Praha - Měl to být den, kdy sovětská věda a armáda udělají další krok vpřed. Předpokládané oslavy se ale 24. října 1960 na kosmodromu Bajkonur v Sovětském svazu nekonaly.
První start třicet metrů dlouhé mezikontinentální rakety R-16, údajného sovětského triumfu v závodech ve zbrojení během studené války, skončila bezprecedentní tragédií.
Při startu explodovala nádrž s palivem. Raketa, startovací rampa i její okolí se proměnilo v obrovskou ohnivou kouli.
Skončilo v ní svůj život 126 lidí, většinou vědců a techniků, kteří pracovali na vývoji R-16 a připravovali její start. V plamenech zůstal i tehdejší velitel sovětských raketových vojsk Mitrofan Nedělin, jehož jméno bylo s raketou především spojováno.
Někteří lidé se snažili zachránit útěkem, ale to se jim nepodařilo, protože prostor byl obehnán z bezpečnostních důvodů plotem.
Sovětské vedení na čele s generálním tajemníkem komunistické strany Nikitou Chruščovem se bálo ztráty prestiže, takže katastrofa zůstala okolnímu světu utajena.
Média o ní nesměla psát, ani slovo se nesmělo dostat z úzkého okruhu lidí, kteří o nehodě věděli.
Tabu padlo až ve druhé polovině osmdesátých let, když se za Michaila Gorbačova uvolnila cenzura a v zemi se začalo diskutovat o minulosti.
Nicméně kusé zprávy na Západ přece jen pronikly už dříve díky agentům nebo zběhům z řad sovětské tajné policie KGB.
Vyšetřovací komise, ustavená po tragédii, zjistila, že palivová nádrž byla nesprávně zkonstruovaná a technici neprovedli všechny nezbytné zkoušky před prvním odpálením.
Nikdo nebyl potrestán. Tehdejší člen politbyra strany a pozdější Chruščovův nástupce Leonid Brežněv k tomu poznamenal, že "ti, kteří nějakou vinu nesli, už byli potrestáni."
V plamenech uhořel až na výjimky téměř celý tým, který raketu R-16 projektoval, sestrojil a připravil ji k odpálení.
Kosmodrom v Bajkonuru se nachází na území Kazachstánu, Rusko si ho však pronajalo. Letos kazašská vláda pronájem komplexu, kde stojí patnáct startovacích ramp pro kosmické lodě, prodloužila do roku 2050.