Spojené státy od letošního srpna posilují svou přítomnost v Karibiku, kterou prezident Trump oficiálně zdůvodňuje bojem proti pašerákům drog.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro, na kterého Spojené státy vypsaly odměnu ve výši 50 milionů dolarů, se však obává, že skutečným cílem americké přítomnosti poblíž Venezuely je svržení jeho režimu.
Není jasné, zda by Trump skutečně zahájil proti jihoamerické zemi rozsáhlou pozemní invazi. Alternativou by mohla být i americká námořní a letecká podpora domácím opozičním skupinám usilujícím o změnu režimu.
Případný pád venezuelského autoritáře by však dramaticky otřásl globální ekonomikou a ohrozil ropné mocnosti jako Rusko či Saúdskou Arábii.
Největší ložiska ropy na světě
Venezuela disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 303 miliard barelů. Pro srovnání - druhá Saúdská Arábie má 267 miliard barelů, třetí Írán 208 miliard a Rusko, které je na osmém místě, 80 miliard.
Navzdory tomuto obřímu potenciálu Venezuela téměř nic neprodukuje a ještě méně vyváží. Její roční vývoz ropy činí přibližně čtyři miliardy dolarů, zatímco Saúdská Arábie vydělává kolem 180 miliard a Rusko 120 miliard dolarů.
Ropný průmysl byl špatně řízen už socialistickým režimem bývalého prezidenta Huga Cháveze a po nástupu Madura v roce 2013 se situace ještě zhoršila.
Podle údajů webu Statista se produkce ropy od jeho nástupu k moci snížila o více než 70 procent, čemuž výrazně napomohly i sankce USA a dalších zemí. Vývoz se tak omezil zejména na Čínu a několik dalších zemí.
Otřes, který by "zničil Putina"
Pokud by však Madura nahradila Západem akceptovaná vláda, ropný průmysl by se mohl postupně zotavovat, zejména kdyby se na jeho obnově podílely zahraniční firmy či Spojené státy.
V současnosti se cena ropy na světových trzích pohybuje okolo 60 dolarů za barel. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem za poslední desetiletí, který se pohyboval mezi 80 a 100 dolary za barel, jde o relativně nízkou hodnotu.
Příliv venezuelské ropy by cenu ještě snížil, zvláště pokud by země zůstala mimo OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), což by podle The Telegraph Trump téměř jistě chtěl.
Taková změna by znamenala obrovské důsledky pro globální ekonomiku a zejména pro Rusko Vladimira Putina, jehož by tyto pohyby podle The Telegraph zničily.
Odběratelé ruské sankcionované ropy by měli možnost odebírat alternativní dodávky podporované Spojenými státy. A i v případě, že by okleštěné Rusko našlo nové odběratele, nízká cena ropy by znamenala menší příjmy na financování válečné mašinerie na Ukrajině, což by jenom prohloubilo ekonomické problémy, s nimiž se Rusko potýká.
Snaha udržet Madura u moci
Putinova snaha udržet Madura u moci se projevila nabídkou vojenské pomoci v případě americké intervence. Podle expertů je však Moskva příliš zaneprázdněna válkou na Ukrajině, než aby mohla podniknout rozsáhlejší akce na opačné straně zeměkoule.
Rusko již ale dodalo Venezuele systémy protivzdušné obrany Pancir-S1 a ruský poslanec Alexej Žuravljov v rozhovoru pro ruský deník Gazeta.ru naznačil i možné dodání dalších zbraní, včetně raketových systémů Orešnik a Kalibr.
Zavedení nových systémů jako Pancir ovšem vyžaduje měsíce výcviku personálu, což podle serveru United24 vyvolává spekulace, že by nové komplexy mohly být zpočátku provozovány pod dohledem ruských specialistů. V této souvislosti se mimo jiné hovoří i o žoldácích z Wagnerovy skupiny, kteří byli ve Venezuele spatřeni již v minulém roce.
