ve straně posílit hlasy, které volají po tom, aby Scholz v celoněmeckých volbách v příštím roce v září už nekandidoval na kancléře. Podle německých médií by tyto hlasy mohly nyní aspoň nakrátko utichnout.