Od 10. října platí v Pásmu Gazy křehké příměří zprostředkované Spojenými státy.
Návrh rezoluce bude v příštích dnech předmětem jednání RB OSN a cílem je v následujících týdnech hlasovat o zřízení mezinárodních sil a vyslání prvních jednotek do Pásma Gazy do ledna příštího roku. Do těchto mezinárodních sil by podle návrhu bylo zapojeno několik zemí a zřízeny by byly ve spolupráci s "Radou míru", jíž bude předsedat americký prezident Donald Trump. Stejně jako takzvané Mezinárodní bezpečnostní síly (ISF) by i Rada míru měla mandát do konce roku 2027. Zájem o zapojení do ISF podle Axiosu projevily Egypt, Turecko, Indonésie či Ázerbájdžán.
ISF, které návrh označuje za "vymáhací", a nikoliv mírové síly, by měly zabezpečovat hranice Pásma Gazy s Izraelem a Egyptem, chránit civilisty a humanitární koridory a poskytnout výcvik novým palestinským policejním jednotkám. Dále by úkolem ISF bylo zajistit demilitarizaci pásma a zabránit obnovení "vojenské, teroristické a útočné infrastruktury" a odebrání zbraní nestátním ozbrojeným skupinám. V praxi by to podle Axiosu znamenalo, že ISF budou mít mandát k odzbrojení teroristického hnutí Hamás, pokud na to jeho členové nepřistoupí dobrovolně.
Po dobu působení ISF v přechodném období by se Izrael stáhl ze zbývajících částí pásma a Palestinská autonomie, která vládne na okupovaném Západním břehu Jordánu, by měla provést reformy, které by jí pak umožnily dlouhodobě spravovat Pásmo Gazy.
Podle návrhu rezoluce bude Rada míru "dohlížet na palestinský technokratický, apolitický výbor složený z kompetentních Palestinců z Pásma Gazy a podporovat jej… Tento výbor bude odpovědný za každodenní chod veřejné správy a administrativy v Gaze".
Návrh také uvádí, že pomoc bude poskytována organizacemi spolupracujícími s Radou pro mír, včetně OSN, Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Jakákoli organizace, která pomoc zneužije nebo odkloní, bude zakázána.
