V Burkině Faso zatkli pro údajnou špionáž osm lidí, je mezi nimi i Čech

ČTK ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou
Vojenská junta západoafrické Burkiny Faso v úterý oznámila, že zatkla osm členů nevládní humanitární organizace včetně jednoho Čecha a dvou Francouzů. Všichni jsou kvůli nepovolenému shromažďování bezpečnostních informací obvinění ze špionáže a zrady, informovala agentura AFP.
Vojáci prezidentské stráže v Ouagadougou, hlavním městě Burkiny Faso (ilustrační foto).
Vojáci prezidentské stráže v Ouagadougou, hlavním městě Burkiny Faso (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Zatčení pracovali pro nevládní organizaci INSO se sídlem v Haagu, která se specializuje na humanitární bezpečnost a poskytuje především bezpečnostní analýzy pro jiné humanitární organizace. Podle ministra bezpečnosti Mahamadoua Sany byli zadrženi jeden Malijec a čtyři občané Burkiny Faso spolu s Francouzem, Francouzkou a Čechem, kteří působili jako ředitel místní pobočky, jeho zástupkyně a náměstek generálního ředitele.

"INSO je zahraniční nevládní organizace vedená cizinci, která shromažďovala a poskytovala zahraničním mocnostem citlivé bezpečnostní informace, jež by mohly poškodit národní bezpečnost a zájmy Burkiny Faso," dodal Sana.

"Ministerstvo zahraničních věcí o případu ví a komunikuje s nejbližší rodinou. Zvažujeme nejvhodnější způsoby poskytnutí konzulární asistence," uvedla Mariana Wernerová z odboru komunikace resortu. Více informací ministerstvo podat nemůže.

Úřady zatkly ředitele pobočky na konci července, kdy bylo fungování organizace na tři měsíce pozastaveno kvůli shromažďování citlivých údajů bez předchozího povolení. Navzdory tomu někteří vedoucí pracovníci podle ministra pokračovali tajně nebo nepřímo v činnostech, jako bylo shromažďování informací nebo osobní a on-line schůzky. Náměstek se na začátku září vydal do metropole Ouagadougou.

V Burkině Faso od září 2022 vládne autoritářská junta Ibrahima Traorého, která podle svých slov prosazuje suverénní politiku. Od té doby také uskutečnila rozsáhlé reformy včetně odložení voleb, které by vedly k návratu civilní vlády. Volby se měly konat už loni, junta ale období přechodu k demokracii prodloužila do července 2029.

Západoafrická Burkina Faso se od roku 2015 potýká s útoky islamistických radikálů. Z toho důvodu požádala o pomoc Francii, svého tradičního partnera, se kterým ji pojí koloniální minulost. Francii se ale džihádisty nepodařilo porazit, Burkina Faso se proto od provedení puče od Francie odvrátila a v boji proti islamistům se přiklonila k Rusku, stejně jako vojenské junty v Nigeru a Mali. Francii pak pravidelně obviňuje z pokusu o destabilizaci země.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy