


Riziko, že se venezuelská krize přemění v nějakou formu ozbrojeného konfliktu mezi novou vládou a režimními loajalisty či kriminálními gangy, je podle řady odborníků reálné a nemělo by být podceňované, říká Jaroslav Bílek, odborník na Jižní Ameriku a autoritářské režimy z Institutu Politologických studí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zde bych byl zatím spíše skeptický. Únos Nicoláse Madura sám o sobě mění příliš málo. Dokud zůstávají u moci všechny ostatní popřední postavy včetně viceprezidentky nebo ministra obrany či vnitra, tak nejde o demokratizaci mluvit ani v žertu. Vedle toho do vládnoucí koalice patří i armáda nebo přesněji řada předních generálů, kteří se také nebudou chtít jen tak vzdát svého podílu na moci.
Umím si bohužel představit, že Donald Trump označí odvlečení Madura za velký úspěch a výhru a následně dojde k nějakému vylepšení diplomatických vztahů s Venezuelou. Pro běžné lidi ve Venezuele nebo obchod s drogami by to však neznamenalo žádnou změnu a celý režim by pokračoval dál – jen bez Madura v čele.
V minulosti Spojené státy v Latinské Americe podporovaly jak politiky demokraticky zvolené, tak ty, kteří si moc vzali silou. Často navíc dokázaly pružně reagovat a měnit svou pozici podle toho, jak moc jim daná vláda vyhovovala. Z nedávné minulosti jde jako pozitivní příklad zmínit tlak předchozí administrativy na dodržování výsledku voleb v Guatemale. Ve Venezuele však podobný tlak vyšel do prázdna a nebyl ani moc velký.
Na jedné straně vidíme, že USA kategoricky vystupují proti diktatuře na Kubě. K prezidentovi Salvadoru jsou ale velmi tolerantní a svého času neměly USA problém spolupracovat třeba s Danielem Ortegou v Nikaragui. Ačkoliv dnes už je to zase jinak…
Celkově si (i na základě soudobé bezpečnostní strategie) myslím, že pro Trumpovu administrativu je klíčová spíše stabilita a třeba ekonomická spolupráce než čistě úroveň demokracie nebo podoba vlády. Pokud by současný venezuelský režim pokračoval bez Madura, ale nějak omezil proudění drog, domluvil se s USA na těžbě nerostného bohatství a řešení migrace, tak by asi spolupráce mohla fungovat.
Riziko toho, že se venezuelská krize přemění v nějakou formu ozbrojeného konfliktu mezi novou vládou a režimními loajalisty či kriminálními aktéry, je podle řady odborníků reálné a nemělo by být podceňované. I kdyby totiž došlo k nějaké dohodě či novým volbám, které by vedly k nastolení demokratičtější vlády (která by byla přátelštější k USA), může se stát, že s touto vládou budou o moc bojovat kartely, pohrobkové skupin, jako je třeba narkoskupina FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie, kdysi marxistické), anebo milicí současného režimu.
A nová vláda bude v těžké situaci, protože potřebuje spíše klid na práci a zlepšování ekonomické kondice Venezuely.



Útočník David Pastrňák je druhým nejlepším českým střelcem v historii hokejové NHL. V duelu proti Seattlu dal dva góly, vylepšil svou bilanci na 410 branek a osamostatnil se na druhém místě před Patrikem Eliášem, který nastřádal 408 zásahů.



Ruská ekonomika se poprvé od začátku totální invaze na Ukrajinu zachovala tak, jak mnozí očekávali – zpomalila, a to poměrně výrazně. Loňský rok se stal zlomovým a jasně ukázal, že starý model růstu už nefunguje, píše o tom Giorgi Revišvili pro Russia Analyzed. Nacházející rok podle něj ukáže, co si úřady zvolí – zda stagnaci, nebo pokus o opětovné zrychlení, což by ale vyžadovalo ukončení války.



Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal předseda vlády.



Tři týdny žili rodiče v Británii v domnění, že jejich 17letý syn zemřel při dopravní nehodě nedlouho před Vánoci, než policie zjistila, že zaměnila jeho identitu a mladík ve skutečnosti žije a zotavuje se v nemocnici. O případu napsal server listu Daily Mail.



Několik desítek lidí se v úterý sešlo na Loretánském náměstí v Praze před budovou ministerstva zahraničních věcí, aby vyjádřily nesouhlas s personálními změnami na ministerstvu po nástupu nové vlády ANO, SPD a Motoristů. V davu byl na několika cedulích nápis "MZV není kořist". Jiná cedule vyjadřovala nesouhlas s konkrétními politiky.