Americké a britské tajné služby věděly o ruské invazi měsíce dopředu. Měly k dispozici detailní plány i zachycenou komunikaci, přesto jim svět nechtěl věřit. Deník The Guardian přináší svědectví o tom, jak se rodila největší zpravodajská operace moderní doby a proč ukrajinský prezident Zelenskyj varování až do poslední chvíle odmítal jako pouhé strašení.
Čtyři roky po začátku ruské invaze vycházejí najevo mrazivé detaily o tom, co se dělo v zákulisí tajných služeb. Deník The Guardian přinesl rozsáhlou rekonstrukci událostí, která ukazuje, že Washington a Londýn měly o záměrech Vladimira Putina poměrně přesné informace. Přesto narazily na neprostupnou zeď nedůvěry v Paříži, Berlíně, ale i v samotném Kyjevě.
Vše začalo už v listopadu 2021. Tehdejší ředitel CIA William Burns mluvil s Putinem po zabezpečeném telefonu přímo z Moskvy. Putin ho ale ignoroval a raději si stěžoval, že mu „pod okny“ plují americké válečné lodě s raketami. Burns se tak vrátil do Washingtonu s jasným pocitem: válka bude. Když se ho prezident Joe Biden zeptal, jestli si myslí, že to Putin udělá, Burns odpověděl stručně: „Ano.“
Důkazy mluvily jasně, ale svět si zakrýval oči
Americké i britské zpravodajské služby ale neměly k dispozici jen pohyb ruských tanků na satelitních snímcích. Podařilo se jim totiž proniknout hluboko do ruského plánování. Dokonce zachytily komunikaci elitního plánovacího oddělení ruského generálního štábu, kde se kreslily mapy útoku. Věděly tak o plánech na obsazení letiště Hostomel, o seznamech lidí k likvidaci či o rozkazech pro čečenské jednotky.
Ne všichni ale získaným informacím věřili. „Měl jsem pocit, že důkazy, které jsme jim předložili, byly naprosto zdrcující,“ vzpomíná Bidenův poradce Jake Sullivan na schůzky s evropskými spojenci. „Byli ale přesvědčeni, že to prostě nedává smysl,“ dodal. Evropští lídři v čele s Francií a Německem totiž věřili, že Putin je rozumný a do takového rizika nepůjde. Často připomínali rok 2003 a lživé informace, které tehdy provázely invazi do Iráku, a nechtěli Američanům znovu slepě věřit.
Zelenskyj se bál paniky
Nejkontroverznější částí celého příběhu zůstává postoj ukrajinského prezidenta. Volodymyr Zelenskyj americká varování měsíce veřejně zpochybňoval. Bál se, že strach z války zničí ekonomiku země dřív, než Rusové překročí hranice. Ještě v lednu 2022 vzkazoval Ukrajincům: „Dýchejte zhluboka, uklidněte se. V létě budeme normálně grilovat maso.“
Britský ministr obrany Ben Wallace se ho pokusil varovat osobně. „Prase před trhem už nevykrmíte,“ řekl mu tehdy s tím, že na přípravu armády už nezbývá čas. Zelenskyj ale trval na svém. Dokonce posílal své emisary do Evropy s tím, že jde jen o americkou hru, jak tlačit na Rusko. Někteří ukrajinští generálové ale začali připravovat obranu tajně a na vlastní pěst, protože jim prezident nechtěl dovolit vyhlásit výjimečný stav.
Úspěch, který nikdo nečekal
I když tajné služby invazi předpověděly správně, v jedné věci se mýlily úplně stejně jako Putin. Věřily, že Kyjev padne během pár týdnů a Ukrajinci se nezmůžou na vážnější odpor. Američané dokonce připravovali plány, jak podporovat partyzánský boj po pádu vlády.
„Podcenili jsme ukrajinskou odvahu a přecenili ruskou sílu,“ přiznávají dnes analytici. Putinův plán byl postavený na lži a naprosté ignoranci reality. Rusové si mysleli, že je Ukrajinci budou vítat s koláči, a proto ani nevypnuli elektřinu nebo mobilní sítě, aby si budoucí okupaci nekomplikovali. Právě tyto fungující sítě ale nakonec pomohly ukrajinské obraně přežít první kritické dny.
Sdílet
Nejnovější videa
