Trumpa klepli přes prsty, verdikt ho zasáhl. "Zkouší, co mu projde," říká expert

Michaela Nováčková Michaela Nováčková
před 17 hodinami
Americký federální soud pro obchod učinil zásadní rozhodnutí: většina cel uvalených prezidentem Donaldem Trumpem byla označena jako nezákonná. Verdikt je jednou z nejvážnějších právních ran, které prezident utrpěl v oblasti své hospodářské politiky. "Trump využívá schovaných a ne často používaných zákonů, a zkouší, co všechno mu projde. Tady ale narazil," komentuje verdikt amerikanista Jan Beneš.
Prezident USA Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump. | Foto: Reuters

Tříčlenný soudní senát vyhověl žalobám, jež podaly státy vedené demokraty a menší podniky, které Trumpa obvinily ze zneužití zákona o mimořádných hospodářských pravomocích. Trumpova administrativa ospravedlňovala  zavedení cel odkazem na zákon, který prezidentovi umožňuje zasahovat do mezinárodních finančních transakcí v době národní nouze. Jako důvod uváděla obchodní deficit Spojených států a také problémy s pašováním drog.

Americký soud však rozhodl, že takto široká interpretace zákona jde daleko nad rámec jeho původního účelu.

"Udělal to podle dost extenzivního výkladu zákona o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Soud zhodnotil, že Trump překročil své pravomoci, protože ten zákon cla vůbec nezmiňuje. Jeho nástrojem jsou především sankce a embarga," vysvětluje pro Aktuálně.cz amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.

Trump se proti rozhodnutí odvolal

"Trumpův záměr byl prostřednictvím cel tlačit na jiné země, aby uzavřely výhodnější dohody. Ale clo jako nástroj nátlaku neodpovídá právní definici mimořádné situace," uvedl soudní senát, ve kterém zasedli soudci jmenovaní prezidenty Trumpem, Obamou a dokonce i Reaganem.

Verdikt soudu se týká zejména tzv. recipročních cel a zvýšených sazeb vůči Číně, Kanadě a Mexiku. Ta Trump nařídil pod záminkou boje proti obchodování s drogami. Soudci však upozornili, že tato cla se nezaměřují na konkrétní drogové toky, a tudíž ani neslouží vyhlášenému cíli. Výjimku představují cla uvalená na základě jiných zákonů, například na ocel, hliník nebo auta. Ta zůstávají v platnosti.

Ministerstvo spravedlnosti se vůči rozhodnutí odvolalo, případ tak s největší pravděpodobností skončí u Nejvyššího soudu.

"Donald Trump a jeho administrativa má deset dní na to, aby cla zaštiťovaná zákonem s problematickým výkladem zrušila. Je otázka, co se stane pak. Možná na zrušená cla rozšíří působnosti jiných zákonů. Trump se navíc odvolal, takže dokud nerozhodne odvolací soud - mohou být cla dále v platnosti," vysvětluje Beneš.

Hrozba pro národní bezpečnost

Podle amerikanisty bude Trumpova administrativa zásah soudu vykládat po svém: "Dělají to tak od samého začátku mandátu. Řeknou, že je to zvůle soudní moci a že si jí soudy přiznávají až příliš, třeba v exekutivě, kde na to nemají právo."

Mluvčí Bílého domu Kush Desai již na rozhodnutí reagoval: "Nevoleným soudcům nepřísluší rozhodovat o tom, jak se řeší národní nouze." Zdůraznil, že obchodní deficity zničily americký průmysl a představují hrozbu pro národní bezpečnost.

Žalobci, mezi nimi státy jako New York či skupiny zastupující malé podniky, tvrdí, že Trump využil zákon o národní nouzi k obcházení Kongresu a zavedení cel, která ve skutečnosti fungují jako daň pro americké spotřebitele.

Zda Nejvyšší soud potvrdí tento precedenční verdikt, ukáže až čas. Prozatím však soud jednoznačně konstatoval: prezident nemůže bezdůvodně vyhlašovat národní nouzi jen proto, aby prosadil svou obchodní agendu.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy