Rébus po "mírové" schůzce v Kremlu. Jaký kompromis bude ochotna přijmout Ukrajina

Matyáš Zrno Matyáš Zrno
před 31 minutami
Slova Putinova poradce o tom, že k míru "nejsme blízko, ani dál od něj", potvrzují, že pětihodinová schůzka Američanů s Rusy v Moskvě výsledek nepřinesla. Obě strany střeží obsah pondělního jednání v tajnosti, z vyjádření aktérů lze nicméně vyčíst, proč ještě není na stole reálný plán ukončení války na Ukrajině. Šestice otázek a odpovědí ukazuje, k jak krvavému kompromisu musí obě strany dospět.
Ruský prezident Vladimír Putin se svým poradcem Jurijem Ušakovem (vlevo) hostí v Kremlu amerického emisara Stevea Witkoffa (sedí zády).
Ruský prezident Vladimír Putin se svým poradcem Jurijem Ušakovem (vlevo) hostí v Kremlu amerického emisara Stevea Witkoffa (sedí zády). | Foto: Reuters

1. Došlo k nějakému průlomu v mírových jednáních?

Jednání trvala pět hodin, ale k žádnému výsledku nedošlo. Podle brífinku Putinova poradce Jurije Ušakova: "Nejsme blízko. Ale taky ne dál od míru, to rozhodně ne". A na schůzce se podle Ušakova probírala podstata amerického plánu na urovnání konfliktu, nikoli konkrétní návrh. Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že "zůstává ještě hodně práce", než bude možné uzavřít skutečnou dohodu.

2. Jaký plán se v Kremlu probíral?

V minulých dnech vzniklo několik variant mírového plánu. S jistotou nevíme, ale podle různých náznaků byl výchozím bodem k jednání původní americký 28bodový plán, který vznikl s ruským přispěním a reflektoval řadu ruských požadavků. Přesto není pro Kreml dostačující.

3. Jaké jsou hlavní požadavky, které brání mírové dohodě?

Území. Rusko požaduje kompletní Doněckou oblast, včetně té části (s městy Slovjansk a Kramatorsk), kterou dosud kontrolují ukrajinské jednotky. Ušakov uvedl, že některé územní návrhy předložené USA jsou "více či méně přijatelné", ale jiné Moskvě nevyhovují, a dodal, že "kompromisní řešení" zatím nebylo nalezeno.

4. Hraje nějakou roli Evropa?

Evropa není do jednání přímo zapojena. Pro Vladimíra Putina slouží jako jakýsi strašák a válečný štváč, který se snaží znemožnit mír. Ještě před jednáním se Putin několikrát objevil na veřejnosti, kde chválil pokroky Ruska na bojišti a varoval, že je Rusko připraveno na válku s Evropou, a to s použitím ještě větší síly než nyní na Ukrajině (čímž pravděpodobně myslel jaderný arzenál).

5. Jak reagovali Ukrajinci?

Prezident Zelenskyj ve svém prohlášení na síti X varoval, že jakákoli dohoda musí především zajistit, aby Rusko (stejně jako v roce 2014 a 2022) znovu nenapadlo Ukrajinu. Ještě v minulosti vyloučil územní ústupky, které navíc znemožňuje ukrajinská ústava. Zamrznutí konfliktu na současné linii fronty by nejspíše akceptoval, vzdát se dosud svobodných území nikoliv. Oblast, o kterou se jedná (dosud Ukrajinci držená část Doněcké oblasti), je navíc silně opevněná. Ukrajinci by přišli o důležitý pevnostní pás před otevřenou krajinou směřující k Dněpru.

6. Co bude nyní následovat?

Obě strany potvrdily, že budou pokračovat v kontaktech na úrovni prezidentských poradců. Původně měla americká delegace pokračovat na jednání s Ukrajinci, místo toho ale odletěla zpět do USA. Případné osobní setkání mezi Trumpem a Putinem závisí na dalším vývoji a konkrétním pokroku v jednáních, zatím však není žádný termín sjednaný.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy