"Vše teď dokončujeme a myslím, že se brzy naskytne příležitost oznámit nové zbraně, které jsme kdysi avizovali," řekl ruský prezident podle informací ruské státní tiskové agentury RIA Novosti.
Zároveň Putin zmínil neochotu Washingtonu odsouhlasit novou Smlouvu o snížení strategických zbraní (START), kterou Kreml navrhnul. Tato smlouva je klíčová pro kontrolu největších jaderných a útočných systémů.
"Jsme připraveni jednat, pokud to bude přijatelné a výhodné pro americkou stranu. Pokud ne, pak ne. Ale to by byla škoda, protože pak by v oblasti strategických útočných zbraní nezůstal žádný mechanismus odstrašování," dodal. Ruský prezident tak naznačil, že by v případě neuzavření nové dohody neexistovala pravidla omezující jejich nejsilnější zbraně.
Jakou konkrétní zbraň má Putin na mysli, není jasné. Ruský prezident zmínil jen to, že o ní mluvil už v minulosti, když procházela úspěšným testováním. Web Kyiv Post zmapoval, o jaké zbraně by mohlo jít.
V roce 2018 Putin oznámil pět velkých programů týkajících se vývoje jaderných zbraní, pro které se vžilo označení "Putinovy superzbraně". Mezi ně patřila mezikontinentální balistická raketa RS-28 Sarmat, hypersonický kluzák Avangard, bezpilotní podvodní dron s jaderným pohonem Poseidon, řízená střela s jaderným pohonem 9M730 Burevestnik a hypersonická balistická střela odpalovaná ze vzduchu Kh-47M2 Kinžal. Později Kreml oznámil také vývoj hypersonické protilodní řízené střely 3M22 Zircon.
Z těchto šesti jsou před dokončením Burevestnik a Poseidon, ostatní již mají uvedení za sebou. Kyiv Post tak spekuluje, že právě o těchto zbraních vůdce Kremlu mluvil. "Burevestnik má být revoluční zbraní s prakticky neomezeným doletem díky použití jaderného reaktoru jako pohonu," vysvětluje Kyiv Post ve své analýze.
Rusko mělo v plánu otestovat tuto zbraň v srpnu, přibližně v době summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Podle webu The Barents Observer se testování zbraně uskutečnilo několik dní poté na letecké základně Rogačevo, která se nachází v Nové Zemi, souostroví v Severním ledovém oceánu v Archangelské oblasti.
Zkoušky, které se ale uskutečnily roky předtím, vykazovaly smíšené výsledky. Z přibližně 13 známých odpalů byly pouze dva úspěšné, a to jen částečně. K jednomu došlo v listopadu 2017 a druhému v lednu 2019, jak uvádí analytický web The Diplomat s odvoláním na vlastní zdroje z amerických zpravodajských služeb.
O tom, jak konkrétně raketa funguje, se ví jen málo, protože se stále nachází ve fázi experimentů. Spekuluje se ale, že je odpalována pomocí scramjetu (náporový motor se spalováním v nadzvukovém režimu) a v polovině letu přebírá řízení jaderný reaktor. Má také létat nízko, aby se vyhnula tomu, že ji odhalí radar, a její letová dráha je nepředvídatelná, což komplikuje její zachycení.
Odborníci varují, že by Burevestnik mohl být nebezpečný, pokud by došlo k poškození jeho jaderného reaktoru. To by se mohlo stát v případě poruchy raketového motoru nebo odchylky od kurzu, kdy by se následně rozptýlil radioaktivní materiál po rozsáhlých oblastech.
"Příbuznou" zbraní Burevestniku je bezpilotní podvodní plavidlo Poseidon s jaderným pohonem, o kterém se dříve mluvilo pod ruským kódovým názvem Status-6. Jde také o zbraň s neomezeným dosahem. "Ačkoliv Rusko jej nazývá dronem, lze jej také popsat jako torpédo s jaderným pohonem," píše Kyiv Post.
"Jsou velmi tiché, mají vysokou manévrovatelnost a jsou pro nepřítele prakticky nezničitelné. V dnešním světě neexistuje žádná zbraň, která by jim mohla čelit," řekl Putin v roce 2018 při diskusi o vývoji této zbraně.
Článek amerického námořního institutu z května 2022 uvádí, že "má potenciál být jak strategickou, tak taktickou jadernou zbraní a nespadá do definice zbraní podle nové smlouvy START", což vyvolává obavy z jejího použití.
"Ve srovnání s Burevestnikem se Poseidon jeví jako zbraň více připravená k použití", hodnotí Kyiv Post. V lednu 2023 totiž ruská agentura TASS oznámila, že Rusko již vyrobilo první sérii Poseidonů, které v budoucnu nasadí na jadernou ponorku Belgorod.
V roce 2019 pak Rusko tvrdilo, že plánuje zařadit 32 Poseidonů do boje, aniž by upřesnilo, kdy by k tomu mělo dojít. Je ale možné, že se plán Kremlu zbrzdil kvůli ztrátám materiálu způsobených invazí na Ukrajinu.
