Bratislava - Slovenskou vládní koalici pravého středu zatěžují necelého tři čtvrtě roku po nástupu k moci vnitřní rozpory kvůli rebelujícím poslancům dvou platforem.
Ačkoli se rozpad kabinetu Ivety Radičové neočekává, dvě vládní strany si zřejmě budou muset nově uspořádat své vnitřní vztahy a zahrnout požadavky obou platforem do vládního programu. Otevření koaliční dohody připustila i sama premiérka.
Vláda je oficiálně sice složena ze čtyř stran, ve skutečnosti ji však v parlamentu zastupuje až šest seskupení. Na kandidátkách dvou koaličních stran se totiž do sněmovny dostali i zástupci vnějších formací - hnutí Obyčejní lidé a Občanské konzervativní strany (OKS). Ty už stačily zkomplikovat snahu vlády o prosazení některých zákonů.
"Koalice odsouvá schvalování všech zákonů, které by ji vnitřně rozkládaly," řekl ČTK politolog Karol Horský.
Kvůli odporu poslanců za Obyčejné lidi vláda například nedokázala změnit kontroverzní zákon prosazený minulou vládou, který až na výjimky neumožňuje Slovákům dvojí občanství. Nejnověji se zase platforma OKS postavila proti plánům ministerstva financí, jejichž schválení by části živnostníků a některým pracujícím zvýšilo povinné odvody.
PR-kampaň
Postup Obyčejných lidí i OKS je podle pozorovatelů součástí jejich snahy o prezentaci na veřejnosti. Když v roce 2006 OKS kandidovala do sněmovny samostatně, dostala jen necelých 0,3 procenta hlasů.
V loňských volbách se na kandidátce strany Most-Híd dostali do parlamentu až čtyři zástupci OKS. Tři poslanci za formaci Obyčejní lidé prošli do parlamentu na kandidátce liberální strany Svoboda a solidarita (SaS).
Koaliční strany, které se ve 150členném parlamentu mohou včetně zástupců Obyčejných lidí, OKS a nezávislých poslanců opřít o 79 hlasů, podle politologa nutně potřebují nově upravit vzájemné vztahy.
"Receptem je otevření koaliční smlouvy. Je nejvyšší čas, aby se vnitřní vztahy v koalici vyjasnily," poznamenal Horský.
Přijetí dodatku ke koaliční smlouvě nedávno připustila premiérka Radičová. Takový krok by patrně znamenal rozšíření stávající čtyřkoalice o dvě seskupení a zahrnutí jejich požadavků do programového prohlášení vlády.
Dosud největší krizi v koalici způsobila nejednotnost vládních poslanců při loňské tajné volbě generálního prokurátora, když opozičnímu kandidátovi chyběl ke zvolení jen jeden hlas.
Předáci vládních stran se proto dohodli, že prosadí veřejnou volbu šéfa prokuratury a jiných funkcionářů. Definitivně by se o tomto návrhu mělo hlasovat tento měsíc.