Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli, že má EU rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán, informoval novináře jeden z unijních činitelů.
Lídři unijních zemí se na mimořádné schůzce zabývali budoucností evropské obrany v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či kolem podoby možných mírových rozhovorů s Ruskem, na jejichž rychlé uspořádání naléhá americký prezident Donald Trump. Ten také tlačí na evropské země, aby dávaly více na vlastní obranu, na níž se podle něho USA nechtějí podílet v dosavadní míře.
Summit se shodl na tom, že je nutné "výrazně zvýšit výdaje" na armády, v čemž mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí. Vůdci unijních států rovněž uvítali návrh Evropské komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice. Debatu vyvolal německý návrh, aby bylo zbrojení dlouhodoběji vyňato ze zmíněných pravidel zakazujících rozpočtové schodky převyšující tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dluh větší než 60 procent HDP. Řada zemí však byla proti a v závěrech tak zůstala zmínka o nutnosti dbát na "udržitelnost dluhů".
Státy by se podle svých lídrů měly urychleně zabývat návrhem komise na společnou půjčku až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat úvěry, zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketová obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.