Dohoda má zahrnovat společné využívání ukrajinských nerostných zdrojů, včetně ropy a plynu. Washington ale upustil od požadavku na zaplacení na 500 miliard dolarů potenciálních příjmů z těžby těchto zdrojů jako náhrady za dodané zbraně. Podle ukrajinských představitelů jim současná dohoda nabízí příznivější podmínky a umožňuje jim rozšířit vztahy s USA.
"Dohoda o nerostných surovinách je pouze částí obrazu. Od americké administrativy jsme několikrát slyšeli, že je to součást širšího obrazu," řekla Financial Times Olha Stefanišynová, ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro evropskou a euroatlantickou integraci, která jednání vedla.
Konečná verze dohody z 24. února, kterou viděli novináři z Financial Times, počítá se zřízením fondu, do něhož by Ukrajina přispívala 50 procenty výnosů z "budoucího zpeněžení" státních nerostných zdrojů, včetně ropy a plynu, a související logistiky. Fond by investoval do projektů na Ukrajině. Fond nezahrnuje nerostné zdroje, z jejichž těžby již proudí peníze do ukrajinské státní pokladny, což znamená, že by se nevztahoval na stávající aktivity Naftogazu nebo Ukrnafty, největších ukrajinských producentů plynu a ropy.
Když prezident Zelenskyj minulý týden původní návrh odmítl, Trump ho označil za "diktátora" a Ukrajinu obvinil z rozpoutání války. Nyní Ukrajinci opatrně mluví o tom, že by Zelenskyj mohl v příštích dnech navštívit Washington a dohodu tam podepsat, což potvrdil v úterý i prezident Trump - podle něj chce Zelenskyj navštívit Washington už koncem týdne.
Řada analytiků ale varuje, že existuje jen velmi málo údajů o tom, zda by těžba vzácných nerostných surovin byla komerčně rentabilní. Stávající mapování provedl před 30 až 60 lety Sovětský svaz a opírá se o staré průzkumné metody. Navíc ceny některých surovin (například lithia) v posledních letech dramaticky poklesly.
