New York - Jedná se v podstatě o koňský handl, tvrdí ti, kdo dobře znají zákulisní jednání na půdě OSN.
Vy nám dáte svůj hlas a my vám pomůžeme se zajištěním rozvojové pomoci. Vy nás podpoříte na Valném shromáždění a my se postaráme o to, aby se ve vaší zemi konala velká mezinárodní konference.
Podobně se chovali i zástupci zemí, které se nyní ucházely o křesla nestálých členů Rady bezpečnosti pro rok 2011 a 2012. Nakonec nejlépe zalobbovaly Německo, Indie, Kolumbie, Jihoafrická republika a Portugalsko. Získaly přízeň dvou třetin účastníků světového fóra.
Nejvíc slavit mohou Němci a Portugalci. Jižní Amerika se totiž už dopředu dohodla na Kolumbii a Afrika na Jihoafrické republice. O zbylá dvě křesla pak usilovalo více zemí, mezi nimi favorizovaná Kanada. Poté, co neuspěla v prvních dvou kolech hlasování, se kandidatury vzdala ve prospěch Portugalska.
Volba byla nečekaně rychlá - třeba oproti roku 2006, kdy se Guatemala a Venezuela utkaly v celkem osmačtyřiceti kolech hlasování a nakonec ze souboje odstoupily.
Křeslo v Radě bezpečnosti OSN znamená moc a vliv, byť ne přímo právo veta, jaké používají stálí členové rady Rusko, Čína, Británie, Francie a USA.
Monopol velmocí
Spolková kancléřka Angela Merkelová proto před úterním hlasováním v New Yorku ještě na posledních chvíli naléhala na rychlejší tempo odstraňování bídy a hladu v zemích třetího světa. Ministr zahraničí Guido Westerwelle zase ujišťoval ostrovní státy, že Berlín nic nezajímá tolik jako klimatické změny.
Oba státníci se přitom ale nemuseli zvlášť červenat. Německo je ve světě třetím nejštědřejším dárcem rozvojové pomoci a v kampani za snižování emisí a navyšování podílu využitelných zdrojů energie je jeho hlas slyšet mimořádně hlasitě.
Westerwelle ovšem nijak nezakrýval, o co Spolkové republice ve vztahu k Radě bezpečnosti jde především. "Naším cílem je získání křesla stálého člena RB," citoval šéfa německé diplomacie internetový deník Spiegel online.
Rada bezpečnosti hlasuje o sankcích vůči zemím, které se proviňují proti mezinárodnímu právu, a rozhoduje o nasazení jednotek modrých přileb OSN.
Veškeré pokusy rozšířit počet stálých členů rady zatím ztroskotaly na vlažném stanovisku pěti velmocí, ty ale kličkovat nebudou moci věčně. Jejich monopol chtějí vedle Německa prolomit také další země, jako je Kanada, Indie či Brazílie.
Chudoba a jaderné odzbrojení
Pětice nových nestálých členů RB OSN se volí každý rok s dvouletým mandátem.
Německo zasedalo v radě již pětkrát, naposledy v roce 2004.
Popularitu si získává mimo jiné svým požadavkem na kompletní jaderné odzbrojení, s nímž ale naráží u nukleárních mocností. A také voláním po odstranění chudoby ve světě.
"Musíme učinit vše pro to, aby se zbraně hromadného ničení nestaly metlou globalizace," varoval Westerwelle krátce před hlasováním v New Yorku.
Před deseti lety si 189 členských zemí OSN stanovilo jako závazný cíl snížit hlad a chudobu ve světě do roku 2015 na polovinu. Nynější zasedání v New Yorku má posloužit mimo jiné k tomu, aby se provedla bilance toho, čeho bylo dosaženo.
Podle nedávné zprávy vypracované celosvětovým grémiem se tohoto cíle zatím podařilo dosáhnout v deseti afrických státech.
O křeslo v RB OSN se ale často ucházejí právě i rozvojové země. Důvod je prostý.
"Pomoc, kterou (země třetího světa) dostávají od USA, stoupne v případě, že zasednou v radě, o 59 procent," tvrdí se ve studii vypracované Harvardovou univerzitou.
Podobně přišel Jemen o velkou část amerických peněz, když se v roce 1991 zdráhal podpořit útok Spojených států a jeho spojenců proti Iráku.
