"Pentagon zaútočil na Kostromskou tepelnou elektrárnu, Volgorečensk, Kostromskou oblast," napsal ve čtvrtek nad ránem ruský telegramový účet Supernova+. Narážel tím na fakt, že Ukrajincům se útoky daří částečně i s pomocí amerických zpravodajských informací. "Volgorečensk - více než tři růžová flaminga přiletěla," informoval s odkazem na ukrajinskou raketu Flamingo.
Ukrajinci neumdlévají v útocích na ruskou kritickou infrastrukturu. Zmíněná elektrárna je třetí největší tepelnou elektrárnou v Rusku. Dodává elektřinu do významné části centrální oblasti země, včetně průmyslových zařízení s významem pro obranu.
Vedle elektráren se ukrajinská armáda soustředí i na ruské rafinerie. Jejich úspěšné útoky se propsaly do skutečnosti, že na začátku podzimu hlásily některé ruské regiony nedostatek benzinu.
"Po většinu trvání války to byla Ukrajina, nikoli Rusko, jejíž energetická síť byla v linii palby," píší v časopise Foreign Affairs autoři Tatiana Mitrová a Sergej Vakulenko. Jenže teď se díky dronům a novým raketám síly vyrovnávají.
Od srpna do konce října podle zmíněných autorů ukrajinské drony alespoň jednou zasáhly více než polovinu z 38 hlavních ruských rafinérií.
"Zatímco v červenci Rusko zpracovávalo zhruba 5,4 milionu barelů ropy denně, tak v září to bylo o zhruba 400 tisíc barelů méně. Výpadky výroby se rozšířily do několika regionů a některé ruské čerpací stanice začaly s přídělovým systémem u prodeje paliva," tvrdí Mitrová s Vakulenkem.
Média i sociální sítě jsou plné videí z výbuchů a hořících ruských rafinérií. Byť by se mohlo zdát, že Ukrajina je v útocích do ruského týlu na klíčovou exportní surovinu velmi úspěšná a v důsledku toho je ruský ropný průmysl v koncích, zatím tomu tak není.
Už v zářijovém rozhovoru pro pořad Spotlight News Aktuálně.cz Vakulenko očekávání konce ruského rafinérského sektoru mírnil. Podle něj výbuchy sice vypadají efektně, jenže pokud rafinérie takový útok ustojí a dojde pouze k vyhoření části zpracovávaného materiálu, tak je Rusové dokážou - v řádů dnů, týdnů či maximálně tří týdnů - opravit.
Děje se tak i v důsledku starých sovětských norem, podle nichž jsou rafinerie stavěny tak, aby odolaly bombardování až útoku tunovou leteckou pumou - respektive aby takové bombardování poškodilo vždy nejvýše jednu část zpracovatelské továrny.
Avšak pokud se Ukrajincům podaří se svými údery pokračovat současným tempem, v dlouhodobém horizontu by mohly přinést dalekosáhlé důsledky. "Ačkoli jednotky používané k destilaci ropy lze po každém útoku relativně snadno opravit, po opakovaných cyklech ohřevu a ochlazování způsobených odstávkami erodují," uvádějí autoři textu uveřejněného v časopise Foreign Affairs.
Zatímco ještě loni a předloni byla ukrajinská armáda schopná zasáhnout ruské rafinérie do vzdálenosti 400 kilometrů od svých hranic, nyní mohou jejich výpady dosáhnout třeba až do Ťumeňe na Sibiři, což je vzdušnou čarou zhruba 2210 kilometrů od území Ukrajiny. Ta opakovaně útočí také na řadu rafinérií v západním Rusku.
Na druhou stranu stejnou strategii - tedy útoky na kritickou infrastrukturu - využívá i ruská armáda. "Jejím cílem je uvrhnout Ukrajinu do temnoty. Naším cílem je zachovat světlo," napsala minulý týden ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková na síti Telegram. "Abychom zastavili teror, potřebujeme více systémů protivzdušné obrany, přísnější sankce a maximální tlak na agresora," prohlásila.
Moskva popírá, že by cílila na civilisty, a tvrdí, že její útoky jsou reakcí na ukrajinské útoky na ruskou infrastrukturu. Jako nevyhnutelný se však jeví fakt, že Ukrajinu čeká těžká zima, během které hrozí nedostatek tepla, pitné vody, dodávek elektřiny i plynu.
Ukrajinské útoky na rafinerie bolí. Rusy ale zachraňuje stará sovětská norma. Celý článek si můžete přečíst zde
