Podle ruských úřadů chybí domácímu trhu zhruba 20 procent měsíční spotřeby benzinu, což odpovídá přibližně 400 tisícům tun. Produkce se v září propadla o více než milion tun, protože nejméně šest rafinerií muselo po útocích zcela nebo částečně zastavit provoz. Agentura Reuters odhaduje, že v srpnu přišel ruský ropný průmysl o 17 procent svých zpracovatelských kapacit a celková prostojová doba rafinerií dosáhla historického rekordu - 23 procent, tedy 6,4 milionu tun.
Kvůli obavám z nedostatku Moskva zakázala export benzinu i nafty do zahraničí, přičemž platnost zákazu nyní platí minimálně do konce roku 2025. Zároveň Rada Eurasijské ekonomické komise rozhodla o zrušení dovozních cel na benzin, naftu i další pohonné hmoty. Bezcelní dovoz bude povolen až do června 2026.
Rusko se přitom už od léta hojně spoléhá na dodávky z Běloruska. V září dovoz meziročně vzrostl o 168 procent, nicméně celkový objem - necelých 100 tisíc tun za tři měsíce - pokrývá jen zlomek domácí poptávky, méně než dvě procenta.
Nejvíce trpí Krym a Dálný východ
Nedostatek nejvíce zasáhl regiony, kde už dříve byly dodávky problematické - především Krym a Dálný východ. Na Ruskem anektovaném Krymu byla proto zavedena přísná regulace: maximálně 30 litrů benzinu na osobu a povinné fixní ceny - 70 rublů za litr benzinu A-92 (přibližně 18 korun), 76 rublů za A-95 a 75 rublů za litr nafty (přibližně 19 korun). Podobné problémy však hlásí i další oblasti, například Kirovská či Nižegorodská.
Situace dopadá i na velké ropné společnosti, nikoliv jen na menší nezávislé pumpy. Velkoobchodní ceny benzinu od začátku roku stouply o více než 40 procent, což přispívá k růstu inflace. Dražší pohonné hmoty se promítají do zdražování dopravy, v zemědělství a logistice, a tím tlačí vzhůru ceny potravin i základních výrobků.
Napjatá situace kolem ukrajinských jaderných elektráren
K energetické krizi v Rusku se přidávají i zprávy z Ukrajiny. Ve čtvrtek ukrajinské ministerstvo energetiky potvrdilo, že bývalá jaderná elektrárna v Černobylu je znovu plně zásobována elektřinou, a to pouhý den poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil výpadek dodávek proudu. Ten trval déle než tři hodiny a byl důsledkem ruského útoku na rozvodnu ve Slavutyči. Nový ochranný kryt nad havarovaným reaktorem číslo čtyři podle správy černobylské zóny funguje normálně.
Mnohem vážnější je však situace v Záporožské jaderné elektrárně, kterou Rusko okupuje od prvních měsíců války, která vypukla v únoru 2022. Zařízení je od úterý zcela odpojeno od ukrajinské elektrické sítě. Šest reaktorů, jež před válkou vyráběly pětinu elektřiny na Ukrajině, zůstává odstavených.
Elektrárna však stále potřebuje energii k udržení chladicích systémů a k prevenci před roztavením reaktorů. Zelenskyj označil situaci za "kritickou" a upozornil, že jeden z nouzových dieselových generátorů selhal. Provozovatel dosazený Moskvou naopak tvrdí, že je vše pod kontrolou.
Záporožská elektrárna leží poblíž frontové linie u města Enerhodar a dlouhodobě čelí ostřelování i nedostatku personálu. Odborníci varují, že právě tato elektrárna představuje jednu z největších potenciálních hrozeb jaderné havárie v Evropě od černobylské katastrofy v roce 1986.
