Donald Trump stupňuje tlak na Evropu kvůli ovládnutí Grónska, což v Moskvě vyvolává neskrývané nadšení. Zatímco ruská státní média prorokují konec NATO, vojenští blogeři varují před krutou realitou. Přiznávají, že ruské námořnictvo není schopné operovat ve vzdálených vodách a ambiciózní plány na modernizaci loďstva skončily naprostým krachem.
Současná snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolala v Severoatlantické alianci krizi. Trump podmiňuje setrvání stávajících obchodních vztahů s Evropou právě ústupky v otázce tohoto strategického ostrova, což dánská premiérka označila za potenciální konec transatlantického spojenectví.
Kreml tuto situaci sleduje s potěšením. Ruský vládní list Rossijskaja gazeta dokonce Trumpa chválí za jeho „historický průlom“ a kritizuje evropskou „tvrdohlavost“. Podle experta Keira Gilese z institutu Chatham House je tento rozvrat NATO největším darem, který Trump mohl Vladimiru Putinovi nabídnout, píše server Meduza.
Ruská realita: Loďstvo v troskách
Zatímco oficiální propaganda oslavuje oslabení Západu, ruští vojenští blogeři na sociální síti Telegram nabízejí mnohem střízlivější a kritičtější pohled na schopnosti Moskvy v Arktidě a Atlantiku.
Bloger vystupující pod přezdívkou Military Informant otevřeně přiznává, že Rusko nemá logistickou kapacitu na to, aby ohrozilo Grónsko, které leží tisíce mil daleko. Schopnost Ruska doprovázet obchodní lodě nebo promítat sílu na velké vzdálenosti je podle něj silně omezená i v době míru.
„Plán na vybudování floty pro operace na otevřeném oceánu selhal,“ vysvětluje bloger s tím, že sovětské dědictví nevyhnutelně zastarává bez adekvátní modernizace. Jako příklad uvádí kritický nedostatek podpůrných plavidel.
„Celá ruská Severní flota disponuje podle satelitních snímků doslova jediným velkým námořním tankerem a hrstkou středních, z nichž pouze jeden je moderní konstrukce. Bez těchto plavidel se ruská reakce na případné ohrožení jejich zájmů omezí pouze na ‚diplomatické vyjádření znepokojení‘,“ hodnotí Military Informant.
Fiasko loděnic a modernizace
Kritika směřuje i na selhání státních programů výstavby nových lodí. Z původně plánovaných 44 až 50 korvet a fregat, které mělo námořnictvo obdržet do roku 2020, jich dostalo pouze 16. „Schopnost těchto menších plavidel operovat v drsných zimních podmínkách severního Atlantiku zůstává velmi sporná,“ píše válečný bloger s pseudonymem Kramnik's cats and dogs (Kramnikovi kočky a psi).
Z přibližně dvaceti velkých protiponorkových lodí, torpédoborců a křižníků z dob SSSR jsou v aktivní službě po modernizaci pouze dvě jednotky: raketový křižník Maršál Ustinov a fregata Maršál Šapošnikov.
„Máme sice dostatečné síly na podporu lodní dopravy v Baltském a Severním moři, ale trvalá přítomnost lodí čtyři tisíce mil od základen se stává nepřekonatelným problémem,“ konstatuje bloger. Pro efektivní ochranu námořních cest by Rusko potřebovalo nejen moderní lodě první a druhé třídy, ale i diverzifikovaný systém logistické podpory a přístup k zahraničním přístavům, což mu aktuálně chybí.
Amerika jako „Rusko na steroidech“
I přes tyto technické nedostatky vidí Moskva v Trumpových krocích geopolitickou příležitost. Pokud by USA ovládly Grónsko a tím i strategický koridor GIUK (mezi Grónskem, Islandem a Británií), mohlo by to paradoxně Rusku vyhovovat, pokud ho bude Washington vnímat jako partnera ochotného uzavírat obchody bez ohledu na morální ohledy.
Ruský politolog pro server Meduza pod podmínkou anonymity varoval, že americký odklon od mezinárodních norem má i stinnou stránku. Pokud se Spojené státy začnou chovat jako agresor, bude podle něj „Rusko na steroidech“, protože jejich ekonomická a vojenská síla je mnohonásobně vyšší.
Pro Evropu tato situace znamená patovou pozici mezi dvěma mocnostmi, přičemž Kreml doufá, že se evropští politici nakonec podvolí tlaku a s Vladimirem Putinem uzavřou pro Rusko výhodnou dohodu.
Sdílet
