Spisovatel svým vyjádřením rozšiřuje řady Izraelců, kteří činy Izraele v Pásmu Gazy označili za genocidu.
"Hovořím jako někdo, kdo udělal vše, co je v jeho moci, aby Izrael nebyl nazýván genocidním státem," cituje ANSA Grossmana. "A nyní, s nesmírnou bolestí a zlomeným srdcem, musím sledovat, jak se to odehrává před mýma očima," dodal spisovatel.
Grossman podle agentury AFP také řekl, že je pro něj zničující klást vedle sebe slova Izrael a hladomor. A to kvůli izraelské "údajné citlivosti k utrpení lidstva" a zkušenosti holocaustu.
Grossman by prvním Izraelcem, který získal Mezinárodní Man Bookerovu cenu (2017). V českém překladu vyšly mimo jiné jeho romány Viz LÁSKA (1996), Přijde kůň do baru (2018) či Život si se mnou zahrává (2022).
V pondělí izraelská lidskoprávní organizace Betselem a také tamní organizace Lékaři za lidská práva - Izrael (PHRI) uvedly, že Izrael podle jejich šetření v Pásmu Gazy páchá genocidu. V květnu bývalý izraelský premiér Ehud Olmert v komentáři pro deník Haarec napsal, že Izrael páchá v Pásmu Gazy válečné zločiny.
V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 60.332 Palestinců, napsala AFP s tím, že OSN tato data považuje za spolehlivá.
V minulých týdnech a měsících agentury OSN, mezinárodní organizace ale i některé západní vlády upozorňovaly na humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde kvůli izraelskému zadržování přísunu humanitární pomoci lidé trpí podvýživou a hladověním.
Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, vydal loni v listopadu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož jurisdikci však Izrael neuznává.
