Jak souvisí ceny potravin s bombardováním Íránu? Docela dost. Ve válce s Íránem nejde totiž jen o ropu (jak vidíme nyní na čerpacích stanicích), ale i o hnojiva. A ta závisí na plynu v Perském zálivu. Bez dusíkatých hnojiv by přitom bylo možné uživit jen asi polovinu světové populace.
Nejrozšířenější hnojiva na světě, bez kterých by světová produkce potravin byla poloviční, jsou dusíkatá. Jen čeští zemědělci jich ročně spotřebují 670 000 tun. Moderní zemědělství je bez nich nemyslitelné. Jenže dusík se vyrábí z amoniaku a pro výrobu amoniaku potřebujete zemní plyn – hodně zemního plynu. A dvacet procent světové produkce zemního plynu je v zemích Perského zálivu. V nejužším místě zálivu – v Hormuzské úžině – vyhlásil Írán námořní blokádu. Úžinou ale prochází nějakých 30 procent globálně obchodovaných dusíkatých hnojiv.
Už jednou zažil svět „dusíkatý“ šok. Po invazi Ruska na Ukrajinu vystoupala cena močoviny – klíčového dusíkatého hnojiva – na 925 dolarů za tunu. Nyní jsme na 683 dolarech za tunu, což je skok zhruba o třetinu ceny od zahájení náletů. Čím déle ale bude válka trvat, tím větší riziko cenového šoku. Navíc zrovna v době jarní orby, setí a hnojení.
Hormuzskou úžinou protéká také 60 % světového exportu síry. To je pro změnu klíčová komponenta pro fosfátová hnojiva. Bez kyseliny sírové totiž nepřeměníte fosfátovou horninu na hnojivo. A bez fosfátových hnojiv by světová produkce potravin mohla klesnout o další desítky procent.
Sdílet
