Když se Trump dozvěděl, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty, pohrozil jí vysokými cly a tvrdými sankcemi. Bogota poté souhlasila s přijetím dalších letů a prezident řekl, že pouze chce, aby Američané s Kolumbijci zacházeli humánně a nepoužívali k přepravě armádní stroje.
Každopádně se ve Spojených státech dal do pohybu mechanismus, jehož cílem je dostat za hranice ty, kteří jsou v USA bez povolení. Kolik jich je, nikdo přesně neví: americké organizace zabývající se migrací udávají čísla kolem jedenácti milionů.
Nejsou to jen lidé, kterým se podařilo překročit nelegálně mexickou či kanadskou hranici. Deportace má teoreticky hrozit i těm, kteří do USA vstoupili s vízy nebo v rámci online povolení ESTA, ale překročili dobu povolení k pobytu nebo si našli bez svolení imigračních úřadů práci.
"Pokud mají být všichni vyhoštěni, potrvá to zhruba deset let a Spojené státy to bude stát přibližně bilion dolarů," cituje deník Financial Times studii organizace Americká rada pro imigraci, která zastává názor, že ekonomika Spojených států pracovní sílu migrantů potřebuje. Suma zahrne náklady na provoz detenčních zařízení a na přepravu zadržených do jiných zemí, nebo do zemí jejich původu.
Americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že na farmách a polích po celé zemi tvoří 42 procent manuálních pracovníků takzvaní migranti bez dokumentů. Jejich odliv, i když postupný, může zemědělství a ceny zemědělských výrobků zasáhnout.
Obzvláště na to upozorňuje Kalifornie, která je velkým dodavatelem ovoce a zeleniny na americký trh. "Třetina americké zeleniny a více než polovina ovoce ve Spojených státech pochází z Kalifornie. Ze 400 tisíc lidí pracujících v kalifornském zemědělství jsou tři čtvrtiny nelegální migranti bez dokumentů," stojí ve zprávě University of California-Merced Community and Labor Center.
Trumpův pověřenec pro ochranu amerických hranic Tom Homan avizoval, že operace federálních agentů Úřadu pro imigraci a cla měly začít už minulý týden v Chicagu několik hodin po inauguraci nového prezidenta, ale neuskutečnily se kvůli úniku této informace do médií. Na konci týdne v rozhovoru pro CBS přiznal, že nelze očekávat zatčení a vyhoštění všech jedenácti milionů lidí. "Jsem realista a vím, že máme peníze na to, na co máme," uvedl.
Americký prezident učinil ze slibu "masových deportací" ústřední téma své volební kampaně. Argumentoval tím, že nelegální migranti se dopouštějí trestných činů, stoupá míra kriminality a že "celý svět vyprazdňuje své věznice a posílá své zločince do Ameriky". V kampani se zaměřil hlavně na Venezuelany a Haiťany.
Někteří lidé reportérovi Aktuálně.cz minulý týden v Chicagu řekli, že Venezuelané přestávají chodit do práce a neposílají děti do školy, protože se obávají zatčení a deportace. Trump nařízením zrušil dřívější omezení, že imigrační agenti nesmějí zasahovat u takzvaných citlivých míst, tedy u škol a kostelů.
Žádná z evropských zemí se zatím Trumpovými plány na masové deportace neinspirovala. Mezitím Německo chce ale podle deníku Süddeutsche Zeitung v únoru vyslat do Afghánistánu další letadlo s afghánskými žadateli o azyl, kteří se ve spolkové republice dopustili trestného činu. Loni v srpnu Němci poslali do Kábulu první repatriační letadlo, jeho přijetí s vládnoucím hnutím Tálibán v Afghánistánu vyjednal Katar.
