Americké velvyslanectví částečnou evakuaci svých zaměstnanců a jejich rodin zdůvodnilo bezpečnostními riziky v zemi. Velvyslanectví už v úterý vyzvalo americké občany, aby kvůli zhoršující se nepředvídatelnosti bezpečnostní situace zemi okamžitě opustili. K opuštění Mali vyzvaly své občany i další země včetně Itálie, Německa, Španělska, Kanady i České republiky.
Takzvaná Skupina podporující islám a muslimy, která je odnoží teroristické sítě Al-Káida, oznámila zákaz dovozu paliv ze sousedních států do Mali začátkem září. Ozbrojenci v uplynulých týdnech zaútočili na stovky cisteren, které přejely hranice, a zapálili je. Malijská vláda kvůli nedostatku pohonných hmot uzavřela v pondělí po celé zemi školy včetně univerzit.
Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně ozbrojencům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu. V letech 2020 a 2021 provedla malijská armáda dva puče, bezpečnost v zemi se však nezlepšila a intenzita útoků se naopak zvýšila.
V posledních letech se Mali odvrátilo od dřívějších západních partnerů a začalo se vojensky i politicky orientovat na Rusko. V zemi skončila mírová mise Spojených národů MINUSMA, ve které sloužili vojáci z více evropských zemí. Své vojáky z bývalé kolonie úplně stáhla i Francie. V zemi naopak na pozvání vládnoucí junty působí jednotky ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, v současné době nazývané Africa Corps.
