Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rozšíření amerického území o Grónsko vyvolávají pobouření už více než rok. Koncem loňského roku Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko a sdělil, že ovládnutí největšího ostrova světa je otázkou „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil členům Kongresu, že Donald Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi. Dánové varují, že by jakýkoliv útok Američanů na členskou zemi NATO měl dalekosáhlé důsledky.
Pokud Donald Trump opravdu půjde mírovou cestou a pokusí se s Dány o koupi Grónska vyjednávat, nebude zdaleka prvním americkým prezidentem, který to zkusí. Myšlenka nákupu Grónska je v pořadí třetím pokusem o získání arktického území. Dánsko nabídku zatím vždy odmítlo, v minulosti přistoupilo pouze na prodej Panenských ostrovů.
Existuje několik způsobů, jak státy v minulosti získávaly svá území. Od válek a anexí přes smlouvy a dynastické sňatky až po přirozená osidlování. Přeprodej území mezi dvěma státy je americkou raritou. Američané si v minulosti koupili Louisianu, Floridu, Aljašku či Panenské ostrovy.
Nákup Floridy
Spojené státy získaly Floridu od Španělska v roce 1819 na základě smlouvy Adams-Onís. USA za nový stát přímo neplatily, ale souhlasily s tím, že uhradí škody ve výši pět milionů dolarů, způsobené americkými občany, kteří se vzbouřili proti Španělsku.
Nákup Louisiany
Největším teritoriálním ziskem byl v roce 1803 nákup Louisiany. Spojené státy tehdy odkoupily od Francie přes dva miliony kilometrů čtverečních. To je více než pětina současné rozlohy USA, která tehdy zahrnovala území dnešní Oklahomy, Kansasu či Nebrasky. Louisiana Američany stála 15 milionů dolarů. Z pohledu dnešních peněz by šlo zhruba o 342 milionů dolarů (asi 8,5 miliardy korun).
Nákup Aljašky
V roce 1867 Američané koupili od Rusů Aljašku, vyšla je na pouhých 7,2 milionu dolarů. V přepočtu na dnešní peníze by šlo zhruba o 120 milionů dolarů (2,9 miliardy korun). Nákup vyjednal tehdejší ministr zahraničí William Seward, který údajně jednal také o koupi Grónska od Dánů.
Nákup Panenských ostrovů
Nejdražším nákupem, kterému předcházelo padesát let vyjednávání, se staly Panenské ostrovy. V roce 1917 zaplatily Spojené státy Dánům 25 milionů dolarů ve zlatě. Je to zdaleka nejvyšší cena za území, protože ostrovy mají pouze 346 kilometrů čtverečních. To znamená, že cena za jeden kilometr byla asi 72 250 dolarů. Nákup v dnešní hodnotě zhruba za 674 milionů dolarů (16,7 miliardy korun) je považován za strategický pro kontrolu Karibiku vzhledem k blízkosti ostrovů k Panamskému průplavu a americkému východnímu pobřeží.
A proč vlastně jde Trumpovi o Grónsko právě teď? „Předpokládám, že jde o ekonomické zájmy: Donald Trump je především obchodník,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz politický geograf Adam Kočí z Ostravské univerzity.
Těžba je náročná
V současné době se na jihu Grónska těží rubín a safír v Aappilattoqu od roku 2017 a v Qaqortorsuaqu se těží anortozit. „Nic z toho, co se tam těží, není tak výdělečné, jak by si Gróňané přáli. Velký potenciál je v prvcích vzácných zemin, po kterých pravděpodobně touží i Donald Trump,“ říká k nerostnému bohatství Grónska politický geograf.
Samotná těžba je technicky i politicky náročná. V 70. letech probíhaly v Grónsku průzkumy na těžbu ropy a zemního plynu, ale zatím k žádné těžbě nedošlo. Jak popisuje Adam Kočí: „Vydávaly se pouze licence, i když se předpokládá, že tam velké zásoby jsou. Licence na těžbu jsou dnes pozastaveny, protože v roce 2021 se v Grónsku dostala k moci vláda, která byla proti těžbě.“
Analogie s Ukrajinou?
Na 80 procent Grónska se skládá z grónského ledovcového štítu, největšího ledovcového štítu na severní polokouli. Táním se na pobřeží Grónska odhalují nejen ložiska železné rudy, ale i spousta prvků vzácných zemin nebo třeba i lithium. „Pokud jde o prvky vzácných zemin, tak se nabízí analogie s Ukrajinou. Stejně jako na Ukrajině, kde se mluví o odhadech, které jsou z dob Sovětského svazu, tak ani v Grónsku nevíme, zda se to povede vytěžit a jaká je aktuální situace,“ uzavírá Kočí.
Sdílet
