Moskva - Teprve potřetí včera Rusové oslavili jeden ze svých nejmladších státních svátků, Den národní jednoty. Do ulic vyrazil ruský prezident Vladimir Putin, ale i hajlující ultranacionalisté.
Ve veřejném kalendáři nahradil svátek před třemi lety tradiční oslavy bolševické revoluce z roku 1917, jež se po pádu komunismu přeměnily v Den usmíření a porozumění.
Místo sedmého listopadu teď tedy Rusové s požehnáním státu vycházejí do ulic o tři dny dříve. Profil účastníků veřejných mítinků se ale radikálně proměnil - místo krajní levice se teď venku srocuje extrémní pravice.
ČTĚTE VÍCE: Rasových útoků v Rusku přibývá
Inspirace pro krajní pravici
Svátek má připomínat památku událostí z roku 1612, kdy síly ruské domobrany pod vedením Kuzmy Minina a Dmitrije Požarského vyhnaly z Moskvy polské interventy a ukončily tak několikaleté období nepokojů na počátku 17. století, pro něž se v ruských dějinách vžilo označení Smuta.
Když se ale v roce 2005 slavil svátek poprvé, účastníci pouličních manifestací spíše než ruskou vzájemnost a schopnost táhnout za jeden provaz akcentovali nenávist ke všemu cizímu.
Jak připomíná list The Moscow Times, na pět tisíc ultranacionalistů tehdy pochodovalo ulicemi Moskvy, někteří z nich s měli na transparentech hákové kříže a slyšet a vidět bylo i nezaměnitelné "Heil Hitler!"
Hnutí proti nelegálnímu přistěhovalectví (DPNI), které tehdejší demonstraci nazvanou Ruský pochod organizovalo, dostalo povolení od úřadů i tentokrát, a tak dnes byly na nábřeží řeky Moskvy k vidění velice podobné výjevy.
Putin mezi mladými
Do ulic vyšli i členové prokremelských mládežnických uskupení Naši a Mladá garda a na druhé straně řeky od Kremlu demonstrovala na mítinku opozičního Jabloka asi tisícovka Putinových odpůrců. K lidem tam promluvili například Grigorij Javlinskij nebo Garri Kasparov.
Na chvíli se venku objevil i sám ruský prezident, který přišel položit k památníku Minina a Požarského před Chrámem Vasila Blaženého na Rudém náměstí kytici.
Při té příležitosti si Vladimir Putin zafilozofoval nad smyslem nového svátku a postavením Ruska ve světě.
"Převážná část obyvatel naší planety má k naší zemi kladný vztah, někteří se k nám obracejí dokonce s nadějí, neboť v Rusku vidí ochránce svých vlastních zájmů," cituje Putina veřejnoprávní internetový portál Vesti.ru.
"Rusko hrálo a dál bude hrát ve světě pozitivní, stabilizující roli. Jistě, někomu se to nemusí líbit, především těm, kdo by rádi vybudovali jednopolární svět s cílem vládnout celému lidstvu," uvedl ruský prezident a dodal: "Jenže něco takového tu ještě nebylo a podle mého názoru ani nebude."
Co že se to vlastně slaví?
Z průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky v pátek zveřejnilo moskevské analytické středisko Andreje Levady, vyplývá, že správný název dnešního svátku zná necelá čtvrtina Rusů. I to je ale ve srovnání s rokem 2005 zlepšení o bezmála 200 procent.
To nicméně neznamená, že lidé vědí, k jaké historické události se svátek vlastně vztahuje. Zatímco v roce 2005 to vědělo pět procent lidí, letos to bylo ještě o procento méně.
ČTĚTE VÍCE: Rusko si rozvracet nedáme, hřímal Putin
Autoři výzkumu, který zahrnuli na 1600 ruských občanů, si vyhradili tříprocentní rezervu na případnou statistickou chybu.
