Reklama
Reklama

Tisíce tun hnojiv. Evropa je v klíčové komoditě stále závislá na Rusku

Ruská hnojiva proudí ve velkém do Evropy. A to často ve větším objemu než před začátkem války na Ukrajině. Důvodem je dostupnost a nízká cena. Evropu to ale podle analytiků dělá zranitelnou v klíčové oblasti potravinové bezpečnosti. Alternativy k ruským hnojivům jsou přitom většinou příliš drahé.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto.Foto: Ondřej Besperát
Reklama

Evropská unie začátkem prosince slíbila, že do dvou let přestane plně odebírat ruský plyn. Kde naopak obchod s Ruskem vzkvétá, jsou zemědělská hnojiva, která se z plynu vyrábějí.

Dusíkatých hnojiv do evropských států Rusko vyváží v posledních letech rekordní množství. Jen letos v červnu to bylo podle Eurostatu více jak milion tun, což je nejvíce za deset let. 

„Evropa je v řadě věcí pokrytecká. Říká, že podporuje Ukrajinu a omezuje vztahy s Ruskem, ale třeba obchod se zemědělskými komoditami probíhá ve velkém dál. V minulých letech byly i chvíle, kdy se do Evropy dováželo přes třetí státy víc ruského než ukrajinského obilí,“ říká pro Aktuálně.cz agrární analytik Petr Havel.

Před únorem 2022 dodávalo Rusko do Evropy přibližně třicet procent všech hnojiv. Dovoz po invazi na Ukrajinu výrazně klesl a Evropa uvalila sankce na řadu Rusů spojených se zemědělských průmyslem. 

Reklama
Reklama

Samotné firmy a produkty, které prodávají, však dostaly ze sankcí výjimku a zanedlouho se vývoz dostal na ještě vyšší čísla než před válkou. Do druhého čtvrtletí roku 2025 se tak ruský podíl na evropském trhu zvýšil na třetinu, píše britský The Economist.  

Evropská komise v červenci zavedla sankce na zemědělské produkty z Ruska a Běloruska. Komise je postupně plánuje zvyšovat, a to až do roku 2028. Poté by se cena kvůli sankcím měla zvýšit natolik, že pro evropské zemědělce bude nákup ruských hnojiv nevýhodný.

Proč Evropa stále nakupuje ruská hnojiva? 

Ruská hnojiva jsou levná, je jich dostatek a jsou blízko. Evropa by sice mohla nahradit ruský dovoz zvýšením vlastní produkce, to by ale znamenalo mnohem větší náklady. Většina hnojiv je totiž dusíkatá a k jejich výrobě je potřeba velké množství zemního plynu.

Před invazí ho evropští zemědělci odebírali levně z Ruska. Teď jim kvůli vysoké ceně plynu často nezbývá než kupovat hotový produkt

Reklama
Reklama

„Jsou to dvě věci. Jedno je síla zemědělské lobby a druhý důvod je ten ekonomický. Kombinací těchto dvou faktorů tak Evropa často volí řešení, která pro ni samotnou nejsou vhodná,“ říká Petr Havel. 

Evropa měla před invazí 120 továren na hnojiva, které v roce 2020 pokrývaly asi sedmdesát procent její spotřeby dusíkatých hnojiv. Po invazi na Ukrajinu Evropa snížila svou produkci o 70 procent. Podle The Economist od té doby obnovila sotva polovinu této kapacity.

Další alternativou je dovážet ze států jako Kanada, Egypt, Alžírsko nebo Čína. Všechny tyto země jsou však oproti Rusku dražší, což by se mohlo promítnout do cen potravin.

Cílem má být nezávislost, tvrdí analytik

„Evropa ve snaze získat levnější produkt v minulosti rezignovala na svoji výrobu a dostala se do závislosti na zahraničních producentech. Bude tedy nějakou dobu trvat, než se z té závislosti vymaní,“ říká Petr Havel. Podle něj by se Evropa měla stát v tomto ohledu plně soběstačná.

Reklama
Reklama

„Kamkoliv než do Ruska je to dál, navíc jsou z jiných zemí často problémy s dovozem. Alternativy tady jsou vždycky. Ale ve chvíli, kdy Evropa pouze vymění Rusko za jinou zemi, tak to stále nebude řešit tu závislost na jiných státech.“

„Celkově by Evropa měla usilovat o mnohem větší soběstačnost, a to se zdaleka netýká pouze hnojiv, ale mnoha jiných oblastí. Jinak bude Evropa pořád vydíratelná,“ dodává Havel. 

Reklama
Reklama
Reklama