Jedním z témat summitu byla i válka na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov totiž zúčastněné země - vedle Ruska a pořádající Brazílie přijeli zástupci Indie, Číny, Jihoafrické republiky, Egypta, Etiopie, Indonésie, Íránu či Spojených arabských emirátů - pochválil, protože podle něj pochopily základní příčiny "ukrajinské krize", jak o válce, kterou jeho země v únoru roku 2022 začala, mluví.
Lavrov také v jednom ze svých prohlášeních znovu - bez jakýchkoliv důkazů a v souladu s ruskou propagandou - tvrdil, že Rusko na svého východního souseda muselo zaútočit, aby se NATO nerozšiřovalo na východ "se zřejmým cílem absorbovat Ukrajinu a vybudovat vojenský aparát NATO přímo na hranici".
Rozšíření Severoatlantické aliance by podle Lavrova neprospělo nikomu - ani samotné alianci. Důvodem jsou údajné vnitřní problémy, míní šéfdiplomat. "Prohlubují se neshody, schyluje se k mírné vzpouře na lodi, protože stále více zemí se chce řídit nikoli nějakými ideologickými pokyny vnucenými majitelem, ale vlastními národními zájmy," prohlásil ruský ministr zahraničí.
A v kritice západních zemí neskončil. Vedle vojenské aliance se opřel také do ekonomické situace západních zemí. "Počet zemí s velkým objemem veřejného dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) ve světě výrazně vzrostl, relativně nedávno jich bylo 22 a teď jich je téměř 60. Takové země jsou nuceny vynakládat více na obsluhu dluhu, než investují do ekonomiky," řekl, načež si rýpl do USA, když připomněl, že jednou z takových zemí jsou právě Spojené státy, kde objem dluhu překročil 37 bilionů dolarů.
Rusko má míru zadlužení nižší než USA, na druhou stranu však ekonomika největší země světa čelí problémům, jako je pokles cen ropy, která je běžně hlavní složkou ruského HDP, či vysoké inflace a úrokových sazeb.
Podle ekonoma Igora Lipsice, se kterým Aktuálně.cz mluvilo před několika týdny, ruská ekonomika přestala růst a začala klesat.
"Vojenská výroba sice trochu roste, zatímco civilní výroba od loňského léta klesá, ekonomika už ale nemůže růst, dostává se do krize," řekl tehdy s tím, že lepší způsob, jak může ruská rodina vyřešit své finanční problémy, je poslat otce a manžela zemřít do války.
Rusko i další účastníci summitu v Brazílii kritizovali i další západní ekonomickou doménu - americký dolar. Deklarovali, že hodlají prohloubit své vzájemné obchodní vazby, aniž by obchodovali v dolarech. Tím však nahněvali amerického prezidenta Donalda Trumpa, dle nějž jde o protiamerickou politiku.
"Na každou zemi, která se připojí k protiamerickému kurzu BRICS, se vztahuje dodatečné desetiprocentní obchodní clo. Bez výjimky. Děkuji za pozornost," napsal Trump na své sociální síti Truth Social v noci na úterý.
Lavrov pak mimo jiné rozebíral situaci u jednoho ze spojenců Ruska v rámci "nové osy zla". Země BRICS se podle něj shodly v hodnocení nepřijatelnosti amerických a izraelských úderů na Írán, načež zmínil, že Rusko je připraveno dodat Íránu obohacený uran na úrovni dostatečné pro mírový jaderný program a připraveno přebytečný uran ze země vyvážet a chce pomoci urovnat vztahy mezi stranami konfliktu.
Skupina BRICS byla založena v roce 2006. V roce 2011 se k původním členům Brazílie, Ruska, Indie a Číny připojila Jihoafrická republika. Loni se členy organizace staly Egypt, Írán, Spojené arabské emiráty a Etiopie.
Summit v Rio de Janeiru byl sedmnáctým setkáním zemí, tématy byly otázky zdravotnictví, obchodu, investic, financí, změny klimatu, řízení umělé inteligence, posilování míru a bezpečnosti. Summitu se kvůli zatykači osobně nemohl zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin, pronesl ale projev v rámci videokonference.
