Šéf nigerské vojenské junty Abdourahamane Tiani, který předloni provedl státní převrat, se ve středu stal prezidentem této severoafrické země. Napsala to agentura AFP. Tiani, který bude u moci minimálně pět let, nařídil také rozpustit politické strany a propustit některé vězně.

"Přijímám toto vyznamenání s velkou pokorou. Budu se snažit dostát důvěře, která mi byla svěřena," řekl prezident Tiani, který byl během středečního ceremoniálu také povýšen do hodnosti armádního generála.

Tiani na slavnostním obřadu, který v Konferenčním centru Mahátmy Gándhího řídil nigerský ministr obrany, rovněž představil novou národní chartu. Ta stanovuje období vládnoucí junty na minimálně pět let, která může být "upravována" podle bezpečnostní situace v zemi potýkající se s islamistickými útoky.

Charta rovněž nařizuje rozpuštění politických stran, propouští některé lidi odsouzené za "pokusy o destabilizaci" vlády a umožňuje konání lidového referenda, v němž se bude rozhodovat o zřizování zahraničních vojenských základen.

Niger, který býval francouzskou kolonií, představoval partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu až do 26. července 2023, kdy vojenská junta vedená tehdejším brigádním generálem Tianim svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma. Jednalo se o sedmý puč, který v zemi od roku 2020 proběhl.

Niger spolu s vládnoucími juntami v Mali a Burkině Faso v červenci 2024 založil konfederaci Sdružení států Sahelu (AES), která má umožnit těsnější koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky, volný pohyb lidí a zboží a založení společné investiční banky. Státy od letošního ledna také disponují společnou armádou o síle 5000 vojáků, která má bojovat proti islamistům.

Z Nigeru po puči odešly americké i francouzské jednotky a v Mali v předloni skončila mírová mise Spojených národů MINUSMA, ve které sloužili vojáci z více evropských zemí. Po převratech, které se odehrály mezi lety 2020 a 2023, se všechny tři země naopak sblížily s Ruskem.