Reklama
Reklama

Takové školení Putin nečekal. Premiér malé země mu ho uštědřil v přímém přenosu

Takhle otrávený výraz už ruský prezident dlouho nenasadil. Arménský premiér Nikola Pašinjan mu v přímém přenosu dal lekci z demokracie a vypadalo to, že si to užíval. S úsměvem ve tváři upozornil Putina na to, že v Arménii jsou svobodné volby, je tam svobodný internet a v zemi není ani jeden politický vězeň. Putin na oplátku kritizoval, že se Arménie přibližuje Evropské unii.

Reklama

„Vidíme, že v Arménii probíhá diskuse o rozvoji vztahů s Evropskou unií. Sledujeme to s naprostým klidem. Upřímně ale říkáme, že členství v celní unii jak s EU, tak s Euroasijskou ekonomickou unií je nemožné,“ řekl Putin s odkazem na Ruskem řízené ekonomické partnerství mezi Ruskem, Arménií, Běloruskem, Kazachstánem a Kyrgyzstánem.

Putin také připomněl, že Rusko prodává Arménii plyn za podstatně nižší cenu než EU. A dodal, že je na Arménii, zda bude spolupracovat s EU, nebo s Ruskem.

Ke střetu mezi oběma politiky pak došlo ve chvíli, kdy se Putin dotknul tématu politické opozice v Arménii. Ruský prezident uvedl, že Rusko „by velmi rádo vidělo, aby se všechny politické strany a politici mohli během voleb účastnit vnitřního politického života“. Navíc dodal, že „někteří jsou ve vazbě, přestože mají ruské pasy“.

Putin tím narážel na Samvela Karapetjana, rusko-arménského oligarchu a opozičního politika, který byl zatčen a nyní je v domácím vězení.

Reklama
Reklama

„Arménie je demokratická země“

To byla voda na Pašinjanův mlýn. Aniž by zmínil jméno Karapetjan, vysvětlil Putinovi, že při vší úctě k ruským pasům arménská ústava vyžaduje, aby političtí kandidáti měli výlučně arménské občanství.

Se zjevnou narážkou na situaci v Rusku pak řekl: „Arménie je demokratická země. Naše sociální sítě jsou stoprocentně svobodné, bez jakýchkoli omezení,“ uvedl Pašinjan.

„V našich věznicích není ani jeden politický vězeň. Ale voleb se mohou účastnit pouze arménští občané, což znamená, že lidé s ruskými pasy nemohou kandidovat do parlamentu ani na premiéra,“ dodal arménský premiér.

Vztahy s Ruskem ochladly

Arménie měla od rozpadu Sovětského svazu úzké vztahy s Ruskem. Vnímala ho jako spojence proti sousednímu Ázerbajdžánu, se kterým vedli Arméni válku o enklávu Náhorní Karabach.

Reklama
Reklama

Vztahy ale výrazně ochladly poté, co se během tzv. Sametové revoluce dostal k moci současný premiér Pašinjan, a především po porážce Arménie ve dvou kolech války (2020 a 2023) s Ázerbajdžánem, kdy definitivně ztratila Náhorní Karabach.

Pašinjan od té doby zintenzivnil vztahy se Západem a snaží se normalizovat vztahy s Ázerbajdžánem a jeho spojencem Tureckem. Rusové ale stále mají v zemi dvě vojenské základny.

Reklama
Reklama
Reklama