


Během cvičení NATO Joint Viking v severním Norsku narazili američtí vojáci na své limity boje v nehostinném arktickém prostředí. Podle vojenských zdrojů byli finskými záložníky přehráváni tak výrazně, že muselo zasáhnout velení. Podobné zkušenosti podle představitelů NATO dotvářejí obraz, že skutečná síla pro boj v Arktidě dnes leží spíš v Evropě než ve Spojených státech.
Když americký prezident Donald Trump začal mluvit o svých úmyslech získat Grónsko, řada expertů upozorňovala, že pokud by se američtí vojáci pokusili ostrov ovládnout vojenskou cestou, hrála by v jejich neprospěch nezkušenost s bojem v nehostinných arktických podmínkách.
Tento předpoklad se podle deníku The Times naplnil během nedávných společných cvičení a na základě interních analýz NATO. Ty ukazují, že skutečné schopnosti pro boj v arktickém prostředí jsou dnes soustředěny spíš v Evropě než ve Spojených státech.
Podle představitelů Aliance jsou na operace v extrémním chladu a v terénu pokrytém ledem a sněhem v současnosti nejlépe připraveny jednotky z Velké Británie, Norska, Finska a Švédska. Americké síly naproti tomu zůstávají v tomto prostředí omezené jak po stránce vybavení, tak i výcviku.
Jeden z vojenských zdrojů The Times uvedl jako jasný příklad této nerovnováhy loňské cvičení Joint Viking na severu Norska. Během něj měli mít američtí vojáci značné problémy s efektivním působením v arktických podmínkách, což si vyžádalo zásah velitelů cvičení.
„Velitelé museli požádat finské záložníky, považované za nejtvrdší arktické bojovníky, kteří v manévrech hráli roli útočníků, aby vůči Američanům polevili,“ uvedl zdroj. „Finům bylo řečeno, aby přestali Američany tolik drtit, protože to pro ně bylo trapné a demoralizující.“
Nejde však jen o samotnou schopnost boje v arktickém prostředí, ale také o potřebnou techniku. Podle vojenských představitelů jsou Spojené státy závislé na Finsku v oblasti pokročilých technologií pro ledoborce, které jsou nezbytné pro operace v zamrzlých vodách.
Ve spolupráci s Finskem budou USA dokonce stavět svých 11 nových ledoborců. Čtyři z nich vzniknou ve finských loděnicích a zbytek ve Spojených státech. Tento model má americkým loděnicím pomoci získat zkušenosti od finských partnerů a postupně přesunout výrobu přímo na území USA.
„Evropané mají potřebné know-how. Pokud chce Trump region chránit, volí špatnou cestu, když si poštvává své arktické spojence,“ uvedl další ze zdrojů The Times.
Bojovou připravenost Finska připomněl minulý týden na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu i prezident Alexander Stubb. Uvedl, že Finsko má „největší arktické síly v celé Alianci“ a že země je schopna během několika týdnů mobilizovat až 280 tisíc vojáků.
V souvislosti s napjatými vztahy mezi Evropou a Spojenými státy Stubb zároveň vyjádřil přesvědčení, že Helsinky jsou připraveny čelit případnému ruskému útoku i bez americké podpory.
Ostatně právě Zimní válka mezi Finskem a Sovětským svazem v letech 1939-1940 vytvořila základ pověsti finské armády jako nezdolné síly schopné bojovat v extrémních mrazivých podmínkách.