Selfie video ukrajinského vojáka, za kterým běží osel (dole pod článkem), se stalo hitem ukrajinského internetu. Má jít o první dokumentovaný příběh zajmutí ruského osla. Podrobnosti k němu zatím chybí, nicméně osli nejsou na frontě žádná novinka. K čemu tedy slouží oslíci v ruské armádě?
První zprávy o oslech v ruských službách přišly zhruba před rokem. Vzbudilo to pobavení, ale ve skutečnosti to není znamením totálního rozpadu ruské armády a ztráty všech motorových vozidel, jak to mohlo podle komentářů na sociálních sítích vypadat. S rozšířením dronů na bojišti bylo čím dál tím obtížnější zásobovat jednotky na první linii auty.
Vojáci musí i několik kilometrů se zásobami pěšky, nejčastěji po stezkách v úzkých zalesněných pásech a remízcích, kde jsou vegetací chráněni před kamerami dronů. Jenže právě to jsou místa, kudy sice neprojede auto, ale osel se tam snadno dostane. A pokud unese třeba 80 kilogramů nákladu, je to pro vojáky obrovská úleva.
Osli se tak na frontě začali objevovat ve stále větším množství. Transportují munici, vodu, palivo, potraviny a vše další, co vojáci v první linii potřebují.
Russians continue to use donkeys to transport ammunition and supplies due to a shortage of vehicles. pic.twitter.com/1AulD6rRIp
— WarTranslated (@wartranslated) August 26, 2025
Rusové pořádají na nákup oslů sbírky a minimálně jeden zásobovací osel se dokonce za své služby dočkal odchodu do důchodu, stal se celebritou v pobočce moskevské zoo ve Velikém Usťugu. A objevila se i fotografie osla vybaveného rušičkou proti dronům, i když není jasné, zda šlo o opravdové využití v akci, nebo se tím vojáci jenom bavili.
Mezci v americké armádě
Americký polní manuál za druhé světové války popisoval podrobně, jak má vypadat péče o mezky, nejbližší příbuzné oslů: "Ihned po ranním budíčku by měl vozataj nakrmit mezka obilím, vyčistit ho, zapřáhnout a zkontrolovat mu kopyta. Po snídani vozataje by měly být stáje zvířat zkontrolovány, aby se ujistil, že jsou čisté. Vozka by se pak měl ujistit, že jeho zvířata byla napojena. Ujistěte se, že voda je čistá a není znečištěná! Na konci dne musí být provedena speciální prohlídka, aby se zjistilo, zda se neobjevily u zvířat oděrky. Jejich kopyta by měla být pečlivě očištěna a zkontrolována, zda tam nejsou uvolněné nebo chybějící podkovy. Zvířata by měla být poté ošetřena a umyta a nakrmena obilím a senem."
Obliba oslů ovšem naráží na své limity - osli se v Rusku masově nechovají, podle statistik je jich méně než deset tisíc. Tím pádem také chybí zkušený personál, který by se o ně uměl starat. Díky tomu občas ukrajinské drony přinesou videozáznam ruského vojáka, jak se vší silou snaží přinutit k pohybu osla, který se "šprajcnul". Osli jsou totiž inteligentní a mají silný vlastní úsudek, což může působit jako tvrdohlavost, která se dá překonat jen trpělivým přístupem při výcviku a vedení.
Podle útržkovitých práv je úmrtnost oslů na frontě velká, a to nejen kvůli nepřátelské palbě. Osel je sice nenáročné vytrvalé zvíře, zvyklé na nehostinné podmínky, ale potřebuje čerstvou vodu, krmení, přístřeší a také je potřeba jim pravidelně kontrolovat kopyta, protože v náročných podmínkách hrozí riziko hniloby a infekcí. Vzhledem k tomu, že na špatný přístup k pitné vodě, jídlu či zdravotní péči si stěžují i samotní ruští vojáci, nedá se čekat, že by právě o osly bylo postaráno lépe.
Málo se to ví, ale osly měla i Armáda ČR. V nepřístupných oblastech Afghánistánu je vojáci používali ke stejnému účelu jako Rusové na Ukrajině - k zásobování. Během patrol nesli vodu a munici, dopravovali zásoby na odlehlá pozorovací stanoviště. Byli to osli, kteří doslova vyhráli v loterii. Zatímco afghánští vesničané se ke zvířatům chovali obvykle docela krutě, naši vojáci si zvířata oblíbili. Oslíci pro ně byli spíše domácí mazlíčci než nákladní zvířata.
