Direktiva má začít platit od příštího roku, ale nejprve bude třeba ji převést do národního práva, s čímž může být leckde problém.
Nelze ani vyloučit, že skončí u Evropského soudního dvora, jak naznačilo například Irsko či Slovensko, které směrnici považují za nepřípustný vpád unijního práva do oblasti vyhrazené spolupráci členských zemí.
Nejde o obsah hovorů
Směrnice se netýká obsahu hovorů či e-mailů, ale už sám přehled o spojeních má pomoci při stíhání teroristů a zločinců, vysvětlili autoři textu. Vyšetřovatelé nejzávažnějších zločinů mají dostat do rukou informace kdo, komu, kdy a odkud volal, posílal e-mail či hovořil prostřednictvím internetu.
Každá vláda má určit nezávislý orgán monitorující situaci, za přehmaty a zneužití dat mají hrozit i trestní sankce. "Direktiva usnadní boj proti zločinu a terorismu. Požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany svobod občanů jsou v rovnováze," usoudil místopředseda Evropské komise Franco Frattini.
Impulzem ke sladění byl terorismus
Státy EU dosud mají pro skladování telekomunikačních dat odlišná pravidla. Impulzem ke sladění byly teroristické útoky v Madridu a Londýně, po nichž záznamy o volání z mobilů pomohly odhalit pachatele. Ale takový úspěch, jak připomněl britský ministr Charles Clarke, závisí na tom, že si zločinec vybere ty "správné" sítě a státy, aby se dal vystopovat.
Striktnější pravidla se ukázala jako neprůchodná. Ale cenou za kompromis, přijatelný pro většinu zemí a poslanců, je však pružnost či nejasnost. Směrnice ponechává na členských státech, jak se vypořádají s náklady operátorů. Dodatek požadující povinnou úhradu od států neprošel.
Poslanci mezi uchovávaná data zařadili i neúspěšná volání. "Jde o nezbytné opatření v boji proti terorismu, ale nelze přistoupit na porušování jednotného vnitřního trhu tím, že jednotlivé země rozdílně přistoupí k úhradě nákladů operátorů," uvedl po hlasování český europoslanec Tomáš Zatloukal.
I maximální lhůta pro skladování dat se může prodloužit, pokud to schválí Evropská Komise. Irsko nyní data skladuje čtyři roky, Polsko žádá o 15 let.
Poslanci ODS byli proti
Hlasování, jehož výsledek 378 ku 197 hlasům předurčil souhlas největších frakcí konzervativců a socialistů, předcházela bouřlivá rozprava. V ní si brali slovo hlavně oponenti z řad liberálů, zelených, komunistů či euroskeptiků. Parlamentní zpravodaj Alexander Alvaro se nakonec od výsledné podoby distancoval.
Navzdory postoji konzervativní frakce poslanci ODS podle Jana Zahradila hlasovali proti směrnici, protože jde nad rámec národní legislativy, zatíží státní rozpočet a poskytne přílišné pravomoci represivním složkám nejen při stíhání organizovaného zločinu a terorismu, ale i dalších činů uvedených v evropském zatykači.
Obavy z růstu nákladů na skladování dat vyjádřili i operátoři. "Dopad z tak masivního zadržování dat z internetu, padesátkrát většího než v současnosti, je neznámý a není ani jasně opodstatněný," uvedla ve společném prohlášení sdružení ETNO, EuroISPA, GSM Europe a ECCA, zastupující desítky operátorů se stamiliardovým obratem.