Sotva se svět vzpamatovává z únosu venezuelské hlavy státu už americký prezident znovu otevírá otázku kontroly nad Grónskem. Zatímco Kodaň varuje před rozpadem bezpečnostního uspořádání garantovaného NATO, Washington hledá cesty, jak v arktické oblasti upevnit svůj vliv. Pracuje na zvláštní dohodě o volném sdružení, která by USA otevřela dveře k hlubší vojenské i politické přítomnosti v regionu.
Když Donald Trump před rokem opět naznačil, že by chtěl dostat Grónsko pod americkou kontrolu, většina evropských lídrů jeho výroky bagatelizovala nebo zesměšňovala. O rok později se však tón výrazně mění a evropští představitelé začínají americké ambice vůči Grónsku brát mnohem vážněji.
Jen den poté, co nechal zajmout venezuelského diktátora Nicoláse Madura, šéf Bílého domu naznačil, že jeho dalším cílem by mohlo být právě Grónsko. Tedy samosprávné arktické území s 56 tisíci obyvateli, které je součástí Dánska, spojence USA v Severoatlantické alianci.
Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Nejmenovaný americký činitel agentuře řekl, že mezi zvažované možnosti patří koupě ostrova od Dánska nebo dohoda o volném připojení ke Spojeným státům. Trump by prý ale chtěl Grónsko každopádně získat za svého nynějšího funkčního období, které skončí v lednu 2029.
„Tím by všechno skončilo“
„Potřebujeme Grónsko z důvodu národní bezpečnosti,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. „Je to velmi strategické místo. V současné době je Grónsko pokryto ruskými a čínskými loděmi.“
V pondělí pak Trumpův hlavní poradce Stephen Miller prohlásil, že Grónsko právem náleží Spojeným státům a že americká administrativa by jej mohla zabrat, pokud by se k tomu rozhodla. Na dotaz moderátora televize CNN, zda vylučuje použití vojenské síly, Miller odpověděl: „Nikdo nebude s USA vojensky bojovat o budoucnost Grónska.“ Deník New York Times však připomíná, že sám Trump dříve použití vojenské síly nevyloučil.
Zdá se, že dánská premiérka Mette Frederiksenová Trumpovy výhrůžky nebere na lehkou váhu a varovala, že anexe tohoto dánského území by znamenala konec NATO.
„Amerického prezidenta je třeba brát vážně, když říká, že chce Grónsko,“ uvedla. „Pokud by se Spojené státy rozhodly vojensky napadnout jinou zemi NATO, všechno by tím skončilo. Tedy včetně NATO jako takového, a tím i bezpečnosti, která je zajišťována od konce druhé světové války,“ řekla dánské televizi TV2.
Pokud by Spojené státy obsadily Grónsko silou, porušily by tím základní princip Severoatlantické smlouvy, podle něhož je útok na jednoho člena aliance považován za útok na všechny.
Špionáž i dohoda s Grónskem
Podle serveru The Economist zůstává přímá anexe nepravděpodobná. Trumpova administrativa však zřejmě hledá jiné cesty, jak nad arktickým ostrovem získat vliv.
Spojené státy začaly podněcovat grónské hnutí za nezávislost a zároveň prohlubovat rozpory mezi Grónskem a Dánskem. CIA a Národní bezpečnostní agentura údajně zesílily sledování grónských separatistů a byly pověřeny identifikací místních obyvatel sympatizujících se Spojenými státy. Dánská vláda si kvůli zprávám o špionáži a tajné vlivové kampani loni hned třikrát předvolala americké diplomaty.
Druhým pilířem americké strategie má být návrh nové dohody, kterou chce Washington předložit Kodani. Podle amerických představitelů by mohlo jít o takzvanou Dohodu o volném sdružení (COFA), jakou Spojené státy v minulosti uzavřely s několika malými tichomořskými státy.
COFA umožňuje americkým ozbrojeným silám volně operovat na území signatářských zemí výměnou za bezpečnostní garance a ekonomické výhody, včetně bezcelního obchodu. Trump tuto možnost přirovnává k velkému realitnímu obchodu, který by podle něj Gróňanům přinesl značné bohatství.
Dánská strana však namítá, že Grónsko již americkou vojenskou přítomnost hostí. Na ostrově se nachází americká základna, která Spojeným státům poskytuje široké možnosti operování v Arktidě. Podle stávající dohody s Dánskem navíc neexistují žádná výslovná omezení počtu amerických vojáků, kteří mohou být v Grónsku rozmístěni. Američtí představitelé se údajně snažili navázat přímá jednání s grónskou vládou, ta je však zatím odmítla, dodal The Economist.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Rusko porušilo příměří desettisíckrát, obě země útoky po Velikonocích obnovily
Do nedělní půlnoci platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Dnes ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes 10 tisíc porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.
Další zmírnění sankcí. Ruští a běloruští plavci mohou startovat pod svou vlajkou
Rusové a Bělorusové budou v plaveckých sportech závodit pod svou vlajkou, v případě vítězství jim může hrát státní hymna.
Babiš považuje účast Pavla na summitu NATO za nelogickou. Podle něj má jet vládní delegace
Na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře v červenci pojede určitě vládní delegace, řekl v pondělí po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Neumí si představit, co by tam dělal současně i prezident Petr Pavel, který má v úmyslu delegací vést. Není to podle Babiše logické, ale ani možné z bezpečnostních důvodů.
Trápí ji artróza, nemá zuby. V berlínské zoo oslavila narozeniny zřejmě nejstarší gorila na světě
V berlínské zoologické zahradě oslavila 69. narozeniny zřejmě nejstarší gorila na světě. Do německé metropole se Fatou dostala v roce 1959, datum jejího narození bylo stanoveno na 13. dubna 1957. Gorilí samici trápí artróza a nemá už žádné zuby, stále se ale ještě zvládne pohybovat bez pomoci.
Letní slavnosti staré hudby lákají na mytické postavy i netradiční nástroje
Letní slavnosti staré hudby letos ve svém 27. ročníku s podtitulem Mýty a legendy nabídnou na různých místech v Praze zpodobnění postav antické mytologie. Na sedmi koncertech vystoupí světové špičky v interpretaci staré hudby.