I když Trump opakovaně prohlašoval, že potrestá Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina, pokud Moskva nepřistoupí na mírová jednání nebo příměří s Ukrajinou, zatím žádné kroky nepodnikl. A Rusko mezitím zesiluje své útoky, aby upevnilo své pozice na bojišti.
V úterý americký prezident jen znovu uvedl, že je "velmi zklamaný" z ruské hlavy státu, a sankce vůbec nezmínil. "Mluvil jsem v uplynulém týdnu s Putinem a dozvěděl jsem se věci, které budou velmi zajímavé. Uvidíme, co se stane a co udělají," řekl Trump.
Ekonomické sankce by přitom mohly mít velký vliv na už tak oslabené Rusko. "Ruský rozpočet je ve skutečnosti pod velkým tlakem, takže pokud by došlo k dalším významným sankcím zaměřeným na ruský obchod s ropou ze strany USA, o kterých se mluvilo, dostala by se země ještě do většího tlaku. Bohužel se tak nestalo," řekl v pondělí pro americkou televizi CNBC Chris Weafer, generální ředitel společnosti Macro-Advisory, která poskytuje strategické poradenství v záležitostech dotýkajících se Ruska.
Podle Weafera stojí za Trumpovou zdrženlivostí dva významné faktory. Jednak to, že americký prezident touží, aby ho lidé vnímali jako mírového vyjednavače. "Trump si pořád myslí, že dokáže přivést obě strany k jednacímu stolu, že může zprostředkovat mírovou dohodu a že si může připsat zásluhy za posun směrem k míru. Navíc se blíží udělení Nobelovy ceny míru, to také hraje roli, protože víme, jaký prezident je," vysvětlil v pořadu Squawk Box Europe na CNBC.
Druhým faktorem jsou Trumpovy obavy z toho, že by Rusko bylo více zataženo do sféry vlivu Číny. "Má pocit, že pokud Rusko prohraje, a západ ho bude kompletně izolovat a nebude mít žádné možnosti k tomu, aby znovu jednal s USA nebo Evropou, pak se více přiblíží Číně, což by potenciálně posílilo její pozici," doplnil analytik.
Sblížení Moskvy a Pekingu by podle Weafera znamenalo, že by Čína měla "téměř neomezený" přístup k energetickým zdrojům, průmyslovým materiálům a Arktidě. Poznamenal také, že by tak USA mohly mít zablokovaný přístup do části Arktidy, kterou kontroluje Rusko.
Číně by to také teoreticky umožnilo lepší přístup k ruské vojenské technologii, jako jsou třeba "neviditelné" stealth ponorky. Země by také získala další příležitosti v oblasti vesmírných technologií.
Právě tato rizika podle analytika úředníky ve Washingtonu znepokojují. "Nechtějí, aby se Rusko stalo v podstatě formálnější pobočkou Číny. Chtějí, aby se více angažovalo na Západě. Myslím, že to je jeden z důvodů, proč zatím postupují opatrně," vysvětlil.
Ukrajina mezitím jen přihlížela tomu, jak Trump propásl lhůty pro přijetí sankcí proti Rusku, které si sám stanovil. Podle Kyjeva americký prezident promarnil příležitost, kdy mohl vyvinout na Putina tlak, aby uzavřel příměří.
"Ukrajinci doufali, že Trumpův termín 8. srpna, do kterého měl Putin přijmout příměří, zajistí stabilnější protivzdušnou obranu," uvedl v srpnové analýze John Herbst, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině a vedoucí euroasijského centra Atlantické rady.
Když Trump nechal Putina překročit tento termín bez následků, byla Ukrajina zklamaná. "Místo toho se Trump soustředil na summit s Putinem, který zatím nepřinesl žádný posun," napsal Herbst.
"Nyní Kyjev 'skřípe zubama' a spolu s mnoha evropskými partnery čeká, až si úředníci Bílého domu uvědomí, že Rusko si s nimi hraje, a přijmou tvrdá opatření, která Trump slíbil," dodal.
Dvořák: Putin je diktátor Hitlerova typu. Zpráskanému Rusku může vládnout až do 90 (celý článek s videem zde)
