Stávkovali někteří učitelé a studenti. Agentura AP píše, že čtvrteční akce v celé Francii byly výrazem frustrace, kterou lidé v zemi s druhou největší ekonomikou v Evropské unii pociťují po osmi letech působení Emmanuela Macrona v Elysejském paláci.
"Pracující, které zastupujeme, se zlobí," stojí v prohlášení několika hlavních francouzských odborových svazů. Čtvrteční stávky svazy svolaly v reakci na návrh předchozí vlády ohledně škrtů v rozpočtu. Nadále protestují i proti Macronově důchodové reformě, která zvýšila minimální věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let.
Ministr vnitra končící vlády Bruno Retailleau informoval, že policie zabránila pokusům o sabotáž vodovodů na Martiniku, odstranila některé pouliční blokády například v Marseille nebo v pařížském regionu a zasahovala také u protestů v Lyonu, Nantes a Rennes.
Centry velkých francouzských měst prošly na podporu stávky průvody desítek tisíc lidí. V Marseille se podle BFMTV sešlo asi 13 tisíc lidí, v Lyonu přibližně 15 tisíc protestujících. V Paříži přišlo demonstrovat 55 tisíc lidí, uvedly úřady. Média upozorňují, že odborové svazy poprvé od roku 2023 vyzvaly ke stávce ve všech odvětvích. Na bezpečnost v celé zemi dohlíželo více než 80 tisíc policistů vybavených drony, obrněnými vozidly a vodními děly. Více než 180 lidí strážci zákona zadrželi, uvádí AFP.
Studenti po celé zemi blokovali některé střední a vysoké školy. "Zablokuj svou střední školu proti úsporným opatřením," stálo podle AFP na plakátu vyvěšeném na budově gymnázia Maurice Ravela v Paříži, kde se do stávky zapojilo nejméně 300 studentů. Jinde ve francouzské metropoli studentka historie Clara Simonová uvedla, že neví, na čem by se ještě mělo šetřit. "Už teď nejsou peníze na mýdlo na záchodech, nejsou peníze na opravu židle, když je rozbitá," popsala. "Jsem naštvaná, protože ekonomická a sociální situace ve Francii se každým rokem zhoršuje," řekla také agentuře AP.
Podle serveru deníku Le Monde stávkovalo asi deset procent státních zaměstnanců, zejména ve školství. Mobilizovaly se také lékárny, které protestují proti snížení slev na některé léky.
Ve čtvrtek ráno už stávka výrazně ovlivnila veřejnou dopravu, především v Paříži.
Kvůli protestům odložily úřady plány na přemístění 70 metrů dlouhé tapiserie z Bayeux z 11. století, kterou má Francie po restaurování zapůjčit v příštím roce Británii.
Francie čelí po pádu vlády Françoise Bayroua, která 8. září neustála hlasování o důvěře, rozsáhlé politické krizi. Nástupce Bayroua Sébastien Lecornu je kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům pod tlakem nespokojené veřejnosti, parlamentu a investorů, kteří se obávají rostoucího deficitu Francie. Levicové strany a jejich stoupenci chtějí, aby se zemi s jejím zadlužením pomohli vypořádat ti bohatí namísto toho, aby vláda škrtala ve veřejných výdajích, protože to podle nich nejvíce pocítí lidé s nízkými a středními příjmy. "Zdaňte bohaté," stálo ve čtvrtek na jednom z transparentů.
Minulý týden po celé Francii vyšly do ulic tisíce demonstrantů, aby pod heslem hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) protestovaly proti Macronově politice.
