Syrská armáda dnes oznámila, že dokončila zátah proti poslední kurdské baště v Aleppu a zastavila veškeré vojenské operace. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v tomto severosyrském městě od úterý bojují, však obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely a prohlásily, že pokračují v boji. Informovaly o tom tiskové agentury.

Ozbrojené střety mezi vládními silami a Kurdy vedenou ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF), nejtvrdší od pádu diktátora Bašara Asada v prosinci 2024, si od úterý podle agentury AP vyžádaly životy nejméně 22 civilistů. Podle místních úřadů také donutily zhruba 155 tisíc lidí, většinou obyvatel kurdských čtvrtí, opustit své domovy.
Po získání kontroly nad jinou kurdskou čtvrtí, Ašrafíjí, oznámila syrská armáda v prohlášení pro agenturu SANA „ukončení všech vojenských operací v Šajch Maksúd počínaje 15:00 (13:00 SEČ)“.
Kurdští bojovníci budou „převezeni“ do města Tabka, které je pod kontrolou Kurdů, na severovýchodě země, dodala. Armáda už ráno oznámila, že v Šajch Maksúd dokončila „komplexní bezpečnostní operaci“. Zároveň však vyzvala její obyvatele, aby nevycházeli ven.
Kurdské síly však prohlášení armády označily za „neopodstatněná tvrzení“ a prohlásily, že boje pokračují. SDF navíc uvedla, že vládní jednotky útočí za podpory tureckých dronů. Reportéři agentury AFP na místě, kteří předtím viděli armádu vstupovat do čtvrti, hlásili, že střelba byla slyšet i krátce po poledni.
Syrská vláda v noci na pátek vyhlásila ve čtvrtích Šajch Maksúd, Ašrafíja a Baní Zajd klid zbraní a kurdské bojovníky vyzvala, aby se z nich stáhli. Místní kurdské jednotky však výzvu k evakuaci bojovníků odmítly.
Agentura AP napsala, že u vstupů do čtvrti Šajch Maksúd čekaly stovky lidí, kteří z ní před několika dny uprchli, až se budou moci po skončení vojenských operací vrátit.
S odvoláním na státní televizi AP také informovala o údajném úderu výbušného dronu na budovu úřadu guvernéra v době, kdy se tam konala tisková konference dvou ministrů vlády. SDF zprávu o útoku popřela s tím, že její bojovníci neútočí na civilní cíle.
Podporu syrské armádě už dříve vyjádřilo Turecko, útoky proti kurdské menšině naopak odsoudil Izrael. EU vyzvala obě strany ke zdrženlivosti.
Asadův režim svrhli v prosinci 2024 bojovníci z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a jeho spojenci. Vůdce HTS Ahmad Šara byl loni v lednu jmenován prozatímním prezidentem a ozbrojená uskupení bojující proti Asadovi byla rozpuštěna a začleněna do nově vznikajících bezpečnostních složek státu. SDF, které se ofenzivy proti Asadově armádě neúčastnily, se rozpuštění a začlenění dlouhodobě vyhýbají.
SDF vojensky ovládají oblasti severní a východní Sýrie, které si od roku 2012 udržují poloautonomní správu. Začlenění kurdských oblastí a jednotek SDF je dlouhodobě překážkou snah nové syrské vlády o sjednocení země.



ŽIVĚEU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, uvedla von der Leyenová v Kyjevě
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak, řekla v úterý v Kyjevě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska.






ŽIVĚNudný, lživý projev, odtržený od reality milionů Američanů. Demokraté Trumpa strhali
Donald Trump přednesl dosud nejdelší projev o stavu unie. Někteří demokratičtí politici opustili předčasně projev republikánského prezidenta. Další ho bojkotovali. Nepřišla na něj zhruba polovina demokratů ze Sněmovny reprezentantů i Senátu. Demokraté posléze podrobili projev o stavu unie tvrdé kritice.



ŽIVĚPoslanci přehazují miliardy. Okamurovci se vztekají kvůli referendu
Opozice doručila výboru několik pozměňovacích návrhů. Například TOP 09 chce seškrtat výdaje za 64 miliard Kč a přidat armádě, lidovci chtějí poslat 48 milionů korun navíc na podporu práce s mládeží. Vzhledem k tomu, že opozice má ve výboru i na plénu menšinu, se dá předpokládat, že její návrhy stejně jako v minulosti z valné většiny neuspějí.



Loni bylo zabito 129 novinářů, Izrael stojí za dvěma třetinami případů, píše CPJ
Za rok 2025 bylo po celém světě zabito 129 novinářů, informoval dnes Výbor na ochranu novinářů (CPJ) se sídlem v New Yorku, přičemž dvě třetiny těchto případů organizace spojuje s Izraelem a válkou v Pásmu Gazy. Rok 2025 je z pohledu této statistiky druhý nejhorší rok v řadě za posledních 30 let, kdy výbor údaje sleduje. V roce 2024 bylo zabito 124 žurnalistů.









