Budapešť - Lékaři a zdravotní sestry z východní Evropy si stále častěji vybírají exil na Západě, aby dosáhli na vyšší mzdy i lepší pracovní podmínky.
Tento exodus se podle agentury AFP rozšířil hlavně na země nejvíce postižené ekonomickou krizí.
"V Maďarsku pro mě není žádná budoucnost, odcházím do Německa, kde bude má práce oceněna," říká chirurg, padesátník Csaba Andók. V Maďarsku loni požádalo 1111 lékařů o zvláštní povolení, aby mohli odjet pracovat do zahraničí. Proti předchozímu roku to bylo o čtvrtinu žádostí více, když předtím po mnoho let počet odcházejících lékařů víceméně stagnoval.
Vzhledem k tomu, že v Maďarsku je na 30 000 lékařů, to není žádné číslo, jež by mělo charakter poplašné zprávy, ale znepokojivý charakter dostane, jestliže ho srovnáme s 800 lékaři, kteří v Maďarsku každoročně dostanou diplom. Jsou to totiž především mladí a v menší míře ti, kdo už žili v zahraničí, jako například Csaba Andók, kdo nejčastěji sebere odvahu k odchodu, hlavně pak do Velké Británie, Švédska nebo Německa.
"Nespokojenost lékařů je všeobecná, a to hlavně kvůli zhoršování mzdových podmínek," tvrdí chirurg. Lékaři berou maximálně 550 až 740 eur (13.750-17.500 korun) měsíčně. "Navíc je nedostatek personálu, což denně vytváří takřka nesnesitelný tlak," dodává.
Dopad úsporných opatření
Podle expertů lze nárůst exodu vysvětlit ekonomickou krizí, která na Maďarsko těžce dolehla v roce 2008, a následnými úspornými rozpočtovovými opatřeními.
V Rumunsku, které se z krize ještě nedostalo, není obrázek o nic lepší. Podle oficiálních údajů se počet lékařů, kteří chtějí odejít, za rok zdvojnásobil na 2779 osob.
Sousední Bulharsko zase zažívá masový odchod zdravotních sester, jichž odchází asi 1200 ročně. Jejich počet v roce 2009 spadl na 31.961, zatímco lékařů je necelých 28.000. Podle bulharského sdružení zdravotnického personálu by přitom zdravotní systém země potřeboval k přiměřenému fungování nejméně 60.000 zdravotních sester.
V Maďarku jsou lékaři tak pobouřeni, že chtějí následovat příklad svých českých kolegů. V Česku asi 3800 lékařů z celkových 20.000 ve veřejném sektoru dalo loni výpověď, aby prosadilo své mzdové nároky. Česká vláda nátlaku ustoupila a přistoupila na postupné zvýšení platů.
Konec evropské výjimky
Vzhledem k tomu, že ale v roce 2013 končí evropská výjimka o přesčasových hodinách, bude se krize se vší pravděpodobností za dva roky opakovat.
Lékařů v Česku je nedostatek a fakulty nedodávají dostatečný počet absolventů. Jsou to navíc zejména mladí odborníci, kteří chtějí vycestovat do zahraničí za prací. Jejich počet jde do stovek.
Protest českých lékařů vedl ke zvýšení platů, ne však ke zlepšení celkové situace v nemocnicích a k redukci přesčasových hodin.
V dalších zemích je situace obdobná.
Konzervativní maďarská vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem počítá s opatřeními, která by zlepšila pracovní podmínky zdravotnického personálu. Jejich obsah je ale zahalen mlhou, a než k nim dojde, jsou lékaři na penzi vyzýváni, aby se vrátili do práce, hlavně na venkově. V Bulharsku a v Rumunsku nejsou v dohledu žádná opatření, která by situaci ve zdravotnictví zlepšila.
Naproti tomu Polsko uspělo od roku 2005 výrazně snížit exodus lékařů, když jim zvýšilo platy a výrazně investovalo do jejich vzdělávání.
Kromě nízkých platů ale lékaře často nutí k odchodu také systémové chyby ve fungování zdravotnictví. "V nynějším systému není kvalita péče vždy tou nejvyšší prioritou," tvrdí Ivo Kolts, lékař a profesor, který vyučuje na univerzitě v Tartu na východě Estonska.
"Estonské nemocnice často preferují zbytečná vyšetření a analýzy, protože tato vyšetření a zásahy stát subvencuje, a to bez ohledu na to, zda je pacient potřebuje nebo nikoli," říká Kolts.
