Richmond - Poprvé po pěti letech bezprostředně hrozí na území Spojených států poprava ženě. Takové případy jsou dost výjimečné, za posledních pětatřicet let zemřelo v popravčích místnostech USA jen jedenáct žen.
Ve čtvrtek má ve Virgínii přijít o život jednačtyřicetiletá Teresa Lewisová. Soud ji uznal vinnou z naplánování a zorganizování vraždy manžela a jeho syna.
Na provedení činu si v roce 2002 najala dva muže.
Soudce dal za pravdu obžalobě, která tvrdila, že Lewisová chtěla dědit majetek a získat životní pojistku. Členové nejvyššího soudu i guvernér Virginie zamítli zmírnění trestu.
Případu se chopila íránská vláda. Prezident Mahmúd Ahmadínežád poukázal během své návštěvy New Yorku na to, že Američané i Evropané protestují proti trestu smrti ukamenováním pro Íránku Sakíne Aštaníovou.
Třiačtyřicetiletá matka dvou dětí byla odsouzena za nevěru s bratrancem a za spoluvinu na vraždě manžela. Trest za druhý skutek byl podle jejího právníka zrušen, protože rodina mrtvého jí prominula.
Mezinárodní petici za záchranu Íránky podepsal mezi jinými i spisovatel Milan Kundera.
Poprava Lewisové podle Ahmadínežáda nikomu nevadí, zatímco kolem rozsudku v Íránu se dělá velký rozruch. Íránský prezident se v USA zúčastnil zasedání Valného shromáždění OSN.
Poprava Lewisové má ovšem kritiky i ve Spojených státech. Podle jejího právního zástupce je žena snadno manipulovatelná a ve skutečnosti akci řídil jeden ze zabijáků.
IQ Lewisové je jen nepatrně nad hranicí mentální retardace. Najatým zabijákům nabídla sex s ní i s její šestnáctiletou dcerou. Dva muži, kteří vraždili, dostali trest doživotního vězení.
Poslední ženou, popravenou v USA, byla v roce 2005 v Texasu Frances Newtonová, která zastřelila manžela a své dvě děti. K trestu smrti je nyní v zemi odsouzeno na 3200 lidí, z toho je žen třiapadesát.
